Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily. Trump minulý týden označil Tana za konfliktní osobu, a to kvůli jeho vazbám na čínské společnosti, čímž vyvolal nejistotu ohledně dlouholetého úsilí Intelu o obrat v hospodaření. Po pondělní schůzce však prezident o šéfovi Intelu hovořil příznivě.
Společnost Purism stojící za linuxovými telefony a počítači Librem má nově v nabídce postkvantový šifrátor Librem PQC Encryptor.
VirtualBox, tj. multiplatformní virtualizační software, byl vydán v nové verzi 7.2. Přehled novinek v Changelogu. Vypíchnou lze vylepšené GUI.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. V březnu spustil předprodej hodinek Pebble Time 2 (tenkrát ještě pod názvem Core Time 2) za 225 dolarů s dodáním v prosinci. Včera představil jejich konečný vzhled (YouTube).
Byla oznámena nativní podpora protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) ve webovém serveru a reverzní proxy NGINX. Modul nginx-acme je zatím v preview verzi.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Naskytla se mi příležitost navštívit přednášku velkého guru svobodného softwaru R. M. Stallmana. Co nového a co starého přivezl francouzským studentům?
Přednáška se konala čtvrtek na Ecole de Management de Grenoble, nevím, jestli to byla součást nějakého většího evropského turné nebo jednorázová inciativa, kažodpádně mistr do naší vesnice mezi horami opravdu přicestoval. Pouze si doma asi ve spěchu zapomněl boty.
RMS si evidentně užívá status světového guru a tak neustále recykluje jednu přenášku, opakuje to, co tak nějak všichni očekávají a už asi ani nemůže ničím moc překvapit. Díky místu konání jsme se ale dočkali jedné zvláštnosti, a sice že bylo přednášeno ve francouzštině.
Také obsah byl trochu přizpůsoben francouzské realitě – při výkladu čtyř základních svobod přišly vhod odkazy ke „svobodě, rovnosti a bratrství“, zmíněn byl Sarkozy (on je pravičák...), HADOPI, připomenuto, že Francie zdaleka není svobodnou zemí a že by se s tím místní měli něco dělat.
Z dalšího obsahu pár (volně zapamatovaných a ještě volněji přeložených) citátů:
Přednáška byla zakončena promluvou knížete Emacsového náboženství, následovala rozprava se studenty. Všeobecně je třeba říci, že jsou francouzští studenti daleko méně ideologizovaní než třeba studenti čeští. V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky a i diskuse se nesla ve věcném duchu. Z dalších názorů velkého guru už mne zaujalo pouze vyjádření k Facebooku a Googlu:
Osobně musím říci, že jsem od tak (v určité komunitě) slavné osobnosti očekával víc – přijde mi, že RMS hodně těží z minulosti, často připomíná, co on a jeho hnutí dělalo v osmdesátých letech. V názorech na současná témata (třeba zmíněný Google) mi občas přijde celkem nekonzistentní, problémům, které se nevejdou do jeho filosofie, se raději úplně vyhne. Zkrátka, kdo přišel, dozvěděl se, co čekal. Kdo nepřišel, o nic nepřišel.
Tiskni
Sdílej:
Musím říct, že mne přeci jen něco překvapilo:
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…
A pocitac mi vytrasuje kompletne cely jeho pohyb (pokud ma dostupne zaznamy), vcetne identifikace ze nastoupil do auta, nebo do metra, etc...
Což právě není zdaleka tak jednoduché, protože zdaleka ne všechny prostory jsou pokryté. A i když pokryté jsou, ne všechny kamery máte snadno k dispozici. A ani ty, které ano, většinou nejsou k dispozici online.
Proč? Vy snad vyrábíte bankomaty, že víte, že neevidují na jakou kartu vydaly kterou bankovku? (spiklenecký smajlík)
...také by nebyly high-end novinky při uvedení na trh o tolik dražší než později.To je čistě obchodnické rozhodnutí. Oni dobře ví, že existuje pár šílenců, co to chtějí za jakoukoliv cenu a nějaké minimum lidí, kteří tu novinku nutně potřebuj. Tak se to začne prodávat za nadsazenou cenu a až se dostanou peníze s této skupiny lidí, tak se cena sníží na normální.
Zajímavý, já jsem během práci na bakalářské práci mohl procesor změnitTaky to, co se nahrava do FPGA, je z mnoha hledisek software.
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná.Ty vole, čti to tak, jak je to napsané a nevymýšlej si ptákoviny. Nic takového tam není.
čip nemůžete zkopírovat, vývoj nového stojí miliony dolarů. To není jako software, který se dá vyvíjet svobodně.A reagoval na to takto:
Takže práce hardwarového návrháře má značnou (finanční) cenu, zatímco práce softwarového vývojáře je bezcenná. Zajímavý postoj…Já v tom vidím jen tolik, že oproti vývoji sw, je to věc výrazně komplikovanější. Podle mě až tolik, že ač jsem pro, tak můžu říct jen tolik, že to nechápu. Stejně jako on. O bezcennosti práce softwarového vývojáře tam nic nevidím a jestli to tak myslel, tak to jen z této věty nevyplývá.
Svobodny HW si predstavuju takovy, ke kteremu je k dispozici schema, datasheet, potrebne specifikace k napsani ovladacu apod.
Napr: Driv bylo k televizoru dodavano schema zapojeni a kdokoli trochu znaly mohl pristroj opravit, pridat nejakou funkcionalitu apod.
Tohle by se dalo prirovnat ke svobodnemu HW.
Nevim co na tom RMS nechape.
V auditoriu by se zjevové v tučňákovém triku dali spočítat na prstech jedné ruky
Z těch by asi stejně moc velkou radost neměl, aby ho potěšili, museli by mít na triku toho bizona nebo co to je. :-)
Jo a programuju proprietární software, už proto, že člověk musí žrátProvokace? Taky jednu přidám: A proč jako?
Taky se přidám, anketa je úplně nesmyslná. Hlavně odpověď "nedělal bych nic", to přece nedává jako odpověď smysl.
Navrhuju…a po nikom nechce, aby s rodinou umíral hladem pod mostem místo třeba programování propri softu.
Jenže věta "Jestli máte na výběr mezi tím, programovat proprietární software, anebo nedělat nic, nedělejte nic." přesně tohle říká. Předpokládám ale, že je to jen nešťastná formulace a "nedělejte nic" je třeba chápat jako "tak se živte něčím jiným než programováním".
Může mi někdo prosím vysvětlit jak to mezi sebou mají Torvalds a Stallman ?
A) HW - Libovolny clovek proste nemuze efektivne participovat na vyvoji HW. Asi muze teoreticky prispet nejakym napadem, ale jestli to bude fungovat v praxi (ve vyrobe jako prototyp nedejboze v masove produkci) je uplne jina otazka. Aka zkouseli jste nekdy psat kod tuzkou na papir? Kolik casu jste pak stravili prepsanim a debugovanim toho vytvoru? Ja za sebe muzu rict, ze vesinou dost. To je uplne stejny pripad.Tohle prostě není univerzální. Kdokoliv si dneska může vyrobit třeba grafiku pokud jí založí na FPGA. V těch lepších pak jsou celý bloky funkčních bloků včetně powerpc multijader.