Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
Jen takové malé FAQ na začátek:
Takže, o co se vlastně jedná? Evilwm je minimalistický okenní manažer. To ovšem neznamená špatný, primitivní nebo nepoužitelný. Naopak. Je minimalistický jak k operačnímu systému a hardwaru počítače, tak i k uživatelskému prostředí. To má v zásadě několik výhod:
Doufám, že už vás to začalo zajímat. Každopádně je evilwm jiný než běžné manažery. Pokusím se vám popsat, jak jsem se k němu dostal. Cesta to byla poměrně zdlouhavá. Nikdy jsem nepoužíval KDE ani GNOME, ale na začátku to bylo FVWM a později dlouho WindowMaker. Postupně jsem však zjistil, že stejně žádné ikonky, tlačítka ani meníčka nepoužívám a že mě akorát zdržují při práci. Postupně jsem se proměnil v podivína, který místo klikání raději otevře terminál a napíše do něj "gimp". Takže jsem začal hledat něco, co by nebylo zbytečně složité a umělo právě ten základ, který potřebuji, čili:
Tohle mi skutečně stačí a ostatní prvky mi spíš překáží. Řešení jsou v zásadě dvě. Buď si v něčem pěkném vyrobit jednoduchý skin, který by vypadal podle mých představ, nebo najít něco, co to umí přímo. A našel jsem právě evilwm. Seznam jeho fičurek je poměrně překvapivý:
Možná si teď říkáte, že to bude nějaká krkolomná těžkopádnost -- pro pár megabajtů paměti se přece nikdo dobrovolně nesníží k používání něčeho takového. Ale jak už jsem řekl, nejde mi o paměť, ale o příjemné a rychlé ovládání okýnek.
Instalace téhle věci je naprosto triviální. Ze stránek projektu
evilwm si stačí stáhnout malý archívek (24kB!) a rozbalit. Obsahuje jen
pár souborů. Můžete editovat Makefile a nastavit v něm pár
vlastních drobností a pak už spustíte překlad. Za pár sekund máte malou
binárku, kterou si někam nahrajete (můžete použít
make install, ale to já nerad a tady to není potřeba),
třeba do /usr/local/bin. Hotovo. Máte evilwm.
Abyste mohli začít evilwm používat, musíte si v domovském adresáři vytvořit (nebo editovat existující) soubor
.xinitrca napsat do něj cestu k binárce.
Protože asi budete chtít jako já mít spuštěných pár věcí při startu a nastavené nějaké to pozadí, můžete místo přímého odkazu dát cestu ke svému skriptíku, který vám zajistí další akce. Můj vypadá asi takto:
$ cat .xinitrc ./.startevilwm $ cat .startevilwm /usr/X11R6/bin/setnumlock xsetroot -solid black -cursor_name top_left_arrow xplanetbg -radius 50 -longitude 20 -latitude 30 -wait 600 -nice 19& gkrellm -g +952+0 & /usr/X11R6/bin/evilwm -bw 3 -term wterm
Ale klidně můžete nechat naběhnout čistý evilwm, pracovat se s ním dá stejně. Takže... jakže se to ovládá? Inu, klávesnicí nebo myší. Ideální je kombinovat obé. Jak to komu vyhovuje.
Hýbat okýnkama můžete buď klasickým chycením za okraj, případně pohodlněji tak, že stisknete Alt, najedete myší kamkoliv do prostoru okna a pak levým tlačítkem pohybujete, prostředním (kolečkem) měníte velikost a pravým hodíte okno pod ostatní.
Další funkce jsou pak ovládány z klávesnice, a to tak, že stisknete zároveň Ctrl a Alt a pak k nim příslušnou klávesu:
Alt-Tab pak klasicky přepíná mezi okny. No... a to je všechno. Co víc
byste chtěli? No dobře, některé věci by možná bylo dobré trochu vysvětlit.
To, který terminál se otevře, lze ovlivnit parametrem -term
při spouštění evilwm. Standardně je to xterm, ale pokud máte rádí wterm,
aterm nebo nevímcoještěterm, není problém ho provozovat i v evilwm. Není to
jediný parametr, lze také jednoduše měnit třeba barvu okrajů oken.
Přesun oken mezi virtuálními plochami je poměrně snadný. Pomocí Ctrl+Alt+F si okno zamkneme (změní barvu okraje), přepneme se na jinou plochu a tam ho zase stejnou kombinací kláves "pustíme".
Aktivní okno poznáme podle barvy okraje a také podle toho, že nad ním držíme myš. To je ovšem běžná funkce a předpokládám, že ji zná většina z vás. Pro ty, kterým to není jasné: abychom učinili okno aktivním (a mohli s ním pracovat), stačí nad něj najet kurzorem myši. Žádné přepínání, kliknání ani nic jiného.
Poslední důležitou funkcí je ukončování evilwm. Překvapivě na to není
žádná klávesa. On se totiž nijak sám ukončit neumí. Jsou tedy dvě možnosti.
Tou univerzální je samozřejmě kill, případně
Ctrl+Alt+Backspace. Druhou a docela vtipnou možností je spustit evilwm ze
zmíněného skriptu. V případě, že se tento ukončí (doběhne do konce), ukončí
se i .xinitrc a Xka taky. V mém případě tedy stačí korektně
ukončit Gkrellm a je po všem.
Evilwm je jednoduchý a funkční okenní manažer. Je nenáročný a mně se s ním pracuje velmi příjemně a intuitivně. Mimochodem... moc hezky v něm vypadají KDE aplikace ;-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
26.1.2005 10:33
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
26.1.2005 10:42
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
GKrellM mam, mam ta nejen slunicko, ale i mesicek. Ale co ma, probuh, znamenat ta kachnicka?
. Hladina ukazuje zaplnenou pamet a bublani zatez systemu. Kachnicka uz je jenom takova ficurka .
26.1.2005 15:16
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
. Je to dlha story preco, ale dvovodom je ICQ klient. SIM mi drbal kontakty tak som presiel na Kopete (na centericq ma neprehovorite), no na to treba aj taskbar aby blikala taskpolozka ked pride sprava. pypanel to neumoznoval, tak som nahodil kicker. A ked uz bezi kicker, tak uz moze rovno bezat aj KDE . Ale asi skusim mozno len tak aj ten evilwm.
Preferuji SW, ktery mi nic nenuti, ale hodne toho umi;
asi zustanu u sveho IceWm
Tak tohle je na me moc (postradam par featurek), me vyhovuje muj fluxbox, ale je fakt, ze ty dekorace oken - ty tlacitka typu minimalizace, maximalizace atd. nepouzivam, okna presouvam a zvetsuju pres ALT + levy resp. pravy tlacitko mysi. Nevite, jak bych se tech dekoraci ve fluxboxu zbavil?jednoduse : staci si otevrit v editoru konfigurak stylu, jaky pouzivate a najit property
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.1.2005 00:28
27.1.2005 12:39
28.1.2005 12:04
26.1.2005 00:34
26.1.2005 12:15
window.borderColor: a window.borderWidth: popripade je vytvorit. Ta prvni urcuje barvu ramecku a mela by byt v hexa formatu ( #000000 ) a druha je tloustka ramecku v pixelech. Dalsi property kterou jsem menil je window.handleWidth: ta urcuje rozmery toho drzatka nebo co to je pod okny ... tu jsem dal na 0 a vse je OK :)
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Pokud se neprehravaji filmy (napr. prednaska RMS v ogg Theora), neprohlizi velke fotky (treba 16MB tiffy z Marsu) atp. pak jiste staci malo vykonny pocitac a nenarocny okenni manazer je vice nez vhodny. Pokud ovsem chci plnohodnotny pocitac, ktery zvlada vyse uvedene ukoly, potom stejne potrebuji vykonny HW a hodne pameti. Provoz GNOME ci KDE pak neprinasi vykonnostni problem.
Mnoho prostoru na obrazovce lze ziskat i v tech "nenazranych" prostredich volbou prostorove usporneho tematu.
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Řekl bych že vůbec ne. Podle mě jde hlavně o to, s čím se uživateli (tady třeba autorovi článku) pohodlně pracuje a co se mu osobně líbí. To podle mě nemá s výkonem počítače vůbec co dělat. Osobně třeba používám FVWM, Mutt, Vim nebo Links (grafický), protože se mi s nimi pracuje lépe než s jinými programy podobného určení (tedy například Evolution, Kmail, Emacs, Kate, Konqueror nebo Mozilla apod.). A to třeba i na stroji s dvěma 3 GHz Xeony, takže kvůli výkonu počítače to určitě není.
Každý jsme prostě jiný a někomu se líbí KDE, někomu GNOME a jiným úplně něco jiného.