Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Konečně se mi podařilo zazálohovat disk (dd if=/dev/sda | gzip | dd of=/media/disk/disk.sda.gz) nového stroje -- notebooku asus f3f, který jsem dostal do prázdnin zapůjčený jako "služební" . Jelikož tam byly nainstalované jen WinXP a MS Office, rozhodl jsem se pro instalaci nějakého operačního systému, jenže jsem při tom utrpěl menší šok.
Jen pro začátek ještě zmíním svůj názor na jistého "správce sítě" pro ty, kteří mě mohli ve středu slyšet na FI velmi sprostě nadávat, když jsem spolužákovi vysvětloval, co si o tom člověku, který na ten notebook instaloval WinXP, myslím. Již jsem trochu vychladl, takže jen podotknu, že tento člověk potvrzuje, že instalátor WinXP je natolik jednoduchý, že ho zvládne ovládat i podprůměrný primát. Jak jinak si vysvětlit, že ten "člověk" nainstaloval jen systém, MS Office, Firefox a AVG a ponechal si administrátorská práva, ačkoliv věděl, že notebook má sloužit k vývoji systému v PHP, takže bude nutný i jiný editor, než MS Word a Notepad, a také Apache, databáze a PHP. Perlou ovšem je fakt, že se neobtěžoval s instalací absolutně žádných driverů, čímž se vysvětlilo, proč nejel zvuk, webkamerka, wifi a samozřejmě ani podpora širokoúhlého displeje. No ještě, že máme takové schopné systémáky. Ať si nemyslí, že jim ten notebook vrátím s rozchozeným systémem. Pěkně jim tam vrátím to, co tam strčil ten "borec", ať vidí, že se na tom nedá dělat. Třeba mi ho pak nechají i přes léto .
No a teď konečně k té ďábelsky rychlé Fedoře. Po krátkém váhání jsem zvolil Fedoru. Nabootoval jsem tedy instalátor FC 6. Instalace jela, zbývalo 35 minut a tak jsem se šel vykoupat. Když jsem vylezl z vany, zbývalo "už jen 45 minut". Pomyslel jsem si něco nepěkného o početních dovednostech autora instalátoru a čekal asi další půl hodiny. Jelikož odhad zbývajícího času instalace evidentně konvergoval právě ke 45 minutám, byl konec v nedohlednu a navíc se instalátor sekl.
Na druhý pokus jsem instaloval už bez Fedora Extras a všechno jelo jako po drátku. Ze zvědavosti jsem přidal instalaci virtualizace -- Xenu. Když jsem pak nabootoval nový systém, zatočila se mi hlava. Rotující puntíky rotovaly rychlostí blízkou rychlosti světla, klávesnice psala hned několik písmenek na jeden stisk a systémové hodiny se za asi dvě minuty posunuly o celou půlhodinu. Koukal jsem, že už máme neděli ráno a pokoušel se nacvakat rootovské heslo bez opakujících se znaků. Nakonec se zdařilo a tak jsem Xen odinstaloval. Trochu mě zaskočilo, že odinstalováni xenovského jádra nezpůsobilo nainstalování normálního, které jsem musel přiinstalovat zvlášť, ale třeba se najde někdo, kdo nechce žádné jádro . Každopádně pokud chcete ďábelsky rychlý systém, nainstalujte si Xen a počítač vám poběží minimálně třikrát rychleji... Ještě teď z toho mám závrať.
Tiskni
Sdílej: