Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
[přidána anketa] Nedávno jsme si mohli ve zdejším blogu přečíst povzdech nad tím, že začátečníci se nezřídka vrhají do dobrodružství "svaté trojkombinace", tedy hledají, stahují a "ručně" kompilují programy pro své čerstvé linuxové instalace. Anebo si jen stahují připravené balíčky a instalují je jaksi mimo správce balíčků. Protože je k tomu navádějí ti zkušenější svými texty a návody.
V diskusi mě napadl návrh na úpravu sekce Software, který pak poněkud zapadl, proto ho teď znovu oprašuji a po spoustě keců, shrnujících ještě jednou problematiku, na konci textu znovu přednáším. Třeba mi k tomu něco napíšete, např. že (a proč) se mýlím.
Ponechme teď stranou windowsácký instinkt, který velí chovat se v Linuxu stejně jako při instalaci programů v nejrozšířenějším OS. Soustředím se na to, že bohužel i zdejší "abíčko" takové chování nováčků když ne přímo vyvolává, tak alespoň podporuje taky.
Patřičnou kapitolu ve zdejší Učebnici patrně po minulé diskusi konečně dobré duše sice poněkud přestavěly, ale stále zůstává v tak důležité kapitole Instalace softwaru na prvním a tedy z psychologického i didaktického hlediska nejvlivnějším místě pojednání o instalaci ze zdrojových kódů, ač již označeno jako "Poslední záchrana".
V tomto uspořádání tedy stále naše Učebnice následuje zažraný zvyk z dřevních dob Linuxu, kdy nadšenci pořádali hony zdrojáky či na RPM a DEB balíčky po netu, aby si mohli sestavit jakž takž funkční desktop. Muselo to být už dost dávno, protože před pěti lety, kdy jsem se o Linux začal zajímat, už to potřeba nebylo. Přesto jsem jako začátečník tehdy na prvním místě snad všude, kde jsem hledal, našel na prvním místě onen krkolomný a často frustrující styl vpravdě nouzové ruční instalace z ručně stažených balíčků či dokonce kompilace.
Můžete na mě křičet, že jsem špatně hledal, že jsem nečetl dost pozorně manuál, že... To je všechno možné - pamatuji si jen tolik, že jsem se jako totální nováček pokoušel získat informaci a také jsem ji zdánlivě poměrně lehce našel. Smůla byla, že tu špatnou. K dalšímu hledání mě přinutily až některé neúspěchy při instalaci a také vědomí, že to přeci nemůže v tak opěvovaném Linuxu být tak neohrabané. A opravdu, nakonec to tak není.
Situace se za posledních pět let možná o dost zlepšila, neboť se stále více distribucí věnuje programově "běžným uživatelům", což pomalu dohánějí i různé návody a úvody. "Svatá trojkombinace" a "ruční instalace" však stále straší. Ačkoliv spíše postupy pro velmi zkušené, pro testery a vývojáře, pro ty, kteří potřebují speciální parametry, straší i na místech, kam zabloudí prakticky jen nováček. Jako tady, na AbcLinuxu v rubrice Software.
Je ovšem dovedně skryta, a to pod položkou "Adresa ke stažení", která stejně jako adresa homepage přináleží každému kousku software. Co na této adrese nezkušený nováček, který se vydá do sekce Software vyhledat si nějaký ten program či přímo alternativu známou ze světa Windows, asi tak najde? Často zdrojový kód. Velmi často balíček ke stažení, jak byl dosud zvyklý z Windows, jen někdy i výběrové upozornění, že dotyčný program lze v té které distribuci nainstalovat přes správce balíčků.
Co udělá nadšený nováček? Stáhne si z "Adresy ke stažení" požadovaný balíček a začne pátrat, co s tím, tedy, jak ho nainstalovat. Když bude mít smůlu, tak se to dozví a absolvuje často frustrující zkušenost s řešením závislostí na jakýchsi "knihovnách" anebo různých "errorů" při kompilaci, už jen když zapomene správně opsat nějaký ten příkaz či zadat parametr.
Tenhle dlouhý a tak trochu emotivní
úvod je vlastně plaidoyer pro návrh, který zakrátko pošlu jako vzkaz správcům či do bugzilly: Z rubriky Software kolonku "Adresa ke stažení" odstranit.
Jistě se tento návrh setká s nevolí, protože zdejší osazenstvo právě už dávno začátečnickými problémy netrpí. Bude se zdát nevhodné něco odstraňovat, o to víc, má-li to být vstřícný krok k začátečníkům. Často to bývá proto, že na své vlastní začátečnické problémy jsme už dávno zapomněli. Anebo naopak proto, že je nám blízký postoj: Když jsme si to vytrpěli my, tak ať si to vytrpí i ostatní!
Proto ještě na závěr tyto argumenty:
Na uvolněné místo "Adresy ke stažení" pak navrhuji nějakou obecnou větu či odkaz na text o tom, jak se v Linuxu pohodlně a jednoduše dá instalovat software.
Příklady totiž opravdu táhnou. A kolonka "Adresa ke stažení" je podle mě pro nováčka příklad špatný, je to takový falešný ukazatel vedoucí zpravidla do slepé uličky.
Tak to jsem zvědavý, kdo mě podpoří, anebo naopak mi nějakými argumenty můj dojem vyvrátí
Tiskni
Sdílej:
. Pak jsem chtěl zprovoznit webovou kameru. Spca5xx ... zase ta trojice. Naštěstí s úspěchem. Tak to chodí: balíčků je spousta, ale když něco člověk potřebuje, na potvoru zrovna není
Nojo, to je hezké, že dnes již máme na téměř všechno balíčky pro svou distribuci. Ale potřeboval jsem zprovoznit wifi kartuAle o to přece nejde. Tady jde o to, že najdete-li program madwifi, budete jako zkušený nejprve zkoušet správce balíčků a teprve potom hledat balíčky či zdrojáky "ručně". A potřebujete k tomu kromě homepage programu ještě extra odkaz na stránku ke stažení? To je, oč tu běží, tudíž mi není jasné, jak se vaše reakce vztahuje k mému textu i návrhu.
.
Zkušený uživatel si homepage softváru najde lehce sám.O homepage ovšem nejde, homepage je užitečný údaj. Jde o link na stažení balíčků/zdrojáků.
A co se mi líbí ještě o něco víc je schéma, kdy se o počítače starají odborníciA než tento ráj na zemi nastane, pokusme se alespoň zřetelně oddělit úlohy a návody pro BFU od těch pro zkušené administrátory (odborníky).
Dejte tam místo odkazu název balíčku a kde ten balíček roste (repositář, distribuce).Jestli jsem to správně pochopil, tak by právě tohle také bylo proti duchu navrhované změny. Když si totiž začátečník stáhne balíček pro svou distribuci, místo aby použil svého správce balíčků, který to stáhne za něj, tak si moc nepomůže. Naprostá většina balíčků má totiž nějaké závislosti. Takže stažením jen toho jediného balíčku s daným programem se začátečník ocitá na počátku dependency hell, jelikož ten stažený balíček nepůjde samostatně nainstalovat. Kdežto když se instalace provede pomocí automatizovaného systému správy balíčků, bude o závislosti postaráno, aniž by s tím měl uživatel starosti.
sudo apt-get -f install
Bylo by dobré začátečníkům ukázat, že Linux není Windows a že má mnoho cest na výběr, kterými se může ubírat. Kompilace je jednou z nich a nevidím na ní nic špatného. Je ale pravda, že by v učebnici nemusela být předložena v odkazovaném článku Instalace softwaru nahoře, ale právě až dole.
Instalace softwaru ze zdrojových textů je užitečná a je velmi dobré ji ovládat, protože ve výjimečných případechTady ale nejde o "výjimečný příklad", ale o seznam (alternativního) software pro Linux. A o smysl odkazu na stažení specifického balíčku či zdrojáku.
Gentoo: emerge foo Debian/Ubuntu: aptitude install foo Redhat/Fedora: yum install foo Mandriva: urpmi foo Arch: pacman -S foo # snad je to dobre LFS: ./configure && make && make install
Výborný blog, naprostý souhlas. I když, kompilace mám pocit má své místo i v řekněme třeba RPM distribucích. Určitě ale ne jako základní řešení problému. Dneska se mi hodnotilo dobře