Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Musím říct, že mne přeci jen něco překvapilo:
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…

A pocitac mi vytrasuje kompletne cely jeho pohyb (pokud ma dostupne zaznamy), vcetne identifikace ze nastoupil do auta, nebo do metra, etc...
Což právě není zdaleka tak jednoduché, protože zdaleka ne všechny prostory jsou pokryté. A i když pokryté jsou, ne všechny kamery máte snadno k dispozici. A ani ty, které ano, většinou nejsou k dispozici online.
Proč? Vy snad vyrábíte bankomaty, že víte, že neevidují na jakou kartu vydaly kterou bankovku? (spiklenecký smajlík)
...také by nebyly high-end novinky při uvedení na trh o tolik dražší než později.To je čistě obchodnické rozhodnutí. Oni dobře ví, že existuje pár šílenců, co to chtějí za jakoukoliv cenu a nějaké minimum lidí, kteří tu novinku nutně potřebuj. Tak se to začne prodávat za nadsazenou cenu a až se dostanou peníze s této skupiny lidí, tak se cena sníží na normální.
. Rekompilace by ovšem trvala o něco déle
.
Jinak pro zamyšlení: je IMHO možné, že jednoduchý čip by mohl jít zkopírovat skoro stejně jako kopírování věcí z CD. Stačilo by nafotit polovodičovou strukturu a pak jí zase přes "vypálit" do připraveného média.
Jinak s tou větou nesouhlasím, zkopírovat HW je sice mnohonásobně dražší, ale myslel jsem, že GPL je o tom, aby bylo do softwaru vidět (aby nezasekával tiskárnu někde na MITu
) a ne aby šel kopírovat (to je imho vedlejší efekt). A to je právě výhoda i otevřeného hw (i když asi záleží na licenci). Každý si může prohlédnout návrh a zjistit jak čip funguje. Ono je totiž u proprietárního čipu i s dodaným datasheetem někdy dost složitý pochopit jak to autor myslel. A to ještě v tom lepším případě, kdy výrobce datasheet zveřejnil.
Zajímavý, já jsem během práci na bakalářské práci mohl procesor změnitTaky to, co se nahrava do FPGA, je z mnoha hledisek software.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná.Ty vole, čti to tak, jak je to napsané a nevymýšlej si ptákoviny. Nic takového tam není.
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.A reagoval na to takto:
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…Já v tom vidím jen tolik, že oproti vývoji sw, je to věc výrazně komplikovanější. Podle mě až tolik, že ač jsem pro, tak můžu říct jen tolik, že to nechápu. Stejně jako on. O bezcennosti práce softwarového vývojáře tam nic nevidím a jestli to tak myslel, tak to jen z této věty nevyplývá.
Svobodny HW si predstavuju takovy, ke kteremu je k dispozici schema, datasheet, potrebne specifikace k napsani ovladacu apod.
Napr: Driv bylo k televizoru dodavano schema zapojeni a kdokoli trochu znaly mohl pristroj opravit, pridat nejakou funkcionalitu apod.
Tohle by se dalo prirovnat ke svobodnemu HW.
Nevim co na tom RMS nechape.
V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky
Z těch by asi stejně moc velkou radost neměl, aby ho potěšili, museli by mít na triku toho bizona nebo co to je. :-)
Jo a programuju proprietární software, už proto, že člověk musí žrátProvokace? Taky jednu přidám: A proč jako?
Taky se přidám, anketa je úplně nesmyslná. Hlavně odpověď "nedělal bych nic", to přece nedává jako odpověď smysl.
Navrhuju…a po nikom nechce, aby s rodinou umíral hladem pod mostem místo třeba programování propri softu.
Jenže věta "Jestli máte na výběr mezi tím, programovat proprietární software, anebo nedělat nic, nedělejte nic." přesně tohle říká. Předpokládám ale, že je to jen nešťastná formulace a "nedělejte nic" je třeba chápat jako "tak se živte něčím jiným než programováním".
.
Může mi někdo prosím vysvětlit jak to mezi sebou mají Torvalds a Stallman ?
A) HW - Libovolny clovek proste nemuze efektivne participovat na vyvoji HW. Asi muze teoreticky prispet nejakym napadem, ale jestli to bude fungovat v praxi (ve vyrobe jako prototyp nedejboze v masove produkci) je uplne jina otazka. Aka zkouseli jste nekdy psat kod tuzkou na papir? Kolik casu jste pak stravili prepsanim a debugovanim toho vytvoru? Ja za sebe muzu rict, ze vesinou dost. To je uplne stejny pripad.Tohle prostě není univerzální. Kdokoliv si dneska může vyrobit třeba grafiku pokud jí založí na FPGA. V těch lepších pak jsou celý bloky funkčních bloků včetně powerpc multijader.
Tiskni
Sdílej: