Vysoká? Až za dva roky, ale... (diskuse)

[Mrkva]

Jó, to já maturuju příští rok. A váhám - ČVUT FEL (popř. FI, pokud stihnou otevřít) vs. MFF UK :) - co se vám zdá lepší? Fyziky se nebojím, matiky taky ne :)

[Käyttäjä 11133]

Matfyz

[Mrkva]

Proč? :) Kromě toho, že berou bez zkoušek... i když bůh ví, jak to bude vypadat příští rok...

[anicka]

Kromě toho, že berou bez zkoušek...

To, že berou bez zkoušek, je spíš průšvih. Navíc zavedli podmíněný zápis. Když to zkombinuješ, vyjde Ti, že se nabere prváků jak psů, vyhodit je nejde dřív než koncem druháku a mezitím nebude ve škole k hnutí. Nehledě na to, že se to celé podepíše i na kvalitě výuky...

Jinak to FEL nebo MFF je fakt dost divná otázka Buď chci dělat hardware a spol. a půjdu na FEL (o tohle se na MFF skoro nezavadí) nebo se chci věnovat software a půjdu na matfyz (nebo snad mají feláci nějakou rozumnou informatiku?)

[Luk]

nebo snad mají feláci nějakou rozumnou informatiku?

Co je špatného/nerozumného na informatice u Koláře (pokud to tedy ještě učí)?

[Martin Tůma]

Špatný je to, že spousta předmětů kvality TI a učitelů kvality Koláře ani zdaleka nedosahuje... (A ne, opravdu teď nemluvim o PARech )

[pht]

zalezi cemu rikate kvalita. FEL je technicka skola a ne univerzita. nemuzete porovnavat jabka a hrusky. vetsina predmetu ma zakomponovanou semestralni praci v ramci cviceni. zkouska je pak spise teoreticka a nekdy i nepovinna na zaklade dobrych vysledku ze semestralky (pokud vam staci dvojka). zrovna PAR do tohoto schematu nezapada, je to spis takovej predmet aby se vyhodil plevel. jsou to vlastne 3 predmety narvany do jednoho semestru. ve vysledku je to pak takove letem svetem vsechno a nic, cviceni k tomu neni temer zadne a zkouska je prakticka i teoreticka a je vyzadovano vsechno a dopodrobna.

[Jirka]

Jaký je rozdíl mezi vysokou školou, která nemá v názvu slovo univerzita a tou, která ho tam má?

[pht]

nejde o nazev ale o typ vyuky. v ramci CVUT je v tom dost rozdil i mezi fakultami.

[petr]

CVUT je universita, v anglickem nazvu to slovo je a v ceskem vpodstate taky, protoze vysoka skola neuniverzitniho typu musi mit v nazvu to "vysoka skola".

[Martin Tůma]

zrovna PAR do tohoto schematu nezapada, je to spis takovej predmet aby se vyhodil plevel. jsou to vlastne 3 predmety narvany do jednoho semestru. ve vysledku je to pak takove letem svetem vsechno a nic, cviceni k tomu neni temer zadne a zkouska je prakticka i teoreticka a je vyzadovano vsechno a dopodrobna.

Mě to opravdu vysvětlovat nemusíš, minulej tejden jsem sám byl přímým účastníkem mystické, legendami opředené, události jménem "zkouška z PARů"...

[Luk]

mystické, legendami opředené, události jménem "zkouška z PARů"

Tato událost je tak oblíbená, že si ji nemálo lidí s radostí zopakuje (případně i celý předmět jako takový)

[Kyosuke]

Ani to ale nejsou ti správní nadšenci. Člověk by řekl, že zkoušku z PARů správný adept absolvuje paralelizovaně.

[Martin Tůma]

Můžu tě ujistit, že po zhlédnutí zadání je většina účastníků paralelizována dokonale...

[Luk]

Při prvním shlédnutí zadání jsem byl paralelizován asi jako Wehrmacht v předvečer kapitulace

[Luk]

Nic takového se mi nepodařilo. Dal jsem si to sekvenčně (dvakrát nebo třikrát, teď už přesně nevím), a protože se mi předmět líbil, střihl jsem si ho o rok později znovu

[Martin Tůma]

Mě osobně ta zkouška teda tak "cool" nepřišla...a proto jsem se rozhodl se jí zúčastnit jenom jednou

[pht]

az se to budes ucit podruhy a to na statnice, tak si to vsechno po sobe precti. :P

[kapo]

Ja to se stestim (hodne velkym) dal taky napoprvy a nastesti jsem na statnice nemel v komisi nikoho, kdo by do PARu delal, tak jsem se je ani neucil :) A vyslo to no, co vam mam povidat. :)

k.

[student]

FEL je technicka skola a ne univerzita.

Dalsi matfyzak co ma potrebu si dokazovat ze je neco vic? Tram-ta-da-da, seznamuji te s pojmem "technicka univerzita". Zajimave ze ti matfyzaci co neco dokazali takove veci vubec neresi...

nekdy i nepovinna na zaklade dobrych vysledku ze semestralky (pokud vam staci dvojka).

To bych chtel vedet na jakem predmetu to takhle funguje, jsem v 5. rocniku a s takovym predmetem jsem se doposud nesetkal...

[Luk]

To bych chtel vedet na jakem predmetu to takhle funguje, jsem v 5. rocniku a s takovym predmetem jsem se doposud nesetkal...

Někde to bylo. Výpočetní technika v prvním ročníku byla taková, že když měl někdo plný počet ze dvou semestrálek (1. a 2. semestr) a napsal perfektně dva testy (dtto), tak měl dvojku a na zkoušku nemusel. Totéž u řady předmětů, kde se dalo takhle přijít ke trojce.

Pak ale byla celá síla jiných předmětů, kde nejenže nestačilo snažení ze semestru, ale nestačila ani skvěle napsaná písemka. Stačilo udělat blbost u ústní. Vzpomínám na to, jak Šimánek vyhodil tři lidi za sebou, protože nevěděli (resp. nepoznali chyták), jak z výpisu adresáře poznat hardlink.

[Kyosuke]

Potvrzují, ke zkoušce jsem vůbec nešel, a abych byl ještě drzejší, poslal jsem vedoucímu předmětu index k zapsání dvojky ještě ke všemu po spolužákovi.

[xkucf03]

FEL hlavně není škola, stejně jako MFF :-P

Škola/universita je třeba UK, ČVUT nebo VŠE

[David Jaša]

V případě VUTčka je nezávislost fakult taková, že je každá fakulta de facto samostatná škola. :-P

[xkucf03]

Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně Třeba na naší škole jsou ty fakulty ještě celkem dost provázané, ale bohužel už to není tolik, jako když jsem sem přišel.

[David Jaša]

Osobně mi to jako špatné nepřijde. Ty ústavy, které by mohly být společné (matika, fyzika, mechanika, ...), mají tolik studentů, že jejich samostatnost dává smysl už kvůli tomu. A to nepočítám tu "drobnost", že stavař potřebuje znát do hloubky ty oblasti matematiky, které jsou informatikovi k ničemu a naopak.

[xkucf03]

Jenže při přílišném odloučení fakult ta škola ztrácí výhody university a stává se z toho několik vysokých učňáků s úzkou specializací, které jsou propojené jen společným logem a osobou rektora.

[David Jaša]

Vlastnosti univerzity oproti VŠ/VOŠ jsou členění na fakulty a výzkum/vývoj/umělecká tvorba. Které z těchto vlastností trpí při "přílišném odloučení" fakult? Podle mě je důležitější než integrace fakult spolupráce na úrovni jednotlivých podobně zaměřených ústavů -- a ta funguje většinou dobře i mezi univerzitami.

[xkucf03]

Výhodu vysoké školy universitního typu spatřuji hlavně v širším rozhledu jejích absolventů. Mít hluboké znalosti v úzkém oboru je sice fajn, ale pro praxi je potřeba propojení znalostí z víc oborů.

[David Jaša]

Ono to tak ale funguje už teď, přestože jsou fakulty dost nezávislé.

[AHAHA]

Studijní program STM na FELu je už čistá informatika/programování.

Navíc se z FELu brzo odštěpí katedra informatiky a vznikne fakulta informatiky.

[student]

"Katedra informatiky" na FELu neexistuje. Jen Katedra Vypocetni techniky a Katedra Kybernetiky. A pokud jde o to oddeleni, oddeli se _cast_ Katedry Vypocetni techniky.

[qiRzT]

No ona to je Katedra počítačů a neřekl bych, že se oddělí. Prostě se založí nová fakulta a na té budou zpočátku lidé z této katedry.

[Käyttäjä 11133]

Já pořád doufám, že to zrušení příjmaček se ještě tak nerozhlásilo, aby se tam hlásil "každý"

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Obavam se, ze 'matematicko-fyzikalni' ve jmene je dostatecny strasak pro vetsinu absolventu strednich skol, ze ani zruseni prijimacek k valnemu zvyseni zajemcu nepovede.

[H4wk]

Můžu se zeptat co je myšleno tím podmíněným zápisem? Já jsem rozhodně rád, že zrušili přijímačky :) Jinak bych si musel dát přihlášku i jinam, pro jistotu. Na druhou stranu vím, že se tam hlásí dost lidí, kteří na to asi nemají.

[Mrkva]

Tak otázka je, kolik lidí se tam hlásí, a kolik se nakonec zapíše. Nedivil bych se, kdyby si většina lidí vzala MFF "pro jistotu", když by je jinam nevzali.

[anicka]

Podmíněný zápis znamená, že i pokud nezískáš během ročníku požadovaný počet kreditů pro řádné studium, stačí Ti dosáhnout na nějakou poměrně nízkou hodnotu pro podmíněný zápis. Ten ale nesmíš mít dvakrát za sebou - všechny kredity tedy musíš za další rok dohnat a nové neproflákat.

Kdysi byla na matfyzu vylita půlka lidí už po zimním semestru (já byla poprvé myslím poslední první ročník, který tím sítem ještě prošel), pak se to vyhazování posunulo na konec prváku, teď už na konec druháku.

A ty přijímačky byly velmi lehké. Budu se opakovat, když se zmíním, že se dají udělat i když jich půlku prospíš...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nizka hodnota je cca 3/4 standardni hodnoty. Nepovoleni dvou podminenych zapisu po sobe jiz od noveho roku neplati.

[H4wk]

Aha, tak o tom jsem už slyšel. Já mám ty staré přijímačky někde doma, informatika je v pohodě, ale matiku jsem myslím moc neprohlížel. Asi by to šlo, ale přece jen hraje určitou roli stres.

[snajpa]

V tomhle kontextu me napada:

sedi matfyzak s matfyzackou u taboraku, hvezdy na nebi, proste romantika. on se podiva na oblohu a povida matfyzacce: "myslis na to, na co ja?" matfyzacka odpovi: "a kolik ti vyslo?" ...

Tenhle matfyz? diky nechci

[Mrkva]

Jo, tak v tomhle jsem se poznal :D

[Martin Tůma]

Vtip je ale v tom, že FELák si ani s tou FELačkou k tomu ohni nemůže sednout, protože žádná taková prakticky neexistuje... Oproti FELu je na tom ještě MFF s poměrem studentů/studentek výborně. I když pravda, teď jak se otevřely ty obory pro pojídače koláčků (multimedia, SW inženýrství, nebo jak se to vlastně jmenuje), tak se ten poměr na FELu trochu zlepšil. Když sem ale byl v prváku já, byl ten poměr mezi prváky 1200/4...

[AHAHA]

Na matfyzu ten poměr zachraňuje hlavně matika/fyzika, na informatice je holek jak šafránu.

[anicka]

Nevím, teď jsem chodila na jedno cviko, kde bývalo cca dvanáct lidí a z toho jsme byly čtyři holky. Vlastně je těch holek na informatice už zbytečně moc, kdysi na matfyzu na dámách nebývaly o přestávce fronty...

[student]

Staci rok a zvyknes si na to. Zas to ma vyhody ze se pak "tam venku" citis jak v raji, protoze ti temer kazda holka pripada krasna a vzrusujici

[Kyosuke]

Však ale jedna studentka na FELu napsala studii o tom, jak takový průměrný FELák nakonec vypadá. "Tam venku" pak nepřipadá témeř žádné holce zase krásný on.

[Martin Tůma]

Dá se ta "studie" někde sehnat?

[Kyosuke]

Dá. (Ale už jsem zapomněl kde, někde to ale vyšlo, protože mi to ukázala.)

[xkucf03]

SW inženýrství je obor pro pojídače koláčků?

[Martin Tůma]

Kolik z těch "SW inženýrů" programuje ve Fortranu? Heh?!

[xkucf03]

Co by z toho měli?

[Martin Tůma]

Tady očividně někdo "nemá načteno"...

[Käyttäjä 11133]

tady, doplň si rozhled

[xkucf03]

To už jsem asni někdy četl. Ale stačila mi věta

Nejsnadnější způsob, jak zjistit, kdo je v davu opravdový programátor, spočívá ve zjištění, jaký programovací jazyk používá.

abych to nebral moc vážně

[Kyosuke]

To bude tím, že sám nejsi opravdový programátor.

[xkucf03]

V lázních u moře kreslí opravdový programátor do písku bloková schemata. Na večírku opravdoví programátoři v koutku hovoří o bezpečnosti operačních systémů a o tom, jak ji obejít.

V tomhle pojetí asi opravdu ne. A jsem tomu rád A hodnotit kvalitu programátora podle toho, v jakém jazyce píše mi přijde absurdní.

[Kyosuke]

Mně to zas tak absurdní nepřijde. Některé věci bych radši svěřil třeba dlouhodobému haskellistovi než dlouhodobému cobolistovi nebo javistovi.

[xkucf03]

To ale hodnotíš spíš ty jazyky než lidi. Já třeba C#/.NET nepovažuji za příliš dobrý jazyk, přesto věřím, že i v C# existují velmi dobří programátoři.

[manasekp]

skripta na FELu v prvnim semestru me stali cca 1500kc, ubytovani na strahove neco pres 2K mesicne, zbytek odhadni sam...

[Přemek Vyhnal]

skripta na FELu v prvnim roce me stali cca 75kc

[diverman]

a do druhaku ses nedostal, ze?

[petr]

Me za celou dobu meho studia (usepsneho) staly skripta dohromady urcite mene nez 1000.

[Josef Kufner]

První skripta jsem měl až někdy v druhém ročníku slajdy z přednášek večer před zkouškou obvykle bohatě stačí.

[Jirka]

Studuji FIT VUT. Já si vystačím zhruba s 5000 Kč/měsíčně. Z toho dám téměř 3000 Kč za kolej (v Praze jsou koleje levnější, podle toho co jsem slyšel). Zbytek se rozpustí mezi cestovné a stravné. Chlastat nechodím a studijní literaturu máme dostupnou elektronicky a v knihovně. Když se to dá, tak si přivydělávám, ale na úkor školy bych to nedělal. Naštěstí mám v tomto podporu od rodičů a doufám, že mojim dětem (pokud budou) budu schopen dát stejnou podporu.

Ale pochybuji, že má smysl navštěvovat denní studium VŠ, pokud budete chodit místo na přednášky do práce. To bych spíš uvažoval o dálkovém studiu. Na FIT jsou přednáškárny plné jen v prvním týdnu semestru a pak nastává masivní úbytek studentů, ale ty přednášky zbytečné nejsou.

[snajpa]

Diky za odpoved. (me se muze tykat, ostatne ja myslel ze tykacka je mezi linucharema normalka) okolo tech 5-6 kkc / mesic by se dalo vydelat tak ze treba za kasu dva-tri dny v tydnu na par hodin ++ samozrejme, od rodicu nejaka podpora bude, blbe jsem to napsal. Ja mel predtavu ze to bude buh vi kolik, takze jsem mel na mysli "nevyzirat je".

[menphis]

no nevim jak na FElu, ale na FJFI ( podobne asi i na mff) bych ti v prvnim roce studia brigadu nedoporucol. Pro vetsinu lidi, kteri meli v prvaku brigadu, to byl posledni rok studia.

[pht]

jojo, tam je rozvrh hodin jeden masivni blok od osmi do sesti od pondeli do patku ... ne, vlastne v patek se konci v poledne :D ale kdyz se clovek prihlasi na bakalare (pinf a spol.) tak to jde zvladnout.

[kozzi]

Ale, to nemusí být vždycky pravda, třeba jsou lidi co to zvládli. Můj bratr tam chdil minulý rok a taky měl brigádu a vydržel tam celý 2 měsíce pak odešel . FJFI je prostě zbytečně přehnaně náročná. Ta hodinová dotace by mě asi taky zabila.

[frEon]

zbytecne rozhone _ne_

[lankvil]

FJFI a prace.. neni to lehke, ale da se :) Jsem ve druhaku v zakladnim studiu a pracuju uz od prvaku cca 20 hodin tydne. Na FJFI se da celkem dobre preskladat rozvrh, na vetsinu prednasek netreba chodit(v prvaku za to nestoji zadna, mozna dejiny fyziky :) ), skripta jsou lepsi :)

[Fí]

Nevím, jak moc ti záleží na tom, abys studoval v Praze, ale VUT Brno bych opravdu doporučovala, jak je to s penězi ti opravdu nepovím, ale chodím tam na přednášky už dva roky (teď jsem odmaturovala) a z každé si nemálo odnesu.

[Jirka]

Asi ve špatném vlákně... Já tam chodím už třetí rok.

[martidlo]

Neplánuj si to, stejně to skončí úplně jinak - moje zkušenost. Nech tomu volný průběh, ono se to nějak "vyvrbí".

[snajpa]

jasne, ze to neplanuju do posledniho pismenka, ja chci mit jakys takys prehled o situaci, aspon matnou predstavu o budoucnosti. Lepsi nez nic

[martidlo]

Představy jsou hezké, když ono se vždycky vyskytne nějaké to ALE... Maturuju už za rok a mé představy jsou značně nejasné. Nejspíše budu volit mezi matfyzem a felem. Stejně si ale myslím, že skončím úplně někde jinde .

[petr]

Ja se pred 5 lety rozhodl pro fel, je tam vic (nebo alespon bylo, kdyz jsem se rozhodoval) moznosti, co delat a da se tak rozhodnuti odlozit na pozdeji (grafika, sys. programovani, hardware, umela inteligence, ostatni obory me uz tolik nezajimaly), clovek si muze vsechno zkusit a pak uvidi, co ho bavi.

[Luk]

Nevím, co je to za podivnou nemoc, která se šíří jako mor. Už dlouho pozoruji, že někteří lidé (mnohdy vysokoškolsky vzdělaní) píší ČVÚT nebo MÚ. Copak je to České vysoké účení technické nebo Masarykova úniverzita?

[snajpa]

ústav?

[Fluttershy, yay!]

Jen mám pocit, že od roku 2010 bychom měli konečně platit školné (u mě je situace téměř identická). ^_^

[Jirka]

Jsi asi první, koho to čeká a je tím nadšený.

(teda pokud to není myšleno ironicky)

[Fluttershy, yay!]

Můj názor na školné je podobný jako ten JiKův na zdravotnictví. Prostě "školství už nebude zadarmo". Myslím si, že tím ubyde "věčných studentů" a zvýší se kvalita vzdělávacího procesu.

[pavlix]

Njn, jasnovidnost není zrovna moje parketa.

[Jirka]

zvýší se kvalita vzdělávacího procesu

Řekl bych, že školné na tohle nemá vliv. S těmi věčnými studenty je to asi pravda.

Ale oproti zdravotnictví tu rozdíl IMO je. Stát nechce, aby lidi navštěvovali nemocnice a doktory. Návštěvnost škol by ale měl podporovat.

[Fluttershy, yay!]

Návštěvnost škol by ale měl podporovat.

Tím si nejsem tak jist. Spíše se domnívám, že by měl podporovat, aby z těch škol lezli vzdělaní lidé.

[Jirka]

Hodně lidí se teprve na VŠ probere a začnou něco dělat. Když ale jako dárek k magisterským státnicím dostanou 150 000 Kč dluhu (minimálně), tak k tomu probrání ani nemusí nastat podmínky. A od posouzení vzdělanosti jsou na VŠ zkoušky, státnice, atd. To bude stejné s poplatky i bez.

[tom]

Kdyz ma clovek pekne znamky a dostava prospechove stipendium, tak mu to za tech 5 let nejakech 130 000 az 140 000 hodi.

[Jirka]

Pokud má průměr 1,0, tak ano. Na VUT je to myslím kolem 3000 Kč za měsíc a v mém ročníku je přesně jeden člověk, který má tento průměr ... ze skoro pěti stovek studentů.

[tom]

Tak to u nas je tech lidi celkem dost, sam jsem mel prumer 1.0 po dobu jednoho roku a to se skole nevenuju na plny uvazek. Kdyz by si clovek nechal jeden den z vikendu na pripravu do skoly, tak to musi mit s prehledem po celou dobu studia. Nicmene financne je vyhodnejsi ten cas venovat praci.

[Chocolate Bear]

Známé pravidlo říká, že Kolibáč nemá pravdu nikdy. Poplatky za překročení standardní délky studia dávno existují. Takže to by bylo k těm věčným studentům.

Druhá věc je to, že je potřeba se bavit o nějakém konkrétním modelu poplatků, jinak lze těžko dovozovat nějaké efekty (ať už kladné či záporné). Taky je nutné ten systém správně nastartovat. Pokud by se třeba v tom roce 2010 začalo platit, tak ti co jsou dneska v prvním ročníku na bakalářském, budou na navazujícím magisterském muset platit. Obecně se obávám, že poplatky by mohly vést k tomu, že počet studentů, kteří budou pokračovat, bude nižší. Na začátku by to mohlo být o to horší, že ti, co dneska nastoupili, s poplatky nepočítali. Navíc mají-li poplatky vést ke zkvalitnění výuky, tak to ale nenastane okamžitě a "prvoplatičů" se nejspíš vůbec nedotkne. Proto si myslím, že stát by měl prostředí s poplatky několik let simulovat (lít do škol tolik peněz navíc, co by se vybralo na poplatcích), počkat až se projeví efekt více peněz a pak teprve poplatky začít vybírat od studentů.

Musí se to celé vymyslet tak, aby poplatky nikoho od studia neodrazovaly. A u těch, co je to neodradí, nesmí nastat to, že místo studování budou studenti vydělávat na poplatky. To by asi ke zlepšení nevedlo.

[Aleš Kapica]

Poplatky za studium, alespoň tak jak je uplatňuje VŠB pro dálkové studenty jsou pěkná zlodějna. Všude jinde lze nekvalitně poskytnuté služby reklamovat - krom vysokých škol. Neplatí se za to co poskytnou.. teda pokud neberu do úvahy štempl že je osoba studentem, ale pouze za možnost aby ta škola něco poskytla. Což znamená mít v sobě notnou dávku jasnovidce, aby člověk věděl kdy a kam se vůbec ke studiu dostavit.

[Jirka]

Musí se to celé vymyslet tak, aby poplatky nikoho od studia neodrazovaly. A u těch, co je to neodradí, nesmí nastat to, že místo studování budou studenti vydělávat na poplatky. To by asi ke zlepšení nevedlo.

Což se děje už teď a úplně k tomu stačí poplatky za kolej, stravu a dopravné.

Navíc mají-li poplatky vést ke zkvalitnění výuky, tak to ale nenastane okamžitě a "prvoplatičů" se nejspíš vůbec nedotkne.

Na FIT jsem spokojený s kvalitou výuky. Ve cvičeních se dostaneme k relativně čerstvé technice (nové počítače, CISCO routery, jednočipy, funkční nové osciloskopy) a kvalita přednášejících je velmi dobrá. Všechny materiály máme k dispozici. Stejně tak knihovnu a přístup do různých databank. Organizace většinou taky. Na studijní jsem za ty roky musel jít jenom dvakrát. Jednou pro kartičku studenta a teď odevzdat index. Nevím jakým směrem by se ještě mohla zlepšovat kvalita? Snad jedině aby jednotlivé ústavy dostaly více peněz na výzkum, ale to se většinou bakalářů a magistrů moc netýká.

[Chocolate Bear]

Na druhý odpovídám: A? Na druhý odpovídám: Argument poplatkářů je zlepšování kvality, na to reaguju. Nejsem tak omezenej, abych z toho co znám já vyvozoval, že kvalita nejde zlepšit. Tudíž tu možnost připouštím.

[Jirka]

A nic. Když jsem omezený, tak nemusíš ani odpovídat.

[Chocolate Bear]

Já netvrdím, že jsi omezený. Jestli sis toho nevšim, tak mluvíš jenom o tom, co je na FITu, a nikde netvrdíš, že by jinde víc peněz kvalitu zvednout nemohlo.

Posranej pokurvenej internet.

[xxx]

Problém věčných studentů není to, že studují déle, než je standardní doba studia, ale že se přihlásí každý rok ke studiu na nějaké škole, aby nemuseli platit sociální atp. Na konci roku/semestru je vyhodí. Od 26 nebo 28 let je je jim to k prdu, tak uz se nikam nehlásí. Tento typ studentů by poplatky veeliminovali.

S tím souvisí druhý problém, že škola dostává příspěvek podle počtu studentů. Pokud by ubyli studenti dostane méně. Jenže při zavedení poplatků přeci ubydou studenti více méně všem stejně, takže by snad stačilo jen pohlídat, aby peníze které byly pro školy dřív, školám zůstaly.

V Německu zavedli školné 500E/ semestr (kolej je cirka 200E/mesic, takze by to odpovidalo ceskemu skolnemu zhruba 8000Kc). Zavedeni se projevilo pry hned dalsi rok, cast ziskanzch penez byla pry pouyita na nove vybaveni, tot info od ucitele na jedne z techto skol. Takze ochuzeni byli jen lide v poslednich rocnicich.

Ja osobne jsem taktez pro zavedeni skolneho, ale pod podminkou, ze se vytvori i lepsi podminky ziskani stipendia. Tedy bud pracuj, nebo se uc opravdu dobre at nemusis platit.

[Aleš Kapica]

Omyl. I když studujete jen necelý semestr už se vám započítává do vymezené lhůty pro studium. Nikoho nezajímá, že je to pokaždé někde jinde. A ve chvíli kdy vyčerpáte předem stanovené penzum - (pro bakalářské studium 4 roky a počítají to od r.1998) cvakáte jak mourovatý.

[deda.jabko]

Myslím si, že tím ubyde "věčných studentů" a zvýší se kvalita vzdělávacího procesu.

myslis nebo vis?

a) poplatky za prodlouzeni doby studia tady uz jsou a k zadnemu vyraznemu omezeni nedoslo.

b) videls nekdy, jak to na takove skole se skolnym chodi?! se zvysovani kvality to fakt moc spolecneho nema. jelikoz si studenti vyuku plati, ucitele maji strach dat horsi znamku nez B(neco)... a i to je uz povazovano za spatnou znamku. protoze co, protoze jinak prijdou rodice a udelaji na skolu bubu, ze daji sveho synka/dcerku na jinou skolu. takze to vede k bajecne degradaci vyuky... a k tomu se pridava dalsi spousta bajecnych jevu, ale to by asi chtelo sirsi uvod do problematiky, ale to v teto diskuzi asi moc smysl nema

c) preji vam prijemny start do zivota s nekolika set tisicovym (popr. milionovym) dluhem

[petr]

b) videls nekdy, jak to na takove skole se skolnym chodi?! se zvysovani kvality to fakt moc spolecneho nema. jelikoz si studenti vyuku plati, ucitele maji strach dat horsi znamku nez B(neco)... a i to je uz povazovano za spatnou znamku. protoze co, protoze jinak prijdou rodice a udelaji na skolu bubu, ze daji sveho synka/dcerku na jinou skolu. takze to vede k bajecne degradaci vyuky... a k tomu se pridava dalsi spousta bajecnych jevu, ale to by asi chtelo sirsi uvod do problematiky, ale to v teto diskuzi asi moc smysl nema

A proc nejlepsi skoly na svete maji skolne? Podle toho, co pisete by to melo byt naopak.

Jinak za studenta se plati uz ted, v tom moc zmena nebude.

[deda.jabko]

tak to nevim, mozna to je uplne jinou strukturou financovani univerzit... ale vsechno to jsou jenom subjektivni zkusenosti z bezplatne (ceske) a placene (americke) univerzity

[Jirka]

Tak na MIT je školné 33000 USD, což byla zhruba průměrná roční mzda američana v roce 2004. Nevím jak je to teď, čerpal jsem z tohoto článku, takže v tomto bodě možná zjednodušuji. Pokud by někdo našel přesnější data, tak ať je uvede.

Pokud by to mělo být srovnatelné, tak by češi museli mít průměrný plat (zhruba těch navrhovaných) 33000 Kč, ale on je cca 21000 Kč. Pokud mají lidi platit, tak musí mít z čeho platit.

A toto jsou průměry. Větší výpovědní hodnotu by měl medián, ten se ovšem v těchto průzkumech moc neuvádí.

Existují i jisté potřebné (mizerně placené a nevděčné) profese. Například pedagogika, kde sebelepší kantor nemá šanci dosáhnout na solidní plat, protože je zde strop v podobě tabulkového platu státního zaměstnance. Kdy začne splácet půjčku? Po 10, 20 letech? Úrok by měl být - podle návrhu - omezen stropem 2,3 násobku diskontní sazby ČNB ke dni uzavření smlouvy.

[tom]

Tak MIT je nekde uplne jinde nez nase skoly. Pro zacatek by se stacilo dostat treba do prvni 150 ve svete.

[Grunt]

b) videls nekdy, jak to na takove skole se skolnym chodi?! se zvysovani kvality to fakt moc spolecneho nema. jelikoz si studenti vyuku plati, ucitele maji strach dat horsi znamku nez B(neco)... a i to je uz povazovano za spatnou znamku. protoze co, protoze jinak prijdou rodice a udelaji na skolu bubu, ze daji sveho synka/dcerku na jinou skolu. takze to vede k bajecne degradaci vyuky... a k tomu se pridava dalsi spousta bajecnych jevu, ale to by asi chtelo sirsi uvod do problematiky, ale to v teto diskuzi asi moc smysl nema

+1

Znám jednu osobu, která právě takovou školu "studuje" a i po třech letech je dutá jak bambus(znalosti plusmínus stejné jako na nějaké lepší ZŠ) a téměř s 65% absencí. Jestli dostane maturitu, tak se asi opravdu půjdu pověsit do průvanu. A to jsou prý na té škole i ještě horší případy.

[Käyttäjä 11133]

No vidíš a úplně stejné lidi jsme měli i u nás na průmyslovce.... A ta absence? Kdyby mě učitelé ve čtvrťaku poctivě zapisovali tak bych měl asi stejnou. :D

[Grunt]

A netvrdím, že u nás ne. Ale třeba takový učitel z matiky to filtroval tak, že každý kdo chtěl k matuře musel splnit jeden z 12 náhodně vybraných příkladů na kvadraturu a kubaturu a musel mít určité procento absence jinak nebylo co řešit. Nakonec trochu vyměkl a těm co to nedali dal druhou šanci(jednomu dokonce i třetí šanci, ale stejně to nedal, protože dokonce i když mu to ohlásil a těsně před tím než ho tasil nedělal nic jiného jen valil WoWko). Stejně tak i z češtiny(to jsem dal jen s odřenýma ušima) a ostatních předmětů. Nakonec to nedal od nás jen jeden člověk, ale myslím si, že jeho rodiče přišli s otázkou "co dál" a né s křikem, že když si je platí, tak jaktože jejich synáček nedal maturitu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Na mém gymplu by člověk s absencí víc než 20 % dělal komisky, a to i kdyby měl všechny známky.

[Käyttäjä 11133]

Jenže ona je absence a "absence". Co není v třídnici to se jaksi nemůže počítat, že...

[tom]

U nas ve skole si dost lidi (vcetne me) take mysli, ze by se za studium melo platit, kdyz ne vse, tak alespon nejaka spoluucast - zvedlo by to kvalitu vyuky i absoloventu.

[pavlix]

Minimálně by to zvedlo materiální kvalitu na úkor kvality lidí :D.

[Fluttershy, yay!]

Japato?

[rastos]

> zvedlo by to kvalitu vyuky

Ty si fakt myslíš, že študent príde za profesorom a povie mu: "učíte nás zle, rozprávate nudne, bazírujete na detailoch, ..." ?

Možno je to tým, že som stará škola a preto si to dosť dobre neviem predstaviť. Čo konkrétne by si povedal svojmu profesorovi?

[tom]

Todle jim rikame uz ted a dokonce se s tim i pak neco dela. Kdyz bychom to platili primo a ne prostrednictvim statu, tak verim, ze by se na to pak kladl jeste vetsi duraz.

[jas]

Nemusí za ním vôbec ísť. U nás stačí vyplniť predmetový dotazník(anonymný), v ktorom ohdnotíme kvalitu výuky a môžme zanechať správu vyučujúcemu/cvičiacemu. Podľa nášho hodnotenia potom škola v prípade vysokej nespokojnosti proste zakročí(minimálne proti cvičiacim).

[trekker.dk]

Ty si fakt myslíš, že študent príde za profesorom a povie mu: "učíte nás zle, rozprávate nudne, bazírujete na detailoch, ..." ?

Ne, stačí, když vůbec nebude na dané škole studovat a vybere si za své peníze nějakou jinou.

[Fluttershy, yay!]

Ty si fakt myslíš, že študent príde za profesorom a povie mu: "učíte nás zle, rozprávate nudne, bazírujete na detailoch, ..." ?

Ano, někde se to tak skutečně děje.

[anicka]

On je to hrozně pěkný a užitečně vypadající nápad, ale nemůže to dopadnout jinak než podobně šíleně jako v UK, kde studenti většinou tráví víc času brigádou (samozřejmě obvykle nekvalifikovanou dřinou) než ve škole a učením do školy. Pokud je v zájmu státu, aby studenti místo důkladné přípravy školu jen tak tak zvládali a umyli spoustu oken, je to OK, ale jinak? Není pak jednodušší nechat školu zadarmo a veškerou dobu studia zkrátit na třetinu?

Každý nemá bohaté rodiče, každý se nehodlá zadlužit na zbytek života, každý nestuduje informatiku aby mohl dostat v prváku dobře placenou práci. (A ne, že by byla taková sranda to stíhat oboje i tak.)

Podotýkám, že tohle si myslím, přestože mně osobně by bylo nějaké školné srdečně jedno, stejně vydělám víc než potřebuju...

[tom]

Prave kdyz by se to resilo tim dluhem, tak by to bylo uplne idealni. Clovek by to splacel, az by zacal pracovat, a odradilo by to od studia ty, co stejne nemaji sanci dostudovat. Pripadne tech, co se tam prihlasi jen proto, aby byli studenti.

Problem je v tom, ze co si lide neplati, toho si vetsinou nevazi, proto by to chtelo alespon nejakou tu spoluucast.

[anicka]

Prave kdyz by se to resilo tim dluhem, tak by to bylo uplne idealni.

Jistě, to by bylo vysloveně ideální. Není nad to nechat podstatnou část populace zadlužit, ekonomice to jen prospěje...

...mně tedy obchod typu "my tě necháme vystudovat, a ty pak bude následujících X let otročit za všech okolností, děj se co děj" přijde jako věc, na kterou bych v životě nepřistoupila. Svoboda, sebeúcta... a tak.

Ono je to dneska sice moderní, ale pokud nejde o život, dělat dluhy je strašná hloupost. I kdyby byl tenhle model v zájmu státu, ani náhodou nemůže být v zájmu rozumného člověka - takže to pro něj skončí podobně jako v tom UK a jsme tam, kde jsme byli.

[tom]

Stejne tu skolu po vystudovani platite, akorat to neni tak videt - mate vyssi plat a stat vam z nej vic sebere, nez nekomu, kdo nestudoval (najdou se i lide, u kterych je to opacne).

Takhle by ty penize, co vam bude stat na skolu brat, byly hezky videt a sly by primo te skole. Ta by pak mela vetsi motivaci, aby z vas byl clovek s co nejvyssim platem a jim se tak penize vratily (a mozna by i neco vydelaly).

[anicka]

Jasně, ale až zavedou školné, tak mi stejně daně nesníží Kdybych měla nižší daně o splátky toho školného, mělo by rozumný smysl o tom začít uvažovat... i když by to stejně nebylo nic moc. Zatímco s těmi daněmi můžu bez problémů na rok přestat pracovat a nic se neděje, kdybych měla půjčku... kdepak.

Já jsem sice obecně proti tomu, aby stát chránil méně schopné a přerozděloval peníze, ale zrovna zdravotnictví a školství jsou IMHO asi jediné dvě oblasti, kde má něco takového smysl dělat.

Pokud chceme, aby se lidi o sebe starali, je rozumný nápad dát jim k tomu vhodné podmínky - což IMHO není ani celoživotní zadlužení, ani vzdělání za cenu stěží zvladatelné dřiny.

A solidarita mezi zdravými a nemocnými je zas jedna z mála věcí, co lidi odlišuje od zvířat.

[tom]

No jasne ze by se pak snizily dane. Stavajici prerozdelovani penez je totiz moc drahe a neefektivni. Srovnejte vehlas nasich skol a skol v USA, ja si (mozna naivne) myslim, ze kdyz se bude platit skolne(nejake % platu po danou dobu, aby se skoly snazily maximalizovat vas budouci plat), ze nam to pomuze se k nim priblizit.

[Jirka]

Stejne tu skolu po vystudovani platite

Proto by ji měli studenti platit dvakrát? V tom případě by se měly snížit daně (naivní představa).

Nebo jinak. Proč má někdo platit někomu školu? Protože možná bude mít děti a těm zase budeme školu platit my.

Navíc mám pocit, že škola nebude vymáhat peníze na studentovi, jelikož student se zadluží tomu, od koho dostane půjčku. Škola bude mít své peníze jisté, takže starost školy bude nalákat co nejvíce studentů (a zároveň je také udržet co nejdéle). Nic to neříká o kvalitě.

Tohle je jeden z možných scénářů. Může to dopadnout lépe, ale taky nemusí.

[trekker.dk]

...mně tedy obchod typu "my tě necháme vystudovat, a ty pak bude následujících X let otročit za všech okolností, děj se co děj" přijde jako věc, na kterou bych v životě nepřistoupila. Svoboda, sebeúcta... a tak.

Otročit za všech okolností? Vždyť v tom návrhu je, že dluh se začíná splácet až od té doby, kdy absolvent dosáhne určitého příjmu, aby to vůbec splácet mohl.

A co taková hypotéka? Taky by sis nevzala hypotéku, protože svoboda a sebeúcta, a radši bys bydlela někde ve sklepě? A nebo jsi tuhle otázku nikdy nemusela řešit, protože ses přistěhovala k někomu, kdo měl byt?

Ono je to dneska sice moderní, ale pokud nejde o život, dělat dluhy je strašná hloupost.

Nikdo nikomu nebrání si jít po střední škole vydělát a na vejšku si našetřit, aby se potom nemusel zadlužit. Tenhle postup je stupidní a neefektivní, což si můžeš spočítat sama, ale udělat to může každý. (Hint: středoškolák - zvlášť absolvent gymplu - si vydělá podstatně míň, než absolvent VŠ, takže ušetřit stejnou částku mu bude trvat podstatně dýl.)

[anicka]

Vždyť v tom návrhu je, že dluh se začíná splácet až od té doby, kdy absolvent dosáhne určitého příjmu, aby to vůbec splácet mohl.

Jednak tam není, že může zase kdykoliv přestat, jednak tam není, že ta "určitá výše" bude výrazně vyšší než minimální mzda. Každopádne se tak vydá na milost těm, co mohou mohou těmi limity pohybovat podle potřeby.

A co taková hypotéka? Taky by sis nevzala hypotéku, protože svoboda a sebeúcta, a radši bys bydlela někde ve sklepě?

Nakonec to opravdu dopadlo tak, jak píšeš, ale v mezičase jsem bydlela v podnájmech na dost bláznivých místech a nestěžovala si. Dokud nemám vyděláno na byt nebo nějaký nezískám rodinnou cestou, bydlím v podnájmu (nebo u zbytku rodiny, když to všem vyhovuje) - co je na tom divného?

Vůbec nerozumím tomu dnes běžnému přístupu "půjčím si na cokoliv" - půjčkou se vždy někomu zcela vydáš na milost a nemilost - ale asi to opravdu souvisí s tím, že dneska jsou lidi ochotní vzdát se většiny osobní svobody pro vlastní pohodlí.

Zeptej se dnešních Američanů, co to znamená mít hypotéku...

Nikdo nikomu nebrání si jít po střední škole vydělát a na vejšku si našetřit, aby se potom nemusel zadlužit. Tenhle postup je stupidní a neefektivní, což si můžeš spočítat sama, ale udělat to může každý.

Jasně, ale dělat tohle není ani v zájmu dotyčného, ani v zájmu státu. Takže to zjevně není správné řešení.

Samozřejmě to zase skončí brigádami při škole a snižováním kvality výuky... to nemůže skončit jinak

[ell2]

Co se týče mě osobně, vidím to takhle:

Nezvládla bych studovat a pracovat zároveň, takže kdyby mě nedotovali rodiče, tak nemám šanci na VŠ vůbec být. Pokud by fungoval systém jako v jiných zemích školné-studentské půjčky-stipendia, tak by to pro mě bylo výhodnější, protože bych tu šanci měla.

A že se zadlužím? To mi zas tak nevadí, protože vzdělání je pro mě velmi výhodná investice (taky kvůli tomu, že jsem na technice, na oborech typu gender studies mi to zase tak výhodné nepřipadá).

[onion]

Ne ze bych byl nejaky priznivec humanitnich oboru, ale bohuzel takove gender studies mohou byt z hlediska budouciho povolani prekvapive lukrativni. Tenhle odpad si totiz vsichni platime z nasich dani a to je prijem, ktery vysycha jako posledni (tzn. tihle lide prichazeji o praci take jako posledni :/ ).

[Kyosuke]

Tenhle odpad si totiz vsichni platime z nasich dani a to je prijem, ktery vysycha jako posledni (tzn. tihle lide prichazeji o praci take jako posledni :/

Je zapotřebí pohnout s vesmírným programem a postavit Archu B!

[trekker.dk]

Dokud nemám vyděláno na byt nebo nějaký nezískám rodinnou cestou, bydlím v podnájmu (nebo u zbytku rodiny, když to všem vyhovuje) - co je na tom divného?

Tak ještě jinak... Taky by sis nevzala hypotéku, protože svoboda a sebeúcta, a radši bys i s manželem a dětmi bydlela někde ve sklepě?

Vůbec nerozumím tomu dnes běžnému přístupu "půjčím si na cokoliv" - půjčkou se vždy někomu zcela vydáš na milost a nemilost - ale asi to opravdu souvisí s tím, že dneska jsou lidi ochotní vzdát se většiny osobní svobody pro vlastní pohodlí.

Jo, fajn - půjčovat si na "cokoliv" je pitomost. Ale půjčit si peníze, abys je potom mohla do něčeho investovat (do vlastního bydlení, do vlastního vzdělání) je zcela obvyklý a ve fungující ekonomice naprosto normální jev. Od toho jsou banky - někdo jim dá peníze, protože neví, co s nimi, někdo jiný si je půjčí, protože ví, co s nimi, ale vlastní nemá. Jak jednoduché.

A nevím, co furt máš s tím vzdaním se osobní svobody - od toho hypotéka funguje tak, jak funguje. Když se rozhodneš, že radši půjdeš bydlet do toho sklepa a nebudeš tu hypotéku platit, klidně můžeš - je to tvoje svobodné rozhodnutí.

[pavlix]

Matfyzácká informatika a FEL jsou diametrálně odlišný věci :).

[petr]

Tak na FEL se také zaměření jmenuje výpočetní technika Liší se hlavně v tom, že tam je méně matematiky a víc hardwareu.

[Jirka]

E.W.Dijkstra: Computer science is no more about computers than astronomy is about telescopes.

[diablik]

ah djikstra, toho uja zacianm nenavidiet po tomto semes3 . kazdy kto absolvoval NAVAL mi da za pravdu...:-P

[jas]

Nával som absolvoval(tento semester), ale za pravdu ti nedávam, keďže sa jedná ešte o jeden z triviálnejších predmetov.

[petr]

Jo, to zna snad kazdej, ale dneska to uz rozhodne neni pravda. HW je totiz mnohem slozitejsi nez v dobe, kdy to prohlasil. Schvalne si najdete nejake graficke clanky na http://citeseer.ist.psu.edu/ a mozna budete prekvapen, kolik z nich resi i HW.

A navic k cemu by nam byla computer science bez pocitacu, ze.

[qiRzT]

Nicméně mají nemalý průnik, ale dost to záleží na tom, kterým směrem se člověk vydá.

[JKK]

Já jsem řešil vysokou stylem: Lze to udělat tak, abych nemusel na koleje? Jelikož máme na Ostravsku 3 univerzity, nebyl žádný problém. Samozřejmě záleží taky na obru, zda je poblíž otevřen. Ono je dneska téměř jedno, jakou VŠ vylezeš, protože skutečná škola začíná až pak.

[rastos]

To si trocha odporuje. Pretože život na koleji je často práve to, čo je z toho robí tú skutočnú školu.

[JKK]

A co vás život "na koleji" naučil? Život na koleji je neskutečné peklo a hodi se jen pro některé typy jedinců. velká část lidí na kolejích jsou takoví ti "hurá, konečně jsem vypadl z domu, kam oko rodičů nedohlédne a můžu si dělat co chci" Nevím proč by ti normální, kteří už dávno dospěli, měli s těmito zaostalci trpět!

[Jirka]

Mě naučil stlát si po sobě postel a jednou za čtvrt roku vysát.

Ale život na koleji je dobrá zkušenost. Jediný problém je, že ve 4 ráno je tu hrozně moc ptactva a nedá se usnout!

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Obavam se, ze mas o koleji znacne nerealne predstavy. Treba na te koleji, kde bydlim, clovek ani nevi, ze tam jsou i ostatni lide krome dalsich trech lidi z jeho bunky. Pokud clovek padne na nevhodneho spolubydliciho, tak to muze byt problem, ale to se da snadno resit tim, ze se clovek pred ubytovanim domluvi s prateli a ubytuji se na stejnou bunku.

[JKK]

Mam o koleji znacne realne predstavy. Víte. Ještě před nástupem na vysokou bych vám to možná sežral. Ale za svých studií jsem chodil se slečnou z kolejí a protože jsem s ní trávil většinu času, tak ač místní, téměř jsem tam bydlel. A vím moc dobře co se tam dělo. Né každý si může vybrat tolerantního a ohleduplného spolubydlícího. Zvlášť ti co jdou na VŠ sami mají smůlu. Tolerantní spolubydlící je vám k ničemu. Musel by jste se totiž domluvit s 300 tolerantními spolubydlícími a obsadit celé patro, včetně pater pod a nad vámi. Téměř permantnetně je v jednom z okolních pokojů pařba, a hlasitý hluk u kterého se nedá spát vás obtěžuje až do rána. Pro mou averzi ke kolejím nikdo z mých přátel neměl pochopení. Dneska všichni do jednoho přiznávají, že během 2, 3 let se vystěhovali na privát, protože tu školu by s takovou nemohli dodělat. Tuhle lahůdku jsem si já mile rád odpustil rovnou.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Hmm, tak to se zrejme dost lisi kolej od koleje. Treba ja ani nepamatuju, kdy tu naposledy nejaka prilis hlucna parba byla (sem tam na schodisti nejaka parba je, ale je dost ticha, ze pres trojhe zavrene dvere ji prakticky nelze slyset). A z nahodne pridelenych spolubydlich a spolubunkovniku prakticky vsichni (behem doby pobytu na koleji asi tak 10 lidi) byli nehlucni a tolerantni. Je to sice statisticky nevyznamny vzorek, ale budiz.

[JKK]

Ono taky záleží, čí ty koleje jsou, respektive studenti čeho tam bydlí. Třeba takoví Matematici, Fyzici nebo Češtináři, Historici bych si tipoval budou "dobří" spolubydlící o kterých člověk ani neví, ale studenti techniky například budou pěkná hovádka

[qiRzT]

Možná jsem jen narazil na odpovídající vzorek lidí, ale moje zkušenosti říkají, že nejvíc paří studenti humanitních oborů - sociologie, teologie, politologie a další podobné.

[Vojtěch Trefný]

Výdaje za skripta se mohou bez problémů blížit nule - já jsem si na tenhle semestr zakoupil skripta dvoje a nakonec jsem je ani nepotřeboval - všechno řeší skriptárna a STK (Státní technická knihovna)

[Hrabosh]

My (VUT-FEKT) sme měli skripta v PDFkách.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ja jsem behem studia na MFF nekoupil snad zadnou literaturu a z knihovny si pujcil celkem tak nejvys osm knih (z toho pet az na doktorske statnice). Vicemene bez problemu se da studovat z elektronickych textu a scanu zapisku z prednasek.

[springer]

podle odpovedi zde zjistuji, ze rada lidi povazuje pradnasky za prinosne a dokonce tam chodi. Z toho samozrejme vyplyva, ze pak nemaji cas na brigadu.

Za mych casu se nevyplatilo na prednasky chodit. 3/4 ucitelu (rikam zamerne ucitel, protoze profesor by seznamoval posluchace s vysledky sve aktualni vyzkumne cinnosti) predcitala sripta. Protoze jsem na vysoke skole jiz umel cist, prednaskami jsem se nezdrzoval.

Ono se neco zmenilo?

[podlesh]

Ono se neco zmenilo?

Za mých časů skripta neexistovala nebo se s předmětem kryla jen částečně.

Druhá věc je, že v mnoha předmětech hodně záleží na pochopení a dobrý přednášející je k nezaplacení. To se ale nezměnilo, to si jsem poměrně jist.

[springer]

Za mých časů skripta neexistovala

a take jste doma tenkrat svitili louci nebo uz jste meli svicky ...?

[Luk]

To není legrace. Za mých časů také na řadu předmětů (např. Teorie obvodů II) nebyla skripta, a kdo nechodil na přednášky nebo si nepůjčil něčí (kvalitně napsané) poznámky, měl smůlu. Případně byla ještě možnost si to dávat dohromady z jiné literatury nebo ze skript z jiné školy, ale to se právě často nekrylo a bylo toho tedy potřeba víc.

[petr]

Za me uz literatura byla, ale mel jsem z nic pocit, ze to muze pochopit jen ten, kdo to uz umi.

[ell2]

Mno, tedy: Jsem ve druháku na FEL ČVUT program STM obor Softwarové inženýrství, předtím jsem byla rok na programu EaI. Celkem mě to stojí asi 5500,- za měsíc (2000 kolej, 3500 jídlo, další věci, lítačka, cestování).

Myslím, že by ses měl rozhodnout především podle toho, CO chceš dělat. Tedy jestli to bude soft.inž/grafika/web/sítě/hardware/teoretická informatika/multimedia/kybernetika/lingvistika/neuronové sítě apod. Pokud chceš dělat spíš "hardwarovější" (procesory/kybernetika/řízení), tak doporučuju FEL (myslím že na MFF se tohle na bakaláři moc nedělá), pokud chceš dělat "teoretičtější" (grafařina, lingvistika, různé věci jako optimalizace a tak) tak doporučuju MFF. Pokud chceš dělat software, tak to je zhruba podobné na FEL i MFF.

Jinak obecně na MFF je to teoretičtější a do hloubky, na FEL je to praktičtější a do šířky.

Jestli ještě nevíš co chceš, doporučuju svůj obor, tam je to tak, že si vyzkoušíš všechno trochu a tak se můžeš lépe rozhodnout, co tě baví.

[snajpa]

Jasne, diky moc, tohle je presne to co, na co jsem se ptal. No, já bych ti viděl na něco teoretičtějšího, ptz software se IMHO vyvýjí dynamičtěji než HW -- nový program si doma napíše každý, ale nový procesor doma kladívkem nestluču.

[Mrkva]

Kladívkem ne

[Jirka]

Na škole jsme si ukazovali jak napsat procesor ve VHDL. Výstupem mohou být data pro výrobce. no problem.

nový program si doma napíše každý

Na první pohled je to pravda. Ale aby to mělo smysl, tak se nad tím musí trochu uvažovat a ve výsledku tvoří samotné psaní kódu tak 15% celkové práce na projektu. Takže té teorie tam zbývá dost. Kdybys měl zájem o teorii při tvorbě software, tak se můžeš věnovat verifikaci programů, tam si teorie užiješ dost. A navíc je to obor, do kterého se lije spousta peněz.

[petr]

On hardware se taky pise: http://en.wikipedia.org/wiki/VHDL

A napsat si nejaky doma nemusi byt tak nerealne, jak se zda

[ell2]

Samozřejmě, a nejen přímo v hardware se píše, ono v té kybernetice a řízení se taky dost píše, proto jsem taky napsala "hardwarovější" - že je tam víc přítomno i jakési materiálno:)

[ell2]

To, jestli se software nebo hardware vyvíjí dynamičtěji myslím v tomto případě nemusíš brát v potaz, protože v software se na obou školách berou spíš základy a principy (které jsou už hezkých pár let prakticky stejné), než konkrétní technologie. Stejně tak hardware - hradla, logické obvody, RISC/CISC architektury se zas tak nemění.

[petr]

Grafika je na felu hodne dobra, doporucuju navstivit http://www.cgg.cvut.cz/.

[ell2]

Jo, grafika u nás je dobrá, ale IMHO třeba šéf CGG prof. Žára učí i na matfyzu.

[HS]

Podle me je to brzo resit. Dulezite je si uvedomit co chces studovat a na to se hloubeji soustredit. Stejne az se skolami budes zabyvat hloubeji, treba objevis nove varianty, o kterych se ti nyni ani nezdalo.

[HS]

Jeste k tematu skolne. Je to dost rozsahla problematika, a systemu skolneho je vice, nez se vam muze zdat. Zakladnim kamenem urazu je, ze kazdy mysli jiny a kazdy argumentuje jinymi argumenty proc ano/ne, vetsinou plynouci z vhodne zvoleneho model skolneho.

Sam jsem pro skolne, ale rikam, ze je pro me dulezitejsi dobry system nez pouhe zavedeni skolneho.

Podle me by mel byt zaveden system, kde by student zaplatil 10 000 za rok bez ohledu jak drahy ma obor. Podle me tento system neni dokonaly, ale nejlepe odstranuje nedostatky soucastnemu systemu a take nikomu neublizuje.

[xkucf03]

Chci totiž studovat pokudmožno bez závislosti na penězích od rodičů, což znamená, že si na to budu muset vydělávat sám.

Vydělat si při studiu na bydlení, žrádlo, hospodu, knížky, oblečení... je docela peklo. Ne že by to vůbec nešlo, ale ty lidi většinou sklouznou k tomu, že musí pracovat na plný uvazek a kašlou na školu, nechodí na přednášky (to se s prací celkem vylučuje), nějak to opíšou a školou proplují aniž by je nějak (v dobrém) moc poznamenala. Takže si musíš říct, jestli chceš mít jen ten papír, nebo opravdu stojíš o vysokoškolské vzdělání.

Ideální je se věnovat plně škole nebo při tom pracovat na půl uvazku (každé má svoje). Ale s tím polovičním úvazkem je celkem těžké se uživit, pokud chceš být úplně nezávislý - takže to třeba utáhneš, ale budeš si připadat jako socka, protože na víc než nájem a jídlo a pár knížek ti nezbude. Leda že bys měl štěstí na fakt dobré místo, ale na to bych se předem moc nespoléhal.

[snajpa]

Jj, už jsem napsal výš, že by s tou nezávislostí není až tak horký, mám na mysli něco na poloviční úvazek.

[Petr]

Pri praci na pul uvazku, je lepsi denni nebo dalkove studim?

[xkucf03]

Při dálkovém bys měl stihnout práci i na plný úvazek. Ten poloviční mi přijde v pohodě, protože se na to dívám studenta, který si může sestavit rozvrh (a vlastně i práci) jak chce. Takže není problém stíhat všechno (včetně všech přednášek).