Xine, GStreamer... Multimedialni bordel po druhe

26.6.2007 17:30 | Přečteno: 2298× | poslední úprava: 26.6.2007 17:33

Jednim z velkych problemu GNU/Linuxu je absence Poradneho multimedialniho prehravace..... Ano, vidite dobre. Vsechny ty MPlayery, VLC a dalsi "skoro prehravace" na bazi Xine/Gstreamer si totiz neumi poradit s titulky. Proc???? Je opravdu tak tezke naprogramovat moznost mit titulky pod filmem a ne ve filmu????

Jediny prehravac, ktery vim ze to zvlada je Kaffeine, coz je "skoro prehravac" nad Xine. Takze vlastne asi bych mel rict ze to umi Xine. Jedina pro me dostatecna nastavba nad Xine je Kaffeine. V Gxine jsem nenasel moznost zvetsit titulky....

Doposud jsem pouzival same KDE distribuce a vsechno prehraval pres Kaffeine, takze az dnes zjistuju, jaky luxus kaffeine je. Jak uz nekteri vi, rozsiruju si obzory a zkoumam GNOME/Ubuntu. Ubuntu ma jako defaultni "skoro prehravac" Totem, coz je vlastne nastavba nad GStreamer... V tehle kombinaci je ovsem Totem na hovno, nebot pokud clovek spusti film s titulky ve formatu .srt, totem vyhodi hlasku "internal data flow error" nebo neco podobneho.... Zajimave je, ze bez titulku film prehraje, ale k cemu mi to je.... Zpetne jsem zjistil, ze tohle je uz notoricky znamy bug na Ubuntu foru. Jestli se to tyka i jinych distribuci, netusim....

Pak tady mame mplayer/Kmplayer... Mplayer v Ubuntu jsem sice standartne nainstaloval, nicmene jakykoli pokus o prehrani videa zkonci error hlaskou. Reseni udajne spociva kdesi v konfiguraku... To me ale jako usera vubec nezajima.... No nic, Mandriva ma KMplayer v defaultu, tak jsem film spustil v tam. titulky sice jedou, ale nejak ignoruji nastavene kodovani... respektive zobrazuji se porad stejne spatne i pri spravnem kodovani.... O nemoznosti posunout titulky mimo obraz ani nemluvim....

Nakonec tu mame VLC, do ktereho jsem vkladal nejvetsi nadeje... Mnozstvi nastaveni a moznosti je sice pro prehravani filmu spise minusem, ale co uz. Dlouho jsem nemohl prijit na to, proc mi VLC nezobrazuje titulky vubec, nebo jenom nektere... Kdyz jsem vyhazel veskere zbyvajici txt soubory z adresare, a nastavil VLC cestu k titulkum rucne, najednou zacal prehravat vsechny titulky bez vynechavani... V nekterych distribucich ma VLC blbe nastavene cesty k fontum, tudiz titulky sice nacte ale nezobrazuje. Clovek se pak placa v obrovskem mnozstvi nastaveni a hleda v cem to muze byt... Kdyz nakonec na to prijde, tresnickou na dortu je GTK file/save dialog, ktery nuti vyhledavat fonty rucne, misto aby aspon nejake systemove nabidl.... Ackoliv je VLC jednim z nejlepsich multimedialnich prehravacu vubec, umisteni titulku pod film neumoznuje, jak jsem si pozdeji potvrdil nekde na ubuntu foru....

Je neco sakra shnileho v multimedailnim sektoru na Linuxu, kdyz jediny kdo bezproblemu prezvyka titulky je Kaffeine/Xine.... Jeste se mi to povedlo preinstalovanim totem-Gstreamer na totem-Xine.... Se slzou v oku vzpominam na aplikace typu BSPlayer, ktere jsem pouzival na Windows.... To sakra nikomu jinemu nechybi???

       

Komentáře

[Opium]

Souhlasim i kdyz muj nej prehravac je VLC.

[frEon]

no vidis a me se zase nelibi mit titulky ve filmu... jinak nemuzu vnimat oboje najednou
jinak pokud mas problem s kodovanim titulku, mplayer ma zabudovanou podporu ency ktera prevadi kodovani on the fly ( -subcp enca:cs:cp1250). Pozice titulku se tam da nejak nastavit taky, ale jak sem rikal me to vyhovuje jak to je tudiz si tu volbu nepamatuju...
kvalitni graficka nadstavba nad mplayer je smplayer. Je v aktivnim vyvoji, kazdou chvili nova verze s novymi featurami...
Osobne davam prednost radce...

[Käyttäjä 11133]

Hledat stačí! -vo sdl je to správné.

[Linux.pathfinder]

Editace konfiguraku ci prikazova radka me nezajima.... ANO jsem schopen si to nastavit, stejne jako vsechno ostatni. Ale to ze takovou zakladni vec nemuze BFU nastavit mi prijde jako ignorance...

[Petr "Glubo" Sýkora]

A mě zase nezajíma pseudoargumentace stylem "já to dokážu, ale BFU by to nedokázalo". BFU to nedokáže samo ani na Windows.

[rgb]

Sorry, ale i BFU dokaze copy-pastnout par radku do konfiguraku. Vim z vlastni zkusenosti :)

PS: BSPlayer jsem nenavidel uz na windows, je to takovy neohrabany, nesikovny... ostatne jako vsechny nadstavby WMP. Ani na windows nema MPlayer konkurenci :)

[otula]

Ve Windows nemá konkurenci Media Player Classic

[Linux.pathfinder]

+1

[David Jaša]

Mám radši odkazy na domovské stránky projektů než na pochybné stahovací weby.

[freshmouse]

"Ubuntu ma jako defaultni "skoro prehravac" Totem, coz je vlastne nastavba nad GStreamer..."

Houby. Totem může používat GST i Xine, je ale nutné instalovat si ten Totem, který chci. V Ubuntu je výchozí balíček totem-gstreamer, ale lze si instalovat i totem-xine. Nelze je mít naráz (standardním způsobem).

[freshmouse]

Hmm, tak jsem zjistil, že o tom na konci píšeš. Reagoval jsem moc brzy.

[balda]

sakra chlape, uz po precteni odstavce o mplayeru nemam chut cist dal...vzdyt to uz se tolikrat resilo, ze uz to nikoho nebavi... oboji samozrejme jde...a pokud ses linej otevrit konfigurak tak nechapu proc pises blog. BSplayer je oproti mplayeru a vlc chudej pribuznej...

[Linux.pathfinder]

Vzdyt to tam zminuji... Nejde o to, jetsli to jde nebo nejde. Jde o to, ze to nejde jednoduse odkliknout... Pripada mi obcas, jako by jste se opajeli nad tim, jaci jste borci, kdyz si v Mplayeru neco nastavite v konfiguraku a vase 60leta sousedka to nedokaze takze ma smulu....

[Petr "Glubo" Sýkora]

Moje sousedka je mi u ... ale me jde o to, ze napriklad ten mplayer lze velmi intuitivne pouzivat na relativne nestandartni operace, zrychlovanim a zpomalovanim zacinaje, generovanim indexu na skakani po videosouborech bez keyframu pokracuje, a konce u velmi jednoducheho voleni, kterym kodekem se to ma zkusit dekodovat. Vse dosazitelne behem chvilicky systemem man mplayer /nejaky vyraz a pripsani nalezenych parametru do spousteciho prikazu, vse otazka nekolika vterin. Nejde o to, jak se to pouziva jinym, mne jde o to, jak se to pouziva mne, proc bych se sakra mel omezovat kvuli nejakym jinym lidem jenom kvuli tomu, ze oni nejsou schopni/ochotni otevrit si manualovou stranku?

[Linux.pathfinder]

Samozrejme ze nemel. Mate pouzivat to co vam nejvice vyhovuje. V tom s vami 100% souhlasim. Na druhou stranu me opravdu nebavi editovat konfiguraky kvuli trivialnim vecem... Za par let jsem prolez vsechno mozne od Xorg.conf az po /boot/grub/menu.list... Presto se na PC divam jako na nastroj a ne jako neco s cim si chci hrat... Jestlize je univerzalni radou RTFM a nasledne edituj .conf soubor, tak je nekde neco spatne... Vtip je v tom, ze ja to sice zlvadnu, ale pokud to nezvladne dost ostatnich, tak se budu vzdy pohybovat na exoticke platforme s mrzkym zajmem vyrobcu SW a HW.... Ale hlavne ze budu king

[brk]

Tak si kup Vistu a bež na kafe k sousedce.

[Linux.pathfinder]

Proc? mam KDE-apps....

[jyrki]

Se docitam novinku ze Mplayer je zalozen na Xine....Pokud vim tak Xine vykradl Mplayer. Nicmene si myslim ze kvalita techto prehravacu je velmi slusna a vubec nic mi nechybi.

[Linux.pathfinder]

nejak nemuzu najit, kde jsem napsal z Mplayer je zalozen na Xine....??? Jsi strizlivy??

[jyrki]

Mozna ti jen schazi schopnost se jasne vyjadrit ..Vsechny ty MPlayery, VLC a dalsi "skoro prehravace" na bazi Xine/Gstreamer si totiz neumi poradit s titulky....

[Linux.pathfinder]

No. kdybys cetl blogpost cely, vcetne prvniho dilu, vedel bys, ze Prehravace delim na MPlayer, VLC..... a tzv. "skoro prehravace"... To jsou vsechny ty Amaroky, Totemy, Kaffeiny, atd... ktere ve skutecnosti prehravaci nejsou, jen obaluji nejaky backend 3 strany.... Z cestinarskeho hlediska to je spravne, mame totiz Mplayer, VLC a "skoro prehravace".... (samozrejme plnohodnotnych prehravacu bude vice....)

[jyrki]

Promin, opravdu jsem prvni dil necetl...pak tedy ano

[Petr "Glubo" Sýkora]

Když napíši větu: Máme tu Gluba, Linux.pathfindera a další idioty, budeš se cítit uražen? Ta věta používá stejnou větnou stavbu, jakos použil ty a u níž tvrdíš, že v tomto případě idiot se nevztahuje ani na mne, ani na tebe.

[Linux.pathfinder]

kdyz napisi: Mame tu cervenou, zelenou a dalsi barvy znamena to ze modra je cervena nebo zelena??? Uz si nechte ty svoje rozumy

[otula]

To jsi trochu mimo. Lze to zcela přirozeně chápat tak, že červená i zelená jsou barvy. A odpovídá to tomu, že ve větě

MPlayery, VLC a dalsi "skoro prehravace"

je přirozené chápat, že Mplayer a VLC jsou podle tebe "skoro prehravace"

[Petr "Glubo" Sýkora]

Jak píše otula, "prvek, jiny prvek a další členy množiny => prvek je jiny prvek" je trochu něco jiného než "prvek, jiný prvek, a další členy množiny => prvek ajiný prvek patří do množiny". Uznávám, že ze striktně rigorozního chápání výrazů ani jedna implikace neplatí, nicméně v běžném používání češtiny je obvyklé předpokládat druhý typ implikace.

[tired joe]

Kurnik, to sem každú chvíľu musí prísť nový maniak, ktorý pred mesiacom prešiel z Windows a má potrebu všetkých informovať o každej drobnosti, ktorá mu v Linuxe vadí? Block.

[Linux.pathfinder]

Kurnik prisel maniak, co X let pouziva VYHRADNE KDE, ktery zjistil ze jakmile opusti luxus KDE-apps je pekne v prdeli!

[thingie]

Nojo. Se podívejte na ty blogy. Smetí, smetí a smetí. Strašný. Půlka lidí tu hulí moc, druhá málo. Se na to můžu víteco, pyčo. Chjo. Nonic.

[Thunder.m]

Používám xine-ui, titulky umí perfektně, jen je to trochu ošklivé.

[Milan Lajtoš]

Dam len jeden tip:

Ak totem vyhadzuje hlasku "internal dataflow error", ci ako sa to vola, tak treba tukat na "play", kym to nespusti.. Este sa mi nestalo, ze by som nieco tymto sposobom nespustil..

Horsie na toteme je to, ze titulky su obcas posunute (casovo) oproti tomu akoby mali byt.. Vtedy to riesim mplayerom.. ;)

[Linux.pathfinder]

no me se Mplayer v Ubuntu jeste za boha nepovedlo zprovoznit.... Baliky se nainstaluji a nic to neprehraje....

[Stevko]

Tak som skúsil Totem. Otvoril titulky a prehrával bez problémov. Ale zle zobrazoval české znaky. Tak som mu zmenil kódovanie z UTF-8 na CP1250 a vyhodil chybu. Tak som skúsil ešte niekoľkokrát a chyba nikde, titulky fungujú. Žeby nedeterministická chyba? Ale vidím to tak, že budem meniť titulkom kódovanie na UTF-8. Ale titulky vo filme mi teda naozaj nevadia a BS player som nikdy nemal rád (na Windowse VLC alebo ViPlay).

[Linux.pathfinder]

Bug se tyka Totem/GStreamer pri prehravani filmu s titulky ve formatu SRT (coz je vetsina)

Zde je link pro hnidopichy:

https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/totem/+bug/111326

[Fëannatar]

Většina? Abych uvedl aspoň jednu výjimku, tak většina mých filmů je matroske a titlky má vevnitř a většinou ve formátu ASS, takže stačí mplayeru podhodit -ass a mám titulky lepší než hardcoded... Ještě jsem neviděl lepší titulky než ASS, a jestli je SRT ve většině, tak je to ze setrvačnosti, ASS formát je daleko lépe navržený a má mnohem více možností, co s těmi titulky provádět...

Jo a k blogpostu... Chce se mi říct, že Ubuntu je asi nějaké divné, já jsem ve fedoře problémy podobného typu nikdy neměl... ale budiž... nechci tady rozdmýchávat flame... nicméně... že jste líný editovat konfiguráky je váš problém, já mám ten problém taky a proto jsem si zapamatoval pár hejblátek pro mplayer (konkrétně -ass na titulky a -af hrtf na zvuk) se kterými si film vychutnám... Windowsovské přehrávače se tomu nemůžou rovnat.... A mplayer-gui je děs, stejně tak xine-ui... Totem je prostě jenom jednoduchý přehrávač - otevřete a hrajete... žádné složité nastavování... Pro gnome je nejlepší asi gxine nebo vlc, pro kde kaffeine. Možnosti nastavení jsou srovnatelné, dokonce gxine v určitých ohledech kaffeine předčí (také proto jsem na něj dávno z kaffeinu přešel, i když teď už preferuju CLi mplayer). Stručně shrnuto... nejlepší přehrávač je mplayer v CLi a pokud se ho člověk naučí ovládat, tak nic lepšího opravdu není. Ani ve windows. Takže ručně stručně RTFM!

[Lu-Tze]

Souhlas, mplayer je rulezní. Bez něj si vůbec přehrávání videa nedovedu představit

[e.lisak]

titulky: a co zkusit mplayeru pridat treba

vf="expand=0:-50:0:0"

?

[Linux.pathfinder]

asi jsem se nevyjadril jasne. Nechci nic cpat ani do prikazove radky, ani do konfiguraku. Chcu kliknout a jet, protoze tohle je podle me zasadni vec.... Resim to z pohledu BFU.

[Lu-Tze]

Resim to z pohledu BFU.

Tak to se těším na to, jak to vyřešíš

[petr_p]

Sto lidí lidí, sto chutí. Aby váš přístup uspokojil každého, muselo by se k počítači připojit ještě jedno zařízení – křišťálová koule.

[Bobby]

Nechci nic cpat ani do prikazove radky, ani do konfiguraku. Chcu kliknout a jet, protoze tohle je podle me zasadni vec....

hehehe, v tom pripade nevim, "co delate" v Linuxu

ja jsem na nej presel prave kvuli tomu, ze sice muzu, ale hlavne nemusim! klikat, vse je transparentni, da se vse poeditovat, na (skoro) vse jsou navody a pokud nechapu, existuji fora a v nich spousta chytrych, a kdykoliv ochotnych lidicek poradit

jinak samozrejme mplayer rullez!

uz to tu nekdo napsal prede mnou, "bez nej si nedovedu prehravani cehokoliv vubec predstavit". a ty moznosti nastaveni a uprav (zvuku, obrazu..cehokoliv)

bsplayer jsem z widli vyhodil po prvnim filmu a presel na gomplayer

pak ale linux distr. ubuntu feisty fawn a je po problemu. mplayer jsem si drive na suse kompiloval, nyni ale postupem casu lenivim a nechal jsem to na apt-get a vysledek je super. co mu dam, vse prehraje, at jsou to dvd, avi, vsemozne audio formaty a treba i streamy inet radii - vse naprosto bezvadne

hehehe, chudak Arpi a grupa madarskejch tvurcu mplayeru, ti by se dost divili...

lepsi umrit ve stoje, nez byt cely zivot na kolenou

[rADOn]

presne tyhle problemy jsem mel na onom druhem operacnim systemu po cela leta. jeden prehravac umel dobre titulky ale mel hnusny ovladani, druhy byl pohodlny ale nezvladal nektery formaty, dalsi se skoro dal pouzivat ale mel potize s fullscreenem, etc. prvni setkani s mplayerem byl sok - chtelo to mozna trochu poladit ale od ty doby to slapalo, uz jsem nemusel prepinat mezi dvema nebo tremi aplikacemi. kaffeine je jeste lepsi. sice ma taky par vaznych nedostatku ale opravdu pochybuju ze by na widlich existoval soft ktery by jich mel mene a _zaroven_ mel tak siroke moznosti. naopak multimedia na linuxu jsou na tom mnohem lip. kodeky jsou kodeky, ne prostredek jak dostat na uzivateluv pocitac brandovany malware. prehravace jsou prehravace, nikoliv reklamni platoformy pro ruzne pochybne sluzby. Nastaveni ? v defaultnim kubuntu prehraju rekneme 80-90% medii na ktery muzu narazit. ve widlich se mozna dostanu na 99% kdyz nainstaluju codecpack nebo k-lite pack, bsplayer nebo winlempla, zkratka co je ted v mode. ale v defaultni instalaci to nebude ani 50%. co je jednodussi ?

[Linux.pathfinder]

No to je tezko rict... Zdokumentuju ti to na Ubuntu: Totem film si titulky kvuli bugu neprehraje.... Mplayer neprehraje vubec nic a cert a by se v tom vyznal. VLC prehraje vse, a ackoli je podle me o tridu lepsi nez Mplayer, titulky dolu neumi. Kdysi, kdyz jsem jeste pouzival WinXP, tak jsem filmy prehraval vyhradne v BSPlayeru. Na Linuxu jsem par let pouzival vyhradne Kaffeine. Ted ovsem zjistuju, ze zadnou jinou moznost v Linuxu nemam....

[cezz]

Ach jo.. zas clovek s potrebou vykricat svetu aky je neschopny si nieco nastavit..

Ale problemy su na to, aby sa riesili, ze ano? Takze napriklad ten mplayer.. (resp. gmplayer) V nastaveniach je potrebne mat zapnuty funkcny videovystup. Cize bud (mnou preferovane) Xv, alebo SDL, opengl,.. mimochodom tusim opengl2 dokaze out of the box vykreslovat titulky aj mimo framu s filmom, cize cez ten cierny pruh dole, navyse celkom pekne antialiasovane. Do akej miery je to narocne na grafiku netusim, mam ASUS M2A-VM s integrovanou ATI.

Co sa tyka titulkov, v zalozke subtitles&OSD nastavis encoding na cp1250 (co je v nasich koncinach asi najbeznejsie pouzivany codepage) a zaskrtnes "unicode subtitle" a v zalozke font nechas encoding na Unicode a kliknutim na browse vyberies font aky sa ti paci. Ja osobne pouzivam /usr/share/fonts/truetype/freefont/FreeSans.ttf.

Fungujem bez problemov s _akymkolvek_ filmom a titulkami. Aky lepsi prehravac chces?

[Linux.pathfinder]

mam pro vas novinku. Presne takto to mam a nefunguje

[cezz]

Potom jednoznacne ide o chybu ktora je specificka pre tvoju konfiguraciu, HW, distro, cokolvek, co je jednoznacne dovod na otazku vo fore a urcite nie dovod na pokrikovanie "linux nema jediny schopny prehravac" v blogu. Je dufam jasne, ze s popisom chyby citujem: "a nefunguje" sa ani na fore daleko nedostanes.

Cize zhrnute a podciarknute, najvacsi problem s prehravanim filmov na linuxe v _tvojom_ pripade je v _tvojom_ sposobe komunikacie.

[Linux.pathfinder]

ja jsem nechtel poukazovat na konkretni chybu. Pouze jsem konstatoval, ze at uz pouzivam jakekoli distro, vzdycky narazim na nejaky podstatny problem s prehravacem a jediny, kdo me nikdy nezklamal byl Kaffeine....

[Petr "Glubo" Sýkora]

sdl take

[Petr "Glubo" Sýkora]

Jednim z velkych problemu GNU/Linuxu je absence Poradneho multimedialniho prehravace..... Ano, vidite dobre. Vsechny ty MPlayery, VLC a dalsi "skoro prehravace" na bazi Xine/Gstreamer si totiz neumi poradit s titulky. Proc???? Je opravdu tak tezke naprogramovat moznost mit titulky pod filmem a ne ve filmu????

Problem je mezi zidli a pocitacem. Mozna ve volbe distribuce. Na Gentoo staci nainstalovat mplayer pomoci emerge mplayer a nejen ze umi prehrat prakticky libovolne prehratelne video, ale take neni problem mit titulky kde chces, ve filmu, pod fimlem, nad filmem, dokonce i zobrazit film tak velky, aby se pod nej vzdy vesly titulky a ne jako ty pseudoprehravace z windows, kde kdyz ma clovek display 4:3 a film 4:3, tak titulky ma pres film. Navic mplayer umi automagicky odhadovat kodovani titulku, fuzzy prirazovani titulkovych souboru k videim (aneb neni potreba rucne nastavovat ktere titulky, kdyz se soubory jmenuji jen podobne a ne stejne (treba _en, _cz))... proste tvuj povzdechsvedci pouze o tve neinformovanosti, ci neschopnosti.

[Petr "Glubo" Sýkora]

A propo mplayer neni postaven ani na xine, ani na gstreameru, ale na ffmpeg.

[Fëannatar]

To je ale xine-lib a gstreamer z určité části taky... Tyhle enginy a frameworky jsou postavený na víc věcech, než jenom ffmpeg... To je jenom jedna z mnoha knihoven, která se používá...

[Petr "Glubo" Sýkora]

To je pravda, ale pokud si dobre pamatuji, tak ffmpeg a mplayer prapuvodne vznikaly ruku v ruce, jeden tak rikajic pro druheho, nebo ne?

[Linux.pathfinder]

Gentoo neni pro BFU, V Ubuntu to out-of-the-box nejede...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Tak ale neříkej, že "problém Linuxu", ale "problém Ubuntu".

[Linux.pathfinder]

V Mandrive opet problem. Mplayer neni schopen pouzit spravne kodovani CP1250, dokonce ani kdyz mu ho nastavim rucne!

[Lu-Tze]

ee, v Mandrivě to funguje

[Linux.pathfinder]

v moji ne.

[pdp7]

Kecas! Chces prudit co, hajzliku!!

[pdp7]

Nemyslim tebe ignore, myslim Linux.pathfindera. Hergot proc mi ten komentar vdycky skoci o jeden niz?

[otula]

Ten komentář je umístěn správně. Neboj, Ignor určitě poznal, že nepatří jemu :)

[pdp7]

Ha uz vim proc je ten komentar niz. Protoze jsem pomala lemra a nez to dodatluju tak me vzdycky nekdo predbehne.

[Petr "Glubo" Sýkora]

A ve Windows to také out-of-the-box nejede...

[Linux.pathfinder]

Out-of-the box? To ne. Jenze reseni problemu je v parkrat kliknuti na .exe soubor. A ne hrabani se v konfiguraku.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Pohled z druhého břehu: Jenže řešení problému je připsat jeden dva blbé parametry do konfiguráku a ne blbé hledání .exe po internetu a třesení se ve strachu, že si s nimi do systému zavleču něco nepěkného.

[Linux.pathfinder]

najit exe soubor na slunecnici, je rozhodne jednodussi nez procist manual ci FAQ, kteremu beztak 90% populace nerozumi a to nemluvim o tom, ze ho musi take najit....

[Fëannatar]

Pokud víte který exe soubor hledat (nemluvě o tom, že slunečnice mi nikdy moc nevoněla a něco tam najít byl vždycky zážitek, teď s fedora/debian daily package je jenom otázka času, kdy člověk narazí na to co mu vyhovuje)... Pro mě je jednoduší napsat "man mplayer" (nebo si to přečíst na webu) než hledat nějaký exe soubor... A teď si ještě vemte, že ve win je to ještě složitější... máte x codecpacků a každý obsahuje jinou množinu kodeků. A to je pak veselo, když člověk zjistí, že mu chybí kodeky. V linuxu si buď nainstaluju mplayer, nebo xine-lib-extras-nonfree nebo gstreamer-plugins-{bad/ugly} a mám do konce života distribuce vystaráno - včetně updatů. Zato ve win přemýšlet, jestli nainstalovat codecpack, nebo CCCP nebo já nevím co ještě jinýho... Je fakt, že DivX a XviD mají snad všechny codec packy, ale co nejkvalitnější a stále rozšířenější H.264? Nebo theora? Ogg? Vorbis? Matroska? A co podpora ASS titulků? Dle mé osobní zkušenosti je multimediální systém v linuxu pro BFU jednodušší než ve win.

[Linux.pathfinder]

Ehm.... instalaci nejakeho Mega-kodek packu, vam 100% kodek chybet nebude... A jestli si myslite, ze 5x mensi balik koedku v Linuxu toho prehraje vice nez 5 vetsi balik pod Windows, tak to jsem se uz dlouho takhle nenasmal...

[Fëannatar]

Mno... mluvím z osobní zkušenosti. Na linuxu jsem vždycky přehrál všechno, na win jsem občas míval problémy, hlavně s matroskou... ta se ještě dostatečně neuchytila a kloudně jí snad zvládá akorát MediaPlayer Classic, ale je fakt, že už jsem asi rok bez Windows, takže mám zastaralé informace... Linuxové balíky s kodeky jsou menší? A není to tím, že ty balíky kodeků ve skutečnosti jenom vytvářejí jednotný interface pro všechny knihovny s kodeky? Snad si nemyslíte, že v gstreamer-plugins-good jsou kodeky na vorbis nebo theoru... Nejsou, ty jsou v samostatných knihovnách... V linuxu není zase taková duplicita. Knihovny s kodeky jsou víceméně jedny, frameworků a přehrávacích enginů je vícero a frontendů pak úplně nejvíc. Defacto každý si může vybrat, co mu sedí, tím spíš když většina frontendů podporuje více než jeden engine... Žádný multimediální bordel v linuxu neexistuje. Ano, mohlo by to být lepší, ale už teď je linux jedním z nejlepších dostupných přehrávačů multimédií všeho druhu a navíc je opensource...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Nemluvě o tom, že třeba mplayer umí do jisté míry používat v případě nouze Windowsí kodeky, třeba pro neposlušné wmv/wma ideální.

[Linux.pathfinder]

to snad umi i Xine? win32-codecs-all

[Fëannatar]

Umí... Jen je potřeba mít v konfiguráku správně nastavenou cestu... Ale ještě jsem se v linuxu nesetkal s něčím, co by bez nich nešlo přehrát... A to ani wma a wmv... Ale je pravda, že můžu být výjimkou potvrzující pravidlo...

[Linux.pathfinder]

Mezi nami devcaty. Ja jsem se nesetkal ani s 30% vsech kodeky zahrnutych ve vsech tech codec-pacich at uz na Win nebo Lin.... Proste je drtiva vetsina veci v AVI, DivX, Xvid, WMV, MP3, OGG, a Qt..... zbytek je exotika.

Konfiguraky jsem nikdy v Kaffeine/Xine nenastavoval. To je to o cem mluvim. Nejde o to, kolik to ma nastaveni. Jde o to, ze je to v Defaultu nastavene:

1) Jde to vubec spustit

2) Vyhovuje to hloupe vetsine

3) Zakladni veci jsou naklikat

[Fëannatar]

mno... jen tak pro informaci... avi a ogg není kodek ale formát... o kodeku QT jsem v životě neslyšel.. nespletl jste si to s knihovnou QT? Exotika? hm... tak vám vyjmenuju, jaké kodeky a formáty používám já celkem běžně -

video: DivX, XviD, H264, theora, mpeg-2;

audio: vorbis, AAC, mp3, flac, wma, wav, mpc;

formáty: mkv (matroska), avi, ogg, ogm + ty, co jsou zároveň kodekem i formátem, například mp3.

A to je většina kodeků a formátů, se kterými se v reálu setkáte. A všechny mi v linuxu bez problémů chodí, po jednom instalačním příkazu... ve windows by si tahle sestava, vyžádala ne zrovna rychlé hledání codecpacku, který tyhle včechny kodeky obsahuje a hledání přehrávače, který si umí poradit s matroskou/ogg/ogm formáty...

A to jsem možná i na některé zapomněl...

[Linux.pathfinder]

Proste je drtiva vetsina veci v AVI, DivX, Xvid, WMV, MP3, OGG, a Qt..... zbytek je exotika.

... ano splacal jsem kontejnery a kodeky do jedne skupiny, ale nikde jsem prece netvrdil ze OGG je kodek!!!! Tim je Vorbis nebo Theora.

Ale v jednom mate pravdu. Nenavideny Quicktime od Apple jsem napsal jako QT. Coz je zavadejici, mel jsem uvest .mov :)

ve windows by si tahle sestava, vyžádala ne zrovna rychlé hledání codecpacku, který tyhle včechny kodeky obsahuje a hledání přehrávače, který si umí poradit s matroskou/ogg/ogm formáty...

A to jsem možná i na některé zapomněl...

Ted mi pripadate jako kdyby jste spadl z Marsu

ACE Mega CoDecS Pack, K-Lite Mega Codec Pack, Codec Pack All in 1..... trvalo to 5 vterin.

mimo to, veci jako: mkv, flac, mpc jsem NIKDY v realu nevidel, takze jejich realna podpora mi byla stejne k nicemu... nemel jsem co prehravat...

[Fëannatar]

Hm... tak to byste měl vidět mojí sbírku anime a hudby... Anime mám téměř výhradně v mkv, s H264 videem a 6 kanálovým AAC zvukem a anglickými ASS titulkami, ve flacu mám většinu muziky, kterou jsem si ripoval sám (hlavně klasiku ripuju do flacu, na popůlár stačí vorbis) a mpc se ke mně dostalo se soundtrackem k Hauru no Ugoku Shiro...

Mno... klobouk dolů... tohle bych, s informací, že tam jsou všechny kodeky co chci, za pět vteřin nenašel... Jinak já bych doporučil spíš CCCP. Na kvalitně ripované anime téměř nutnost...

Jo a k tomu splácání... Je pravda, že jste to netvrdil přímo, ale jak jste to splácal dohromady, tak se mi to tak nějak slilo... Moje chyba...

[stativ]

Je to sice hnidopišství, ale nemůžu si pomoct a tak Vás opravím

DivX a XviD nejsou kodeky, jsou to dvě různé implementace jednoho kodeku (nebo přesněji formátu) – MPEG-4 ASP.

+ presnější vyjádření pro avi, matrosku apod. je kontejner.

[Fëannatar]

mno... já tak trochu formát a kontejner zaměňuju (jde o to, že to je v podstatě formát souboru, který slouží ale zároveň jako kontejner pro audio/video/titulkové stopy)... asi bych neměl Zkusím si dát příště pozor... Mno já nevím ale i dvě různé implementace codecu (tedy codéru a decodéru) mi přijdou jako codec, ale to je opravdu spíš hnidopišství... Mě šlo spíš o to, že DivX a XviD spadá do jedné skupiny s mpeg-{1;2;4} nebo H264, zatímco AVI, Matroska, OG{G;M} je skupina druhá... Ale díky za upřesnění...

[J. M.]

DivX a Xvid spadají do jedné skupiny s libavcodecem z FFmpegu, ne do skupiny s MPEG-1/2/4, H.264 atd. Rozdíl mezi softwarovým produktem a formátem je naprosto zásadní a není to žádné hnidopišství.

[J. M.]

(Neboli, jinak řečeno, MPEG-1/2/4, H.264 atd,. nejsou kodeky, ale multimediální standardy, kompresní formáty, specifikace kódování zvuku a obrazu. Zatímco DivX, Xvid, FFmpeg MPEG-4, x264 atd. jsou kodeky, což jsou softwarové knihovny, které s těmi formáty pracují, tedy do/z nich kódují/dekódují.)

[Fëannatar]

Nemůžu vědět všechno... Ale i tak... kodeky (a jejich patřičné mutimediální standardy) řadím do jedné skupiny a kontejnery do skupiny druhé. Definice a implementace standardu mi přijde rozhodně bližší než kodek a kontejner... Díky za poučení, tyhle informace mi známy nebyly (snad krom toho, že H.264 je specifikace a x264 knihovna)...

[J. M.]

Ono je důležité to vědět a rozlišovat. Tohle totiž vede k strašné spoustě bludů, mýtů a nedorozumění, které se v této oblasti celá léta šíří.

To, že si například většina lidí myslí, že DivX je formát (ve skutečnosti to je název firmy a značka jejích komerčních produktů, její ochranná známka) vede řadu lidí i k tomu, že nepoužívají Linux, s vysvětlením že "DivX pro Linux není, a já mám spoustu DivX filmů, tak musím používat Windows". A není na světě nic, co by jim mohlo vysvětlit, jak jsou mimo, protože ty bludy a lži 99 procent lidí šíří celá léta tak masivně a vytrvale (právě s vysvětlením, že "na tom nezáleží, nebudeme přece slovíčkařit"), že kdyby si chudáci postižení uvědomili, že celá léta žijí v naprostém omylu, zhroutil by se jim svět.

Stejně tak si lidé myslí, že Xvid je formát (což vede např. ke spoustě zbytečných problémů s instalací různých kodeků, problematičtější podpoře v hardwarových přehrávačích atd.), dělá to zdarma reklamu irelevantním komerčním firmám (jako firma DivX, která celá léta parazituje na tom, že si lidé myslí, že jejich kodek je formát, který firma DivX vymyslela, a tak je celá léta prezentován) a ubližuje to důležitým open-source projektům jako FFmpeg (který je světem ignorován, případně je kamuflován jako "DivX/Xvid", protože to jsou na rozdíl od FFmpegu známé názvy). Vede to i k nesmyslným závislostem balíčků v linuxových distribucích (balíčky programů, které třeba Xvid nebo DivX vůbec nepoužívají, na nich závisí, protože autoři těch balíčků si myslí, že to je potřeba k "přehrávání DivX/Xvid") atd. atd.

Až si lidé konečně uvědomí, že formát a software jsou dvě naprosto odlišné věci, které nelze míchat dohromady, svět bude lepším místem. Je společný standard (např. MPEG-4) a ten pak implementují různí autoři a výrobci, komerční i nekomerční, a díky dodržování standardu - používání stejného formátu - jsou vzájemně kompatibilní. To je i jedním z hlavních ideálů zastánců svobodného softwaru. A koneckonců, takto byl navržen formát MPEG-4 - ten má ve své specifikaci i kontejner MP4, což je standardní kontejner, do kterého by se mělo ukládat jak MPEG-4 ASP video (např. kódované kodeky DivX, Xvid nebo FFmpeg MPEG-4), tak MPEG-4 AVC video (známé jako H.264), tedy kódované např. x264. A není v něm žádná značka jako v AVI souborech, kde je v hlavičce poznačeno, jakým kodekem to bylo zakódované (což je zdroj všeho zla a všech problémů, stejně jako na druhé straně zdroj zisku komerčních výrobců kodeků a slávy nejznámějších open-source kodeků - tedy nic než sobecké zájmy autorů na úkor uživatelů, kteří s tím pak mají spoustu problémů, FourCC v AVI je v podstatě bezplatná, ale velmi účinná reklama). Prostě v MP4 je to MPEG-4 video, tečka. A tak to má být. Tak to mělo vždycky být, tak byl standard vyvinut.

Takže prosím, rozlišujte to - formát videa i formát kontejneru jsou formáty, zatímco kodeky jsou softwarové produkty (nebo i hardwarové implementace).

[Fëannatar]

Hm... díky za vysvětlení... ale ten předposlední odstavec mi trochu uniká. MP4 je kontejner, do kterého lze nacpat jenom mpeg-4 video? A vy to považujete za správné? Matroska se podle Vás vydala špatnou cestou, když podporuje vícero formátů interních dat? A s tou kompatibilitou... já vím, že ffmpegem přehraju DivX, XViD, H.261, H.263, H.264, ... (nevím, proč by považování XviDu za formát mělo vést lidi k myšlence, že taková videa lze přehrát jenom XviD codecem) ale třeba DivX codecem H.264 video nepřehraju, nebo snad ano? Jak dalece jsou jednotlivé implementace a specifikace mpeg-4 standardu kompatibilní?

Než jste začal vysvětlovat, tak jsem žil v domění, že DivX je hack mpeg-4 a XviD je hack DivXu a že se tyhle jednotlivé implementace od "čistého" mpeg-4 liší a že v některých případech a že při použití některých vylepšení z DivXu, která nejsou zároveň v XviDu, nelze tato videa přehrát XviD nebo "čistým" mpeg-4 decoderem, podobně v případě vylepšení z XviDu... nicméně ffmpeg (a libavcodec) přehraje vše... Nejspíš to budou ještě pozůstatky z dob windows, kde tomu, že bez DivX se nedá přehrát DivX asi většina lidí věří... A balíček, který by měl závislost na DivXu jsem ještě neviděl...

A jednu otázečku bych ještě měl, vy vypadáte že se v tom celkem orientujete... Implementace H.264 v libavcodecu (potažmo ffmpegu) je odlišná od x264, nebo je tam x264 přímo použit?

[J. M.]

DivX nepřehráváte, protože to je značka produktů stejnojmenné firmy a firmu ani značku produktů si nepřehrajete. Stejně tak si nepřehrajete Xvid, protože Xvid je softwarová knihovna a softwarovou knihovnu si nepřehrajete. Kodeky DivX i Xvid, stejně jako FFmpeg MPEG-4 a další, používají standardní kompresi MPEG-4 ASP. To znamená, že kódují a dekódují MPEG-4 ASP video.

Ten "hack MPEG-4" - to je historické zmatení. Kdysi v době, kdy ještě MPEG-4 kodeky nebyly, vyrobil Microsoft svůj kodek "MS MPEG-4" (bylo jich několik verzí, 1-3), který ve skutečnosti nebyl (standardní) MPEG-4 kodek, ale jakási raná předstandardní implementace, která za moc nestála. Dal se použít jen k ukládání do kontejneru ASF od Microsoftu. Ten kodek pak hacknul Jerome Rota tak, aby s ním šlo ukládat video do AVI souborů a tak vzniknul ten slavný kodek "DivX 3.11 Alpha" - ten smajlík byl součástí názvu. Byl to binárně hacknutý MSMPEG-4. Pak přišel na scénu projekt OpenDivX, který si dal za cíl vytvořit skutečný MPEG-4 kodek, od nuly, navíc s otevřeným kódem. Což se dělo, jenže vznikající firma DivXNetworks, která jej řídila, to pak uzavřela, zformovala se a vydala to jako svůj komerční produkt DivX 4.0 (což byla první verze kodeku DivX, firma se pak taky přejmenovala na DivX). Open-source vývojáři z OpenDivX si pak vzali ten poslední dostupný kód před uzavřením a z toho pak vzniknul Xvid, jako fork/pokračovatel OpenDivX. Takže původně měly oba kodeky společný základ, ale dnes už tam z toho původního kódu snad nic nezbylo.

Jinak žádná vlastní vylepšení oproti MPEG-4 ASP ani jeden z nich nepřináší, jsou to prostě MPEG-4 ASP kodeky. V čem se obecně kodeky liší je kvalita, rychlost a množství podporovaných funkcí, takže samozřejmě i přesto, že používají stejný formát, jejich výstupy se liší (i v rámci jednoho formátů lze zakódovat stejné video velmi různě, kvalitně, nekvalitně, s použitím pokročilých vlastností MPEG-4 ASP i bez). Nicméně dekódování by mělo dát stejný výstup (i když je pravda, že ne všechny dekodéry podporují všechny pokročilé vlastnosti ze specifikace ASP - u stolních DVD přehrávačů je problematická zejména podpora GMC a Qpel).

H.264 video si kodekem DivX nepřehrajete, protože DivX implementuje profil ASP, zatímco AVC (tedy H.264) je úplně jiná, modernější specifikace, jiný formát, přestože taky patří pod MPEG-4 (což je velmi rozsáhlý multimediální standard).

x264 je pouze kodér, zatímco libavcodec H.264 je dekodér. Takže se hezky doplňují.

[Fëannatar]

díky za info... zase jsem o něco chytřejší. I když je pravda, že je ta situace kolem MPEG-4 trochu matoucí... Tím spíš, když H.264, které je kvalitnější (a HW náročnější) než implementace ASP profilu, je stále mpeg-4... Jinak tím DivX/XviD videem jsem měl namysli video zakódované pomocí DivX/XviD codecu... špatně jsem se vyjářil...

[J. M.]

A na tu Matrosku jsem zapomněl - není vůbec nic špatného na tom podporovat v kontejneru řadu různých formátů audia a videa. Špatné je softwarové produkty vydávat za formáty, či snad dokonce si postavit svůj byznys na parazitování na cizí práci, konkrétně třeba na tom, že skupina MPEG vyvinula standard MPEG-4 a v jeho rámci kompresi ASP, která je pak celému světu prezentována jako "DivX", tedy údajně vynález stejnojmenné firmy. Ta z toho taky dodnes chytře těží, nijak to nevyvrací (naopak to svými marketingovými kecy na svých webstránkách podporuje), tohle zmatení je základ jejího úspěchu, základní zdroj jejich příjmů (např. z licencování "DivX certified" přehrávačů, jejichž výrobci jí platí za to, že jí můžou dělat bezplatnou reklamu tím, že na svoje přehrávače dají její logo, které pak ten přehrávač díky všeobecné popularitě slova "DivX" a nepochopení jeho významu prodává).

FourCC by samo o sobě nebylo špatné, kdyby se používalo ke správnému účelu - k označení video formátu. Kvůli sobeckosti výrobců MPEG-4 kodeků se ale běžně používá k označování kodeku, kterým to bylo zakódováno. Což pak přináší tu obrovskou spoustu problémů s přehráváním, spoustu zmatení a nedorozumění.

[Fëannatar]

Hm... pro mě je to spíš informace, jakým kodérem to bylo zakódováno... Ale je pravda, že z technického hlediska by formát asi byl lepší... Mám ten dojem, že H.264 se tam ale určuje vždy jako H.264... alespoň tam je to tedy OK... Jinak moje oblíbená kombinace je matroska kontejner, H.264 video, AAC (nebo AC3) zvuk a ACC titulky... Podle mě nejlepší, co lze dneska mít... Nedávno jsem dokonce narazil na BlueRay HD 1020p rip (samozřejmě v H.264).. bohužel, na tuhle srandu mám moc pomalý počítač...

[J. M.]

Pro přehrávání na počítači to je určitě skvělá volba, i přes ty hodně velkorysé nároky na procesor...

Určitě je H.264 hodně zajímavé, i kvůli tomu, že to je standard těch moderních HD DVD či digitálních televizí a tak. Jenom bude asi problém s tím, že taky obsahuje hodně profilů a ne všechno, co zakódujete kodekem x264 pak půjde přehrát třeba v tom HD DVD přehrávači. Možná se v budoucnu ustálí nějaká konzervativnější podmnožina vlastností H.264, která se bude používat (tak jako třeba dnes ty hardwarové přehrávače s podporou MPEG-4 ASP nepodporují Qpel a GMC, protože to je moc náročné).

[Fëannatar]

ehm... omlouvám se... správně mělo být 1080p... místo 1020p...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Když člověk napíše, že něco umí například Pavel, neříká tím, že to Pavel umí jako jediný na světě.

[Linux.pathfinder]

me je uplne jedno zda je neco EXTERNI kodek a neco INTERNI kode (rozumej uz zahrnuta knihovna).. dost silne pochybuju, ze je ve windowsim codec-packu necu vice nez jednou.

[Fëannatar]

Tím bych si nebyl tak jistý... například značná část kódu DivX a XviD je společná... tomu se tuším dá v linuxu vyhnout...

[Linux.pathfinder]

a jste si jisty, ze ve Win codec-packu se tomu vyhnout neda....

Jen tak mimochodem, snaha o 100% zadnou duplicitu v balickovacich systemech mi pekne leze na nervy. Radeji budu mit 1000x jednu 150kB knihovnu nez nektere dependency-hell.

[Fëannatar]

Já budu mít zase radši dependency hell než jednu a touž knihovnu stokrát. V codeckpackách se té duplicitě dá vyhnout pouze tak, že se tam nedá ani divx ani xvid, ale windowsí obdoba ffmpegu...

Dynamicky linkované knihovny, bez duplicit jsou daleko lepším přístupem, než výskyt jedné a též knihovny v systému několikrát. Je to efektivnější, zabere to míň místa, je to přehlednější. Jediné, čím za to platíme, je dependency hell, ale protože v dnešní době, kdy je většina lidí (co má linux) připojena k internetu, je dependency hell tak nějak pasé. Nemluvě o tom, že stahovat nějakou knihovnu jednou je pro lidi s modemem asi rozhodně lepší, než ji stahovat desetkrát.

Jiná věc jsou duplicity v tom směru, že máte dvě knihovny, které víceméně dělají totéž, ale nejsou totožné... Ale to má zase výhody v tom, že existuje konkurence a možnost výběru. Vzhledem k tomu, že jsou FOSS se autoři navíc mohou vzájemně ovlivňovat, čímž se zvýší kvalita obou knihoven... Kdybych měl uvést nějaký multimediální případ, tak by to byl třeba výběr mezi gstreamer frameworkem a xine-lib enginem pro přehrávač... I když oba dělají víceméně totéž - přehrávají video a audio - každý to dělá po svém a oba mají své klady i zápory, otázka je, který vám vyhovuje víc.

[Linux.pathfinder]

JKdybych měl uvést nějaký multimediální případ, tak by to byl třeba výběr mezi gstreamer frameworkem a xine-lib enginem pro přehrávač... I když oba dělají víceméně totéž - přehrávají video a audio - každý to dělá po svém a oba mají své klady i zápory, otázka je, který vám vyhovuje víc..

To me zrovna jako prinos neprijde.... Pak se na to KDE vyvojari nemuzou divat, a musi napsat dalsi vrstvu PHONON, kterou nacpou mezi back-end a front-end.... nakonec tu mame mezivrstvy pro mezivrstvy pro mezivrstvy... Co je primo ukazka efektivity. ono jim ale nic jineho nezbyva, protoze nalinkovat vsechny KDE aplikace na jednu vrtsbu (phonon) ma system.. Takhle kazda aplikace linkuje jiny back-end a prase bay se vyznalo.... Ne tohle mi jako efektivni neprijde.

Dynamicky linkované knihovny, bez duplicit jsou daleko lepším přístupem, než výskyt jedné a též knihovny v systému několikrát. Je to efektivnější, zabere to míň místa, je to přehlednější. Jediné, čím za to platíme, je dependency hell, ale protože v dnešní době, kdy je většina lidí (co má linux) připojena k internetu, je dependency hell tak nějak pasé. Nemluvě o tom, že stahovat nějakou knihovnu jednou je pro lidi s modemem asi rozhodně lepší, než ji stahovat desetkrát.

Ja uz jsem mockrat zazil, ze jsem chtel instalovat neco, co se automaticky linkovalo na nejakou knihovnu, ktera ale v repozitarich XYZ nebyla. Pak jsou dve moznosti. Bud si tu knihovnu aplikace pribali do balicku, i kdyby mela byt v systemu 2x, a nebo si uzivatel muze trhnout nohou... Vzhledem k velikosti dnesnich disku a velikosti dnesnich knihoven je pro me duplicita stejny problem, jako komar na skle jedouciho auta...

[stativ]

To me zrovna jako prinos neprijde.... Pak se na to KDE vyvojari nemuzou divat, a musi napsat dalsi vrstvu PHONON, kterou nacpou mezi back-end a front-end.... nakonec tu mame mezivrstvy pro mezivrstvy pro mezivrstvy... Co je primo ukazka efektivity. ono jim ale nic jineho nezbyva, protoze nalinkovat vsechny KDE aplikace na jednu vrtsbu (phonon) ma system.. Takhle kazda aplikace linkuje jiny back-end a prase bay se vyznalo.... Ne tohle mi jako efektivni neprijde.

Že to říkáte zrovna Vy. Doteď to vypadalo, že chcete zrušit všechny backendy a ať se všechny aplikace linkují přímo k dotyčným knihovnám. Nebo ještě lépe: ať formát implementují sami nezávisle na ostatních.

[Linux.pathfinder]

Ne, to jsem nikde netvrdil. idealni by bylo udelat jeden backend poradne. pokud s tim je problem, tak dva. Ale ne backendu 150. pak totiz ani jeden nedela vse poradne!

[Fëannatar]

Backendů není stopadesát. A frameworků také ne. Co znám já, tak backend je xine-lib a framework je gstreamer, arts apod. zčehož jenom ten gstreamer se používá tak nějak šířeji... Backendy a frameworky sice jsou množiny s nenulovým průnikem, ale to je tak všechno... Já jsem rád, že mám možnost si vybrat, co chci použít. Na editaci použiju gstreamer, na audio gstreamer, a na přehrávání videa xine-lib nebo mplayer (ale to je přehrávač a backend v jednom). Gstreamer má totiž tu obrovskou výhodu, že k němu existují python a perl bindingy, takže není problém mít hudební přehrávač v pythonu (listen), který používá gstreamer... xine-lib se dá použít pouze v c/c++ aplikacích (nevím přesně).

V ideálním případě (dle mého osobního skromného názoru) by byly dva až tři backendy specializující se přímo na přehrávání multimédií - tedy něco jako xine-lib nebo střeva mplayeru a vlc - a tak dva frameworky, které by to braly tak nějak šířeji, nespecializovaly by se na to jestli budou titulky tam nebo tam, ale na to, jak efektivně poskytnout interface pro práci s video/audio soubory... Tedy něco jako současný gstreamer. Phonon by pak tady vystupoval jako takový jednotící prvek, který by zprostředkovával jednotný interace pro obojí - tedy pro přehrávání i pro editaci. A na tom já nevidím nic neefektivního, naopak, nádherný přiklad tradičně unixovské dělby práce. Máte jednu skupinu vývojářů co pracuje na kodekách, jinou skupinu, co vytváří interface ke kodekům a optimalizuje přehrávání s jejich pomocí, další skupinu, která zprostředkuje jednotný interface ke kodekům, ale založený na editaci, pak jinou skupinu, která se zaměří na stabilní interface který zprostředkuje funkce těch vrstev pod sebou a pak skupiny vývojářů soustředící se pouze na implementaci toho jednoho z těch interface do aplikace. Prostě každý dělá to co umí nejlíp a o to co pořádně neumí se nestará...

[Käyttäjä 11133]

Gstreamer má totiž tu obrovskou výhodu, že k němu existují python a perl bindingy, takže není problém mít hudební přehrávač v pythonu (listen), který používá gstreamer... xine-lib se dá použít pouze v c/c++ aplikacích (nevím přesně).

A pyxine?

[Fëannatar]

hm... looks interesting... o tomhle jsem nevěděl.. nicméně... není to součástí projektu xine, nebo jo? Ne že by to nějak zásadně vadilo... Aha.. asi se to neujalo... poslední verze ke stažení je z roku 2003! Předpokládám, že s xine-lib-1.1.7 to asi chodit nebude...

[Fëannatar]

Mno, když chcete instalovat něco na co nemáte v repozitářích knihovny tak to máte blbé... Já ale zásadně instaluji software pouze pomocí rpm, takže když narazím na něco, co v repozitáři není, tak si balíček udělám, včetně všech potřebných chybějících dependences (a obvykle to pak submitnu jako review request... takhle jsem do fedory propašoval gxine a xine-plugin)... Pořád je to lepší, než pak zjistit, že jsem si jako blbec nainstaloval tu knihovnu staticky a přitom jí potřebuje nějaká další aplikace...

[Linux.pathfinder]

jednalo se o .DEB... Rozdilum mezi balicky moc nerozumim.

[Fëannatar]

rpm nebo deb... to je celkem jedno... ačkoliv deb balíček na rozdíl od rpm balíčku vytvořit neumím... Oboje má svoje klady a zápory a každý používají jiné distribuce... Kdybyste byl ve Fedoře nebo Mandrivě, bude vás zajímat rpm, v Ubuntu nebo Debianu je to deb... Rozdíly jsou, ale na trochu jiné úrovni, než o které byla řeč...

[Käyttäjä 11133]

Pokud děláš balíčky rozumně, tj. ručně tak není problém ze .spec souboru pomocí BuildService vytvořit i .deb balíček pro Kubuntu třeba.

[Fëannatar]

Na linuxu je dobrá věc... Každou chvíli se člověk dozví něco nového

[Michal Čihař]

Pokud ovšem má člověk do build service přístup, což se asi normálnímu smrtelníku nepoštěstí .

[Käyttäjä 11133]

Ten přístup není zase tak těžké získat, ne? :) Mluvím z vlastní zkušenosti.

[Michal Čihař]

No zatím mi to trochu připomíná čekání na Godota, ale třeba se někdy dočkám .

[Käyttäjä 11133]

:) jak dlouho už čekáš, já byl aktivní do 24 hodin..

[Michal Čihař]

Nevím, dost dlouho (tak bych tipnul něco kolem dvou měsíců). Hlavně nemám moc snahu to aktivně řešit, takže na vytváření balíčků pro suse kašlu .

[Petr "Glubo" Sýkora]

Jenže cokdyž se zjistí, že ta stará verze knihovny má nějaký problém, ať už bezpečnostní, nebo třeba nefunguje s nějakým kusem hw, buďto pak budeš jako blbec upgradovat každý výskyt dané knihovny, nebo ji prostě upgraduješ na jediném místě. Podobně je to třeba s optimalizacemi, či šířkou podporovaného hw/formátů/whatever...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Na velikosti v tomto případě rozhodně nezáleží. To je argumentace asi jako "Jestli myslíte, že váš pětkrát menší mobil zvládne to samé, jako můj pětkrát větší, tak to už jsem se dlouho nenasmál"...

[Linux.pathfinder]

co rict a neurazit. jste demagog s vama koncim diskuzi...

[Fëannatar]

Demagogické to porovnání pomocí mobilů možná je, ale on má pravdu. Velikost kódu a velikost binárek už tuplem neurčuje ani to, kolik funkcí daný program má ani jestli je kvalitní nebo ne. I když určitá korelace zde je...

[Linux.pathfinder]

To zde nikdo netvrdil... Ale vykladat, ze nejosahlejsi kodeky jsou pro linux je naprosto smesne...

[Fëannatar]

Těžko porovnávat... například v linxu se většina videí přehrává ffmpegem, zatímco ve win na ty samá videa potřebujete několik různých (a dohromady mnohem větších) kodeků. Přitom kvalita přehrávání je stejná a rychlost je u ffmpegu snad dokonce lepší...

[Linux.pathfinder]

To je vlastne uplne jedno. Windows se mnetahejme. Me se nelibi, ze si 90% uzivatel na Linuxove platfrome muze jit trhnout nohou. A jeste to vetsina zde diskutujich obhajuje, ze si skara prece muzou precist manual.... Takovi onanisti.

[Fëannatar]

Manuál je základ. Když si pořídím myčku na nádobí, tak si taky přečtu manuál, abych věděl, jak jí správně používat a co která kontrolka znamená. Pokud je někdo líný číst manuály tak má holt smůlu. Navíc, když hledám něco konrétního, tak to v manuálu najdu i s popisem, jak to funguje, zatímco v konfiguračním dialogu můžu jenom koukat a přemejšlet, co to znamená. Neříkám, že konfigurační dialogy jsou k ničemu, naopak, ale manuál je důležitější věc... Navíc... napsat man mplayer umí každý a číst umí taky každý, tak nevím, proč by to měl být problém. Možná, že nejsem 90% uživatel linuxu, a příkazovou řádku používám často, ale i tak mám rád pohodlí GNOME a nemám rád lidi, co si stěžují, že něco nejde nastavit pomocí GUI.

[Linux.pathfinder]

Uz jsem to tu rikal. Ano precti si manual, abys vedel, kde to mas nastavit. Ale vy tady po uzivateli chcete, aby si precetl manual, aby vedel, kde ma na ridici desce pracky pripajet jeden odpor a jeden kondenzator, aby misto 30 minut prala minut 60. Na to ma byt "do prdele" knoflik na prednim panelu a ne manual, kam pripajet kondenzator!

[Fëannatar]

Ale, ale... editace confu není pájení. Pájení je programování a to po vás nikdo nechce. Já nevídím žádný zásadní rozdíl mezi editací kofiguráku a zmáčknutím pár tlačítek (krom toho, že pokud to jde tím druhým způsobem, tak to bývá pohodlnější). Složitější to rozhodně není. Ve windows jsem to nikdy nedělal a po přechodu na linux jsem si na to zvyknul velmi rychle.

[Linux.pathfinder]

samozrejme ze to je pajeni. Programovani je vyroba pracky. Interni zasah pro zmenu dilci funkce je stajny jako interni zasah do konfiguraku. At chcete nebo ne, nebude-li si moct 90% lidi proste v menu nastavit, kde ty titulky chce mit, bude pouzivat neco jineho... Tak to holt dnes chodi. A netvrdte mi, ze je vam to jedno, protoze pak se dual-bootu nekteri lide nikdy nezbavi (rozumej vyrobci HW a SW budou nadale na opensource OS zvysoka kaslat)

[Fëannatar]

že lidé dualbootují je mi upřímě jedno. Editace konfiguráku není interní zásah pro změnu dílčí fuknce. Těžko to k něčemu přirovnat... pájení kondenzátoru do pračky je analogie k přímému zásahu do kódu, ne k editaci konfiguráku. To je sakra tak těžkě tam napsat já nevím třeba subtitles-position=bottom (to jsem si těď vycucal z prstu)? Vždyť je to defacto stejné, jako to vybrat v menu. Navíc v těch konfigurákách navíc bývají zakomentované vysvětlivky, na co ty volby jsou... to v menu nebývá. Navíc když už ten váš blog je hlavně o těch titulkách... nevím jestli titulky pod videem jsou zrovna něco, co by uživatelé tak strašně chtěli. Lidé pomalu přecházejí na širokoúhlé monitory a tam by se stejně pod to video nevešly. Stejně tak u klasického 4:3 videa na klasickém monitoru. A v okně? No to snad ne? Okno je tak velké, aby se do něj akorát vešlo video, proč bych ho měl zvětšovat kvůli titulkům? Mě a vyhovují titlky, které jsou přes video. Můžu tak alespoň sledovat oboje... Jo a v gxine to nastavení někde je... Na tabu subtitles je offset, nebo tak něco, ale nikdy jsem to nezkoušel, tak nevím, jak přesně to funguje...

[Linux.pathfinder]

Lidé pomalu přecházejí na širokoúhlé monitory a tam by se stejně pod to video nevešly.

Za timto ucelem jsou Widesrceen monitory delany 16:10. To vam jaxi nedoslo??? Film ma 16:9, a titulky pod filmem byly jednim z hlavnich argumentu, proc udelat monitor 16:10, aby ta 1/10 zbyla pro titulky!

Mě a vyhovují titlky, které jsou přes video. Můžu tak alespoň sledovat oboje...

To je sice mozne, ale jste 100% v mensine, protoze titulky pres video jsou spatne citelne, akyz maji za sebou rozostreny obraz tak uz zase chybi notna cast snimku. Jestli to v konfiguraku jde je jedna vec, druha vec ovsem je, ze kdyz clovek zvoli jednu moznost, tak mu mplayer posune misto titulek dolu film nahoru, cozse mi nelibi. Tak vyzkousi druhou moznost, ktera opravdu posune titulky, ale zase zpusobi, ze Mplayer hraje automaticky ve fullscreen a nejde prenout do klasickeho okna.... a tak bych mohl pokracovat...

[Fëannatar]

Sám mám 16:10 a musím říct, že toho místa okolo tam zase tolik není (a 16:9 na monitoru by bylo blbé ne kvůli titulkám, ale kvůli práci. 16:10 je tak akorát na boční lišty v programech)... Ano.. jeden řádek titulků by se tam vešel, když by se zmenšily, tak možná i dva, ale tři ani omylem. Jediným řešením v tomto případě je právě to, co vy zatracujete - tedy posunutí videa nahoru... Navíc... titulky se dají udělat tak aby za a) nerušily a za b) byly dobře čitelné. Je to jenom otázka vybraného fontu a stylu. Takový jeden příklad za všechny z Mononoke Hime s titulkami v ASS (a vyrenderovanými tak, jak to autor zamýšlel, ne jak se programu zamane - tj. v mplayeru pomocí přepínače -ass): San. Takhle nějak to vypadá i u mě, s tím rozdílem, že to mám na (skoro) celou obrazovku, tedy fullscreen. Nevidím jediný důvod, proč rušit okolí filmu titulkami...

[David Jaša]

Přehrávám i na windows ffmpegem. V mplayeru a VLC je vestavěný a zbytku přehrávačů je dostupný přes ffdshow.

[Petr "Glubo" Sýkora]

A to tvrdím kde? Pokud si dobře pamatuji, pouze vyvracím, že je na linuxu nějaký problém (vzhledem k alternativám -- tedy Windows) sehnat dostatečně širokou množinu kodeků na přehrátí/encodování potkatelných formátů. To že jako příklad uvádím mplayer je jednoduše dáno tím, že jiný přehrávač jsem na linuxu nepotřeboval a tudíž ostatní znám spíše takříkajíc z vlaku.

[frEon]

ze zkusenosti muzu smele prohlasit ze pro BFU je vsecko problem

[otula]

A mně přijde naprosto rulezní xine-ui, protože má titulky pod obrazem a umožní mi mít ovládání na displeji a obraz v TV

[dustin]

Mplayer je relativně složitý, ale jeho naučení nese ovoce. Nalezení parametrů pro zobrazení titulků dole pro DVD i AVI zabralo 10 minut. A hlavně může ženě připravit na ploše ikonku, kterou spustí shell s nastavením zvukovky (zapnutí digitálního výstupu, jeho přepnutí do správného režimu, vypnutí analogových výstupů) a spustí mplayer s vhodnými parametry (panscan, fullscreen, atd.) na druhé screeně - TV. Stačí jí jeden klik a řvoucí potomek již hltá auta. Ve windows by se uklikala.

[pdp7]

+1

[Michal Čihař]

A proč vůbec používat různé nadstavby nad xine, když xine sám o sobě umí všechno?

[Cubic]

ciste subjektivne: pohodlneji se mi ovlada a lip zapadne do KDE desktopu, to je tak asi vse

[Michal Vyskočil]

Jako BFU pozitivní se tváří SMPlayer, ten jsi zkoušel?

[pools]

SMPlayer je super, ale někdy mi nedokáže přehrát správně film - dokonce takový, který mplayer přehraje v pohodě, těžko říct, čím to je...

[Linux.pathfinder]

Opet problem s titkulky... Mplayer pry umi rozeznat kodovani titulku sam. Problem je, ze ten muj ani v Ubuntu ani v Mandrive titulky nerozezna ani v pripade, ze mu natvrdo reknu jake maji kodovani

[Petr "Glubo" Sýkora]

Ani s parametrem -subcp enca:cs:cp1250 ?

[Linux.pathfinder]

ne, ani s timto parametrem.

Ze je kodovani CP1250 trvdi vsechny programy krome mplayeru... od Xine az po Kate

[rgb]

tipoval bych to na spatnej font (bez ceskych znaku)...

[Linux.pathfinder]

To je docela dost dobre mozne.... Ovsem titulky stejne nedostanu tam kam chci ja, takze do dale jiz neresim.

[User682]

zdravim,

ano obcas je neco blbe a neco nejede a je neco shnileho i v tomto sektoru.

Jenomze, kolik jste zaplatil,sponzoroval nebo udelal proto, aby to jelo. Nic, ze ? A uzivate to zadarmo,ze?

Linux!=zadarmo.

Nebo to rozjedte a napiste navod[cz,en].

Bud si to spravte nebo nechte spravit. Nebo napiste novy multimedialni system a la Windows do kernelu ve Visual Basicu - treba.

Osobne mam taky par nazoru, jak neco nejede a melo by jet. Ale staci prezentovat jednou.

Proste dohady na tom, jak je co spatne a jak by to kdo navrhl, tak jsou trochu od veci. Implementujte to. S tim, ze pocitejte s tim, ze hodne veci nepojede, protoze autorska prava-specielne kodeky.

Jo, vim, ze na Win to chodi nekdy lepe, ale jaksi mate linux, tak to reste nebo nechte byt.

Jste user - jenomze to je jaksi minimalni prinos v celem vyvojovem procesu na linuxu a i jinde. Tvrde, ale je to tak. To je linux.

Verte tomu, ze vyvojari o chybach vi.

Uz tady byly podobne diskuse. Nekteri i navrhli novy kernel.Jini neco jineho(i ja).

Kdyby nebyly na suchu ryby, tak tu nejsou goldenfish-e. Asi tak.

bye gf

[Linux.pathfinder]

No. Do Linuxu jsem jiz investoval dost. At uz se jednalo o krabicove verze, pripadne ruznych knih. Rozhodne je to nejvic, co jsem kdy do nejakeho SW nasypal. Zastavam nazor, ze jestlize je produkt dobry, zakaznik za nej zaplati, i kdyz nemusi.... Poukazuji spise na situaci, ze clovek zije v pohodlnem KDE-apps svete a sotva vykoukne ven, narati na problem. To ze zadny jiny prehravac nez Xine (Kaffeine, Totem) nebyl schopny dat titulky pod film, mi prijde strasne! Nereknu kdyby to byla nejaka eotika ale tohle je zasadni vec.

Uplne smesne mi to prijde u Mplayeru, kdy protoze to Mplayer poradne neumi, tak mu clovek nacpe nejaky ten parametr, aby posunul obraz nad titulky misto titulky pod obraz... Kdyz jsem to videl poprve tak jsem se dost nasmal.... Nemuzu posunout titulky, ale hlavne ze muzu posunout obraz.

Teda abych nekecal, titulky posunout jdou, jenze zase to jede automaticky ve full-screen a nebo nijak coz je jiste kvalitni reseni ...

Vetsina zde diskutujichc asi nechape, ze nekdy je lepe pouzivat a ne studovat jak se to vlastne pouziva.... Mozna ze maji spoustu casu na hrani, mozna ze se zivi v IT, ale ne kazdy ma na to chut a cas... Linuxove Elitarstvi nemam rad... Je jasne, ze kdyz za mnou nekdo prijde a zepta se me jak ma dostat titulky pod film, tak 99% lidi se na nejakou editaci Mplayeru vysere, kdyz Kaffeine to za ne udela efektne a skvele sam...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Uplne smesne mi to prijde u Mplayeru, kdy protoze to Mplayer poradne neumi, tak mu clovek nacpe nejaky ten parametr, aby posunul obraz nad titulky misto titulky pod obraz... Kdyz jsem to videl poprve tak jsem se dost nasmal.... Nemuzu posunout titulky, ale hlavne ze muzu posunout obraz.

Například tady jsem vysvětloval proč je to posouvání obrazu dobré.

Teda abych nekecal, titulky posunout jdou, jenze zase to jede automaticky ve full-screen a nebo nijak coz je jiste kvalitni reseni ...

Jenže otázka je, zda je dobré to udělat automaticky jinde, než ve fullscreenu, pokud zbyde dost černého místa pod filmem. Někteří dokonce zastávají názor, že titulky mimo prostor obrazu filmu jsou příliš daleko pro oči a při jejich čtení již nezvládají sledovat obraz. Jindy by násilné dostání titulků pod (a mimo) obraz vedlo k nutnému zmenšení obrazu, a má se takto drahý ústupek vnutit implicitně?

Vetsina zde diskutujichc asi nechape, ze nekdy je lepe pouzivat a ne studovat jak se to vlastne pouziva.... Mozna ze maji spoustu casu na hrani, mozna ze se zivi v IT, ale ne kazdy ma na to chut a cas... Linuxove Elitarstvi nemam rad...

A ty zase asi nechápeš, že problémy zde popisované nejsou povětšinou na bedrech "Linuxu", ale na bedrech správců jednotlivých distribucí. Aneb když mi to v nějaké distribuci funguje v zásadě out of the box, a jinde ne, asi bude problém jenom tam někde jinde, ne? Co se týče editace konfiguráků, opět je to o tom, že distribuce, zvláště ty "BFUidní" nemývají příliš praktické implicitní konfiguráky, opět problém distribucí, nikoliv "obecného Linuxu".

A vůbec, jak zde napsal goldenfish, máš v zásadě tři možnosti, nic nedělat a držet hubu a krok, zaplatit, či jinak motivovat někoho konkrétního, aby tvůj "problém" vyřešil, a nebo ho začít řešit sám. Pakliže jsi si koupil krabicové verze nějaké distribuce a nejsi s ní spokojený, asi by bylo nejlepší nekřičet někde na foru jako je ten Linux debilní, ale konkrétní připomínky zaslat výrobci/dodavateli. V dnešní době se rozmohly takové ty bugzilly, aneb systémy na pohodlné zadávání připomínek k sw.

Je jasne, ze kdyz za mnou nekdo prijde a zepta se me jak ma dostat titulky pod film, tak 99% lidi se na nejakou editaci Mplayeru vysere, kdyz Kaffeine to za ne udela efektne a skvele sam...

Mplayer je pro lidi, kterým to buďto někdo nakonfiguruje (od distributora po správce), nebo jsou ochotni si to nastavit sami.

[Linux.pathfinder]

Jenže otázka je, zda je dobré to udělat automaticky jinde, než ve fullscreenu, pokud zbyde dost černého místa pod filmem. Někteří dokonce zastávají názor, že titulky mimo prostor obrazu filmu jsou příliš daleko pro oči a při jejich čtení již nezvládají sledovat obraz. Jindy by násilné dostání titulků pod (a mimo) obraz vedlo k nutnému zmenšení obrazu, a má se takto drahý ústupek vnutit implicitně?

1. Staci mit titulky na spodni strane okna. pokud je nedej boze film tak moc velky, nebo okno zrovna tak moc male, tak se holt dostanou nad film... ale to je exoticky pripad.

2. Spravny postup je takovy, ze konfigurace vyhovuje hloupe vetsine. Ta mensina oplyvajici premirou inteligence si stejne nastavi cokoli!!!

A ty zase asi nechápeš, že problémy zde popisované nejsou povětšinou na bedrech "Linuxu", ale na bedrech správců jednotlivých distribucí. Aneb když mi to v nějaké distribuci funguje v zásadě out of the box, a jinde ne, asi bude problém jenom tam někde jinde, ne? Co se týče editace konfiguráků, opět je to o tom, že distribuce, zvláště ty "BFUidní" nemývají příliš praktické implicitní konfiguráky, opět problém distribucí, nikoliv "obecného Linuxu".

Zcela chapu. Bohuzel, ty kristalove ciste distribuce s kristalove cistymi konfiguraky jsou pro BFU nenainstalovatelne, takze si nastavi ve vysledku stejne prd. Ty BFU-idni jsou potom jiny pes jina ves a je v tom desnej bordel.

A vůbec, jak zde napsal goldenfish, máš v zásadě tři možnosti, nic nedělat a držet hubu a krok, zaplatit, či jinak motivovat někoho konkrétního, aby tvůj "problém" vyřešil, a nebo ho začít řešit sám. Pakliže jsi si koupil krabicové verze nějaké distribuce a nejsi s ní spokojený, asi by bylo nejlepší nekřičet někde na foru jako je ten Linux debilní, ale konkrétní připomínky zaslat výrobci/dodavateli. V dnešní době se rozmohly takové ty bugzilly, aneb systémy na pohodlné zadávání připomínek k sw.

Jak jsem jiz rekl, platim. mimo to zde nikde nedavam na Linux. Jsem jeho spokojeny uzivatel. Na co nadavam je takoveto vsichni budeme delat vsehno a dohromady nebudeme mit nic protoze to bude stat za hovno. Nelibi se mi to neprehledne multimedialni krovi...

Mplayer je pro lidi, kterým to buďto někdo nakonfiguruje (od distributora po správce), nebo jsou ochotni si to nastavit sami.

ANO. Mplayer neni pro me, a take jej vubec nepouzivam. Zasadne pouzivam Kaffeine/Xine, potrebuji li neco hard-core vyuziji VLC, ktery je dle meho soukromeho a skromneho nazoru mnohem lepsi nez Mplayer. Asi vam ale uniklo, ze tenhle blogpost neni o Mplayeru...

[Petr "Glubo" Sýkora]

Oni asi nechápou, že někdy je lepší používat a ne studovat, jak se to vlastně používá... Možná asi mají spoustu času na autoškolu, možná se živý v automobilismu, ale ne každý má na to chuť a čas... Řidičské Elitářství nemám rád. Když za mnou někdo přijde, jak má jezdit po městě v osobním automobilu, tak 99% lidí se na nějakou autoškolu vysere, když MHD to za ně udělá efektně a skvěle samo...

[Linux.pathfinder]

Vite kolik takovych osobne znam. Mimo to. dneska po meste jezdi jenom hovado!

[Linux.pathfinder]

Navic vase prirovnani znacne pokulhava. Lidi chteji pouzivat volant a nemuset pritom mit nastudovany vsechny mechanicke casti hridele a prevodu, aby vedel jak se s autem zataci!

[Petr "Glubo" Sýkora]

Ale když chci nainstalovat do auta nové radio, většinou si to nechám udělat od odborníka.

[Linux.pathfinder]

a nebo si koupim radio, ktere jen zasunu a hraje.... A to je to, co mi zde napriklad v Mplayeru chybi!

[David Heidelberg]

VLC přehraje v podstatě všechno, jenom máš zřejmě titulky u své sbírky warezu v cp1250, takže musíš v vlc změnit nastavení kodování. Myslím, že tohle bude po vydání verze 0.9.0 s Qt4 vyřešeno Jinak muím říct, že vlc je jeden z nejlepších a přehraje i wmv(nativně) pod amd64 dále je taky dost dobrý GUI frontend smplayer(zvláště na hdtv 720p x264 a 1080 mpeg).

0K!AS

[Linux.pathfinder]

VLC prehrava titulky cp1250 v pohode, ale samo si je nespusti, musim mu je nacpat rucne. Come spise vedi je, ze VLC udajne neumi dat titulky pod film. Coz zrovna ja potrebuji. Jinak VLC bude pod Qt4? To jste me prijemne prekvapil!