Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
1) Jaký je váš názor na mikrojádra vs. monolitická jádra?
Alan Cox: Moc mě ta debata netrápí. Když začnete mluvit o tom, jestli je lepší mikrokernel nebo monolitické jádro a berete to jako rozhodnutí typu buď-anebo, tak opomíjíte fakt, že obě varianty mají své výhody a existují alternativy, které si berou od každého trochu. Linux se vědomě snaží urvat to nejlepší z obou, ale vyhnout se při tom režii, kterou mnohá mikrojádra přinášejí.
2) A co moderní mikrokernel L4 (viz jeho implementace L4Ka::Pistachio a Fiasco) a projekt L4Linux (Linux s jádrem L4)?
Nejsem s vnitřnostmi projektu L4 seznámen natolik dobře, abych to mohl komentovat.
3) V Minixu je systém na regeneraci (odstřel a restart) ovladačů. Jsou plány něco takového vytvořit i v Linuxu? Jde to vůbec?
Už teď to u mnoha zařízení funguje. Pokud zařízení přestanete používat [unconfigure], odstraníte ovladač pomocí rmmod a pak ho zase nahrajete přes insmod zpátky, tak jste ho vlastně znovu natáhli a restartovali. Nemáte sice ochranu/kontrolu potřebnou k tomu, aby to šlo provést nuceně, nebo aby šlo zaručit, že bude takový restart vždy možný, ale to je velmi náročná [expensive] operace.
4) Která část jádra je nejhůře a která nejlépe napsaná?
Tohle se opakuje pořád dokola. Když je kód je upraven, hackuje se na něm a aktualizuje se, tak se zhoršuje. Pak je však pročištěn a přepsán, takže hacky a změny, které během času přibyly, se stanou součástí designu - přestanou to být jen dodatečné doplňky.
Je však jeden kandidát na "nejhorší kód", který vydržel opravdu dlouho - floppy ovladač.
5) Je nějaká technologie, kterou byste rád viděl jako součást Linuxu?
V tuto chvíli ne, ale časem se něco určitě objeví. Jsou však věci, které bych rád viděl vyřešeny - především celá situace s X vs. framebuffer vs. konzole.
6) Poslední dobou se na LKML (popř. na LWN) probírá téma asynchronních volání. Máme tu fibrily, syslety/threadlety a kevents. Jakému řešení byste dal přednost? A proč se nedaří prosadit kevent, i když to vypadá jako zajímavé a komplexní řešení?
Líbí se mi přístup se syslety/fibrily a mohlo by to být opravdu přínosné, pokud se dokážeme vyhnout tomu, aby ten paralelismus v budoucnu způsoboval více zbytečného načítání a ukládání [thrashing] a režie. Kevents se mi líbí daleko méně - prostě proto, že programování založené na událostech není způsob, který by lidé chtěli používat při psaní systémů. Místo toho by se samozřejmě všichni měli naučit pořádně používat korutiny 8).
7) S kým se vám nejlépe spolupracuje (z vývojářů jádra)?
Takhle to ve skutečnosti nefunguje. Jsou lidé, se kterými nevycházím, a lidé, se kterými se mi pracuje lépe - ale to samo o sobě může být nebezpečné. Lidé, se kterými dobře vycházíte, často sdílí vaše názory, takže vám mohou uniknout důležitá hlediska.
Obecně to funguje velmi dobře, protože je v komunitě kolem jádra hodně chytrých lidí, díky čemuž je zajímavé tam pracovat, a člověk se může hodně naučit.
8) Kteří výrobci hardwaru patří k těm lepším z hlediska vývojáře jádra - poskytují specifikace, spolupracují a podobně?
Z velkých výrobců, se kterými pracuji, bych řekl, že nejvíce spolupracuje Intel. Poskytují dobrou dokumentaci a informace o objevených chybách a také pro svůj hardware sponzorují nebo sami píší důležité ovladače, například v oblastech 3D podpory (od Tungsten Graphics) a bezdrátového síťování. To se skutečně vyplatilo a jejich systémy jsou teď vybírány přednostně.
Mnoho dalších výrobců hodně pomáhá, zvláště někteří z těch menších, například Jmicron. Jiní se chovají trochu podivně - třeba firma AMD bývala velmi vstřícná, ale teď, když koupili ATI, dělají samé problémy. Je však nutné si pamatovat, že většina výrobců Linuxu pomáhá, protože v něm vidí možnost zisků, což může znamenat, že v některých oblastech pomáhat budou a v jiných ne. Například podpora Linuxu ze strany IBM se týká výhradně zájmů IBM - podobně jako u většiny ostatních.
Nepomáhají však jen specifikace. Prodejci jako Dell, kteří chtějí dodávat systémy připravené pro Linux, a jsou ochotni se zasadit o to, aby k tomu nakonec došlo, nemusejí zrovna poskytovat dokumentaci a psát kód (i když Dell to dělá). Ale dávají dalším výrobcům a prodejcům obchodní důvod jít do toho také, což je velmi užitečné.
9) Budoucnost vývoje jádra v horizontu 5 let; na co se můžeme těšit? Jsou chystané nějaké "revoluce"?
Z těch velkých a viditelných věcí to bude asi škálování - především velikostí pamětí a úložných zařízení. To také přináší otázku spolehlivosti a počtů chyb, což znamená změny až na úroveň diskového rozhraní, z nichž některé vyžadují podporu operačního systému.
Lidé se také zajímají o nové souborové systémy - takové, u kterých je možné fsck jejich části, takže lze disk obnovit za přiměřenou dobu, a které umí lépe odhalovat a řešit poškození při přenosu nebo na disku.
10) Nemohlo by plánované vydání Solarisu s GPLv3 oslabit pozici Linuxu (který zůstane pod GPLv2)? Nebojíte se odchodu některých vývojářů k práci na Solarisu?
Ani ne. Vlastně doufám, že se dočkáme rozumných diskuzí o dualním licencování částí kódu, abychom z toho mohli všichni těžit.
11) Co si myslíte o dohodě mezi Novellem a Microsoftem? Kdyby v budoucnu takovou dohodu podepsal i Red Hat, co by to pro vás znamenalo?
Osobně si myslím, že to není dobrý nápad, a také si myslím, že GPLv3 Novell zabolí, což je jen správné. Ta licence je navržena tak, aby software udržovala svobodný - pokud se jí to nedaří, měla by být opravena, takže GPLv3 snad tuto chybu napraví.
Pokud by s Microsoftem uzavíral dohody Red Hat, doufal bych, že se vymyslí lepší způsob, jak to provést - aby společnosti spolupracovaly na věcech, které pomáhají koncovým uživatelům, ale neohrožovaly svobodu kódu, ani nehrály podivné hry.
12) Sdílíte obavy z výhrůžek (patenty a intelektuální vlastnictví) Microsoftu?
Neřekl bych, že je to největší nebezpečí. Jak se Microsoft poslední dobou přesvědčil, tak největší hrozbou v USA jsou patentoví trollové a organizace s ukrytými patenty týkajícími se zajímavých oblastí. Skutečná odpověď na tento problém je však dostat USA zpátky na úroveň zbytku světa, který prostě neuznává patenty na software, ale respektuje je jako literární díla podléhající zákonu na ochranu autorských práv. Proto se také musíme snažit, aby byly odvráceny neustálé americké pokusy o rozšíření nesmyslných patentových zákonů do EU.
13) Jak se žije vývojáři jádra a co to obnáší? Kolik času trávíte programováním (případně testováním) a kolik studiem. Jaké jsou vaše další koníčky (kromě velštiny). A co rodina? Dá se dělat tolik práce pro vývoj, a přitom se nestat workoholikem.
Docela dobře. Většinu času pracuji na věcech, o kterých si myslím, že je potřeba je udělat, a někdy jsou to věci, o kterých si to myslí Red Hat (obyčejně se to překrývá, i když ne vždy). Snažím se dodržovat rozumný rozvrh, abych měl čas i na jiné věci, mezi které patří rodina, železnice (jak opravdová stará železnice, tak modely) a věci jako hodiny velštiny.
Snažím se netrávit příliš času prací. Kromě toho je dost důkazů o tom, že příliš času stráveného prací nakonec způsobí méně udělané práce než při rozumném zatížení.
14) Jaké pivo vám nejvíc chutnalo a kde?
Dobrá otázka a předpokládám, že z .CZ jsem ji měl čekat. Ale nejsem moc velký fanda piva. Mám rád některá belgická světlá [blonde] a německá bílá piva (weißbier). Zkusil jsem pár českých piv, ale buď jim nesvědčí cestování, nebo nejsou moc dobrá ;)
Alan
Mnozí z těch, kdo pokládali otázky, by chtělo využít tuto příležitost a poděkovat za práci, kterou jste odvedl na linuxovém jádře. Já se připojuji s díkem za čas a ochotu poskytnout tento rozhovor.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
...přestanou to být jen jen dodatečné doplňky...
11.6.2007 07:19
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
BTW: ještě, že se Robert nezeptal na Ubuntu, co
AMD slibilo otevreny ovladac nebo vydani dostatecne specifikace k napsani opensource ovladace komunitou jiz pred vice nez rokem!!!!!Jedno URL a dokazes, ze mas pravdu
Dekuji. Presne tuhle vetu jsem mel take na mysli... Nicmene zacinam mit pocit, ze nekteri zdejsi ctenari nemaji, a nebo ucelove nechteji mit obecne zname a dostupne informace... Na jakykoli argument se cloveku dostane odpoved typu: "Dej mi link"...No neni divu. Obvykle je treba videt originalni dokument, aby bylo jasne, o co jde, a predeslo se dalekosahlym vyznamovym posunum, jako treba v tomto pripade: Mezi "AMD is strongly considering open-sourcing at least a functional subset of ATI’s graphics drivers" a "AMD slibilo otevreny ovladac nebo vydani dostatecne specifikace k napsani opensource ovladace komunitou jiz pred vice nez rokem!!!!!" je takovy vyznamovy rozdil, ze i kdybych dany clanek cetl ihned pred tim, tak by me nenapadlo, ze "AMD slibilo .." se na nej odvolava.
Samozrejme si odkazy nearchivuji (nejsem magor) a nevidim duvod, proc takovouto klicovou a obecne znamou informaci nekomuProtoze ty tim argumentujes. Druha strana netusi, co presne jsi mel na mysli a tedy co ma hledat.
PS.: Odkazy nedavam, proste proto ze je neznam (prectu a zahodim), ale jak je videt, tahleta kriva informace od AMD nezaujala jenom me....
dalekosahlym vyznamovym posunumTohle bylo jen první vyjádření. Pak to nějaký zástupce firmy i slíbil. Hledat odkaz už se mi však nechce...
Obvykle je treba videt originalni dokument, aby bylo jasne, o co jde, a predeslo se dalekosahlym vyznamovym posunumDekuji veliteli, ze ses mne zastal
).
Ja sam za sebe si soukrome myslim, ze AMD leze v posledni dobe Mirosoftu do prdele, jelikoz Intel uz neni pro Microsoft spojencem. A podle toho se v posledni dobe chova. Ovladac pro linux je jen stripek co zapada do mozaiky... Myslim ze u AMD neni vule ani zajem, vydat poradny ovladac... A jestli ho nekdy vydaji, tak jen proto ze se jim to bude z marketingoveho hlediska hodit...
Ja sam za sebe si soukrome myslim, ze AMD leze v posledni dobe Mirosoftu do prdele, jelikoz Intel uz neni pro Microsoft spojencem.IMO pracuju na DX10, je to pochopitelna priorita (netvrdim, ze to schvalujem)
A jestli ho nekdy vydaji, tak jen proto ze se jim to bude z marketingoveho hlediska hodit...Ako inac? Nie je to neziskovka ...
Jiný výrobní proces = jiný čip. /Menší, že?/
Přetaktování = nastavení taktu MIMO TOVÁRNÍ SPECIFIKACE. Jednotlivé kousky mohou splňovat kvalitativní kritéria továrny i na vyšších frekvencích, jiné ale ne. Vyšší takt z výroby = kvalitnější čipy (případně kousky předělané jiným výrobním procesem) splňují tovární kritéria i při vyšších frekvencích; tedy může být vyšší frekvence, s kterou se prodávají.
.
(to co mi vadi nejvic je, ze jak Intel, tak AMD i Freescale, kazdy chce u informaci u novych veci podepsat naprosto hovadsky NDA, ktere mi po znemoznuje efektivne spolupracovat i po letech s ostatnimi, kteri nejsou NDA zatizeni. Proto nyni resim tak, ze NDA podepise nas BigBoss a informace sdilim ja, jako radovy vyvojar )
Tiez som nasiel podobne info, ale pravdepodobne to boli vselijake workaroundy na bugy v BIOSe, kedze s tym najnovsim je to na 100% funkcne.
Výhoda Linuxu je především ve svobodě sestavit si systém jak já - uživatel chci. Když nechci Beryl? Nemám ho. Nechci Gnome? Nenainstaluju je. Chci aplikaci, která má nějakou závislost na Gnome? Pak musím část Gnome mít, nebo nemít ani jedno atd... prostě je to jen na mne, jak si to dám dohromady.
Provozuju servery i desktopy, hodně linuxových strojů a nechápu o čem je brblání na nějakou konkrétní část, když ji můžu téměř kdykoli nahradit něčím jiným. Jsou tací, kteří mají eye candy rádi. Osobně bych si nikdy nenainstaloval desktop tak, jak to udělám pro "sekretářku" (já mám rád strohé KDE bez eye candy), protože jí se eye candy líbí a díky tomu zkousne i občasné nekompatibility, které by jí zbytečně doháněly k šílenství, protože by měla mnohonásobně silnější dojem, že je k ní desktop nepřátelský (což možná je, možná není pravda, ale eye candy drobnosti, co potěší, velmi silně tlumí šok ze změn).
Na druhou stranu stížnosti na grafiky ATI vidím jako velmi oprávněné. Naštěstí jsem měl možnost pár karet vyzkoušet předem, takže v mých strojích, kde mi záleží na 3D je vždy nVidia. Taky má své problémy, ale zdaleka jich není tolik. Krom toho stejné brblání na kvalitu ovladačů od ATI slýchám i od uživatelů Woken, takže mi přijde, že ATI má tolik problémů, že prostě nejprve řeší ty palčivější = Wokna a pak možná někdy bude řešit minority ... smůla majitelů ATI s Linuxem.
Taky bych rád, aby ovladače byly kompletně svobodné, ale radši zkousnu funkční closed source binární ovladače (nVidia) než mizerné (jako ATI), žádné (jako SiS, řada grafik funguje jen 2D), nebo extrémně pomalý hardware (jako Intel, SiS, VIA ...).
AMD ma skvele procaky, jenze si je muzu zasadit akorat tak do kvetinace na balkon. Desky proste nejsou. A co s ATI kdyz nema ovladace.... pokud bych byl "Hulan" tak bych pouzival Vistu,a to bych mel bez problemu AMD/ATI... v Linuxu tuhle volbu nemam!
AMD ma skvele procaky, jenze si je muzu zasadit akorat tak do kvetinace na balkon. Desky proste nejsou.viz. odpovede vyssie.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
11.6.2007 10:32
11.6.2007 14:15
18.6.2007 17:13