Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?Co nového vám přinesla poslední jádra (včetně oblasti bezpečnosti)? Mě nic, tak proč musíte aktualizovat?
Já ne, můj čas je drahej a nehodlám ho ani za peníze ztrácet takovejma kravinama, jako je neúmyslný smazání souborů bootloaderu.
$ rm -f /boot/grub/grub.conf rm: cannot remove `/boot/grub/grub.conf': Přístup odmítnut
A uvědomte si, že matku dvou dětí, která ani netuší, kam strčit disketu, takový prostředí skoro určitě vyděsí míň, než třeba WindowMaker.Vy dáváte matkám dvou dětí WindowMaker?
S ovladači problém je, ale je to problém výrobce, Windows za to nemůžou. Navíc taková nekompatibilita se objevuje jednou za x let, když člověk nainstaluje novou verzi. Jenže u jádra vycházej nový verze občas i každej den. A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?Uživatel by se měl spolehnout na výrobce distribuce a stahovat jeho záplaty a ne pokaždé kompilovat svůj vlastní nový kernel.
Jenže u jádra vycházej nový verze občas i každej den. A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?
Dovoluji si (jako už mnohokrát dříve) upozornit na rozdíl ve významu termínů update a upgrade…
Okenní nápovědu nemá cenu rozebírat podrobněji.To je fakt. Jednou jsem se dostal k počítači s WinXP bez myši. Tak jsem hledal v nápovědě, jak se zapne myš klávesnicí či jak se to jmenuje. Téma jsem našel, ale bez myši se k němu nedá dostat. Nakonec jsem to našel metodou pokus-omyl.
pokud si všechny programy pro GNU/Linux budou s sebou tahat všechny potřebné knihovnyJenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.
A ovladače pro původní (SP 1) Windows XP mi taky nechodí na Windows XP SP 2, musel jsem stáhnout nové.Ano, ale to se neděje tak často. Kdežto každý update jádra pro mě znamená, že musím přeinstalovávat ovladač grafické karty od nVidie. Dalším krokem je pak stažení ovladače NTFS, protože ve Fedoře není v RPM balíku s jádrem (to je narozdíl od toho grafického triviální záležitost).
S dokumentací pro vývojáře jsem měl problémy jak na Windows tak pod GNU/Linuxem. V něm mám navíc k dispozici poslední záchranu v podobě zdrojových kódů.Ta "poslední záchrana" se bohužel musí používat častěji, než je zdrávo. Typický příklad: soubor
/proc/stat
. Podle man stránky z distribuce RHEL 4 obsahuje pro každý procesor (a pro všechny společně) čtyři hodnoty. Ovšem jádro 2.6.9 tam těch hodnot má 7, a jádro 2.6.12 dokonce 8. Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků. Pokud takových věcí člověk řeší několik za sebou, moc zábavné to není.
Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků.RTFM:
man proc
Jenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.Něměnilo se náhodou ABI jenom u C++? Navíc to je stejná logika jako kdyby mi program napsaný pro Windows XP měl fungovat ve Windows 3.1 (vím že to je extrém). Prostě tímto směrem se kompatibilita obvykle moc nezaručuje.
Ano, ale to se neděje tak často. Kdežto každý update jádra pro mě znamená, že musím přeinstalovávat ovladač grafické karty od nVidie. Dalším krokem je pak stažení ovladače NTFS, protože ve Fedoře není v RPM balíku s jádrem (to je narozdíl od toho grafického triviální záležitost).Pokud potřebuješ každou chvíli nový kernel tak ano, pokud použiješ nějakou distribuci která se drží jednoho a ten záplatuje, tak nic přeinstalovávat nemusíš. Nebo to tak alespoň fungovalo na SUSE když jsem ho používal.
Ta "poslední záchrana" se bohužel musí používat častěji, než je zdrávo. Typický příklad: soubor /proc/stat
. Podle man stránky z distribuce RHEL 4 obsahuje pro každý procesor (a pro všechny společně) čtyři hodnoty. Ovšem jádro 2.6.9 tam těch hodnot má 7, a jádro 2.6.12 dokonce 8. Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků. Pokud takových věcí člověk řeší několik za sebou, moc zábavné to není.
To že má RHEL 4 man stránky neodpovídající nainstalované verzi kernelu je jeho problém . Dokumentace určitě není dokonalá, ale já tyto přidané hodnoty mám v proc(5)
popsané včetně verzí kernelu ve kterých byly přidány.
No já jsem včera instaloval FC5 a jsou tam knihovny compat pro GCC 3 a dokonce i 2.96. Stačilo si to zaškrknout v instalátoru a pak už se o to člověk nemusí starat.Jenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.Něměnilo se náhodou ABI jenom u C++? Navíc to je stejná logika jako kdyby mi program napsaný pro Windows XP měl fungovat ve Windows 3.1 (vím že to je extrém). Prostě tímto směrem se kompatibilita obvykle moc nezaručuje.
Ovladače pro nVidia, NTFS jsou v repositorech pro Fedoru (livna.org). Upgrade jádra i s grafikou a ntfs je triviální.
...každý update jádra...Další nevýhoda win je, že se tam nedá updatovat jádro, tak se nediv, že tam nemáš podobné problémy.
Poznáš kwikdisk?
Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací.Nesouhlasím. Bohatě stačí man a HTML dokumentace (z Doxygenu). Nebo si snad myslíte, že MSDN je nějak podstatně lepší?
Inu, každý má jiný vkus. Já považuju plochu Windows za ohavnou a považoval jsem jí za ohavnou i v době, kdy jsem o tom, že je i něco jiného (system) ani netušil.
Také asi nemám tu pravou intuici, protože jsem u Win. nezaznamenal žádnou intuitivnost a nastavení bylo z počátku utrpení. Tam i tam.
Co mi přijde jako podstatné, je kompatibilita s hw.
Ovšem Win nic nezastaví. Lidé jsou stádo poslušné. Řeknete-li jim, že si mají něco koupit, tak si to půjdou koupit. Naučíte je, že mají mít na pc v pravým rohu zelenou ikonku a nikdy už nebudou chtít nic jinýho. Navíc musí mít totéž co ostatní a ti mají Win.
Tak nevím, jestli mám vůbec reagovat, ale zkusím.
Nedostatek aplikací.Mám pocit, že nikdy jsem neměl víc programů, než právě na linuxu. Ať hledám cokoliv, tak to najdu v repositorech, v nejhorším si to přeložím ze zdrojáků.
Problémy s binární kompatibilitou.Nevšiml jsem si. Btw: Není právě úplná binární kompatibilita důvod (jeden z důvodů), proč se na Windows tak snadno šíří viry?
Problémy výchozích nastavení.Věc, která se dá snadno řešit (a myslím, že to tak hrozný není).
Vzhled aplikací.No-comment . Můj desktop (a nejen můj), vypadá líp jak Windows XP a při zapnutí Composite i líp jak shoty z Visty. To, že jedna aplikaci vypadá blbě není chyba linuxu.
Nedostatek informací pro uživatele.Kdo chce mít informace, má je. Spíš by chtělo poučit uživatele Windows, než "snižovat" dávku informací pro uživatele linuxu.
Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací.Tohle je na delší diskusi.
Osobně nechci, aby se linux rozšířil mezi lamy, co v X pojedou jako root a jedinej jejich zájem je, jak rozjet nejnovější cracklou hru.
WinXP je z roku... kolik? 2001?
Srovnávat poslední linux a OS z roku 2001 je v pořádku?
Vy vite, jak budou vypadat Enterprise desktopove distribuce RedHatu a Novellu v pristim roce ? Uprimne receno ja ne, takze bych si podobne soudy vynaset netroufal.To samozřejmě nevím. Ale zato vím, jak se od sebe lišily např. jednotlivé verze RHEL a co se mezitím dělo ve Fedora Core. A proto si troufám tvrdit, že až vyjde Vista, nebude tato distribuce (a pravděpodobně ani SuSE) tak daleko, aby mohla Vistě plně konkurovat u cílové skupiny.
Vzdycky se usmivam, kdyz ctu zasvecene myslenky, ze kterych vyplyva, ze Windows jsou jakysi vysneny ideal, ke kteremu se musime priblizit.Ne. Je to jinak. Aby se mohl GNU/Linux široce rozšířit, musí být takový, aby vyhovoval masám. Microsoft se zaměřuje právě na to, aby co nejvíce vyhověl právě těmto uživatelům (podobně se chová např. TV Nova nebo většina soukromých rádií). Buď se Linux (myslím tím distribuce) dostatečně přizpůsobí této skupině, a pak má šanci na větší rozšíření (a začnou ho brát vážněji výrobci HW a tvůrci SW). Nebo se nepřizpůsobí, a pak zůstane na okraji, budou ho používat jen IT odborníci a bude to víceméně jako dnes. Neříkám, aby se Linux přeměnil na Windows. Ale aby se z něj stal rovnocenný konkurent Windows, musí aspoň jedna distribuce být "ryze klikací", instalovatelná aspoň stejně snadno jako Windows, se sadou dobře fungujících programů (a v dobrém výchozím nastavení) pro nejčastější uživatelské činnosti atd. Nejblíže k tomu má dnešní Mandriva nebo (do firemního prostředí) SuSE Linux, ale stále ještě mají co dohánět.
Nebo snad máte nějaké řešení?Ano. Slovy JXP, "oprostit se od tupohlavého modličovství" Prostě nebrat GNU/Linux jako něco posvátného, na co se nesmí sahat. Davová (komunitní) autosugesce a vzájemné plácání se po ramenou, jak je Linux dobrý, věci nepomůže. Pomůže řešení konkrétních problémů. Nebudu se opakovat, hlavní problémy (nesouvisející s HW) jsem už sepsal.
ale nepíšete jak.Ale píšu. Jenže to není tak, že by to mohl vyřešit jeden člověk. Tedy pokud by nevytvořil naprosto geniální distribuci, která by uvedené problémy řešila (ale to se podaří spíš firmě, kde se tomu může naplno věnovat dostatečně silný tým). Právě ta tvorba distribuce je klíčová, tam je potřeba se zaměřit.
Samo o sobě samozřejmě ne. Ale pokud někdo říká, "Linux je dokonalý, není potřeba ho nijak přizpůsobovat BFU", tak je to právě to, co je špatně. Linux se musí brát jako standardní desktopová platforma, a i věci pro některé těžko stravitelné ("windowsovatění") jsou prostě nevyhnutelné.Prostě nebrat GNU/Linux jako něco posvátnéhoJak tohle pomůže vyřešit přístup třetích stran?
Linux se musí brát jako standardní desktopová platformaKde si prosim mohu tu "standardni desktopovou platformu Linux" stahnout, abych se podival, jestli "windowsovati" a vsechno ostatni? ;)
V prvom rade by som asi povedal, že tento zápis do blogu nemá vôbec zmysel. Neexistuje žiadny jeden, konkrétny Linux.:) dekuji, prvni vlastovka. Autor blogu se chova presne tak, jak jsem popsal v Linux a "linux" aneb Góly do vlastní branky, a pokud dobre ctu, operuje s pojmem "Linux" jako se souhrnem vsech dostupnych distribuci a mel tak lakavy terc pro srovnani benzinoveho Mercedesu s jakymkoliv "naftakem" (blize nespecifikovane znacky, tedy se vsemi a zadnym). Ted uz jen chybi, at se toho zapisu chytne nejaky V. Bednar... Autore, chyt se za nos! :P
Tiskni Sdílej: