Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Naskytla se mi příležitost navštívit přednášku velkého guru svobodného softwaru R. M. Stallmana. Co nového a co starého přivezl francouzským studentům?
Přednáška se konala čtvrtek na Ecole de Management de Grenoble, nevím, jestli to byla součást nějakého většího evropského turné nebo jednorázová inciativa, kažodpádně mistr do naší vesnice mezi horami opravdu přicestoval. Pouze si doma asi ve spěchu zapomněl boty.
RMS si evidentně užívá status světového guru a tak neustále recykluje jednu přenášku, opakuje to, co tak nějak všichni očekávají a už asi ani nemůže ničím moc překvapit. Díky místu konání jsme se ale dočkali jedné zvláštnosti, a sice že bylo přednášeno ve francouzštině.
Také obsah byl trochu přizpůsoben francouzské realitě – při výkladu čtyř základních svobod přišly vhod odkazy ke „svobodě, rovnosti a bratrství“, zmíněn byl Sarkozy (on je pravičák...), HADOPI, připomenuto, že Francie zdaleka není svobodnou zemí a že by se s tím místní měli něco dělat.
Z dalšího obsahu pár (volně zapamatovaných a ještě volněji přeložených) citátů:
Přednáška byla zakončena promluvou knížete Emacsového náboženství, následovala rozprava se studenty. Všeobecně je třeba říci, že jsou francouzští studenti daleko méně ideologizovaní než třeba studenti čeští. V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky a i diskuse se nesla ve věcném duchu. Z dalších názorů velkého guru už mne zaujalo pouze vyjádření k Facebooku a Googlu:
Osobně musím říci, že jsem od tak (v určité komunitě) slavné osobnosti očekával víc – přijde mi, že RMS hodně těží z minulosti, často připomíná, co on a jeho hnutí dělalo v osmdesátých letech. V názorech na současná témata (třeba zmíněný Google) mi občas přijde celkem nekonzistentní, problémům, které se nevejdou do jeho filosofie, se raději úplně vyhne. Zkrátka, kdo přišel, dozvěděl se, co čekal. Kdo nepřišel, o nic nepřišel.
Tiskni
Sdílej:
Musím říct, že mne přeci jen něco překvapilo:
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…

A pocitac mi vytrasuje kompletne cely jeho pohyb (pokud ma dostupne zaznamy), vcetne identifikace ze nastoupil do auta, nebo do metra, etc...
Což právě není zdaleka tak jednoduché, protože zdaleka ne všechny prostory jsou pokryté. A i když pokryté jsou, ne všechny kamery máte snadno k dispozici. A ani ty, které ano, většinou nejsou k dispozici online.
Proč? Vy snad vyrábíte bankomaty, že víte, že neevidují na jakou kartu vydaly kterou bankovku? (spiklenecký smajlík)
...také by nebyly high-end novinky při uvedení na trh o tolik dražší než později.To je čistě obchodnické rozhodnutí. Oni dobře ví, že existuje pár šílenců, co to chtějí za jakoukoliv cenu a nějaké minimum lidí, kteří tu novinku nutně potřebuj. Tak se to začne prodávat za nadsazenou cenu a až se dostanou peníze s této skupiny lidí, tak se cena sníží na normální.
. Rekompilace by ovšem trvala o něco déle
.
Jinak pro zamyšlení: je IMHO možné, že jednoduchý čip by mohl jít zkopírovat skoro stejně jako kopírování věcí z CD. Stačilo by nafotit polovodičovou strukturu a pak jí zase přes "vypálit" do připraveného média.
Jinak s tou větou nesouhlasím, zkopírovat HW je sice mnohonásobně dražší, ale myslel jsem, že GPL je o tom, aby bylo do softwaru vidět (aby nezasekával tiskárnu někde na MITu
) a ne aby šel kopírovat (to je imho vedlejší efekt). A to je právě výhoda i otevřeného hw (i když asi záleží na licenci). Každý si může prohlédnout návrh a zjistit jak čip funguje. Ono je totiž u proprietárního čipu i s dodaným datasheetem někdy dost složitý pochopit jak to autor myslel. A to ještě v tom lepším případě, kdy výrobce datasheet zveřejnil.
Zajímavý, já jsem během práci na bakalářské práci mohl procesor změnitTaky to, co se nahrava do FPGA, je z mnoha hledisek software.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná.Ty vole, čti to tak, jak je to napsané a nevymýšlej si ptákoviny. Nic takového tam není.
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.A reagoval na to takto:
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…Já v tom vidím jen tolik, že oproti vývoji sw, je to věc výrazně komplikovanější. Podle mě až tolik, že ač jsem pro, tak můžu říct jen tolik, že to nechápu. Stejně jako on. O bezcennosti práce softwarového vývojáře tam nic nevidím a jestli to tak myslel, tak to jen z této věty nevyplývá.
Svobodny HW si predstavuju takovy, ke kteremu je k dispozici schema, datasheet, potrebne specifikace k napsani ovladacu apod.
Napr: Driv bylo k televizoru dodavano schema zapojeni a kdokoli trochu znaly mohl pristroj opravit, pridat nejakou funkcionalitu apod.
Tohle by se dalo prirovnat ke svobodnemu HW.
Nevim co na tom RMS nechape.
V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky
Z těch by asi stejně moc velkou radost neměl, aby ho potěšili, museli by mít na triku toho bizona nebo co to je. :-)
Jo a programuju proprietární software, už proto, že člověk musí žrátProvokace? Taky jednu přidám: A proč jako?
Taky se přidám, anketa je úplně nesmyslná. Hlavně odpověď "nedělal bych nic", to přece nedává jako odpověď smysl.
Navrhuju…a po nikom nechce, aby s rodinou umíral hladem pod mostem místo třeba programování propri softu.
Jenže věta "Jestli máte na výběr mezi tím, programovat proprietární software, anebo nedělat nic, nedělejte nic." přesně tohle říká. Předpokládám ale, že je to jen nešťastná formulace a "nedělejte nic" je třeba chápat jako "tak se živte něčím jiným než programováním".
.
Může mi někdo prosím vysvětlit jak to mezi sebou mají Torvalds a Stallman ?
A) HW - Libovolny clovek proste nemuze efektivne participovat na vyvoji HW. Asi muze teoreticky prispet nejakym napadem, ale jestli to bude fungovat v praxi (ve vyrobe jako prototyp nedejboze v masove produkci) je uplne jina otazka. Aka zkouseli jste nekdy psat kod tuzkou na papir? Kolik casu jste pak stravili prepsanim a debugovanim toho vytvoru? Ja za sebe muzu rict, ze vesinou dost. To je uplne stejny pripad.Tohle prostě není univerzální. Kdokoliv si dneska může vyrobit třeba grafiku pokud jí založí na FPGA. V těch lepších pak jsou celý bloky funkčních bloků včetně powerpc multijader.