Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
.
Bylo nebylo, jednoho dne jsem objevil na YouTube video, které by se mi hodilo na výuku pro studenty. Tak jsem stránku stáhnul a zjistil, že Flashový skript je jen downloader...
Protože k práci potřebuji GraphPad, který pod Wine perfektně funguje až na to, že se v něm nedá vytvořit nebo otevřít žádný soubor, tak se pozvolna schyluje k potupné instalaci Windows. A protože žijeme v 21. století, tak samozřejmě chci instalovat virtuální stroj. Poradí mi někdo jaký ?
Zdá se, že můj procesor neumí (nebo se tak alespoň tváří) VT, takže co jsem tak pochopil, tak Xen/KVM nemá moc cenu. Ve hře tedy zůstává VirtualBox,VMware a qemu. Zatím jsem prošel Ubuntí fóra a přes názory v nich uvedené dozrávám ke quemu. Je nějaký důvod proč bych měl jít do něčeho jiného ?
Desktop s Linuxem je úžasná věc, ale člověk si s ním moc neužije přírody, sluníčka a tak. Protože potřebuji dotáhnout pár věcí přes léto (není nad to být postgraduální student
)tak jsem si vzal silostroj na chalupu. Jenomže sedět zavřený vevnitř když venku je tak krásně, sluníčko svítí, travička se zelená a koušou komáři je celkem škoda. Z toho důvodu jsem si vypůjčil erární postarší notebook s Windows, abych se mohl více přiblížit přírodě.
Z diskuze pod minulým zápisem do blogu vyplynulo, že HW RAID na mojí desce je čirá reklamština a tak přišel onen okamžik, kdy vytvořím SW RAID. Třeba ten postup někomu k něčemu bude ...
Po instalaci Debianu na JEC jsem zjistil docela humornou věc: když na Lynxu dám ping ELIS trvá cesta paketu po koaxu a zpět 1ms, když dám stejný příkaz na JEC (Debianu) tak to trvá 3-4 ms :o Předpokládám, že to bude asi tím, že 2-3ms routuje Debian, ale je to celkem síla.
Mimochodem: elis#ping Lynx trvá také 1 ms :)))
Vzhledem k tomu, že se nacházíte na serveru abclinuxu, tak začnu tím, že na všech strojích běžely (a na jednom ještě občas běží) MS-Windows. Většinovým systémem je však samozřejmě LINUX
V tomto úvodním blogovém článku jen shrnu můj hardware - doufám, že tím nepřilákám zloděje :)))