Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Tak jsem včera přemýšlel o partnerských vztazích mezi staršími ženami a mladými muži. Znám jich dost, za svůj život jsem jich hodně poznal a nebylo to většinou vůbec veselé koukání. Takže zájemce o tuto problematiku odkáži na svůj web, abych zde nespamoval. :-) Jinak jsem docela rád, že se vyřešily obrázky pod blogy. Můj iMac je sice bezproblémově zvládá, ale ne každý má iMac.
Nedá mi abych ještě svůj blog nerozšířil o tenhle odkaz
Nejistí a nevlídní VIKoupil jsem si bezva knížku, pro laiky a studované, pod názvem „Ekonomické bajky pro studované i laiky.” Našel jsem tam zajímavou definici, co je to kapitál:
O tom jak putovat pěšky, popsat techniku pěšího putování jsem se pokusil v několika příspěvcích. Jen v jednom jsem se pokusil nalézt smysl onoho putování jako takového.
Najít smysl putování nebylo snadné. Nebylo snadné, protože se mi do onoho smyslu pletly falešné motivy. Oprostil jsem se maximálně od různých racionalizací a výsledkem byl text, který můžete přečíst po kliknutí na odkaz.Přesto že je tenhle text sedm let starý, nezměnil bych po sedmi letech na něm ani čárku. Vystihuje plně podstatu toho, proč z jakých důvodů se vydávám i v pokročilém věku na cesty. Jednou jako pouť za něčí zdraví, podruhé jako možnost sbepoznání. Na cestě, která je třeba tři měsíce dlouhá se o sobě dozvíte hodně. Dobré i zlé. Život je dobrý i zlý. Nepoznáte-li obé, nejste schopni rozeznávat.
Po včerejším meziblogu, kde jsem se pokusil jen tak naznačit, že nečtu jen westerny, se na onen západ vypravím. Do západní Kanady, konkrétně do British Columbia. Něco jsem z toho tady uveřejnil, ale zde je to zkompletované a kdo má zájem, může číst. Cestování po Kanadě bylo velmi příjemné a doufám, že se to té země lesů, hor a kousku polopouště ještě podívám. Samozřejmě pěšky.
Chodím pěšky rád, protože chodit pěšky poskytuje možnost se dostat kamkoliv. Do indiánské rezervace, stejně jako do hor, kde se člověk může potkat s medvědem. Chodit pěšky znamená být svobodný. Stejně tak podnikat a být sám sobě zaměstnavatelem dává podstatně víc možností, někdy ani netak ke zbohatnutí, ale k seberealizaci. Pravdou je, že na tyhle cesty bych jen z příjmu v blázinci nevydělal. Díky za svou malou manufakturu.
KanadaKoupil jsem si skvělou knihu od Henryho Hazlitta „Ekonomie v jedné lekci.” Musím říct, že tak čtivou knihu o ekonomii, a zároveň tak pravdivou jsme zatím ještě nečetl. Už jen názvy kapitol, jako „Veřejné výdaje, znamenají daně” i sám obsah je skvělý. Bohužel plně pravdivý.
V roce 2000 jsem navštívil Izrael. Byl jsem tam měsíc a zažil jsem tam spoustu věci. To jsem ve zkratce popsal v cestopisném příspěvku, najdete odkaz níže. Izrael považuji za demokratický stát, který je ohrožován svými sousedy a z toho důvodu má politiku, která se někomu nemusí líbit, ale je to politika víceméně účinná co se bezpečnosti Izraele týče. Jsem toho názoru, že každý stát má právo na svoji obranu a u Izraele si mi líbí právě jeho přístup. Rádoby humanisté hlásají názory, že střílet se má až někdo na vás vystřelí. Zní to hezky, má takové chování jednu nevýhodu. Většinou už takovému vojáku střílí pak jen čestnou salvu nad hrobem. Pokud se mu dostane té cti vojenského pohřbu.
Tak jsem nainstaloval Oracle Solaris 11e, musím říct, že mimo tapetu jsem žádný zvláštní rozdíl mezi OpenSolarisem a OpenIndiana nenašel. Instaluje se to hezky,, rychle, jen si člověk nesmí splést verze jako já, ale nakonec to dopadlo dobře. Trošku ho prozkoumám dám mu čas, zdá se to být ve VirtualBoxu poměrně rychlé, nijak nedrhne. Displej jde slušně nastavit, žádná malá okýnka.
Jinak jsem začal přemisťovat své texty o cestách ze sweb.cz na svůj blog. Postupně je zkopíruji a pak zruším účet. Jak ty texty kopíruji, upravuji, vracím se znovu na cesty. Už budu muset vymyslet, kdy a kde koupím toho poníka a kde a za kolik ho ustájím, abych ho měl připraveného na cesty. Důchod se blíží, takže za tři roky bych mohl zopakovat nějakou velkou cestu. Sice pomaleji, leč pohodlněji. Já a můj poník.
Měl jsem docela klidný týden, protože jsem měl chřipku.Vzal jsem si v pondělí a úterý dovolenou, a šel do blázince až v pátek. Včera odpoledne jsem cítil, že je mi podstatně lépe. Tak to má být. V takových případech už mě přešlo přecházení chorob, protože tohle jsem zkusil před osmi lety a vyvinul se z toho slušný zápal plic, který jsem léčil šest týdnů. Tři z těch šesti týdnů v nemocnici.
Dočetl jsem se, že prý byla generální stávka státních zaměstnanců. Stávkou protestovali proti snižování platů a počtu státních zaměstnanců. Nebetyčná drzost.Ale nedorazili všichni. Zřejmě jen ti nejlínější. Ti lidé žijí z našich daní, jejich počet stoupá, efektivita jejich činnosti klesá, což se týká i policajtů, hasičů asi ne, tam snížení platu je zřejmě omyl, ale jinak mám za to, že pokud desetinu státních zaměstnanců propustíme, tak si toho ani veřejnost nevšimne. Nebudou scházet. No a když už bychom pro ně něco chtěli udělat, tak jim dát živnostenské listy aby mohli nabízet své služby na živnosťák. Když bez toho nemohou být.
Četl jsem v životě pár předpovědí budoucnosti a ́většina z nich bylo mylných. Na začátku tisíciletí se moc o mobilech a internetu neuvažovalo, spíše o jiných věcech a nakonec jak se ukazuje, pro operátory asi budou datové přenosy v mobilech tím hlavním artiklem. Stejně tak ekologické triky s počasím, globálním oteplováním plus další trik, kterému se říká multikulturalismus a politická korektnost. Dalo by se říci, multikulturalismu i globálního oteplování, samá voda. Nebo, když jsem začínal s Linuxem, roku 2002,četl jsem na Rootu velmi optimistickou předpověď o tom kolik desktopů Linux obsadí a zatím se to moc nelepší.
Tak jsem si přečetl pár komentářů o tom jak matadoři, tedy někteří matadoři odcházejí od Linuxu.Rozumím jim, také jsem přestal preferovat Linux jako takový a začal jsem se věnovat i jiným OS. Nakonec, z linuxových dister používám jen Slackware a nebo Debian, jiné distribuce jsem vyzkoušel a okamžitě opustil. Tedy až na Mandrivu. Tu čas od času jen tak z nostalgie prubnu.
Marcel dorazil jak slíbil, takže jsme popili čaj a kafe a jali se vyklízet balkon, kde jsem měl asi pět let naskládané nějaké věci. Samo sebou když jsem je tam skládal, měl jsem pocit, že je ještě nějak použiji. Jenže zůstal jen u pocitu a holubi si měli kde udělat „Dům holubí.” Jak svého času zpíval Jirka Schelinger. Tak jsem jim sebral „Dům holubí,” a mohou si zas vrkat někde jinde. Už mě rozčilovali, jak se drze usídlili na mém balkonu a vůbec se mě nebáli. Jo drzí holubi.