Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Vyndej všechny desky s Elvisem.
Paráda. Nostalgický to já někdy jsem...
Karel Zich zpívá, večer se blíží, před chvílí jsem se odhodlal vstát z postele, kam jsem ulehl odpoledne po obědě. Flákám se. Nemám s flákáním problém. Pracuji hodně, takže netrpím pocitem viny, když jen tak čumím z okna, nebo se courám po lesích a nebo doma spokojeně spím. Jestli nemám něco a někoho rád, tak to jsou ti lidé, co potřebují vyvíjet neustálou činnost. Nejsou ani často tak pracovití, jako spíše neurotičtí. Mají dost často z strach z toho aby nevypadali jako lenoši. Mě je tohle snažení od útlého dětství lhostejné. Mám-li hlad najím se. Jestli se mi chce spát a je možnost spát, spím. Lhostejné jaké je venku počasí. Udělám si pohodlí a nemám žádnou potíž jak to lidé kolem mne berou nebo hodnotí. Nějak to neberu jak ztrátu času.
Poledne, měl jsem toho od rána tak akorát. Tři individuální konzultace a z toho dva se ženami. Obě jsou si mnohém podobné. Obě jsou princezny. Nejsou královnami. Jednou popíšu rozdíl mezi královnou ženou a princeznou ženou. To jsem ostatně slíbil i klientce, která odešla jako poslední. Jenže momentálně nemám žádnou náladu se zabývat „duchaplnými rozbory” o odpovědnosti a hravosti žen. Vyrazil jsem k zubaři. Zubař je můj kamarád o zuby se mi stará dlouho a dobře. Domluvili jsem se co a jak, zjistil jsem co mě bude celá „legrace” stát. Daroval jsem mu knihu, kterou jsem napsal a Jiřina vydala, a vyrazil jsem do města.
Mám dnes skoro celý den volný. Tedy až na večer, kdy mám dvě skupiny. Ale klienti jsou pryč takže jsem se vyspal. Nikam do odpoledne nemusím a mohu se jen tak věnovat sobě. Což dělám rád. Konečně na světe jsme prý jen jednou. Takže není důvod panikařit, co s volným časem. Jednoduše si ho užít. Konečně, co taky je lepšího na světě, než užít života podle svých představ. V tomhle se mi vážně líbí některé pasáže „Knihy Kazatel.”
Tak přemýšlím. Mám zkusit Ubuntu, když mám Debiana? Co na tom vydělám a jakou tím získám výhodu? Neprovokuji, jen se ptám. V čem je Ubuntu pro člověka, který si umí naistalovat Debian výhodnější. Jednou jsem zkusil Kubuntu a byl jsem z toho dost rozpačitý. Ale to bylo někdy předloni. Od té doby používám jen Slackware, FreeBSD a NetBSD. Ted jsem po dlouhé době naistaloval Debian Etch a nemám pocit, že je to něco složitého. Zdá se mi, že v českém jazyce instalátor provede i nováčka. No nováčka asi ne, ale mírně zkušeného uživatele linuxu, bezproblémově. Tak nevím, nechce se mi stahovat něco, co je podobné Debianu, ale Debian to není. Jo jo a včil mudruj.
Seděla u mne v kanceláři Jiřina. Dopisoval jsem blog a chvátal jsem. Mírně jsem se rozčiloval pří vypisování tagu, který jsem zkazil. Zaklel jsem a řekl jí, že mi to nejde. Položila mi otázku. „Jak s tím bojuješ?” Přiznám se že druh těchto otázek je pro mne velmi těžko srozumitelný. Protože nerozumím s čím mám bojovat, pokud mi něco hned nejde. Tam se mohu maximálně pokusit se zklidnit a zkusit to znovu, dokud se mi to nepovede. Mohu se pokoušet o trpělivost, mohu se pokusit zvládnout emoce, jež samozřejmě při nezdaru nabíhají, ale nějak mě ani nenapadne použít slovní spojení: „Bojovat s něčím.” Spíše bych použil větně spojení: „ Pokus o nalezení klidu."
Je pátek dopoledne, vyšel mi čas volna, protože je spousta nových pacientů, co se nepřihlásili na jógu,což v pátek vůbec není zvykem. Koukám na monitor a píši blog. Ani nevím o čem bude. Jen mám chuť psát o něčem jen tak. Snad ten blog nemusí být ani chytrý. V poslední době jsem se dostal do příjemného naladění. Mám chuť i žertovat, naskakují mi repliky jako kdysi a i lidé kolem mne na mě reagují poměrně příznivě jako ještě loni.
„Vamos,” znamená ve španělštině „jde se, jdeme.” To jsem se dnes dozvěděl ráno od Martina, který odlétal do Španělska aby udělal pouť do Santiago Compostelle. Pěší pouť. Probírali jsme to celou hodinu. Mám radost, že se dal pokřtít bez nějakého mého osobního zásahu a mám radost že se vydal na cestu, aniž bych jej k tomu nabádal. Přiznal, že jsem byl určitým vzorem, ale rozhodnutí bylo jeho. Ani jsem se nesnažil mu dávat nějaké zvláštní rady. Cesta sama mu ukáže co to potřebuje. Tohle už vím dávno a dávno.
V tomhle blogu není nic o Linuxu. 
Připadám si v poslední době jako kráčející knihkupec. Vydal jsem knížku a moji známí ji na mě ze soucitu ke mě chtějí. Jsou moc hodní. Takže pokud někam jdu, beru sebou několik výtisků a potom je prodávám. Jiřina, moje vydavatelka mi jich pár nechala. Abych něco mohl darovat a nebo prodat. Dělám obojí. Užívám si pocitu podomního obchodníka. Ale je pravdou, že celkem asi není až takové umění něco vyrobit, ale je umění to prodat. Tak prodávám. A nevedu si špatně. Ale nikomu nic posílat nebudu.
Je velikonoční pondělní odpoledne a mohu říci, že se mi Velikonoce vyvedly. Byl jsem na křtinách Martina, které byly spojeny s vigilií na Bílou sobotu. Po dlouhé době jsem na Bílou sobotu byl večer v kostele. Znovu se mi vše oživilo a vzpomínal jsem jak jsem je zažil poprvé v kostele sv. Františka v Děčíně. Zase hořel oheň, který se světil, znovu jsem zažil ten úžasný rituál, kdy si věřící zapalují svíce od paškálu, který je zapálen posvěceným ohněm, jež byl rozdělán na zahradě hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích. Oni si vlastně ten oheň jež má symbolizovat světlo a Vzkříšení zapalují jeden od druhého. Což je pro mne vždy velmi pohnutá událost.
Původně jsem měl chuť sem na Abíčko napsat lehce dráždivý blog o tom, jak se komunistům podařilo proměnit Velikonoce z největšího křesťanského svátku na „Dny státem uznanou chlastačku,” jak se vyjádřil jeden můj pacient. Ale potom jsem si přečetl blog o Velikonocích, který se mi líbil, následnou vědeckou debatu na téma půst, usoudil jsem že jedno už stačí a odpustil jsem si komentáře k masožravé palmě protože jsem nějak necítil potřebu doplňovat tuhle dámu, která o věci evidentně ví dost, víc než já zřejmě. Což je dobře. Aspoň někdo má v téhle době a na tomhle místě skutečný přehled o tom co je křesťanství a co obsahuje. Konečně je Bílá sobota a nepracuji, modlím se (občas, nijak zvlášť vytrvale) a přemýšlím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz