Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Jen takové malé FAQ na začátek:
Takže, o co se vlastně jedná? Evilwm je minimalistický okenní manažer. To ovšem neznamená špatný, primitivní nebo nepoužitelný. Naopak. Je minimalistický jak k operačnímu systému a hardwaru počítače, tak i k uživatelskému prostředí. To má v zásadě několik výhod:
Doufám, že už vás to začalo zajímat. Každopádně je evilwm jiný než běžné manažery. Pokusím se vám popsat, jak jsem se k němu dostal. Cesta to byla poměrně zdlouhavá. Nikdy jsem nepoužíval KDE ani GNOME, ale na začátku to bylo FVWM a později dlouho WindowMaker. Postupně jsem však zjistil, že stejně žádné ikonky, tlačítka ani meníčka nepoužívám a že mě akorát zdržují při práci. Postupně jsem se proměnil v podivína, který místo klikání raději otevře terminál a napíše do něj "gimp". Takže jsem začal hledat něco, co by nebylo zbytečně složité a umělo právě ten základ, který potřebuji, čili:
Tohle mi skutečně stačí a ostatní prvky mi spíš překáží. Řešení jsou v zásadě dvě. Buď si v něčem pěkném vyrobit jednoduchý skin, který by vypadal podle mých představ, nebo najít něco, co to umí přímo. A našel jsem právě evilwm. Seznam jeho fičurek je poměrně překvapivý:
Možná si teď říkáte, že to bude nějaká krkolomná těžkopádnost -- pro pár megabajtů paměti se přece nikdo dobrovolně nesníží k používání něčeho takového. Ale jak už jsem řekl, nejde mi o paměť, ale o příjemné a rychlé ovládání okýnek.
Instalace téhle věci je naprosto triviální. Ze stránek projektu
evilwm si stačí stáhnout malý archívek (24kB!) a rozbalit. Obsahuje jen
pár souborů. Můžete editovat Makefile
a nastavit v něm pár
vlastních drobností a pak už spustíte překlad. Za pár sekund máte malou
binárku, kterou si někam nahrajete (můžete použít
make install
, ale to já nerad a tady to není potřeba),
třeba do /usr/local/bin
. Hotovo. Máte evilwm.
Abyste mohli začít evilwm používat, musíte si v domovském adresáři vytvořit (nebo editovat existující) soubor
.xinitrca napsat do něj cestu k binárce.
Protože asi budete chtít jako já mít spuštěných pár věcí při startu a nastavené nějaké to pozadí, můžete místo přímého odkazu dát cestu ke svému skriptíku, který vám zajistí další akce. Můj vypadá asi takto:
$ cat .xinitrc ./.startevilwm $ cat .startevilwm /usr/X11R6/bin/setnumlock xsetroot -solid black -cursor_name top_left_arrow xplanetbg -radius 50 -longitude 20 -latitude 30 -wait 600 -nice 19& gkrellm -g +952+0 & /usr/X11R6/bin/evilwm -bw 3 -term wterm
Ale klidně můžete nechat naběhnout čistý evilwm, pracovat se s ním dá stejně. Takže... jakže se to ovládá? Inu, klávesnicí nebo myší. Ideální je kombinovat obé. Jak to komu vyhovuje.
Hýbat okýnkama můžete buď klasickým chycením za okraj, případně pohodlněji tak, že stisknete Alt, najedete myší kamkoliv do prostoru okna a pak levým tlačítkem pohybujete, prostředním (kolečkem) měníte velikost a pravým hodíte okno pod ostatní.
Další funkce jsou pak ovládány z klávesnice, a to tak, že stisknete zároveň Ctrl a Alt a pak k nim příslušnou klávesu:
Alt-Tab pak klasicky přepíná mezi okny. No... a to je všechno. Co víc
byste chtěli? No dobře, některé věci by možná bylo dobré trochu vysvětlit.
To, který terminál se otevře, lze ovlivnit parametrem -term
při spouštění evilwm. Standardně je to xterm, ale pokud máte rádí wterm,
aterm nebo nevímcoještěterm, není problém ho provozovat i v evilwm. Není to
jediný parametr, lze také jednoduše měnit třeba barvu okrajů oken.
Přesun oken mezi virtuálními plochami je poměrně snadný. Pomocí Ctrl+Alt+F si okno zamkneme (změní barvu okraje), přepneme se na jinou plochu a tam ho zase stejnou kombinací kláves "pustíme".
Aktivní okno poznáme podle barvy okraje a také podle toho, že nad ním držíme myš. To je ovšem běžná funkce a předpokládám, že ji zná většina z vás. Pro ty, kterým to není jasné: abychom učinili okno aktivním (a mohli s ním pracovat), stačí nad něj najet kurzorem myši. Žádné přepínání, kliknání ani nic jiného.
Poslední důležitou funkcí je ukončování evilwm. Překvapivě na to není
žádná klávesa. On se totiž nijak sám ukončit neumí. Jsou tedy dvě možnosti.
Tou univerzální je samozřejmě kill
, případně
Ctrl+Alt+Backspace. Druhou a docela vtipnou možností je spustit evilwm ze
zmíněného skriptu. V případě, že se tento ukončí (doběhne do konce), ukončí
se i .xinitrc
a Xka taky. V mém případě tedy stačí korektně
ukončit Gkrellm a je po všem.
Evilwm je jednoduchý a funkční okenní manažer. Je nenáročný a mně se s ním pracuje velmi příjemně a intuitivně. Mimochodem... moc hezky v něm vypadají KDE aplikace ;-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Preferuji SW, ktery mi nic nenuti, ale hodne toho umi;
asi zustanu u sveho IceWm
Tak tohle je na me moc (postradam par featurek), me vyhovuje muj fluxbox, ale je fakt, ze ty dekorace oken - ty tlacitka typu minimalizace, maximalizace atd. nepouzivam, okna presouvam a zvetsuju pres ALT + levy resp. pravy tlacitko mysi. Nevite, jak bych se tech dekoraci ve fluxboxu zbavil?jednoduse : staci si otevrit v editoru konfigurak stylu, jaky pouzivate a najit property
window.borderColor:
a window.borderWidth:
popripade je vytvorit. Ta prvni urcuje barvu ramecku a mela by byt v hexa formatu ( #000000 ) a druha je tloustka ramecku v pixelech. Dalsi property kterou jsem menil je window.handleWidth:
ta urcuje rozmery toho drzatka nebo co to je pod okny ... tu jsem dal na 0 a vse je OK :)
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Pokud se neprehravaji filmy (napr. prednaska RMS v ogg Theora), neprohlizi velke fotky (treba 16MB tiffy z Marsu) atp. pak jiste staci malo vykonny pocitac a nenarocny okenni manazer je vice nez vhodny. Pokud ovsem chci plnohodnotny pocitac, ktery zvlada vyse uvedene ukoly, potom stejne potrebuji vykonny HW a hodne pameti. Provoz GNOME ci KDE pak neprinasi vykonnostni problem.
Mnoho prostoru na obrazovce lze ziskat i v tech "nenazranych" prostredich volbou prostorove usporneho tematu.
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Řekl bych že vůbec ne. Podle mě jde hlavně o to, s čím se uživateli (tady třeba autorovi článku) pohodlně pracuje a co se mu osobně líbí. To podle mě nemá s výkonem počítače vůbec co dělat. Osobně třeba používám FVWM, Mutt, Vim nebo Links (grafický), protože se mi s nimi pracuje lépe než s jinými programy podobného určení (tedy například Evolution, Kmail, Emacs, Kate, Konqueror nebo Mozilla apod.). A to třeba i na stroji s dvěma 3 GHz Xeony, takže kvůli výkonu počítače to určitě není.
Každý jsme prostě jiný a někomu se líbí KDE, někomu GNOME a jiným úplně něco jiného.