Linux (zatím) bez šance

24.4.2006 20:31 | Přečteno: 2480× | Rouhání největší

Ať bude Microsoft dodávat Windows Vista koncem letošního roku nebo až začátkem příštího, jedna věc je jistá. Na desktopu jednoznačně zvítězí nad GNU/Linuxem. Bohužel. Servery nebo embedded systémy jsou něco jiného, ale na desktopech zatím Linux nemá šanci na větší rozšíření.

I když se každé další zpoždění nové verze Windows může zdát jako přínos pro GNU/Linux, ve skutečnosti jde o zcela marginální věc. Zatím bude skutečným konkurentem nového systému jen jeho starší verze - Windows XP. Není v tuto chvíli nic, co by mě přesvědčilo o opaku.

Nechme stranou řeči o tom, jak Microsoft využívá, ba zneužívá svůj podíl na trhu. V tomto případě se sice na současné situaci značně podílí to, že je systém Windows tak rozšířený, jak je. Nicméně zdaleka to není jediný důvod výše uvedeného a už vůbec to nesouvisí s nějakým "zneužití monopolu".

Tedy proč si myslím, že GNU/Linux nebude na desktopech rovnocenným soupeřem Windows Vista? Zde jsou hlavní důvody:

• Nedostatek aplikací. Přesněji řečeno, nedostatek srovnatelných aplikací. Nemohu si pomoci, ale třeba za CorelDraw, Adobe Premiere nebo Microsoft Outlook prostě srovnatelné náhrady nejsou (obdobné programy pod Linuxem jsou buď ve velice raném vývojovém stadiu, nebo nejsou vůbec). Her je pro Linux poskrovnu, o účetních programech, aplikacích CAD a mnoha dalších věcích nemluvě.
• Problémy s binární kompatibilitou. Zatímco na WinXP (a možná i na Vistě) běžně fungují programy z Windows 3.1, u Linuxu je to zatím velice tragické - program kompilovaný GCC 4.0 leckdy neběží s knihovnou kompilovanou GCC 3.4.2, což nejsou příliš časově vzdálené verze kompilátoru. Ještě mnohem horší je to u ovladačů/modulů do jádra. Modul pro 2.6.15 často nefunguje s jádrem 2.6.16 apod.
• Problémy výchozích nastavení. Spousta programů pro GNU/Linux by byla výborně použitelných. Ovšem jen tehdy, jsou-li dobře nastaveny. A nejdůležitější je právě jejich výchozí nastavení (po instalaci). Jinak člověk nainstaluje, vyzkouší, a následně s tichým (nebo i hlasitým) "FUJ!" smaže. Desktopové programy by měly být dobře použitelné okamžitě po instalaci, a ne až po hodinu trvajícím nastavování. Totéž se týká pochopitelně i samotné distribuce (výchozí stav po instalaci systému).
• Vzhled aplikací. Tohle souvisí s předchozím problémem. Grafické programy pro Linux bohužel velice často vypadají, aspoň ve výchozí podobě, naprosto otřesně. Kdo zná třeba program Cinelerra, snad mi dá za pravdu. Ne, že by výchozí téma ve WinXP bylo nějak překrásné (osobně ho považuji za totální ohavnost), ale většina distribucí GNU/Linuxu má rozhodně také ke kráse daleko.
• Nedostatek informací pro uživatele. Po typickém uživateli desktopu nelze chtít, aby četl manuálové stránky (nehledě k tomu, že bývají často beznadějně zastaralé) a hledal tam nějaké informace o aplikaci, kterou používá. Uživatel chce mít "klasickou" nápovědu (kterou si zobrazí přes nabídkovou lištu nebo klávesou F1), nejlépe kontextovou. A v tom mnoho programů pro GNU/Linux bohužel pokulhává.
• Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací. Do tohoto citlivého bodu bohužel musím píchnout. Vyvíjet aplikaci pro GNU/Linux znamená často procházet mnoho informačních zdrojů (man, info, dokumentace knihoven, standard POSIX apod.) a skládat si to dohromady. Často se musí jít dokonce až do zdrojáků jádra nebo knihoven, Informace jsou nesourodé, porůznu více či méně zastaralé, některé věci se hledají dost obtížně. Nelze se pak divit, že nevznikají dobře použitelné a stabilní desktopové aplikace v takovém objemu, jak bychom byli rádi.

Důvodů je samozřejmě mnohem víc, mnohé z nich stojí zcela mimo GNU/Linux a oblast vývoje pro tento systém (historické důvody, chování státní správy z hlediska datových formátů, obecná nedůvěra k něčemu, co je "zadarmo" apod.). Ale řada příčin je relativně snadno odstranitelná, a ty nejdůležitější z nich jsem zde pojmenoval.

Rozhodně neříkám, že v budoucnu nemůže být GNU/Linux schopen plně, nebo aspoň silně, konkurovat systému Windows Vista nebo nějakému pozdějšímu. Při současné rychlosti vývoje to však pravděpodobně nebude dříve než za 3-4 roky.

       

Komentáře

[#Tom]

Výše uvedené "nevýhody" mnohdy platí i pro Windows, je škoda, že si někteří namlouvají, že to není pravda.

[D-Evil]

Můžete bejt konkrétnější? Já s vašim výrokem nesouhlasim, ale možná se jenom pletu, nebo mi něco uniká.

[#Tom]

• Nedostatek aplikací.
  Tak tohle pro Windows asi neplatí, protože co je do Linuxu, je asi vždycky i pro Windows.
• Problémy s binární kompatibilitou.
  Na úrovni programů to většinou neplatí, na úrovni ovladačů ano. Ať žije starý hardware! A pokud bychom se chteli rýpat v knihovnách, bylo by dobré si připusit, že i ve Windows je v nich často pěkný zmatek. Řešení omnia mea mecum porto se mi vůbec nelíbí, některým vývojářům zřejmě také ne a řídí se podle toho, potom jejich díla pochopitelně v některých instalacích podle očekávání nefungují.
• Problémy výchozích nastavení.
  Jestli toto mělo naznačit, že je výchozí nastavení Windows božské, potom nelze nesouhlasit. Už odedávna jsem říkal FUJ na výchozí nastavení Windows - skrývání přípon, systémových souborů, málo používaných položek v nabídkách, buzerační bubliny... Je toho moc. O techničtějších nastaveních se raději bavit nechci, z těch mi šla také hlava kolem. Ale když tak se k tomu můžeme vrátit.
• Vzhled aplikací.
  
  • Windows 3.1 - elegantní, funkční a přehledné.
  • Windows 95-2000 - nepotěší, ale neurazí, oproti starším Windows je rozhraní barevnější a má jemnější písmo.
  • Windows XP - kýč, spodina výtvarného umění.
  A jednota uživatelského rozhraní ve Windows je rovněž rozšířený blud. Není tomu tak.
• Nedostatek informací pro uživatele.
  Okenní nápovědu nemá cenu rozebírat podrobněji. Nepřipojený kabel jako návrh na řešení netisknoucí tiskárny mi nestačí. V novějších Windows 2K/XP vítám popis některých pokročilejších nástrojů, leč je mnohdy v angličtině, případně s popletenou diakritikou, pokud jde o konzolové nástroje.
• Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací.
  Windows to řeší elegantně, žádný vývojový nástroj neobsahují. Vývojové nástroje dostupné na internetu od různých tvůrců zcela zdarma bez nutnosti vyplňovat nějaké komerční nesmysly však dokumenace většinou moc neobsahují. Komerční balíky, např. od firmy Borland či Microsoft dokumentaci mají, mnohdy ji lze dokonce sehnat zdarma. Obvykle je třeba rovněž číst mnoho zdrojů a skládat si dvě a dvě dohromady. WinAPI, DirectX, OpenGL, i něco z BSD a POSIXu by se našlo.

[D-Evil]

S ovladači problém je, ale je to problém výrobce, Windows za to nemůžou. Navíc taková nekompatibilita se objevuje jednou za x let, když člověk nainstaluje novou verzi. Jenže u jádra vycházej nový verze občas i každej den. A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?

Výchozí nastavení je věc, každýho. Já třeba proti skrejvání přípon a systémovejch souborů nic nemám. Jsem technicky zdatnej, jejich viditelnost mi nevadí, takže si to rád zapnu. Ale zapnul by jste tuhle funkci i "sekretářce, která chyby v dokumentu opravuje bělítkem přímo na obrazovce monitoru"? Já ne, můj čas je drahej a nehodlám ho ani za peníze ztrácet takovejma kravinama, jako je neúmyslný smazání souborů bootloaderu. Co se týká "buzeračních bublin" a podobnejch "vychytávek", mějte na paměti to, že počítač používaj i technicky mnohem míň zdatný lidi, než jsou ty, co se scházej tady. A mějte na paměti i to, že ne každej si na každou kravinu může zaplatit odbornou konzultaci/instalaci/whatever. Nebudete tomu věřit, ale ty funkce smysl maj a já jejich přítomnost jen vítám, mě ušetřej čas a peníze za benzín/MHD, kamarádům a známejm peníze za telefon.

O vzhledu se pokud vim nikdo nebavil, ale když jste to nakousnul, i to je subjektivní. Mě se defaultní vzhled Windows XP líbí a to předevšim z toho důvodu, že nemám rád sterilní pracovní prostředí. A uvědomte si, že matku dvou dětí, která ani netuší, kam strčit disketu, takový prostředí skoro určitě vyděsí míň, než třeba WindowMaker.

Nápověda je tu pro laiky. Expert si přečte podrobnou dokumentaci, kterou k zakoupenýmu produktu jistě dostal. Nápověda je po ruce a řeší nejběžnější problémy během několika okamžiků. Nápovědu musí pochopit i člověk, kterej jí vidí, stejně jako program, kterej obsluhuje, poprvé v životě. To jsou věci, který se od ní očekávaj a který beze zbytku splňuje. Jak ta ve Windows, tak ta v KDE.

[Luboš Doležel (Doli)]

A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?

Co nového vám přinesla poslední jádra (včetně oblasti bezpečnosti)? Mě nic, tak proč musíte aktualizovat?

Já ne, můj čas je drahej a nehodlám ho ani za peníze ztrácet takovejma kravinama, jako je neúmyslný smazání souborů bootloaderu.

$ rm -f /boot/grub/grub.conf
rm: cannot remove `/boot/grub/grub.conf': Přístup odmítnut

A uvědomte si, že matku dvou dětí, která ani netuší, kam strčit disketu, takový prostředí skoro určitě vyděsí míň, než třeba WindowMaker.

Vy dáváte matkám dvou dětí WindowMaker?

[D-Evil]

Co se týká jádra, tak třeba podporu wifi karet, na notebooku pak třeba vylepšení různejch suspendů a podobnejch věcí. Já osobně upřednostňuju distribuční jádra, ale mám zkušenost s kombinacema hardwaru a distribučního jádra, který prostě nutili člověka používat vanilla kernel (jinak stroj třeba vůbec nebootoval). Já osobně s tim problém fakt nemám, ale je pravda, že problém to prostě je. Řada označená za stabilní by se podle mě neměla v průběhu vývoje měnit tak drasticky, jak se v 2.6.x děje.

Bavil jsem se o Windows. Bavil jsem se o tom, že funkce jako skrejvání souborů v Průzkumníkovi prostě maj svůj smysl. Stejně tak třetí komentář, řeč byla o výchozím prostředí Windows XP a jeho "přítulnosti". Matkám dvou dětí WindowMaker opravdu nedávám, ale věřte, že bych totéž moh říct i o výchozím nastavení KDE v nékolika mainstreamovejch distribucích.

[Michal Čihař]

S ovladači problém je, ale je to problém výrobce, Windows za to nemůžou. Navíc taková nekompatibilita se objevuje jednou za x let, když člověk nainstaluje novou verzi. Jenže u jádra vycházej nový verze občas i každej den. A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?

Uživatel by se měl spolehnout na výrobce distribuce a stahovat jeho záplaty a ne pokaždé kompilovat svůj vlastní nový kernel.

[Michal Kubeček]

Jenže u jádra vycházej nový verze občas i každej den. A co má chudák uživatel dělat, když chce mít aktuální (a co nejbezpečnější) systém?

Dovoluji si (jako už mnohokrát dříve) upozornit na rozdíl ve významu termínů update a upgrade…

[D-Evil]

Já ten rozdíl znám. Ale dovedu si představit, že třeba proprietární ovladače nVidie budou mít problém i s updatem, obzvlášt ty ručně instalovaný (ne všude jsou v repository, ne každej chce používat repository třetích stran).

[Michal Kubeček]

Hm, tak tento problém naštěstí řešit nemusím… :-)

[Luk]

Zrovna Microsoft je na tom s dokumentací poměrně dobře. Aktuální verze je volně přístupná na webu MSDN - nejen Win32 API, ale třeba také DirectX, DDK a mnohé další.

[trekker.dk]

Okenní nápovědu nemá cenu rozebírat podrobněji.

To je fakt. Jednou jsem se dostal k počítači s WinXP bez myši. Tak jsem hledal v nápovědě, jak se zapne myš klávesnicí či jak se to jmenuje. Téma jsem našel, ale bez myši se k němu nedá dostat.

Nakonec jsem to našel metodou pokus-omyl.

[David Jaša]

GUI Win 3.. bylo uděláno tak, že šlo plnohodnotně ovládat bez myši. Pak se tato vlastnost začala postupně vytrácet...

[Michal Čihař]

Ad binární kompatibilita - pokud si všechny programy pro GNU/Linux budou s sebou tahat všechny potřebné knihovny, tak se vyřeší binární kompatibilita stejně jako pod Windows. A ovladače pro původní (SP 1) Windows XP mi taky nechodí na Windows XP SP 2, musel jsem stáhnout nové.

Výchozí nastavení vyhovuje každému jiné. Třeba já rozhodně mnohem méně nastavuji Gnome v Debianu než Windows XP.

Nápověda pro uživatele funguje jak v KDE i v Gnome. U aplikací je to různé, ale stejně tak je to na Windows.

S dokumentací pro vývojáře jsem měl problémy jak na Windows tak pod GNU/Linuxem. V něm mám navíc k dispozici poslední záchranu v podobě zdrojových kódů.

[D-Evil]

Co se týká výchozího nastavení, je jasný, že někdo holky, jinej vdolky. Ale výchozí nastavení musí bejt inteligentní, použitelný. Ať už jde o vzhled, rozmístění ovládacích prvků (a s tim spojenou ergonomii a pohodlí), nebo o nastavení ovlivňující přímo funkci programu (asi by mě naštvalo, kdyby vypalovací program na úplně nový mechanice s výchozim nastavením pálil dvourychlostně a bez využití ochrany proti podtečení bufferu). Prostě je potřeba najít rozumný nastavení, který ve svý většině bude vyhovovat všem a detaily ať si každej doladí sám.

GCC 4 přineslo do binární kompatibility řadu problémů, díky kterejm do teď ve spoustě distribucí neni (jako stabilní volba). Oproti tomu SP2 ve Windows přines problémů pár a většina z nich byla vyřešená buď drobnou opravou, nebo novou verzí (oboje v relativně krátkym časovym horizontu).

Nápověda je podle mě taky problém. V Gnome jsem jí neviděl, protože ho nepoužívám, ale v KDE žádná sláva. Informací je tam dost, ale to rozhraní přítulný zrovna neni (třeba ve srovnání s Windows XP). Navíc je problém s lokalizací. A je bohužel fakt, že uživatele výmluvy typu "Udělej si to sám, když to potřebuješ" opravdu nezajímaj (a já se jim nedivim). Myslim, že se v tomhle segmentu pohybuje až moc komerčních subjektů na to, aby se i v relativně masově rozšířenejch projektech vyskytovaly podobně banální, leč život komplikující, vady na kráse.

[Michal Čihař]

Mám ovladače pro jeden kousek hw (cca 3 roky starý), které prostě se SP 2 nechodí a nikdy nebudou, protože se výrobce nehodlá obtěžovat opravovat. Nevím jak je něco takového časté, ale pokud na to člověk narazí, nemá moc rozumných možností jak to řešit.

Lokalizace dokumentace může být problém, já používám stejně angličtinu a tam je to v pohodě .

[D-Evil]

Pokud se výrobce nehodlá ovladačem zabejvat, nehodlám se zabejvat jeho hardwarem, toť má rada. Když mi instalatér nevymění kapající kohoutek, kterej sám nainstaloval, taky už si ho příště nepozvu. Ale každopádně chápu, že to dokáže naštvat a znepříjemnit život, obzvlášt když k tomu přidám tu představu vyhozenejch peněz.

[Sodalite]

No a rázem se Vám hroutí jediný důvod, proč být na windows. Fungující hardware je totiž nejčastější argument, když už se nedá namítnout nic jiného. Pokud i ten selhává, tak potěš koště.

Pochybuji, že matka dvou dětí zainvestuje do svého programového vybavení alespoň pár korun. Osobně jich znám několik a sosají z internetu, co to jde. Warez warez, ale ani neví, k čemu ty programy mají.

Myslím si, že když nechci platit -- alternativu prostě použít musím.

[D-Evil]

S tim nesouhlasim. Co když ona matka dělá z domova účetnictví a audity jako externí pracovník? Pokud nemá štěstí na software fungující pod wine, má smůlu. Ve Windows XP funguje 99 procent hardwaru na trhu. V linuxu ne, člověk si musí kupovat dražší hardware, ačkoliv jeho funkce nepotřebuje.

O programovym vybavení řeč nebyla. Pokud uvažujeme, že si koupili sestavu někde v obchodě, pravděpodobně už tam Windows budou. A zbytek? To je o lidech, ne o systému. Zwarezený hry se daj hrát i v Linuxu (Quake, Doom, Unreal atd.), zwarezenej Photoshop se dá provozovat ve Wine. Nevidim jedinej rozdíl.

Dovolim si tvrdit, že linux by v tomhle modelovym případě uživatelům nejen neušetřil ani korunu, ale navíc by jim i komplikoval život (a práci).

[Dalibor Smolík]

To je případ mojí ženy, která dělá účetnictví částečně z domova jako externí pracovník. Na něj potřebuje výhradně Windows. Linux používá jen v případě surfování po netu, případně při práci s kancelářským balíkem (V Linuxu byla schopna dcera napsat diplomku). Takže Linux doma sice využijeme, ale obešli bychom se bez něj - úspora žádná. U mě v práci je to však něco jiného - aplikace mám přizpůsobené tak, že Windows naopak vůbec nepotřebujeme a zde se již úspory projevují. Takže je to velmi individuální záležitost.

[Rezza]

Taky mam jednu PCMCIA sitovku, ktera ma posledni ovladace pro 95ky... Byla brachova a udelali jsme change, ve Slacku jela pekne...

[xvasek]

Taky si přidám. Já mám TV Tuner, pro XP jsou ovladače z Win2000, které v XP mají maximální rozlišení obrazu odhadem tak 320x200 a po jejich nainstalování nefunguje dálkové ovládání, teletext, a zátěž procesoru je i při vypnuté televizi okolo 20%. Pod linuxem samozřejmě funguje všechno bezvadně.

[Luk]

pokud si všechny programy pro GNU/Linux budou s sebou tahat všechny potřebné knihovny

Jenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.

A ovladače pro původní (SP 1) Windows XP mi taky nechodí na Windows XP SP 2, musel jsem stáhnout nové.

Ano, ale to se neděje tak často. Kdežto každý update jádra pro mě znamená, že musím přeinstalovávat ovladač grafické karty od nVidie. Dalším krokem je pak stažení ovladače NTFS, protože ve Fedoře není v RPM balíku s jádrem (to je narozdíl od toho grafického triviální záležitost).

S dokumentací pro vývojáře jsem měl problémy jak na Windows tak pod GNU/Linuxem. V něm mám navíc k dispozici poslední záchranu v podobě zdrojových kódů.

Ta "poslední záchrana" se bohužel musí používat častěji, než je zdrávo. Typický příklad: soubor /proc/stat. Podle man stránky z distribuce RHEL 4 obsahuje pro každý procesor (a pro všechny společně) čtyři hodnoty. Ovšem jádro 2.6.9 tam těch hodnot má 7, a jádro 2.6.12 dokonce 8. Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků. Pokud takových věcí člověk řeší několik za sebou, moc zábavné to není.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků.

RTFM: man proc

[Luboš Doležel (Doli)]

Tím mám na mysli dívat se na aktuální man page, kde jsou všechny hodnoty popsány.

[Luk]

A jsme u toho. Když jsou u enterprise distribuce (což Red Hat Enterprise Linux je, resp. se snaží být), za kterou se platí nemalé peníze, nedostatky tohoto rázu, jen to potvrzuje to, co od začátku tvrdím. Je nemyslitelné, aby někdo, kdo zaplatí za takovou distribuci (hlavně za aktualizační kanál), si sám instaloval nové verze manuálů. Ty by měl získávat prostřednictvím aktualizací.

[Luboš Doležel (Doli)]

Blame RedHat. Mě v aktualizacích chodí.

[Michal Čihař]

Tak přejdi k jiné distribuci, nebo si aspoň stěžuj v bugzille. Blogování nic nevyřeší.

[Luk]

Kdybych si měl stěžovat v bugzille, nedělám nic jiného. Ostatně, u jedné distribuce (no, není to přímo distribuce, ale to ty víš ) si stěžuji často a rád Jinak jako hlavní distribuci používám FC4, která je v tomto na o něco lepší úrovni.

[Michal Čihař]

Já si už párkrát říkal jestli je to jenom shoda jmen … a vidím že ne .

Ale když si nikdo nebude stěžovat, tak si té chyby pravděpodobně ani nikdo nevšimne…

[Luk]

Už delší dobu beru jako samozřejmost, že man stránky jsou prostě neaktuální, takže jsem ani moc neuvažoval o tom si na ně stěžovat. Na co si ale u RedHatu asi stěžovat budu, je zatuhávání kickeru a v poslední době také padání kwin při běhu některých javovských aplikací.

[Michal Čihař]

Jenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.

Něměnilo se náhodou ABI jenom u C++? Navíc to je stejná logika jako kdyby mi program napsaný pro Windows XP měl fungovat ve Windows 3.1 (vím že to je extrém). Prostě tímto směrem se kompatibilita obvykle moc nezaručuje.

Ano, ale to se neděje tak často. Kdežto každý update jádra pro mě znamená, že musím přeinstalovávat ovladač grafické karty od nVidie. Dalším krokem je pak stažení ovladače NTFS, protože ve Fedoře není v RPM balíku s jádrem (to je narozdíl od toho grafického triviální záležitost).

Pokud potřebuješ každou chvíli nový kernel tak ano, pokud použiješ nějakou distribuci která se drží jednoho a ten záplatuje, tak nic přeinstalovávat nemusíš. Nebo to tak alespoň fungovalo na SUSE když jsem ho používal.

Ta "poslední záchrana" se bohužel musí používat častěji, než je zdrávo. Typický příklad: soubor /proc/stat. Podle man stránky z distribuce RHEL 4 obsahuje pro každý procesor (a pro všechny společně) čtyři hodnoty. Ovšem jádro 2.6.9 tam těch hodnot má 7, a jádro 2.6.12 dokonce 8. Jediný způsob (kromě sáhodlouhého googlení), jak přijít věci na kloub, je zabrousit do zdrojáků. Pokud takových věcí člověk řeší několik za sebou, moc zábavné to není.

To že má RHEL 4 man stránky neodpovídající nainstalované verzi kernelu je jeho problém . Dokumentace určitě není dokonalá, ale já tyto přidané hodnoty mám v proc(5) popsané včetně verzí kernelu ve kterých byly přidány.

[xvasek]

Jenže problém je, že mi program, který jsem zkompiloval s GCC 4, nechodí s knihovnou GNU LIBC zkompilovanou s GCC 3.4. O nějaké více či méně "exotické" knihovny mi nejde.

Něměnilo se náhodou ABI jenom u C++? Navíc to je stejná logika jako kdyby mi program napsaný pro Windows XP měl fungovat ve Windows 3.1 (vím že to je extrém). Prostě tímto směrem se kompatibilita obvykle moc nezaručuje.

No já jsem včera instaloval FC5 a jsou tam knihovny compat pro GCC 3 a dokonce i 2.96. Stačilo si to zaškrknout v instalátoru a pak už se o to člověk nemusí starat.

[Michal Čihař]

Starší programy na novější distribuci budou obvykle fungovat. Tazatel to ovšem chtěl opačně, což se bez použití stroje času zajišťuje poměrně těžko.

[xvasek]

Omlouvám se za nepochopení dotazu, dík za vysvětlení. To mě fakt pobavilo.

[Luk]

Přechod od jedné verze kompilátoru k jiné (byť vyšší) podle mě není tak zásadní změna, aby měl program vypovědět funkci. Opět přirovnání - knihovnu zkompiluji pomocí VC 6.0 (z roku 1998), program s VC 2005, a program bude fungovat (ještě jsem nezažil, aby tomu tak nebylo). Rád bych, aby to u GCC bylo také takové, toť vše.

[Michal Čihař]

Nezměnily se náhodou i knihovny?

Ale tak by to do budoucna mělo být, bohužel s příchodem podpory nových standardů C++ bylo nutné změnit ABI…

[Luk]

Pravděpodobně se změnily. I když nemám pocit, že by se mezi oněmi verzemi kompilátoru něco v knihovnách C++ změnilo (rozhraní nebo chování; že se změnilo chování kompilátoru jako takového - směrem ke standardu C++ - je jasné).

[xvasek]

Zajímavé. Normálně míchám kompilátory dohromady a nikdy jsem na žádný problém nenarazil. Třeba v Debianu můžu mít gcc opravdu v hodně verzích (od 2.72 až po 4.1) a nemám pocit, že by se mi s každým gcc přitáhla i glibc kompilovaná danou verzí gcc. Pak používám gcc, které doporučuje program, který chci zkompilovat a všechno funguje. Tento hack jsem používal ve Fedoře pro kompilaci mplayeru, který s gcc 4.0 nefungoval, nebo v Debianu při instalaci cdsware.

Problém ale zřejmě opravdu existuje, mezi gcc3.3 a 3.4 se měnila verze ABI pro g++, takže by programy se špatnou verzí knihovny měly přestat fungovat. Já g++ nepoužívám, naposledy jsem kompiloval zapping a to už je hodně dávno. Takže jak to je? Je to opravdu problém, nebo je to nějak kompatibilní? Které verze kterých jazyků nejsou kompatibilní? Jak se to řeší? Nenapsal by někdo poučný článek / blogpost? Díky.

[Heron]

Ano, ale to se neděje tak často. Kdežto každý update jádra pro mě znamená, že musím přeinstalovávat ovladač grafické karty od nVidie. Dalším krokem je pak stažení ovladače NTFS, protože ve Fedoře není v RPM balíku s jádrem (to je narozdíl od toho grafického triviální záležitost).

Ovladače pro nVidia, NTFS jsou v repositorech pro Fedoru (livna.org). Upgrade jádra i s grafikou a ntfs je triviální.

[mess]

...každý update jádra...

Další nevýhoda win je, že se tam nedá updatovat jádro, tak se nediv, že tam nemáš podobné problémy.

[Luk]

Jenže ono se ve Win jádro také občas updatuje. Člověk to ale samozřejmě nemá běžně šanci zjistit, protože aktualizace z Windows Update nehlásí, které soubory se mění.

[Lukáš Zapletal]

Navíc nemusíte ani zkoušet, jestli funguje nebo nefunguje s tou a tou knihovnou. Pokud holt musíte použít starý program, tak si s ním nainstalujte i starou (původní) knihovnu. Nikdo vám v tom nebrání, jen distributor to nemůže z pochopitelných důvodů zajistit. Ta možnost tady je, nástroje (ldd, cp) jsou k dispozici.

Nikdy jsem Outlook nepoužíval, ale jaképak to stěžejní vlastnosti nemají programy jako Kontanct nebo Evolution?

Troufám si tvrdit, že rok 2006 ukáže, že Linux je naopak již vyspělý pro nasazení na desktop. Lidé akorát nejsou zralí si zvykount na něco jiného. Bude to běh na dlouhou trať.

ps - mám velmi nerad zápisky/komentáře, ze kterých mám pocit, že dotyčný, který běduje nad nedostatkem aplikací pro Linux, je webový grafik, sazeč, inženýr, zvukový mistr, střihač u filmu, konstruktér, 3D artista, animátor nebo export na návrh plošných spojů. tento zápisek naštěstí nepatří do této kategorie, ale někdy je to napováženou, kolik někteří lidé potřebují profesionálních aplikací. já počítač potřebuji k e-mailu, webu, programování, poslechu hudby a psaní dokumentů... na vše ostatní mi stačí GIMP, Inkscape, Audacity, mencoder....

[D-Evil]

Kontact toho umí hodně a už teď je to slibná náhrada. Pokud bude chodit i synchronizace kalendářů a podobnejch "kravinek" s mobilem (nezkoušel jsem), nevidim důvod, proč Outlook nějak prosazovat. Jeho dojebaná podpora IMAPu by v tý chvíli hovořila spíš proti.

[Luk]

Hlavní důvod, proč Kontact a Evolution zatím nemají na Outlook, je provázanost jednotlivých funkcí (pošta - kalendář - synchronizace atd.), která hlavně u Kontactu je na dost nízké úrovni. Samozřejmě mám na mysli nasazení ve firmě, domácí uživatelé to nepotřebují a oba uvedené programy jim bohatě vyhoví.

[Heron]

Firma si ovšem může dovolit hromadnou licenci na Office, kdežto člověk v domácnosti je rád, že ušetří nějaké peníze a jistě nepotřebuje masivně plánovat úkoly a kalendáře přes síť.

[Luk]

Přiznávám chybu v tom, že jsem v rámci svého zápisu uvažoval desktopové nasazení jako celek, tedy od domácích uživatelů až po největší firmy. Proto jsem uvedl ony profesionální programy, a současně i hry. Mělo by se to oddělovat, ale řada problémů je společných.

[TomV]

Jsem fanda Linuxu, ale na desktopu ho zatím nemám. Proč?

1. Mám grafickou kartu ATI - její linuxové ovladače nepodporují všechny vlastnosti karty (alespoň co já vím).

2. Mám inkoustovku Canon a jsem s ní spokojen. Jenže Canon na Linux ...

3. Můj disk má jediný oddíl NTFS a zálohovat všechna data kvůli totálnímu přeformátování se mi nechce ...

4. Některé úkony v Linuxu jsou silně přes ruku - "miluju" mount ...

Takže dokud nebude mít Linux podporu pro "lidové" periferie a nebude jedna ruka s NTFS, tak je pro mě a obávám se že i pro spoustu běžných uživatelů kupujících v současnosti nový stroj s předinstalovanými Wokny neaktuální - zvláště pokud si rádi hrajeme počítačové hry ...

Tomáš Valůšek

[Luk]

Problémy s hardwarem jsem ani neuváděl, i když je to také dost podstatná věc.

[Heron]

Tak je uveď, možná se je podaří vyřešit.

[Luk]

Jiní už tak učinili za mě.

[Lukáš Zapletal]

Njn, když chci hrát hry, koupím si počítač s Windows (nebo ještě lépe herní konzoli). Když chci tisknout, koupím si tiskárnu od takového výrobce, který podporuje (nebo neblokuje) tvorbu linuxových ovladačů.

K jednomu oddílu se raději nebudu vyjadřovat, to není argument. Jakýkoli jiný systém byste měl problém nainstalovat.

[Honza "tux" Friesse]

Tak zkusme náhled z druhé strany:

1. Mám taky ATI. Shazovala Windows. Pravidelně. Než jsem na internetu našel, že ATI Saphire + AMD 64 + VIA + AGP 8x nejsou kamarádi. Pomohlo snížit rychlost na AGP 4x v Catalysu. Spolu s padáním operace na HODINU čistého času. Restartů bylo asi 20, než se zadařilo. Na Linuxu bez problémů. Zajimavé, že?

2. Podle linuxprinting prý Canon inkoustovky fungují Partially, to znamená že zřejmě v Linuxu ano.

3. Můj disk má Ext2. Proč ho Windows nativně nevidí bez toho, abych instaloval nějaký šílený ovladač?

4. Úkony ve Windows jsou přes ruku. "miluju" instalace a upgrade software. Jinak automount většina distribucí řeší.

Takže pokud nebudou Windows podporovat mou grafickou kartu hned při instalaci bez toho, aby 100x spadli a nebudou jedna ruka s FS jako Ext2/3, Raiser, XFS, ... tak se obávám, že Windows nemají šanci. Zvláště pokud na počítači chcete pracovat a ne hrát hry.

[zde]

Ovladač EXT2 pro Win2K nebo WinXP je podstatně méně šílený než ovladač NTFS pro Linux. [čti: je s ním méně problémů].

[rastos]

4. Některé úkony v Linuxu jsou silně přes ruku - "miluju" mount ...

Poznáš kwikdisk?

[prometeus]

Zatial kazdy, komu som linux instaloval, je nim nadseny - ono je lepsie vyzdvihnut jeho prednosti ako nedostatky, ktore ani nedostatkami nie su...

O com uzivatelia vobec nevedeli a zrazu objavili tusenie suvislosti?

Rychla instalacia kompletneho systemu, bleskova instalacia nepreberneho mnozstva roznych aplikacii trebars pomocou apt-get, su nadseni este ich neopozeranym zjavom, bohata napoveda integrovana priamo v systeme, bezpecne otvaranie posty, jednoduchi komunikacni klienti na ICQ, Jabber a pod..., stabilita, pekne logo, ikony a prostredie :))), a vela, vela dalsich veci, na ktore neboli vo win zviknuti...

[Luboš Doležel (Doli)]

Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací.

Nesouhlasím. Bohatě stačí man a HTML dokumentace (z Doxygenu). Nebo si snad myslíte, že MSDN je nějak podstatně lepší?

[Lukáš Zapletal]

Což o to, MSDN je docela pěkný program, jen ta dokumentace šíleného WinAPI - to je ostuda Nekonečný struktury, funkce na 30 písmen a o 10 parametrech kam se člověk podívá... A to všechno v minimálně dvou verzích

[Luk]

To "dvouverzí" (normální API + API pro Win CE) je pěkně nepříjemná věc. Někdy se to liší jen v detailech, ale ty detaily někdy jsou právě docela důležité.

[Dag]

Inu, každý má jiný vkus. Já považuju plochu Windows za ohavnou a považoval jsem jí za ohavnou i v době, kdy jsem o tom, že je i něco jiného (system) ani netušil.

Také asi nemám tu pravou intuici, protože jsem u Win. nezaznamenal žádnou intuitivnost a nastavení bylo z počátku utrpení. Tam i tam.

Co mi přijde jako podstatné, je kompatibilita s hw.

Ovšem Win nic nezastaví. Lidé jsou stádo poslušné. Řeknete-li jim, že si mají něco koupit, tak si to půjdou koupit. Naučíte je, že mají mít na pc v pravým rohu zelenou ikonku a nikdy už nebudou chtít nic jinýho. Navíc musí mít totéž co ostatní a ti mají Win.

[Heron]

Tak nevím, jestli mám vůbec reagovat, ale zkusím.

Nedostatek aplikací.

Mám pocit, že nikdy jsem neměl víc programů, než právě na linuxu. Ať hledám cokoliv, tak to najdu v repositorech, v nejhorším si to přeložím ze zdrojáků.

Problémy s binární kompatibilitou.

Nevšiml jsem si. Btw: Není právě úplná binární kompatibilita důvod (jeden z důvodů), proč se na Windows tak snadno šíří viry?

Problémy výchozích nastavení.

Věc, která se dá snadno řešit (a myslím, že to tak hrozný není).

Vzhled aplikací.

No-comment . Můj desktop (a nejen můj), vypadá líp jak Windows XP a při zapnutí Composite i líp jak shoty z Visty. To, že jedna aplikaci vypadá blbě není chyba linuxu.

Nedostatek informací pro uživatele.

Kdo chce mít informace, má je. Spíš by chtělo poučit uživatele Windows, než "snižovat" dávku informací pro uživatele linuxu.

Roztříštěnost informací pro vývojáře aplikací.

Tohle je na delší diskusi.

Osobně nechci, aby se linux rozšířil mezi lamy, co v X pojedou jako root a jedinej jejich zájem je, jak rozjet nejnovější cracklou hru.

[Thunder.m]

Zapoměl jsi na ergonomii a rychlost při práci :) I na strších počítačích běží WinXP svižněji, než jakýkoliv poslední normální (ne osekaná verze) Linux...

[prometeus]

Toto by chcelo dovysvetlit, prave teraz idem na PII 400MHz, 219 MB RAM v Ubuntu - dokonca v KDE, predtym tam boli XP-ecka, co bolo dost o hubu. Ono samostatny system este siel zrovnatelne s Ubuntu, ale akonahle som spustil 3 - 4 aplikacie, disk mi pracoval ako divy...

[Thunder.m]

Psal jsem o tom v blogu, systém jako takový se chová celkem dobře, ale vykreslování oken je dost pomalé, když přes sebe přesunu pár oken, tak to okamžitě začne mazat (složitějších typu firefox), resize (viz můj blog) a například skrolování v konqueroru na webu jen tady bylo dost otřesné. Jinak Kubuntu je podle mě ta lepší distribuce, která není tak žravá, jako některé jiné.

[prometeus]

S tym vykreslovanim okien mas pravdu, ale to je zalezitost graf. karty, na tomto compe je to ATIna so 4MB.

[D-Evil]

To je nedostatkem paměti, na notebooku s Duronem 900 pozoruju totéž. XPčka sežerou víc paměti a tak musej víc swapovat. No a když je k tomu i pomalej disk (a u starších notebooků je), tak je to utrpení.

[Heron]

než jakýkoliv poslední normální (ne osekaná verze) Linux...

WinXP je z roku... kolik? 2001?

Srovnávat poslední linux a OS z roku 2001 je v pořádku?

[Thunder.m]

No normální člověk očekává že se bude spíš zrychlovat, než zpomalovat :)

[David Watzke]

Eh? Napiš WM rychlejší než jsou třeba Win 3.11... Nesmysl.

[Thunder.m]

Asi takhle, očekávám, že grafika (vykreslování oken, resize, rychlost zobrazení atd..) v novém připravovaném Windowsu bude přinejhorším stejně rychlá jako ve WinXP, stejně jako se nezhoršila od doby Win2000. Skok nějakých 15-20let je něco jiného, než skok 4-5let. Ano v případě operační paměťi mohu se všemi co to tvrdí souhlasit, Win2000, XP, 2003 a určitě i Vista si postupně říkají o víc a víc paměti (jenže zatímco koupit procesor o 1GHz rychlejší vyžaduje větší změny v systému, dokoupit operační paměť lze dost jednoduše).

[prometeus]

Tak ja som nezaznamenal ziadne zrychlenie po prechode z MS DOS na Win 3.11, z Win 3.11 na Win 95/98 a napokon ani z Win 98 na Win XP, naopak zaregistroval som dost rapidne zrychlenie linuxu v graf. prostredi KDE pri prechode z rady 2.x na 3.x, podobne je to v poslednej dobe aj u Gnome.

[Thunder.m]

Taky potvrdím, Gnome zrychluje, ale i proto že má obrovské rezervy :)

Když jsem od Etermu přešel ke gnome-terminalu (před cca měsícem a to jen kvuli tomu že Eterm neumí UTF8), tak jsem byl v šoku jaký je rozdíl v jejich rychlosti (gnome-terminal se mi na A64 3400+ při zobrazení na celou plochu o rozlišení 1920x1200 v mc docela trhá), něco takového jsem prostě nečekal, donedávna jsem gnome-terminal nepoužíval. To samé platilo pro Konsoli (terminál v KDE).

[#Tom]

VTE je velmi pomalý, lepší je vzít si třeba RXVT, a to nejlépe s rastrovým písmem.

[xvasek]

Nejrychlejší je samozřejmě starý dobrý xterm. Dokonce se nakonec asi dočká i průhlednosti s xgl. Uznávám, že nastavování přes .Xresources není úplně nejjednodušší, ale xterm je prostě paráda. Žádný jiný terminál mě zatím nedonutil xterm opustit, nebo o tom aspoň přemýšlet.

[Michal Čihař]

U GNOME tvrdí přesný opak . Ale předpokládám že ty máš svoje tvrzení podložené stejně dobrými argumenty, podělíš se o ně s námi?

Já ovšem musím souhlasit s GNOME, protože vypsání souboru s cca 100k řádky v gnome-terminalu trvá 4 sekundy a v xtermu 18.

[Thunder.m]

No nevím asi mam někde bug ale, mě trvá v gnome-terminálu vypsání mého syslogu (asi 50k řádků) cca 12 vteřin, zatímco v Etermu to trvá asi 4 vteřiny a v xtermu je to asi 14 vteřin.

[Michal Čihař]

Tak dobře ještě přidám číslo za Eterm které je 7 vteřin .

Pokud máš GNOME starší než 2.14, tak by ta rychlost odpovídala, pokud máš 2.14, tak máš něco rozbitého .

[Thunder.m]

GNOME Terminal 2.14.1

[xvasek]

To je "ten pomalý terminál, co mi při tar -xzvf kernel-source žral 30% výkonu jenom vypisováním výstupu"? To se mi nějak nezdá, že by to tak urychlili, doma to vyzkouším...

[Lukáš Zapletal]

Hodně na tom prý zamakali. Alespoň se tím chlubili, nevím. Nepoužívám gnome-terminal

[jose17]

mrxvt?

[Lukáš Zapletal]

Ano ano ano Můj člověk, akorát neumí unicode...

[Heron]

Asi už jsem moc unavený, ale tohle nechápu....

Je logické očekávat (a skutečně to tak je), že za 5 let toho ten OS umí víc. To chcete, aby více vychytávek jelo na stejném HW pořád stejně rychle? To chcete, aby FC5 jela stejně jako RH7.2? Srovnal jste si ty systémy? Stejně jako upgraduteje SW, tak byste měl upgradovat i HW. Dneska je mainstream kolem 3GHz CPU, pamět kolem 1GB. A odpovídající grafika.

[Thunder.m]

No jak jsem tu už párkrát psal. Mam A64 3400+ (1MB L2 cache), 1024MB RAM, 2x200GB disky, SB Live!, GF 6800GS. Ale Linux se mi zdá prostě pomalý (v něčem).

[Heron]

V tom případě nechápu, jak můžeš mít problém. Mám o poznání slabší sestavu (Athlon XP2400+, 1GB RAM, 160+200GB disky, GF6600GT, Audigy) a linux mi přijde velmi svižný. Pět programů na pozadí (load 5) nepředstavuje problém. Mám KDE a mám rád EyeCandy. Se vzhledem WinXP je to nesrovnatelné. Svého času jsem měl OpenGL delfínky místo wallpaperu. Nebude chyba v něcem jiném?

[Milan Hejpetr]

Koukam jako blazen. Vy vite, jak budou vypadat Enterprise desktopove distribuce RedHatu a Novellu v pristim roce ? Uprimne receno ja ne, takze bych si podobne soudy vynaset netroufal.
Je jasne, ze nekterym uzivatelum Linux nemuze dnes nabidnout to co chteji - treba potrebuji Photoshop. Jenze treba mne zase nemohou nic zajimaveho nabidnout Windows, i kdyby to byla nejaka Supervista.
Vzdycky se usmivam, kdyz ctu zasvecene myslenky, ze kterych vyplyva, ze Windows jsou jakysi vysneny ideal, ke kteremu se musime priblizit. Tak to ale neni. Nas OS je jiny, mozna i pro trochu jinou skupinu uzivatelu (a nemam zdaleka na mysli jen IT profesionaly). Jiste existuje neprazdny prunik tech mnozin, tam pak zalezi i na hloupostech - nekoho mohou zaujmout treba i efekty XGL, kterych bude v pristim roce Linuxovy desktop plny.
A jeste detail. Vzhledem k tomu, ze mam zkusenost z provozovani Evolution v prostredi, kde je jako groupware nasazen MS-Exchange, hluboce nesouhlasims tim, ze k Outlooku neni alternativa.

[Luk]

Vy vite, jak budou vypadat Enterprise desktopove distribuce RedHatu a Novellu v pristim roce ? Uprimne receno ja ne, takze bych si podobne soudy vynaset netroufal.

To samozřejmě nevím. Ale zato vím, jak se od sebe lišily např. jednotlivé verze RHEL a co se mezitím dělo ve Fedora Core. A proto si troufám tvrdit, že až vyjde Vista, nebude tato distribuce (a pravděpodobně ani SuSE) tak daleko, aby mohla Vistě plně konkurovat u cílové skupiny.

Vzdycky se usmivam, kdyz ctu zasvecene myslenky, ze kterych vyplyva, ze Windows jsou jakysi vysneny ideal, ke kteremu se musime priblizit.

Ne. Je to jinak. Aby se mohl GNU/Linux široce rozšířit, musí být takový, aby vyhovoval masám. Microsoft se zaměřuje právě na to, aby co nejvíce vyhověl právě těmto uživatelům (podobně se chová např. TV Nova nebo většina soukromých rádií). Buď se Linux (myslím tím distribuce) dostatečně přizpůsobí této skupině, a pak má šanci na větší rozšíření (a začnou ho brát vážněji výrobci HW a tvůrci SW). Nebo se nepřizpůsobí, a pak zůstane na okraji, budou ho používat jen IT odborníci a bude to víceméně jako dnes.

Neříkám, aby se Linux přeměnil na Windows. Ale aby se z něj stal rovnocenný konkurent Windows, musí aspoň jedna distribuce být "ryze klikací", instalovatelná aspoň stejně snadno jako Windows, se sadou dobře fungujících programů (a v dobrém výchozím nastavení) pro nejčastější uživatelské činnosti atd. Nejblíže k tomu má dnešní Mandriva nebo (do firemního prostředí) SuSE Linux, ale stále ještě mají co dohánět.

[Shadow]

Buď se Linux (myslím tím distribuce) dostatečně přizpůsobí této skupině, a pak má šanci na větší rozšíření (a začnou ho brát vážněji výrobci HW a tvůrci SW).

Jenomže většina problémů současného GNU/Linuxu je způsobena právě nízkým tržním podílem, a z toho hlediska jsou neřešitelné. Třeba píšete, že pro rozšíření GNU/Linuxu je třeba více komerčních aplikací, ale ty nevzniknou, pokud se GNU/Linux více nerozšíří. Totéž se týká HW. Tohle je prostě klasický začarovaný kruh. Nebo snad máte nějaké řešení?

[Luk]

Nebo snad máte nějaké řešení?

Ano. Slovy JXP, "oprostit se od tupohlavého modličovství" Prostě nebrat GNU/Linux jako něco posvátného, na co se nesmí sahat. Davová (komunitní) autosugesce a vzájemné plácání se po ramenou, jak je Linux dobrý, věci nepomůže. Pomůže řešení konkrétních problémů. Nebudu se opakovat, hlavní problémy (nesouvisející s HW) jsem už sepsal.

[Shadow]

Přesně. Pouze jste problémy sepsal, stejně jako nespočet jiných před vámi. Ale ještě jsem od žádného kritika neslyšel, jak je _reálně_ a _konkrétně_ vyřešit, a to zejména ty hlavní (přístup třetích stran). Píšete, že řada příčin je snadno odstranitelná, ale nepíšete jak.

Prostě nebrat GNU/Linux jako něco posvátného

Jak tohle pomůže vyřešit přístup třetích stran?

[Luk]

Přístup třetích stran se vyřeší jen tak, že uvidí, že na GNU/Linuxu mohou vydělat. A vydělat mohou jen tehdy, pokud je reálné, že na Linuxu budou mít dostatečný počet instalací. To ale nejde bez toho, aby se Linux dostal do firem (u většiny programů to domácnosti nevytrhnou). A tam se nemůže dostat, pokud bude mít ty různé "drobné" (ale ve skutečnosti velice drahé) nedostatky.

ale nepíšete jak.

Ale píšu. Jenže to není tak, že by to mohl vyřešit jeden člověk. Tedy pokud by nevytvořil naprosto geniální distribuci, která by uvedené problémy řešila (ale to se podaří spíš firmě, kde se tomu může naplno věnovat dostatečně silný tým). Právě ta tvorba distribuce je klíčová, tam je potřeba se zaměřit.

Prostě nebrat GNU/Linux jako něco posvátného

Jak tohle pomůže vyřešit přístup třetích stran?

Samo o sobě samozřejmě ne. Ale pokud někdo říká, "Linux je dokonalý, není potřeba ho nijak přizpůsobovat BFU", tak je to právě to, co je špatně. Linux se musí brát jako standardní desktopová platforma, a i věci pro některé těžko stravitelné ("windowsovatění") jsou prostě nevyhnutelné.

[xkesh]

Linux se musí brát jako standardní desktopová platforma

Kde si prosim mohu tu "standardni desktopovou platformu Linux" stahnout, abych se podival, jestli "windowsovati" a vsechno ostatni? ;)

[Luk]

Třeba odsud nebo odsud Právě tyto distribuce totiž považuji v tuto chvíli za jediné, které mají ambice povýšit GNU/Linux na operační systém pro běžné uživatele.

[xkesh]

Dekuji :) Takze bych pro priste navrhoval, abyste v podobnych blogpostech nepsal o GNU/Linux ... ale o Mandriva Linux nebo SUSE Linux (tj. o konkretnich distribucich, ktere mate na mysli, kdyz pouzivate vseobecny pojem GNU/Linux). Ani netusite, jak by vase myslenky i diskuse k nim nabraly daleko vecnejsi a prinosnejsi smer ;)

[Shadow]

GNU/Linux nelze brát jako standardní desktopovou platformu. To je vždy otázkou konkrétních distribucí. GNU/Linux jako takový je virtuální název pro soubor projektů tvořící funkční rámec svobodného unixového operačního systému.

My si musíme především uvědomit, na které úrovni se v naší diskusi pohybujeme. V tomto případě bych řekl, že otázka přívětivosti BFU by neměla být řešena na úrovni GNU/Linuxu, tedy na globální úrovni, nýbrž v rámci konkrétních distribucí. Veškeré změny na globální úrovni by měly být v souladu s cíli GNU/Linuxu. Změny na distribuční úrovni nechť jsou v souladu s distribučními cíli. A tady se rád přikloním ke zvyšování přívětivosti. Vždy mám pak, ostatně, možnost použít jinou.

Při eventuelním zvyšování přívětivosti je samozřejmě nutné dané změny dobře uvážit. Byl bych nerad, aby se se zvyšováním přívětivosti zavlekly i související problémy momentálně sužující svět MS Windows.

[Luk]

Přesně o tohle mi jde. Nechci, aby všechny distribuce mířily tímto směrem (což třeba Gentoo nebo Slackware ani nemůže; vždycky byly a budou pro odborníky). Ale aby některé distribuce (ty, které jsou určeny pro BFU) plnily své cíle beze zbytku.

[Shadow]

Plný souhlas.

[next]

Na to sa da povedat len tolko, ze uz niekolko rokov pracujem z Linuxu. Windows si pustam len kvoli 3 konkretnym veciam, aj to staci vo VMWare. Ked som v oktobri dostal v praci novy notebook, skusal som pracovat z Windows. Utrpenie.

A na "volny cas" mi Linux tiez vyhovuje. Hudbu nerobim, casopisy nevydavam, hry nehravam a fotky dokazem spracovat aj v Gimpe. Kedze som vo Photoshope predtym nikdy nerobil, nejake "poznatky" o "zlom" ci "horsom" ovladani sa na mna nevztahuju.

[pol128]

V prvom rade by som asi povedal, že tento zápis do blogu nemá vôbec zmysel. Neexistuje žiadny jeden, konkrétny Linux. Teda áno, ale to je jadro. Keď chceš porovnávať Windows (ktorý je jeden a jediný, pominúc jeho 4 verzie za X rokov), tak to porovnávaj s konkrétnou distribúciou. Ja si vystačím so Slackom, niekto má rád Fedoru (lebo klikne a za hodinku má spravený update, príp. upgrade tisícov balíkov).

[xkesh]

V prvom rade by som asi povedal, že tento zápis do blogu nemá vôbec zmysel. Neexistuje žiadny jeden, konkrétny Linux.

:) dekuji, prvni vlastovka. Autor blogu se chova presne tak, jak jsem popsal v Linux a "linux" aneb Góly do vlastní branky, a pokud dobre ctu, operuje s pojmem "Linux" jako se souhrnem vsech dostupnych distribuci a mel tak lakavy terc pro srovnani benzinoveho Mercedesu s jakymkoliv "naftakem" (blize nespecifikovane znacky, tedy se vsemi a zadnym). Ted uz jen chybi, at se toho zapisu chytne nejaky V. Bednar...

Autore, chyt se za nos! :P

[Dalibor Smolík]

Jeden příklad: instaloval jsem z debian installeru testing verzi. Instalace probíhala bezproblémově, ale: zaškrtl jsem instalaci stolního počítače a základního systému a předpokládal jsem, že se nainstaluje grafika. Nestalo se. Na systému sice bylo Gnome, ale bylo nutno ručně doinstalovat základní součást - x-window-system. To je určitá vada na kráse, pro méně zručného uživatele počítače to může být problém. Je jasné, že nemůže být vše dokonalé, ale tohle jsem nepochopil ... Kromě toho jsem musel vyměnit jádro, které bylo nepoužitelné. Jak jsem zjistil, nebyl jsem sám, kdo tak musel učinit. Píšu to proto, abych demonstroval na tomhle příkladu, že k širokému nasazení Linuxu vede ještě mooooc dlouhá cesta...

[Michal Čihař]

Stejně tak k použitelnosti Windows Vista ještě vede dlouhá cesta. Proč se asi ta verze Debianu jmenuje testing?

[Dalibor Smolík]

Ale ano, tenhle argument beru. Ale balíček x-window-system tam mohl v té základní instalaci být

[Michal Čihař]

Nejspíš chybí kvůli právě probíchajícímu přechodu na X.org 7, kde už žádný takový balíček neexistuje .

[Dalibor Smolík]

Aha - pokud to má takový konkrétní důvod, tak to je něco jiného. Beru zpět.

[springer]

co to znamena "zvitezi" ???

[mc_bizon]

stane sa víťazom?