Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Nepoužívám operační systém Linux, nýbrž GNU/Linux. Linux si můžeš představit jako jádro bez těla: to nedává smysl. Linux vytvořil Linus Torvalds a jeho přátelé, ale použili (a používají) k jeho sestavení GNU nástroje, takže musíme systém nazývat GNU/Linux. Pokud nezmíníš GNU, je to nefér a nerealistické. Také mnohé aplikace v rámci systému GNU/Linux jsou sestavovány pomocí GNU nástrojů a mnohé z nich používají licenci GNU GPL.
Já jsem si GNU/Linux vybral, protože mi umožňuje spolupracovat s dalšími lidmi, takže můžeme konat dobro pro společnost.
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Začal jsem používat Musix GNU+Linux, protože aGNUla (starší multimediální distribuce pro umělce) se v letech 2004-2005 těžko používalo. Živé CD skoro vůbec nemohli začátečníci používat a instalace na počítač není zrovna nejsnazší způsob, jak přejít na Svobodný software.
Také jsem potřeboval kompletně svobodný systém, který bych mohl využít pro výuku hudby s pomocí počítačů.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
To nevím. Používám pouze systémy založené na Debianu, takže bych mohl vychvalovat nebo kritizovat jen ty, což by nebylo fér. Ale rád bych řekl, že zařazování proprietárního softwaru do distribucí je něco, co by žádný jiný projekt jako Linux, Blender, Rosegarden, Ardour, GIMP, OpenOffice.org, KDE, GNOME atd. nedovolil. Tak proč většina distribucí používá nesvobodný software? Je to šílené a poškozuje to naše hnutí.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Nepracuji na jádře, na linuxovém jádře... Ale pokud mluvíš o GNU/Linuxu, tak bych řekl, že svoboda přináší rozmanitost. Různé skupiny ve společnosti vyžadují různá řešení. Svobodný software je společenská záležitost. Společnost je komplexní systém, takže potřebuje komplexní a rozmanitá řešení.
5. Je Musix tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Ano, to je. Když nepoužíváš software, který vyvíjíš, je například těžké najít chyby... Navíc mi opravdu vyhovuje. Udělal jsem ten systém podle sebe a když skládám nějakou hudbu, usnadňuje mi práci a jde to veseleji. Jsme skupina lidí, takže je ten systém výsledkem práce mnoha myslí a tužeb a mně se také líbí.
Používal jsem množství distribucí, jen abych je vyzkoušel, ale pouze několik měsíců, týdnů nebo dní: Ututo, Knoppix, Damn Small Linux, Kubuntu, Ubuntu, Xevian, aGNUla, Dyne:Bolic... začal jsem používat DSL, potom Knoppix a aGNUla (několik měsíců), pak ještě další distribuce, abych měl přehled.
6. Co je na Musixu nejlepší?
Řekl bych, že skutečnost, že jde snadno používat. Společně se stabilitou a vyššími verzemi aplikací (backporty) je to silná přednost. Je to něco jako Debian stable s backporty na CD nebo DVD. Také máme doplněk pro desktop nazývaný Hormiga, který umožňuje měnit pozadí a ikony podle toho, které aplikace potřebuješ: Internet, MIDI, Audio, Grafika, Admin atd., takže je snáze najdeš (občas ;-)). Přinejmenším v prvních dnech používání je to šikovná vlastnost.
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi Musixu?
Bootovací proces a instalátor by měly být vylepšeny nebo změněny. Také bychom rádi využili účinnější komprimační systém, např. squashfs, ale sestavit realtimové jádro s podporou aufs, unionfs nebo squashfs je dnes dost obtížné, takže přemýšlíme o alternativách.
8. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
Nevím, GNU/Linux se dnes používá velmi snadno a má spoustu aplikací pro každého. Asi by bylo vhodné zaměřit úsilí na CAD a aplikace pro editaci videa, aby lidé mohli nahradit AutoCAD a software od Adobe. Také myslím, že by se měl zlepšit Inkscape, i když je na dobré cestě.
Díky za zájem o projekt Musix.
Programátoři světa, spojte se!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Také mě to napadlo po pár odstavcích :)
Jo, taky si říkám. Bože, kvůli němu si 99 % normálních lidí nebude opotřebovávat mluvidla a klávesnice, aby vždycky, když chce říct něco o linuxu, říkala/psala GNU/Linux. V téhle optice je koneckonců chybné, "nefér" a nerealistické celé Abclinuxu :)
taky uznavam, ze to je GNU/Linux, ale kdyz se rekne jen linux tak mi to nevadi.
Velmi zábavné čtení takhle po ránu
Díky tomu jsem si našel nový pojem pro fanatického uctívače Linuxu (pardon, GNU/Linuxu) a Open Source - GNU/Linuxák
Jinak ten člověk je opravdu pošuk, ale držím mu palce při vývoji CAD systémů a DTP programů pro Linux... Na druhou stranu mě tenhle týpek potěšil tím, že se nenavážel do Macu ani do Windows. Ale možná se k tomu nestačil dostat 
.
Jinak on se nevyjadřoval, že bude vyvíjet CAD a DTP...
Btw ano, máš pravdu. On se přímo nevyjadřoval, že bude vyvýjet DTP a CAD systémy. Ale říkal to stylem, že je potřeba se na to zaměřit, z čehož jsem vydedukoval, že tito svobodní programátoři by se nyní měli vrhnout na Open Source AutoCAD, Open Source InDesign, apod. Budiž jim přáno; cestu mají před sebou dlouhou. A možná v době, kdy takový software dokončí se již počítače používat nebudou
dokazu si predstavit katastrofickou budoucnost bez svobodneho software, kde lide plati za pronajem software a jinou moznost nemaji, jako my dneska s plynem/ropou.
lide bez penez nebo s politickym skraloupem by se tak nemuseli dostat k software a vypocetnimu vykonu.
Myslíš, že GNU/Linux je zadarmo? A čo časová investícia vložená do znalostí o tomto systéme? Platiť sa nemusí len za škatuľu ale aj za služby. Ak chceš platiť, môžeš prejsť na niektorú z komerčných distribúcií GNU/Linuxu a všetko máš rýchlo, v pohode a na tanieri. Ak investuješ do svojho vzdelania nejaký čas, tiež to čosi stojí, lebo zatiaľ by si mohol byť produktívny niekde inde a inak. Mám strašne rád takéto kecy, že GNU/Linux si inštalujú len tí, ktorí nechcú za nič platiť. Áno, aj takí sa nájdu, je ich na rôznych fórach dosť a kladú dokola stále tie isté otázky...
i kdyz je naprosto evidentni, ze zdaleka ne pro vsechny pripady v SW prumyslu je mozne najit udrzitelny 100% ne-proprietarni obchodni model.Zkusil to někdo? Nemyslím, že by existovala oblast, kde by se FLOSS nemohl uchytit. Že pro to nejsou podmínky (příliš silná zavedená konkurence), neznamená, že by bylo "naprosto evidentní", že nelze nalézt obchodní model.
dany model, kde je SW samotny zadarmoSvobodný nerovná se zadarmo.
Svobodný nerovná se zadarmo.De iure. De fakto ano.
Túto distribúciu som doposial nepoznal. Názory toho človeka sú docela sympatické. Ak takto vyzerá "fanatický GNU/Linuxák", tak bodaj by takých bolo čím viac.
Omyl, tvoj výraz je iný, over si to. Ten môj spadá pod licenciu GNU/GPL, takže tú basu môžeš poslať trebárs M. Guglielmettimu, autorovi tejto distribúcie... :D
Ano ten clovek je znacne radikalni co se tyka nazoru , ale dostal by se GNU/Linux(nebo jiny alternativni system) tam kde je nyni bez "nadsenych blaznu" typu RMS ? Ja myslim ze ne.
Ja propretialni software nezavrhuji (nadruhou stranu propretialni ovladace ATI jsou dost hruza :) ).
Budme trochu tolerantni a nevmetejme do tvare, kazdemu co ma jiny nazor nez vy, ze je idiot.
Budme trochu tolerantni a nevmetejme do tvare, kazdemu co ma jiny nazor nez vy, ze je idiot.
I když nám on řekne totéž? Ano, já vím:
An eye for an eye, and soon the whole world is blind.
veru, bez gpl by linux nebol. ale gpl s hurdom namiesto linuxu ano.