Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Intel udělal dlouho avizovaný krok a začal jednat. Po mnoha pohrůžkách, že prodej továren AMD porušuje licenční dohodu na x86, nyní využil ustanovení v této dohodě a vyzval AMD ke sjednání nápravy ve lhůtě 60 dnů. Poté deklaroval smlouvu pro její hrubé porušení vypovědět. Myslíte si, že je tato hrozba reálná? AMD zdá se sázelo na to,že Intel tuto událost raději přejde, než aby se pak jakožto jediný významný hráč na trhu musel bránit antimonopolním úřadům. Jak se zdá, v AMD se přepočítali....
Co když AMD ve finále skutečně přijde o licenci? A co to bude znamenat pro linux? Rozšíří se na trhu konkurence s non-x86 architekturou?
Tiskni
Sdílej:
Tohle si dovolil Intel s IA64 (a to na serverech, kde je prechod na jinou architekturu mnohem snazsi) a je videt, jak dopadl (okrajovy trh, casem odumre). A to je Intel!
AMD by prodalo tak 5 procesoru te sve architektury a pak by totalne krachlo :/
Kdyby skončilo AMD a Intel zůstal sám a přeťápnul to s cenama, předpokládám, že se pokusijou někteří výrobci zabojovat levnýma ARMama, kterých v poslední době naštěstí přibývá.
Tohle si dovolil Intel s IA64 (a to na serverech, kde je prechod na jinou architekturu mnohem snazsi) a je videt, jak dopadl (okrajovy trh, casem odumre). A to je Intel!
Intel s IA64 dopadl špatně, protože Itania byly mizerné procesory. Měly tak mizerný výkon, že Intel tam potichu přidával mnoho MB cache, aby to tak neřvalo do očí, a stejně nic moc. Dosáhl hlavně vysoké spotřeby.
A nevím proč, ale něco mi říká, že na drahých serverech o výkon i sem i trochu jde
Dále samozřejmě pokud Intelu nebyl motivován ani trochu snahou vylepšit IA32, respektive zbavit nás jejích neduhů, ale byl motivován pouze ziskem. Vzhledem k tomu, že IA64 sadu by Intel nikomu nelincecoval, takže by se nemusel s nikým dělit o zisky a AMD by tím odpadlo samo. To, že AMD udělalo x86-64 sadu byl pro AMD velmi sebezáchovný krok.
Kdyby Itanium nebyl tak špatný a mizerný procesor, tak ho Intel svojí silou prosadí. Ale pokus Itania byla asi jako nahradit x86 architekturu dřevěnými kuličkovými počítadly z bambusu a Číny. Takhle mizerný procesor jako je Itanium není s to prosadit proti dnes už velmi výkonným x86 procesorům ani Intel.
Takže IA64 neříká nic o možnost přechodu na jiný procesor, jen o tom, že když máte v ruce lejno (původně jsem chtěl použít jiný výraz) jako je Itanium, pak neprorazíte proti x86, ani kdybyste byl 10× větší firma, než je Intel. A nahradit x86 architekturu bude rok od roku čím dál těžší, protože dnes procesory mají úžasný výkon, je v nich moc prachů, hodně os a programů.
Mas o tom spatnem vykonu Itanii nejake info? Nikdy jsem nic takoveho neslysel.
V době prosazování Itania si o tom štěbetali i vrabci na střeše. Navíc to hrozně žralo.
Navíc Itanium neměl fakticky žádné optimalizační jednotky jako má x86. Naprosto plně spoléhalo na kompilátor a programátora, takže neoptimální kód znamenal obrovskou, nepředstavitelnou rychlostní penalizaci, a nebo dokonce chybně vykonaný program. Itanium v podstatě fungovalo tak, že jste byli mnohem víc low level, než jste na x86 architektuře. Itanium zkrátka spoléhalo, že dobrý kompilátor nahradí optimalizační, predikční, a jiné jednotky procesoru. Psát pro Itanium v asm bylo tak na lysohlávky.
Mimochodem, Itanium velmi přispělo k pročištění a zničení dobrých procesorů. Například velmi známé a vynikající 64-bitové procesory Alpha koupil Compaq, který se později sloučil s HP. Procesor Alpha byl prostě odstřelen jako oběť, protože firma se bude věnovat Itaniu, a Alphu pohřbili. Přitom Alpha byl kvalitní a rozšířený procesor, a mimo jiné na něm fungovalo nativně i v emulaci Windows NT. Daleko méně kvalitní Itanium to potom zapíchlo díky své nekvalitě, ale Alphu pohřbilo sebou.
Takže Itanium nejenomže nepomohlo nahradit x86 architekturu, ve skutečnosti jí velmi posílilo. Řadu konkurentů zničilo Itanium, protože když „velký Intel“ udělá konečně to superdělo Itanium, tak se přeorientovávali na Itanium. Mimochodem, Itanium se nejdříve jmenovalo Itanic, ale protože ho hanlivě v diskusích často přezdívali Titanic (asi tak jako MS se často píše jako M$), tak marketing rozhodl o přejmenování na Itanium. Ale nomen omen i v případě Titania.
Mimochodem, Itanium se nejdříve jmenovalo Itanic, ale protože ho hanlivě v diskusích často přezdívali Titanic (asi tak jako MS se často píše jako M$), tak marketing rozhodl o přejmenování na Itanium. Ale nomen omen i v případě Titania.tradicne blabolite, nebo snad lzete: puvodni oznaceni pro itania bylo merced...
Lituji lidi, jejich představivost jim nedokáže ani vysvětlit, že by se něco mohlo přejmenovat více, než jednou. Musíte mít fakt těžký život, ale zato budete v životě hodně překvapován.
To, že něco tvrdíte aniž byste to čímkoliv doložil (a to i v reakci na odpověď která aspoň *něco* obsahuje), to už nás nikoho fakt nemá šanci překvapit…
Lituji lidi, jejich představivost jim nedokáže ani vysvětlit, že by se něco mohlo přejmenovat více, než jednou.dokazu si predstavit spoustu veci... ale zase mam tolik soudnosti, abych sve vymysly nevydaval za pravdu. ukazte mi zdroj, podle ktereho se projekt itania jmenoval puvodne titanium! pripadne priznejte, ze si vymyslite!
Musíte mít fakt těžký život, ale zato budete v životě hodně překvapován.musi to by hodne krasne zit si jen tak ve vlastnim svete....
… Přitom Alpha byl kvalitní a rozšířený procesor, a mimo jiné na něm fungovalo nativně i v emulaci Windows NT …Což na Itaniu taky.
A na Mipsu a na PowerPC i jinde
Dekuji za nevyzadanou analyzu, ja se ale ptal na nejaky zdroj, ktery by vasi domenku potvrzoval.
Tu češtinu by to chtělo zlepšit, není to moc příjemný čtení... :|
Tak uz to bohuzel chodi. Vyvoj je dnes tak narocny, ze si to moc firem nemuze dovolit a zaroven jich ani trh moc neuzivi ... Budme radi, ze tu jsou aspon ti dva hraci ...
Vývoj x86 procesoru je tak složitý, že víc firem na to nejspíše nemá. Když byly procesory typu 8080, Z80, nebo 68000, tak to mohl vyrábět opravdu kde kdo.
A o nVidii si myslím, že její prvotní snaha asi bude hlavně přežít, osobně si nemyslím, že se jí to vůbec podaří.
Cože? Jak jste na tohle přišel?A o nVidii si myslím, že její prvotní snaha asi bude hlavně přežít, osobně si nemyslím, že se jí to vůbec podaří.
Myslím, že nVidii dost hoří koudel u zadku, a to hned z několika směrů. Pokud byste nebyl fanatik (viz logo nvidie na současném desktopu) a byl jste schopen se z odstupu podívat na současnou situaci nvidie, tak kdo ví, jestli byste tohle napsal. Můj odhad je, že do nvidie tak cca po 3 letech skončí a zanikne.
Můj odhad je, že do nvidie tak cca po 3 letech skončí a zanikne.
Nejsem sice žádný fanatik, tudíž se o nVidii vůbec nezajímám, ale proč by to proboha nVidia dělala?
The operating profit of the company was $836.3 million in FY2008, an increase of 84.4% over 2007. Its net profit was $797.6 million in FY2008, an increase of 77.7% over 2007.takhle teda vypada firma, ktera do tri let zkrachuje... ale rikal to pan ponkrac, tak to musi byt pravda. hvezdy mluvi jasne... proste do tri let nvidia konci.
Ale proč ne? Třeba má p. Ponkrác informace, které se k nám ostatním nedostaly. Pokud víte p. Ponkrác něco co já ne, vůbec se neostýchejte s poučením.
Nejsem fanda ani ATI, ani nVidia, je mi to jedno, protože ani jedno, ani druhé jsem nikdy za grafiku nepoužíval.
Na konci roku 2008 je ATI donutila snížit ceny jejich karet, protože neměli adekvátní odpověď na výkon ATI. Což mělo značný dopad na jejich zisky a stále bude mít. Takže v roce 2009 určitě ohlásíte zcela jiné výsledky nvidie.
Dále výrobní cena nvidia grafik je výrazně vyšší, než ati grafik, takže i to je problém.
Aby to nebylo málo, čím dál méně lidí si pořizuje grafickou kartu, stačí jim integrovaná. Já třeba na integrovanou jedu už mnoho let a nic mi nechybí. Je to stejné, jako kdysi byly zvukové karty vynikající job, ale kolik lidí procentuálně si dnes kupuje zvláštní zvukovou kartu? I když uznávám, že zde to ještě pár let vydrží. Na poli integrovaných grafik je vyšší konkurence, než u externích. Já třeba léta jedu na Intelech.
Nvidia měla obrovský problém s velkým množstvím vadných čipů, bylo z toho dost aféra. Pro jistotu se ututlalo, kolik přesně čipů mělo problém, ale jednalo se o velké dodávky – a nvidie zaplatila náhradu v přepočtu 2400 Kč za každý vadný čip.
A o tom, že ATI měla dříve, než nvidia Direct X 10.1 kartu také říká leccos.
Dále nedávný spor ohledně licencování SLI, kde byla nvidia donucena přepustit Intelu licenci na SLI výměnou za licenci na čipové sady pro nejnovější Intel procesory.
A x86 procesor sotva vyrobí, protože nemají na to licenci s výjimkou licence na 386 procesor.
Jestli něco má nvidia skvělé, tak to je marketing. Daří se jí velmi dobře navozovat dojem, že nvidie je někdo a je za vodou. Jestli si někdo umí dělat reklamu a prodá i teplou vodu jako whisky, tak je to nvidia. Neříkám, že leccos neumějí, ale marketing a p.r. je to co umějí možná daleko lépe, než Microsoft. Takže jsem si jist, že většina lidí bude díky perfektnímu marketinku věřít, že nvidii čeká budoucnost a to i v době, kdy bude po krk v hlíně s nápis R.I.P.
> A x86 procesor sotva vyrobí, protože nemají na to licenci s výjimkou licence na 386 procesor.
Mimochodem, k cemu by vlastne tu licenci potrebovali? Pripadne patenty na pentia a starsi uz budou vyprsene a nenapada me jiny pravni nastroj, ktery by jim mohl branit v tom vyrabet x86 procesory.
licenční dohodu na x86
Co to zas?
Co když AMD přijde o licenci na x86?
Tak bude dělat ARMy a nebo něco jiného. V čem je problém?
že by byl problém v tom, že trh okupuje s ničím nekompatibiní moloch, takže každý kdo nemá x86 kompatibilní procesor je odsouzen živořit na okrajovém dvorečku?
Už je nejvyšší čas s tím něco udělat.
Ale kdepak, NTéčka jsou návrhem nezávislá na platformně, od specifika HW se stará HAL. Proto tehdy měli tolik verzí. Pro Alphu byla snad ještě RC verze W2k. Problém byl v tom, že pro to nebyly k dostání aplikace, bohužel, tak to nemělo cenu (ani pro júzry, ani pro MS, zřejmě).
Windows NT (a celá další řada, tj. 2000, XP, Vista, 7) je navržená velmi dobře a přenositelně. Není v zásadě vůbec problém je přeportovat na jinou platformu. Windows NT opravdu běží čistokrevně a nativně na všech těchto platformách.
Nad hw běžel HAL (Hardware Abstract Layer).
Ono Windows je svým návrhem dost blízko mikrojádru. Některé nápady uvnitř Windows jsou dost dobré. Je to odlišný systém od Unixu a některé věci se mi víc líbí u Windows a některé víc u Linuxu. Windows je od začátku postaven na Unicode, threadech a (téměř) mikrokernelu. Uvnitř Windows je vnitřní API zvané Native API, které slouží ke komunikaci mezi vnitřními částmi kernelu a driverů. Malá část Native API je vyvedena jako sdílená knihovna ntdll.dll, která má řádově velmi bohaté možnosti, a tuto knihovnu napichuje třeba i CygWin. A všechny služby pro user programy jsou potom vyvedeny jako Windows API.
Na Windows není nic x86 only, vše je dobře přenositelné. Poslední x86 only věci byly v 16-ti bitových Windows, kterých se Microsoft nadobro zbavil při přechodu na 32 bitů.
V okamžiku, kdyby se objevila obchodně zajímavá procesorová platforma, Microsoft by neměl moc problém dát na ně Windows.
Kód pro RISC cpu obvykle zabírá víc místa v RAM/cache/HDD...
ARM je afaik koncept cílený na minimální spotřebu, čemuž je podřízen návrh čipu a což znamená nízký výkon.
do oblasti viceucelovych desktopu by to nemelo mnoho co nabidnoutcell by mel mit jedno plnohodnotne jadro odvozene z poweru... to by na provoz beznych aplikaci (textovy editor, tabulkovy procesor) melo stacit... kdo dneska dokaze vyuzit pri bezne praci vic plnohodnotnych procesorovych jader? ...ale pak jsou tu dalsi bezne desktopove cinnosti jako hrani her a prehravani/zpracovani videa... a na to jsou jednotlive SPE, ktere ma cell, uplne jak delane, protoze jsou na to delane... ;-]
rostě nad x86 bych neukápnul ani slzu je to piece of shitJo, no, ovsem stacilo trochu povarit lidem v hlavach The megahertz myth a drzet je v sachu za pomoci producenta majoritniho operacniho systemu a bylo vymalovano...
+1
A to právě brzdí inovaci jiných procesorů. než x86. Co jiného podpoří inovaci, než poptávka? Samy se ty procesory nevyvinou.
Tak si kup POWER nebo Niagaru at podporis poptavku :D
za pár měsíců budu kupovat notebook, dělají se notebooky s těmito procesory? Jsou dostupné?
Ano, zni to lakave, zahodit veskery legacy balast (16bit rozhrani BIOSu, ISA porty DMA, PIC, PIT ...) a hnusnosti typu ACPI
Tak…a teď kdo za to může?
Ano, zni to lakave, zahodit veskery legacy balast (16bit rozhrani BIOSu, ISA porty DMA, PIC, PIT ...)
A vymyslel by se jiný balast, nedělejte si iluze. Dnes je potřeba hlavně naplnit kasy nejbližší čtvrtletí, případně několik čtvrtletí, ostatní nic moc. Dnes není zrovna moc doba, kdy by vznikaly kvalitní věci, kvalitní a spolehlivá elektronika, kvalitní a spolehlivý hw, a odladěnost firmware je věc sama pro sebe.
Zahození balastu by mělo smysl, kdyby se věci udělaly pořádně a s jistou dávkou předvídavosti, a jsem si jist, že dnešní doba to dokáže hůře, než v minulosti.
Přesně vím, jak by to dopadlo, vymyslela by se rozhraní, která budou max. o 5% rychlejší, než je dnes potřeba. Když budou hauři, tak o 10%, takže to začne drhnout nejpozději do roka, takže do roka se začne prasit, bastlit a dolepovat, jak to obejít. Udělá se to tak, aby se na to dalo použít DRM. Poté co se to udělá se zjistí, že rozhraní jsou navržena tak, že se použilo několik desítek patentů jiných firem, které připraví splátkové kalendáře. Mezitím do sdružení firem, které bude připravovat nová rozhraní se vloudí několik zástupců velkých firem, které budou hájit zájmy své firmy a akcionářů své firmy, takže v návrhu rozhraní leccos přiohnout (čti zprasí) tak, aby to sloužilo jejich firmě, přesněji jejich dnešním potřebám.
Ne ne, jen ať zůstane legacy balast, je to lepší, než cokoli co by dnes vzniklo. Dnešek je nejhorší doba na to něco radikálně měnit, dopadlo by to jako Visty. V budoucnosti snad budou lidé moudřejší a kapitalismus méně džungloidní, aby to mělo smysl.
Čtu dobře? Nehackl někdo p. Ponkrácovi účet?
Něco na tom bude. Jste spokojen se současnou situací?
Vzhledem k tomu, že k PC hardware se nedostanu, je mi to celkem jedno. A k low level se většinou dostanu přes vysokoúrovňové API, které leccos zahladí.
Spíš mě mrzí trend DRM a patentů, a obávám se, že tohle nemůže dlouho zůstat tak jak je to teď. Stejně tak jako problém autorských práv. Skoro jsem měl pocit, že v předchozí nejbližší době byl vývoj určován právě tímto (tedy vše je zprasené). Visty, které jsou prošpikované DRM skrz naskrz. Povinně zavedené HDMI kvůli tomu. BlueRay, u kterého mám dojem, že 90% času vývoje specifikace byly ochrany proti kopírování.
To, že je teď nízká kvalita i ochrany všeho celkem je logické. Rozšířila se globální konkurence, všichni stlačují marže až na minimum přežití, což se na kvalitě nutně projeví. Firmy už nepřemýšlí většinou o tom, aby začaly vývoj něčeho dlouhodobého, řeší jen krátkodobě. Proto také pud sebezáchovy velí firmám věnovat větší pozornost patentům, které jsou schopny vlastně efektivně pro firmu globální konkurenci zrušit a zvýšit marže. Čínským dělníkům, kteří pracují za suché z nosu se těžko konkuruje.
Stejně tak je dost utlumen vývoj v komerčním sw (kde je k tomu navíc velký rozvoj open source) oproti minulosti. A autorské svazy také přišly na to, že jistější, než marketing a kvalita je zvyšování autorských poplatků.
Mě naopak velmi zajímá, kam se to vyvine. Sledování toho je někdy zajímavější, než sledování bitvy.
výměna x86-64 byla pravděpodobně uskutečněna na základě nějaké jednorázové transakce. Už si nepamatuji přesně o co šlo, možná SSE možná jiné technologie. Ale "licence" (ona to možná ani není licence) pro x86-64 může být nevypověditelná.
heh, takze tento problem je vyrieseny - intel si nemoze dovolit vypovedat 'kontrakt' amd, lebo by nemohli vyrabat 64bitove procesory... neprijemne end of story...
Wikipedie rozhodně není zdroj, kterému by se dalo věřit. Tam už jsem našel takových kravin, až to hezké není.
A když jsem ty chyby viděl, tak jsem je také opravil, že?
Pokud máte dostatek času hádat se s blbcema, které lži vrací zase zpět a náladu to alespoň 20× přepisovat znovu, pak ano. Já už na to kálím.
Excesy ve stylu, že napíšu dlouhý článek, někdo jiný ho opraví a napůl promaže, třetí ho zase zbytek promaže, načež se díky zbývající krátké délce z toho udělá stub, chvíli poté je téma navrženo na smazání kvůli krátké délce a smazáno celé je koloritem české wikipedie.
Kdysi jsem hodně aktivně napsal asi 30 témat a je velmi zajímavé sledovat jejich osud.
Takže promiňte, ale nemám zejména na českou wikipedii ani čas, ani nervy. Mám naprosto stejné zkušenosti jako Patrick Zandl (tohoto času šéfredaktor lupa.cz a zakladatel mobil.cz), takže na to opravdyu dlabu: http://www.marigold.cz/item/ceska-wikipedie-je-nekdy-zvlastni-a-proc-by-se-mi-libil-knol#more-2260
Takto vetsinou dopadaji lide, kteri "se rozhodnou, ze do te Wikipedie konecne neco napisi" a vubec se neobtezuji seznamit se s pravidly a zasadami psani na wikipedii. Pak do Wikipedie sype blogposty, v lepsim pripade pak webzinove clanky nebo svoje zarucene pravdive uvahy, ale prakticky nikdy encyklopedicke clanky ...
Ale mozna je to tak, ze spravci opojeni moci nesnesou, aby nekdo nejak vylepsil obsah Wikipedie a jejich nejvetsi radosti je mazani kvalitnich clanku ... zano.
Jasan, já zapomněl, že je na úspěšný start do wikipedie nejdříve vystudovat atomovou fyziku a nejlépe na Oxfordu.
A Patrick Zandl je stejný kretén jako já? A řada dalších lidí? Prostě i admini čehokoli mohou být idioti, a na české wikipedii se to holt povedlo.
> Wikipedie rozhodně není zdroj, kterému by se dalo věřit.
Otazka je, co je v danem pripade alternativou. Pokud je alternativou verit zcela nepodlozenemu tvrzeni uzivatele 'rx88', tak volim Wikipedii. Obdobne, pokud je alternativou tvrzeni na webove strance cloveka, ktereho neznam, tak budu spis verit Wikipedii (tedy konsenzu vetsiho mnozstvi lidi, ktere neznam). Pokud bude alternativou verit clanku v beznych novinach, pak take volim Wikipedii, tam jsou casto aspon uvedeny puvodni zdroje.
(Samozrejme mam na mysli anglickou. Nechapu, proc nekdo, kdo zna aspon trochu anglicky a nehleda specificky ceste tema, by pouzil ceskou misto anglicke.)
Souhlasím. Nicméně já si tvrzení z wikipedie, pkud mi na něm záleží zásadně ještě ověřím. A dělám dobře i v anglické wikipedii. Ale je jasné, že relevantnost anglické části je určitě většinou dobrá už jenom proto, že do ní přispívá podstatně více lidí.
I když v řadě příkladů najdete v české wikipedie více podrobností, než v anglické. Například zkuste heslo NASM (v češtině jsem většinu článku napsal já při čekání na autobus) a v anglické.
V anglické jsem dřív nic neopravoval hlavně proto, že jsem si dříve nebyl jist svojí psanou angličtinou.
pokud dochazí k prvnímu pokusu o odlepení o de dna ceny akcií, pak mediální úder Intelu může mít vliv:
A dál?