Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Musím říct, že mne přeci jen něco překvapilo:
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…

A pocitac mi vytrasuje kompletne cely jeho pohyb (pokud ma dostupne zaznamy), vcetne identifikace ze nastoupil do auta, nebo do metra, etc...
Což právě není zdaleka tak jednoduché, protože zdaleka ne všechny prostory jsou pokryté. A i když pokryté jsou, ne všechny kamery máte snadno k dispozici. A ani ty, které ano, většinou nejsou k dispozici online.
Proč? Vy snad vyrábíte bankomaty, že víte, že neevidují na jakou kartu vydaly kterou bankovku? (spiklenecký smajlík)
...také by nebyly high-end novinky při uvedení na trh o tolik dražší než později.To je čistě obchodnické rozhodnutí. Oni dobře ví, že existuje pár šílenců, co to chtějí za jakoukoliv cenu a nějaké minimum lidí, kteří tu novinku nutně potřebuj. Tak se to začne prodávat za nadsazenou cenu a až se dostanou peníze s této skupiny lidí, tak se cena sníží na normální.
. Rekompilace by ovšem trvala o něco déle
.
Jinak pro zamyšlení: je IMHO možné, že jednoduchý čip by mohl jít zkopírovat skoro stejně jako kopírování věcí z CD. Stačilo by nafotit polovodičovou strukturu a pak jí zase přes "vypálit" do připraveného média.
Jinak s tou větou nesouhlasím, zkopírovat HW je sice mnohonásobně dražší, ale myslel jsem, že GPL je o tom, aby bylo do softwaru vidět (aby nezasekával tiskárnu někde na MITu
) a ne aby šel kopírovat (to je imho vedlejší efekt). A to je právě výhoda i otevřeného hw (i když asi záleží na licenci). Každý si může prohlédnout návrh a zjistit jak čip funguje. Ono je totiž u proprietárního čipu i s dodaným datasheetem někdy dost složitý pochopit jak to autor myslel. A to ještě v tom lepším případě, kdy výrobce datasheet zveřejnil.
Zajímavý, já jsem během práci na bakalářské práci mohl procesor změnitTaky to, co se nahrava do FPGA, je z mnoha hledisek software.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná.Ty vole, čti to tak, jak je to napsané a nevymýšlej si ptákoviny. Nic takového tam není.
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.A reagoval na to takto:
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…Já v tom vidím jen tolik, že oproti vývoji sw, je to věc výrazně komplikovanější. Podle mě až tolik, že ač jsem pro, tak můžu říct jen tolik, že to nechápu. Stejně jako on. O bezcennosti práce softwarového vývojáře tam nic nevidím a jestli to tak myslel, tak to jen z této věty nevyplývá.
Svobodny HW si predstavuju takovy, ke kteremu je k dispozici schema, datasheet, potrebne specifikace k napsani ovladacu apod.
Napr: Driv bylo k televizoru dodavano schema zapojeni a kdokoli trochu znaly mohl pristroj opravit, pridat nejakou funkcionalitu apod.
Tohle by se dalo prirovnat ke svobodnemu HW.
Nevim co na tom RMS nechape.
V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky
Z těch by asi stejně moc velkou radost neměl, aby ho potěšili, museli by mít na triku toho bizona nebo co to je. :-)
Jo a programuju proprietární software, už proto, že člověk musí žrátProvokace? Taky jednu přidám: A proč jako?
Taky se přidám, anketa je úplně nesmyslná. Hlavně odpověď "nedělal bych nic", to přece nedává jako odpověď smysl.
Navrhuju…a po nikom nechce, aby s rodinou umíral hladem pod mostem místo třeba programování propri softu.
Jenže věta "Jestli máte na výběr mezi tím, programovat proprietární software, anebo nedělat nic, nedělejte nic." přesně tohle říká. Předpokládám ale, že je to jen nešťastná formulace a "nedělejte nic" je třeba chápat jako "tak se živte něčím jiným než programováním".
.
Může mi někdo prosím vysvětlit jak to mezi sebou mají Torvalds a Stallman ?
A) HW - Libovolny clovek proste nemuze efektivne participovat na vyvoji HW. Asi muze teoreticky prispet nejakym napadem, ale jestli to bude fungovat v praxi (ve vyrobe jako prototyp nedejboze v masove produkci) je uplne jina otazka. Aka zkouseli jste nekdy psat kod tuzkou na papir? Kolik casu jste pak stravili prepsanim a debugovanim toho vytvoru? Ja za sebe muzu rict, ze vesinou dost. To je uplne stejny pripad.Tohle prostě není univerzální. Kdokoliv si dneska může vyrobit třeba grafiku pokud jí založí na FPGA. V těch lepších pak jsou celý bloky funkčních bloků včetně powerpc multijader.
Tiskni
Sdílej: