Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
He he. Začnu odpovědí na druhou otázku. Většina z nás nejprve používala Windows, před deseti lety to byl systém, který byl k dispozici. Takže ano, před Linuxem jsem používal Windows, a dokonce jsem kdysi dávno experimentoval s Visual C. S Linuxem jsem začal se zvědavosti, pak jsem ho používal, protože byl COOL, a teď ho mám proto, že mi připadá opravdu dobrý. O tom, proč používám Linux, bych toho mohl říct ještě mnohem více, ale, ale nechci nudit...
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Založil jsem NimbleX, protože jsem měl pocit, že žádné jiné distro tehdy nenaplňovalo moje potřeby.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Většina 'velkých' distribucí je tak trochu pomalých, má spoustu kravin, které nikdo nepotřebuje, a také mi připadá, že hodně věcí není dotažených. Mají také velké výhody, ale když se vezmou v potaz nevýhody, tak to podle mě nestojí za to. Například když jsem minule na Fedoře instaloval z repozitáře MPlayer, takto vypsalo celou stránku závislostí, z nichž možná víc než polovina nedávala smysl. SUSE se mi zdálo velmi pomalé a v Ubuntu si asi myslí, že jsou uživatelé blbí. Přesto mají hodně výhod.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Jsem si celkem jistý, že většina těch, kdo tohle říkají, do žádného projektu nepřispívají. Co myslíte? Nechápu, proč někomu malá distra vadí, a nemyslím, že bych někomu dlužil čas, který věnuji vývoji - kromě uživatelů NimbleXu :-). Tak to vidím, když to vztáhnu na NimbleX, protože si myslím, že je NimbleX dost odlišný od jiných distribucí. A zároveň si myslím, že se od sebe liší i jiná malá distra - a doufám, že se v tom nemýlím. Pokud bychom mluvili o jiných open source projektech, možná bych měnil názor podle různých projektů. Například oddělení Joomla od Mambo byla skvělá věc a takových příkladů by se dalo uvést více. Ale jsou i forky, které nemusí být nutně ten nejlepší způsob řešení.
5. Je NimbleX tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Samozřejmě, že je NimbleX můj hlavní OS. Začal jsem NimbleX proto, aby splnil moje požadavky. Teď existuje proto, aby z něj měli radost i další lidé. Používal jsem HODNĚ distribucí. Opravdu nevím kolik. Tři, které jsem obdivoval nejvíce, byly Red Hat/Fedora, Slax a Slackware. Jak už jsem říkal, nakonec mě nejvíce zklamala Fedora.
6. Co je na NimbleXu nejlepší?
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi NimbleXu?
To je dlouhý seznam, ale myslím, že nejzajímavější je tohle: Pracuji na implementaci jiného volitelného způsobu bootování NimbleXu ze vzdáleného umístění (data budou pouze případě potřeby natahováno přes HTTP). Vylepšuji funkci Safe Install, abych umožnil uživatelům, kteří už používají jiný OS (jako XP nebo jiný Linux, ale bohužel ne Vista), nainstalovat NimbleX bez přerozdělování disku a změn MBR. K dispozici bude také základní kioskový režim.
8. Co považuješ za největší nevýhodu masového rozšíření Linuxu na desktopu?
Hmmm... není to dobře? Pokud mluvíš o tom, že Linux používá stále více netechnickyzaložených lidí (kteří neví, jak použít CD)... co na to říct?! Linux není vše, co v životě máme, a i oni si mohou užít dobrým bezpečný a otevřený OS, pokud k němu přistupují s otevřenou myslí.
Rád bych velmi poděkoval všem, kteří přispívají do open source, protože každá malá pomoc se počítá. Každá malá oprava chyby, dobrý nápad a vše ostatní posouvá věci kupředu, i když to není hned vidět.
Díky za otázky. Bogdan RădulescuNástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
No já bych řekl, že pro českého uživatele není Nimblex lepší téměř v ničem. Filosofie Nimblexu je stejná. Jako Slax se snaží vměstnat základní distribuci pod 200 MB (aby se vešla na mini CD). Vychází také ze Slackware a software je distribuován v lzm modulech, které jsou dokonce ve většině případů se Slaxem kompatibilní.
Mě Nimblex moc nenadchnul. Zdá se mi, že to je jen trochu pozměněný Slax. Ta myšlenka si vytvořit vlastní "custom" distribuci je sice možná dobrá, ale toho lze dosáhnout celkem jednoduše i po instalaci přidáním dodatečných modulů. Tomáš Matějíček taky myslím něco podobného chystá. Jediné, co je možná lepší, je přehledné seřazení modulů do sekcí. Na stránkách http://www.nimblex.net lze poměrně jednoduše vyhledat moduly. Já jsem dokonce jeden takový použil i pro Slax. Je to modul openoffice.org-3.0.0-mini.lzm, což je modul osekaný o nápovědu a jiné drobnosti, což se pro potřeby mini distribucí hodí. Oficiálních modulů pro Slax je málo, ostatní moduly si musí uživatel dost krkolomně a nepřehledně vyhledávat ve fóru na slax.org, a nebo hledat v jiných zdrojích.
Myslím, že uživatelé mají rádi software, které je ve výchozím systému (spousta softwaru v 200 MB).
Není tam software v divném rodu? Jako to software?
Dobré je taky Puppe Linux,je to maličká věc vejde se na klíčenku,má vše co je třeba k práci a je rychlá.Prostředí je příjemné a že nemá češtinu mne netrápí,při prvním spuštění nastavíte czkverz a je to pak píše i česky.Má vše co člověk potřebuje hry nehraju tak co víc si přát.
Mohl by jsi na to prosimte poslat link? Na googlu to nejak nemuzu najit..
Dik