Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
DMA-BUF umožňuje sdílení bufferů DMA mezi nezávislými ovladači zařízení. V případě NVIDIA Optimus by výkonná NVIDIA grafická karta mohla pomocí DMA-BUF zapisovat do bufferu integrované grafické karty Intel. Brání v tom ale licence. DMA-BUF může být využíváno pouze moduly licencovanými pod GPL. NVIDIA by to ráda změnila. Do diskusního listu dri-devel by zaslán patch, který nahrazuje funkce EXPORT_SYMBOL_GPL() funkcemi EXPORT_SYMBOL(). Stejný patch byl zaslán už v lednu. Alan Cox a další vývojáři s patchem nesouhlasí. Diskuse k zamítnutí také na serveru Slashdot. Řada diskutujících je zmatená. Zmatenost lze vyjádřit ve zprávičkách: Linus ukázal NVIDII vztyčený prostředníček, NVIDIA reaguje na kritiku od Linuse Torvaldse, NVIDIA konečně pracuje na podpoře Optimus a teď NVIDIA nemůže používat DMA-BUF.
Tiskni
Sdílej:
A restartovat po kazdej zmene XPři které každé změně X? Jediné co se muselo udělat znova, byl reinstal ovladačů při změně jádra. Co se týče nastavení Xů, s tím jsem nikdy problémy neměl. Už dlouhou dobu si dokáže instalátor vygenerovat odpovídající konfigurák pro Xy sám. Navíc co takhle nvidia-settings, nic?
specifický funguje na 99% a univerzální na 50%Což je ale přesně důvod, proč se nvidia setkává s tak negativními reakcemi od (alespoň části ze) zbytku komunity.
Rozumím, ale nikdo nikomu nebrání dopsat do xrand použití specifického rozhraní NVidie, nemusí to být za každou cenu součástí driveru.To je naprosto v pořádku. A mně nikdo nebrání hlasovat peněženkou a kupovat si pokud možno věci které jsou plně funkční (při použití standardních nástrojů) ani mít kecy v diskuzích :). Ne že by to někoho zajímalo.
No jasně, a k to mu vyzývám kudy chodím - tedy k té první části, kecy v diskuzím jsou asi také dobré mít, ale bez toho prvního je to k ničemu.Pak nejsme ve při.
Moja je někdy nešťastná, když vyhlásím 'ban' na některé produkty, třeba konkrétní mléko, ale většinou po vysvětlení důvodů to buď akceptuje nebo aspoň respektuje.Moje nedávno koupila nějaký levný olej, který fungoval asi tak jako když smícháš normální olej s vodou :D.
Ve výpočetní technice/elektronice a soft. mě spíš důvěřuje, tam to je jednodušíMoje to má jednoduché. Může používat co chce, i kdyby to měl být třeba Skype, ale je na to sama. A zpravidla jí to nakonec nestojí za to. Nedávno si někde na aukru koupila iPod, protože chtěla přehrávač a byl levnej. Pak do něj zkusila nahrát písničky. Dostala se až k hraní s Wine. Nakonec ho zase prodala.
Bohužel jak vidím neustále kolem sebe, tak je to tak, že spousta velkých řečí, ale jak se to dotkne peněženky, byď naprosto zanedbatelně, veškeré ideály jdou stranou.Proto je lepší stavět ideály postupně a opatrně, abyses jich mohl i držet.
Jen technická poznámka k tomu iPodu - kdyby to ještě někdo potřeboval vyřešit,Prodáno. Ale stejně díky.
I bez toho RandR to fungovalo daleko líp, než lidem, co znám a mají ATi nebo Intel.Jak kterým.
S dvěma, třemi monitory na NVidii s blobem to u funguje naprosto normálně, problémy vždy řeším na AMD/ATI a fčul už i na Intelu - bohužel.A čo Nouveau? Intel open source driver myslím ide tiež OK.
Nvidia poskytuje funkční HW akceleraci na Linuxu už 300let o čemž si jiný HW mohl vést tak debatu v anarchistických kroužcích a také kvalitní podporu OpenGL.Pred 300rokmi som mal ATI Radeon9200SE ktorá chodila fantasticky a akurát som sa tak môhol smiať na preblikávajúcich NVidiach s artefaktami.
Vždyť i s ideologických důvodů nikdo nemusí driver používat a nemusí ho vůbec trápit, že někdo dělá uzavřený kód a že je zdarma, ale když něco dělám, tak to dělám pořádně a ne jen pro vybranou „skupinu“Aha ja si napíšem kód a niekto mi bude diktovať, však to sprav takto aby sa to páčilo väčšine a vzdaj sa svojej licencie, NASRAT!
Vetsina lidi nic hlasit nebude, vyzkousi, zjisti ze nefunguje a dou jinam. Proc by meli nekde zkoumat proc a co se kde zase podelalo?Nemyslím si, že by tento statistický údaj představoval nějaký zvláštní problém.
Me osobne to taky sere, kdyz neco aktualizuju, a prestanou fungovat veci, ktery roky fungovalyJo. A mě sere, když venku zakopnu o kořen. Život je pes :).
Viz napr od .18 nefuknci fake raid, roky to fungovalo a kvuli tomu ze "takhle je to prece spravne" nejsou schopny to uz roky zprovoznit ... (a bug nareportovanej samo je) ...Ne že bych si myslel, že je fake raid k něčemu dobrý, ale je až takový problém na bug alespoň odkázat, když už o něm píšeš? Já jsem třeba dosud neslyšel o tom, že by byl fake raid zrušen či dlouhodobě znefunkčněn.
Me z pohledu usera je zcela uprdela jak moc prasecky je neco napsany, pokud to dela co chci.Můj pohled usera je přesně stejný, tedy chci aby mi vše fungovalo a abych mohl na svém hardware používat více či méně aktuální software. Binární drivery ovládané výhradně výrobcem mají tendenci předčasně zastarávat, což se mi jako uživateli nehodí bez ohledu na jejich kvalitu.
Nevzdávej se licence, jen umožni použití de-facto rozhraní.Keď to zoberieme z druhej strany, ja tiež od NVidie čakám ústretový krok a nejak sa im nechce. Reči že vývoj ovládačov je náročný a open source model by im nepomôhol vyvracajú programátory čo už niečo dokázali ako napr. Ryan C. Gordon. Je pravda, že ten ich blob ide, ale roky sa odstraňujú bugy viď. Randr, prepínanie konzoly atď.
Widlí ovladače v dotnetu (na tehdejších strojích to zabilo všechen CPU výkon i tak)Boha jeho, co to melete? dotnet používal jen control panel ovladače, a žádný výkon to nežralo. Ani když byl otevřený, tak ty (statické) ovládací panely pochopitelně žádný CPU čas dohromady nekonzumovaly. A když jste je zavřel, tak už vůbec ne! Jediné, co Catalyst Control Center zabíral, byla paměť (30-60MB), ale ta se stejně odswapovala, takže pokud uživatel-vrtal maniakálně nestudoval taskmanager, tak o ničem nevěděl. Pokud mi nevěříte, tak vězte, že CCC šlo v pohodě odinstalovat a ovladač a GPU bez toho v pohodě fungovalo. Na PC s Radeonem X700 a WinXP mám např. nainstalovaný jenom ovl. Holt to chce neplácat o věcech, o kterých prd vím :) A o tom 9550 tak nevím jestli máte pravdu. Karta měla problémy na čipových sadách KT600 od VIA, ale nevím, čí chyba to byla. Buď ATi nebo VIA, Windows asi za nic nemohly.
ATI Radeon9200 ŠmejdEdišn? Tú som mal aj ja, ale taká úplne bezproblémová s fglrx nebola.Používal jsem ji výhradně s open source drivery a rozhodně si nemůžu stěžovat. Ani na hluk. Teda měl jsem 9250 a bylo mi řečeno, že je to v podstatě to samé.
A radeon je na tom nejak vyrazne lepe?Intel rulezzz
Mám ATI GPU (HD3200) v "novém" laptopu a musím říct, že je to vážně katastrofa. Oficiální (closed-source) ovladače nepoužitelné - ve 3D aplikacích různé grafické artefakty a další chyby, ve 2D aplikacích zase pomalé překreslování, tearing, apod.
V open-source ovladačích běží 2D i 3D akcelerace víceméně bez problémů (tedy, pominu li ten mizerný výkon), nicméně zase je problém s mizerným power-managementem, který tyto ovladače mají (respektive nemají), a kvůli čemuž vydrží laptop na baterii o cca. hodinu méně.
Ne, že bych si pochvaloval uzavřenost ovladače, ale byla to jediná NVIDIA, kdo lidem už asi 10 let dává ovladače stejně výkonné jako na Windows. To se o ostatních bohužel nedá říct.Nez jsem presel na intel, tak jsem pouzival matrox a ten mi prisel taky v pohode.
Staci sa pozriet na vyrobky firiem Canon a Epson, hlavne skenery a softverove tlaciarne.Tak vidíš. A nebyl by jsi rád, kdyby ti výrobci začali alespoň vydávat ovladača a nástroje pro jejich méně problémové zprovoznění? Není to tak dlouho co jsme přesně po tomhle volaly. Slyším to jako dnes: "Kde jaký výrobce vydává ovladače pro Widle! Proč ne taky pro Linux?" nVidia to dělá.
Samo o sobě jistě ne (a není to ani nic dobrého), ale generovat zisk na úkor jiného už špatné je.Tak to je moc silné tvrzení. Na úkor koho nVidia generuje zisk? To že používá části jádra které jsou pod GNU GPL? A co má dělat? Všechny návrhy jak to vyřešit byli smeteny - pokud vím - ze stolu. Udělat API. Zamítnuto. Přelicencovat jádro. Zamítnuto. Upravit jádro tak aby, takový propertiální kód byl jádrem tolerován v plném rozsahu. Také se zamítá. Ale ovladače by chtěli.... Jestli není to s tou svobodou a podporou a podporou trochu jinak: Chceme vaše ovladače a vaši podporu pro vaše produkty. Ale jedině tak, jak chceme my!
Naopak, vývojáři open-source driverů obvykle porušují zákaz reverse-engineeringu v proprietárních licencích.Reverse engineering je v rade statu z rozumnych duvodu povolen a proprietarni licence ho nemuze omezit - je v techto bodech neplatna.
No a jaderní vývojáři ukázali hochům od nVidie prostředníček.Aha a četl si vůbec ty reakce? Na druhou stranu, Linus má recht. Ty symboly tam napsaly sami autoři, právní váhu mají a jasně vyjadřují co autoři těch inkriminovaných modulů mají v úmyslu. Tohle neustálé narážení ze strany nVidie je pěkně trapné.
Zabili ho tvorcovia oboch hlavnych desktopovych prostredi.O desktopova prostredi nikdy neslo, klicove jsou aplikace a tam to Linux prohral.
Moje prace sestava z cca 60% SW/40% HW, a u SW pro navrh HW bych v Linuxu pohorel.Co pouzivate za platformu, treba pro XILINX se vyviji v linuxu uplne bez problemu.
spíš je problém blobovitost softwaru.To je mi jedno pokud je to stabilni, zrovna Quartus II je v tomto lepsi pod Windows, to same pro TI CCS5.
není nic jiného, než naprosto jednoduchý bastl narychlo usmolený Visual basicuVy se asi nezivite praci v nejakem komercnim R&D, ze?
SW. pro malé děti? malé děti maj běhat po venkuFajn, zacnete u vasich.
Jste mimo.Konkrétně v čem? Udal jste nějaké příklady a já zas pomocí příkladů odpověděl. V čem je mimo např. ten zahradník (farmáře fakt žádného neznám) který si eviduje, vyřizuje, dělá návrhy, objednávky, vede účetnictví, atpd... na Linuxu?
SW je jen nastroj, ktery mi umozni pracovat efektivneji a v rade situaci nejsou nakladove polozky za nej v radu i tisicu dolaru problem. Vydela si na to. Linux neni vetsinou cilova platforma a vyber je zadny nebo mizerny.Já myslím, že to spíš záleží na úhlu pohledu a na povaze toho co děláte, ne? Přiznal jsem, že jsem svůj pohled hodně zobecnil, ale jak vidím nejsem jediný. Není vůbec pravda, že pro to abych něco dělal nutně potřeboval software za tisíce dolarů, aby mi zeefektivnil práci. Navíc k čemu mi to bude, když mě tohle zrujnuje ještě než začnu vůbec něco dělat?
Vy se asi nezivite praci v nejakem komercnim R&D, ze?Ne, a vy jste asi nepotkal běžnou aplikaci v praxi strojírenské výroby, že?
Fajn, zacnete u vasich.Tak to si pište ;)
Není vůbec pravda, že pro to abych něco dělal nutně potřeboval software za tisíce dolarů,Nic takoveho jsem nerekl. Nicmene SW je jen nastroj a v mnoha pripadech je ucelne investovat do nastroju. Zalezi na oboru, ale realita ze mimo IT specializovany SW na Linuxu k dispozici neni.
Náklady na soft v naprosté většině nejsou v porovnáním s ostatními náklady podstatné. Podstatná je ta efektivita práce. Obvykle každá pracovní oblast má své workflow a jisté kritické body a pokud ten soft je nepokryje precizně tak v profi použití nemá šanci. Owl asi může poskytnout své příklady, ale můj příklad je fotografie. V linuxu není nic co by nahradilo zpracování RAWu v DxO. Zvláště jejich možnosti kompenzace kombinace optických vlastností objektivu a chipu. Protože DxO má laboratorně proměřeny optické vlastnosti(vady) objektivů s těly a je schopna počítat korekce tak jako nikdo jiný. Druhý prvek za který jsem nenašel ekvivalent je rychlost práce při přechodu mezi snímky. Můj požadavek je, když kliknu na "next" aby další snímek byl co nejdříve. Do 0.1 sec ideálně 0.3 přijatelně, 0.5 použitelné se skřípěním zubů a od 0.7 nepoužitelné. Tak rychle nikdo v linuxu nepracuje. Digikam se trochu zlepšil, poté co jsem asi před 2-3 lety psal na jejich fora jak je to potřeba, ale pořád je to slabší, jsou teď kolem vteřiny. Na AcDsee a Lightroom to jde o dost rychleji. A proč je to tak moc kritické. Když někde fotím ať pro sebe nebo pro někoho tak přijdu a mám neco mezi 600 - 2000 fotek. První krok je to srazit tak na 50-150 použitelných, kde má smysl se jimi zabývat. A to je výběr řekněme jedné fotky z 10-20 z nějaké situace, prohlížet je tam a zpět a srovnávat jak jsou vyfoceny technicky a jakou situaci nesou. Pro 1000 fotek je to třeba 4000 přechodů mezi fotkami. Pokud jeden přechod trvá 1s místo 0.1 s je to prostě o více než hodinu práce navíc jen pro tuhle první selekci. Cena produktu se vrátí v mém čase. Přitom by to nemuselo být těžké naprogramovat. V každém okamžiku je jasně definováno, co je "next" a "previous" snímek a program by je při současných velikostech pamětí mohl mít klidně načtených 5 dopředu i dozadu, zpracovaných přesně do výřezu a v rozlišení, které budu požadovat když kliknu na "next". Pak bych je mohl dostat skoro okamžitě. Podle mne je to podobně i v jiných oblastech, že programy mají svá kritická místa, která profesionál potřebuje mít pokryto a amatér to ani nerozpozná.SW je jen nastroj, ktery mi umozni pracovat efektivneji a v rade situaci nejsou nakladove polozky za nej v radu i tisicu dolaru problem. Vydela si na to. Linux neni vetsinou cilova platforma a vyber je zadny nebo mizerny.Já myslím, že to spíš záleží na úhlu pohledu a na povaze toho co děláte, ne? Přiznal jsem, že jsem svůj pohled hodně zobecnil, ale jak vidím nejsem jediný. Není vůbec pravda, že pro to abych něco dělal nutně potřeboval software za tisíce dolarů, aby mi zeefektivnil práci. Navíc k čemu mi to bude, když mě tohle zrujnuje ještě než začnu vůbec něco dělat?
Druhý prvek za který jsem nenašel ekvivalent je rychlost práce při přechodu mezi snímky. Můj požadavek je, když kliknu na "next" aby další snímek byl co nejdříve. Do 0.1 sec ideálně 0.3 přijatelně, 0.5 použitelné se skřípěním zubů a od 0.7 nepoužitelné. Tak rychle nikdo v linuxu nepracuje. Digikam se trochu zlepšil, poté co jsem asi před 2-3 lety psal na jejich fora jak je to potřeba, ale pořád je to slabší, jsou teď kolem vteřiny. Na AcDsee a Lightroom to jde o dost rychleji. A proč je to tak moc kritické. Když někde fotím ať pro sebe nebo pro někoho tak přijdu a mám neco mezi 600 - 2000 fotek. První krok je to srazit tak na 50-150 použitelných, kde má smysl se jimi zabývat. A to je výběr řekněme jedné fotky z 10-20 z nějaké situace, prohlížet je tam a zpět a srovnávat jak jsou vyfoceny technicky a jakou situaci nesou. Pro 1000 fotek je to třeba 4000 přechodů mezi fotkami. Pokud jeden přechod trvá 1s místo 0.1 s je to prostě o více než hodinu práce navíc jen pro tuhle první selekci. Cena produktu se vrátí v mém čase.ROFL, to jsou nářky. A nenaprogramíš si to proč? Protože si lama? Ale přitom dostatečně velký snob aby si produkoval takové rádoby-zainteresované profi (s ekonomickou tečkou) plky? Míň plkání, víc programování. To je řešení tvého problému.
ROFL, to jsou nářky. A nenaprogramíš si to proč? Protože si lama?Bloody hell. Protoze je v mnoha pripadech ekonomicky vyhodnejsi si to koupit nez to vyvijet a udrzovat.
A vážně si myslíte, že tohle je pro člověka, kterého živí fotografování, jednodušší než prostě zaplatit za AcdSee a mít pokojCo je jednodušší pro člověka, kterého fotografování živí je mi úplně, ale úplně jedno. Já nad tím nenaříkám (prostě protože nemám foťák a i kdybych měl, tak bych se RAWem moc nezaobíral). Kdybych chtěl být fakt krutý, tak ještě jízlivě dodám: „takový člověk se má živit něčím pořádným (jako je programování
Nebo že někde stojí fronta vývojářů na to, aby mu chybějící features za cenu jedné licence dopsali?Bez komentáře. Tohle už je naprosto křišťálově čirý alibismus, nic více. Jestli se rýpat nebo si to zaplatit? No klidně si plaťte, když Vám to vyhovuje víc. Mé žíly to rozhodně netrhá.
Co já se pamatuju, tak AcdSee 32 býval freeware.A to bylo kdy? Za sebe vím 100%, že v roce 2001 to byl komerční program.
Kdy vyšlo AcdSee32 snad veze 2.0?Tos musel být snad v první třídě
Ale je mi líto, mě do klubu stařců tak lehce nepřetáhneš.No ale aspoň snaha se cení, ne?
Tak to bylo AcdSee32 2.1 nebo 2.2, tak třetí nebo čtvrtá třída, takže si to skoro trefil.Koukám, že tam píšou rok 1998. To jsem začal používat Linux
Až teprve teď se začínám cítit fakt staře.To já se cítím pořád mladě. Jen mé tělo to nějak nechce pochopit a drobnosti, které kdysi přešly přes noc, dnes léčím i pár týdnů...
Nechci náhledy, mám (teoreticky) 1920x1200 px monitor a prohlížím si fotky podobné velikosti (takže použitím náhledu bys ztratil informaci) a rozbalení každé fotky na mém počítači prostě chvilku trvá.Třeba u Canonu 400D má náhled v RAWu 1936x1288. I jiní výrobci používají poměrně rozměrné náhledy.
Skupina, ktere Linux nabidne vice je minorita populace slozena prevazne z vyvojaru a podobnych lidi, ci totalnich ignorantu u nichz je OS mimo jejich rozlisovaci schopnosti.Jako by kdo neprogramuje, tak proč by měl používat linux, když si neumí opravit, co se mu nelíbí.
Náklady na soft v naprosté většině nejsou v porovnáním s ostatními náklady podstatné.Opravdu? Ceny licencí programů které lidé rádi nazývají "profesionálními" se pohybuji řádově v desetitisících kč (Photoshop, AutoCad, a já nevím co ještě všechno dalšího) což pro začínající firmu nemusí být zdaleka vůbec irelevantní částka. nevím jaká je praxe, ale v případě, že bych měl vlastní firmu (notabene se zaměstnanci) nelajzl bych si kradený soft, protože jedno udání může udělat z úspěšného podnikatele naprostého žebráka. K tomu zbytku, bych se řekl asi tolik, že pokud vám připadne, že náklady na software jsou zanedbatelné, pak se ptám proč se raději neinvestují do otevřeného software? Máte k dispozici zdrojové kódy již z určité části hotových aplikací, není určitě zas až takový problém si najmout firmu (programátora) která v nich provede požadované úpravy, nebo dodá chybějící funkcionalitu. Zrovna pro firmy si myslím, že právě otevřenost software má své velké plus. Navíc podporou a vývojem otevřeného software je nucen ten uzavřený se víc snažit popřípadě snížit cenu. A až se vám investice do těchto úprav vrátí je dobré je předat komunitě (vývojářům daného projektu) jednak proto, že se o to nebude muset dál starat sami, jednak proto, že to budou dál vyvíjet a jednak proto, že je potřeba si uvědomit, že open/free software bude vždy jen takový, jaký si jej uděláme. To je jeho princip. Nářky nad tím že něco nefunguje jak by mělo, nebo chybí, bohužel nic nespraví. A nakonec, dovedu pochopit, že jsou specializované aplikace pro určité obory, které linuxu chybí, nebo kde to pokulhává. Ale to ještě vůbec neznamená, že díky tomu Linux jako takový umírá, protože jsem přesvědčen (i z praxe - viz mé vlastní příklady), že je dost oblastí kde Linux na desktopu může perfektně fungovat.
Ceny licencí programů které lidé rádi nazývají "profesionálními" se pohybuji řádově v desetitisících kč (Photoshop, AutoCad, a já nevím co ještě všechno dalšího) což pro začínající firmu nemusí být zdaleka vůbec irelevantní částka.Jiste, pro zacinajici firmu zijici z mesice na mesic to muze byt problem, ale v rade pripadu nemate na vyber, zejmena pokud je to industrialni standard a jedou v tom zakaznici. Postupne v case to zas nehraje tak velkou roli, kouknete se na rocni mzdove naklady jednoho kvalifikovaneho zamestnance a pak pochopite.
Naopak, vývojáři open-source driverů obvykle porušují zákaz reverse-engineeringu v proprietárních licencích.Čím jako? Většina rozumných instalátorů krom tlačítka „Akceptuji licenci“ má také tlačítko „Nasrat a ROZMAZAT!“. I když je pak otázka jak to vlastně dělají
Ale ano, říká se tomu parazitismus. Mnoho patentových trollů a korupčníků to praktikuje s velkým úspěchem. (Tím nechci říct, že nVidia patří do této skupiny, pouze demonstruji, jak to dává smysl.)Jak se to vztahuje na nVidii? Na jaderném modulu k nVidia kartám IMHO nenapsal žádný jaderný vývojář ani čárku, a je k dispozici zdarma. Navíc nVidia to může celé taky postavit opačně. Může prohlásit, že jim je nějaký Linux naprosto ukradený, oni pouze podporují jejich HW. zákazníků kteří Linux mají a jaderní vývojáři jim v tom účelově brání (což také v podstatě dělají). na žádný návrch (nejen nVidie) jak situaci řešit nepřistoupí, Linuxové jádro není koncipováno tak, aby ovladače mohly fungovat v user space, takže žádnou další možnost nemají. Takže sečteno podtrženo, s těmi výroky bych fakt byl opatrný, protože vývojáří sice mohou tvrdit, že nVidia na nich parazituje a nVidia zas může tvrdit, že je jimi vydírána.
Hergot, hned v druhé větě jsem napsal, že nechci říct, že nVidia patří do této skupiny! Soustředění, kua!Jakto že ne? Hned na začátku píšeš o generování zisku v souvislosti s nVidii:
Samo o sobě jistě ne (a není to ani nic dobrého), ale genrovat zisk na úkor jiného už špatné je.A nebo ti prostě nerozumím. Já chápu, že vývojářům jde ještě o víc.
To samozřejmě udělat může, ale nebude to kvůli nějaké uražené hrdosti, ale jenom proto, že vyhodnotí, že pro ně podpora Linuxu v daných podmínkách není finančně výhodná.(atd...)O to ale přeci jde. nVidia zatím nemíní zveřejnit specifikace ke svému HW a tím pádem nepřichází v úvahu, že by otevřela ovladč. Jenže jaderní vývojáři ji do toho tlačí a odmítají jakékoliv smírné řešení. Navíc nVidia má prostě právo dělat ke svému HW pro své zákazníky ovladače. Jenže jaderní vývojáři ji tlačí tam kam nechce a smírná řešení jsou smetena ze stolu. Což v podstatě znamená jak už tu mockrát zaznělo : "Vydejte to pod GPL a budete mít pokoj". A to už vydíráním být může. Aby jsme se taky nedočkali nečekaného protiútoku.
Na jaderném modulu k nVidia kartám IMHO nenapsal žádný jaderný vývojář ani čárkuTo bych rozhodně s takovou jistotou netrvrdil. Ten ovladač volá spousty funkcí z jádra a bez nich by nefungoval. Rozhodně dost na to, aby z pohledu práva mohl být odvozeným dílem jádra.
takže žádnou další možnost nemají.Ale, jak to? Brání jim kerneloví vývojáři vydat driver pod GPL?
To bych rozhodně s takovou jistotou netrvrdil. Ten ovladač volá spousty funkcí z jádra a bez nich by nefungoval. Rozhodně dost na to, aby z pohledu práva mohl být odvozeným dílem jádra.Když bych tohle bral striktně, tak v podstatě jakákoliv jiná licence by mohla klidně být na linuxu nelgální, protože každý sw obsahuje volání libC a ta obsahuje kusy kernelového kódu.
Ale, jak to? Brání jim kerneloví vývojáři vydat driver pod GPL?A to je přesně to co mohou označit za vydírání. A v klidu mohou poukazovat na to, že jsou tímto přístupem nuceni vyzradit svá obchodní tajemství.
každý sw obsahuje volání libC a ta obsahuje kusy kernelového kódu.LibC neobsahuje kusy kernelového kódu. Kernel volá výhradně pomocí systémových volání, vesměs odpovídajících standardům starším než Linux sám. Proto se sotva dá LibC považovat za odvozené dílo jádra. Navíc licence od kernelu jasně říká, že autoři kernelu nepovažují programy používající systémová volání za odvozená díla. Podobně LibC ve své licenci (Lesser GPL) dost jednoznačně říká, že programy používající LibC nepodléhají GPL. Mezi kernelem a ovladači žádné takové čisté rozhraní neexistuje, a to ani technicky, ani právně. Sotva mezi lidmi, kteří znají Linux a relevantní právo, najdete někoho, kdo by si myslel, že to, co nVidia dělá, je právně v pořádku. Buďto jsou přesvědčeni, že to vůbec není legální, nebo alespoň, že je to na hranici legality a že nVidia prostě spoléhá na to, že se nikomu nebude chtít pouštět do vleklého soudního sporu s nejistými výsledky.
A to je přesně to co mohou označit za vydírání. A v klidu mohou poukazovat na to, že jsou tímto přístupem nuceni vyzradit svá obchodní tajemství.Kdepak. Obchodní tajemství přestane být tajemstvím, jakmile ho zveřejním v jakékoliv podobě. Je úplně jedno, jestli ve formě novinového článku, zdrojáku nebo binárky. Konkurence nVidie má bezpochyby dost prostředků na to, aby cokoliv bude o ovladačích chtít zjistit, zjistila i z binárky. Tak jakápak ochrana tajemství? Navíc legislativa sice do jisté míry chrání práva na propojování programů (například tím, že povoluje analýzu cizího díla za účelem zajištění interoperability), ale nevím o žádném zákonném ustanovení, které by dovolovalo třetím stranám diktovat si podmínky, za nichž jim já dovolím využívat svůj program. Jediné, co k omezením tohoto druhu má trochu blízko, je antimonopolní legislativa, ale jistě uznáte, že žádná z firem vyvíjejících Linux nic jako monopol na trhu s operačními systémy nemá. Stále mi z toho vychází, že nVidia dělá věci, jejichž legálnost je přinejmenším sporná a které jsou v hrubém rozporu s názory takřka celé komunity vývojářů jádra. Proto nevidím důvod, proč by se vývojáři jádra měli v tomto snažit nVidii jakkoliv vyjít vstříc.
ibC neboli GNU C Library systémová volání definuje,Nikoliv. Poskytuje triviální wrappery okolo systémových volání, aby je šlo volat z Céčka.
Nejprve bych se rád zeptal, kterou legislativou se to oháníte. Legislativou kterého státu?Nevím o státu, jehož legislativa by byla v rozporu s tím, co jsem napsal. Pokud znáte protipříklad, sem s ním.
To, že konkurence již dané technologie může mít, nebo si zjistit, je podle tohoto výkladu naprosto irelevantní.Tady nejde o to, co konkurence ví či neví. Binárka obsahuje více méně tytéž informace jako zdroják, jen v jiné (hůře čitelné) podobě. Takže tím, že zveřejníte jen binárku, žádné tajemství neuchráníte, jen ho učiníte trochu hůř čitelným. Podobný rozdíl je mezi tím, když své tajemství zveřejníte v New York Times anglicky a na hliněných destičkách v jazyce, kterému rozumí pár stovek lidí na světě. V obou případech přestalo být tajemstvím.
V případě nVidie i v případě Linuxu je diskuze o monopolu naprosto mimo.Doporučuji na příspěvky, na které odpovídáte, aplikovat nejen syntaktickou, ale i sémantickou analýzu. Pak byste totiž věděl, že je zmiňuji pouze proto, že antimonopolní zákon by mohl být tím jediným právním nástrojem, který by podporoval vaší teorii
Nikoliv. Poskytuje triviální wrappery okolo systémových volání, aby je šlo volat z CéčkaJednak četl jste ten odkaz? protože hned v prvním odstavci je jasně napsáno, že libc systémová volání definuje. Ale to je jedno. Vámi zmiňované syscally fungují jak? telepaticky oznámí jádru co má udělat a data jsou mu zaslána holubí poštou?
Tady nejde o to, co konkurence ví či neví...Jde o to, že pořád v tom není nic, co by přímo předurčovalo podle české legislativy, možný zánik na ochranu podle obchodního tajemství. A pokud ano, my dva to rozhodnout v žádném případě nemůžeme. Dokonce ani to co z binárky můžete zjistit - to by se konec konců možná mohlo za porušení obchodního tajemství považovat.
odobný rozdíl je mezi tím, když své tajemství zveřejníte v New York Times anglicky a na hliněných destičkách v jazyce, kterému rozumí pár stovek lidí na světě. V obou případech přestalo být tajemstvím.Obchodní tajemství není šifra, nýbrž princip jasně definovaný zákonem, který jasně definuje za jakých okolností přestává platit. bez ohledu na to jestli to mě, nebo vám, či komukoliv jinému přijde logické.
Doporučuji na příspěvky, na které odpovídáte, aplikovat nejen syntaktickou, ale i sémantickou analýzu.Děkuji za radu, bohužel jak se tak na to dívám, mám pocit, že nejsem jediný kdo moc nečte co mu oponent píše.
Jednak četl jste ten odkaz? protože hned v prvním odstavci je jasně napsáno, že libc systémová volání definuje. Ale to je jedno. Vámi zmiňované syscally fungují jak? telepaticky oznámí jádru co má udělat a data jsou mu zaslána holubí poštou?Copak odkaz, ale četl jste zdroják glibc? Já ano a proto vím, jak ty wrappery vypadají. V podstatě jenom přestrkají argumenty do správných registrů, provedou strojovou instrukci na zavolání syscallu a případně nastaví
errno
, nastala-li chyba.
Obchodní tajemství není šifra, nýbrž princip jasně definovaný zákonem, který jasně definuje za jakých okolností přestává platit.Stop. Tady přeci vůbec nejde o to, jak obchodní tajemství vykládá zákon. Vy jste pravil, že nVidia neuvolňuje zdrojáky proto, že chce nějaké tajemství uchránit. Já na to odpověděl, že tím ho neuchrání, protože už vypuštěním binárky do světa byla podstatná část informací prozrazena.
V podstatě jenom přestrkají argumenty do správných registrů, provedou strojovou instrukci na zavolání syscallu a případně nastaví errno, nastala-li chyba.Dobře, máte pravdu, omlouvám se.
Tady přeci vůbec nejde o to, jak obchodní tajemství vykládá zákon. Vy jste pravil, že nVidia neuvolňuje zdrojáky proto, že chce nějaké tajemství uchránit. Já na to odpověděl, že tím ho neuchrání, protože už vypuštěním binárky do světa byla podstatná část informací prozrazena.Ale pokud si pamatuji celé vlákno s vámi mluvím o tom, že se nVidia může odvolávat na to, že ji kernelový vývojáři v podstatě nutí odhalit její obchodní tajemství. A upozorňuji také na to, že podle (např.) české legislativy, obchodní tajemství nezaniká tím, že jej zná třetí strana. Kde je nejasnost? Protože jsem měl za to, že jedinou možnost kterou nVidia měla je narvat celý ovladač do jádra - což nejde kvůli licenci, poukázal jsem na to, že to může vzít proti kernelovým vývojářům protiútokem s tím, že je v podstatě vydírána. Teď už vím, že jinou možnost už má, takže je to pasé.
obchodní tajemství nezaniká tím, že jej zná třetí strana. Kde je nejasnost?Zaniká zveřejněním.
Než se začneš druhým posmívat pro jejich nevědomost, doporučuji zjistit, s kým mluvíš, jestli dotyčný třeba nepřednáší na matfyzu...Nemyslím si, že by bylo nějak zvlášť nutné brát v diskuzi ohled na to, kdo kde přednáší nebo nepřednáší. Ale faktem je, že rozdíl mezi systémovým voláním a voláním céčkovské funkce znám i já a to na matfyzu nepřednáším a moje znalosti kernelu jsou oproti Martinovým zanedbatelné. Ale to s tím Basicem byl dobrý joke :D.
Než se začneš druhým posmívat pro jejich nevědomost, doporučuji zjistit, s kým mluvíš, jestli dotyčný třeba nepřednáší na matfyzu...To byla čistá smeč
NOTE! This copyright does *not* cover user programs that use kernel services by normal system calls - this is merely considered normal use of the kernel, and does *not* fall under the heading of "derived work". Also note that the GPL below is copyrighted by the Free Software Foundation, but the instance of code that it refers to (the Linux kernel) is copyrighted by me and others who actually wrote it.tak furt se tady noří lidé, kteří mají neuvěřitelnou snahu GPL (potažmo celý systém od jádra až k programu) démonizovat. Prostě jim asi tak nesnesitelně leží v žaludku (proč asi?), že si můžou dovolit vydávat enormní množství energie na poukazování na domnělé chyby (i když někdy falešné). Já už bych to asi víc neřešil.
tak furt se tady noří lidé, kteří mají neuvěřitelnou snahu GPL (potažmo celý systém od jádra až k programu) démonizovat.Ona je GPL relativně složitá a je často vykládána ve prospěch cílů FSF a v neprospěch práva a tím pádem i v neprospěch mnoha tvůrců GPL kódu.
Než se začneš druhým posmívat pro jejich nevědomost, doporučuji zjistit, s kým mluvíš, jestli dotyčný třeba nepřednáší na matfyzu...Což o to, to dotyčný činí
Jádro je skutečně napsáno v C a některé jeho části v assembleru. Ale funkce jádra nemůže program z userspace volat přímo, protože kernelový kód běží v jiném módu procesoru ("ring 0" na x86) a má jiné mapování paměti.Máš pravdu, tohle jsem si neuvědomil.
Binárka obsahuje více méně tytéž informace jako zdroják, jen v jiné (hůře čitelné) podobě.Bohužel úplně všechny neobsahuje. Já si třeba často do komentářů kopíruju popisy registrů, abych to měl hezky přehledně u kódu.
libC neboli GNU C Library systémová volání definuje, nebo-li je rozhraním ke kernelu viz, a jako taková IMHO části jádra obsahuje (více či méně vnořená)Tohle je neuveritelna volovina. Kouknete se do kodu libC, je to jen wrapper kolem systemovych callu, ktere jsou explicitne vyjmuty z definice "derived work".
obchodní tajemství zanikalo vydáním daného produktu.Me je obchodni tajemstvi Nvidie uplne u zadku a jako clovek kupujici jejich produkt nejsem povinen ho respektovat, zejmena kdyz polovina jejich EULA je pravne neplatna. Jedina cesta jak ochranit technologie je si je nechat patentovat, uverejnovat pouze binarky zadnou ochranu know-how neposkytuje.
Me je obchodni tajemstvi Nvidie uplne u zadku a jako clovek kupujici jejich produkt nejsem povinen ho respektovat, zejmena kdyz polovina jejich EULA je pravne neplatna. Jedina cesta jak ochranit technologie je si je nechat patentovat, uverejnovat pouze binarky zadnou ochranu know-how neposkytuje.Ono nejde o binárky ale o to, že firma se může ohánět technologiemi, které jsou v nich použité a na ty se může obchodní tajemství vztahovat. Zas na druhou stranu, víš, když je ti něco u prdele, tak potom ale nechápu ty různé nářky, že Linux nemá to, nebo támhle to, nebo že dokonce umírá. Ono to spolu úzce souvisí. Mě by to třeba bylo u prdele taky, ale jde mi o to, že prostě jejich produkty používám a situace, která kolem toho panuje mi silně leze na nervy. A stejně jako jiní přemýšlím nad možnými řešeními. A snažím se je hledat je (na rozdíl od jiných) z úhlu všech stran.
Ono nejde o binárky ale o to, že firma se může ohánět technologiemi, které jsou v nich použité a na ty se může obchodní tajemství vztahovat.Znovu, co je mi po nejakem obchodnim tajemnstvim Nvidie? Nakupem jejich graficke karty mezi mnou a jimi zadny pravne vymahatelny smluvni vztah nevznika a ani jejich EULA neni pravne ve vetsine statu v souladu s nadrazenym pravem - tudiz ve vetsine bodu neplatna. Pokud chteji utajit technologicke detaily, je treba uzavrit dvoustranou smlouvu obsahujici NDA a to v podstate vylucuje produkt ze standardniho prodeje. U bezne obchodovanych veci je treba pokryt tyto casti verejnymi patenty a ani to pravne neznemoznuje pripadny reverse engineering. Vyvojari kernelu Nvidii k nicemu nenuti. Chteji, aby Nvidia respektovala licencni podminky jako vsichni uzivatele Linuxu a pokud se jim to nelibi, at si odepisi cely Linuxovy business, vcetne Androidu a Tegry a jdou si podnikat jinam. Nejsou nenahraditelni a uvolni prostor nekomu jinemu.
Vyvojari kernelu Nvidii k nicemu nenuti. Chteji, aby Nvidia respektovala licencni podminky jako vsichni uzivatele Linuxu a pokud se jim to nelibi, at si odepisi cely Linuxovy business, vcetne Androidu a Tegry a jdou si podnikat jinam. Nejsou nenahraditelni a uvolni prostor nekomu jinemu.+1
nejspíš z něj půjde vykoukat i dost o tom, jak je samotný HW postavený, což by se určitě líbilo konkurenci.To lze i z binarky a zamestnavaji se na to lide ... i treba k overeni skutecnosti, zdali neporusuji patenty .... a v Evrope je to legalni.
Ovladač grafiky je dost nízkoúrovňová věc a nejspíš z něj půjde vykoukat i dost o tom, jak je samotný HW postavený, což by se určitě líbilo konkurenci.Z ovladače grafiky nedokážeš určit placement a routování křemíku a obecně z ovladače přesný popis zapojení tranzistorů nezjistíš (už pro 32 flipflopů bys musel obecně projít všech 4 giga kombinací, abys zjistil funkci). Je fakt, že u obvyklého hw jsou ty funkce dost odhadnutelný (= statisticky lépe než 4G kombinací), ale jistý si být nemůžeš a dostaneš jen odhadované zapojení tranzistorů. Imho je stokrát jednodušší použít firemní elektronový mikroskop, odfrézovat a odleptat křemíkové vrstvy a fotit.
Co sa tyka HW podpory, tak ta je v Linuxe podstatne lepsia.že
Ale zase v podpoře věcí jako je dtrace a zfs daleko lepší...čo je PRE DESKTOP irelevantné ak máš slabú podporu HW - čo z toho že máš Dtrace a super FS keď ti nenaskočí Xorg lebo nemáš pre grafiku ovládač ??? To ako v tom vtipe, so 486kou a pentiom - koľko je 2x2... 486ka rozmýšľa a pentium hneď pohotovo že 5. 486 po piatich minútach povie že to je zle a že je to 4 a pentium sa bráni že to ale bolo omnoho rychlejšie
Dříve jsem měl stejný názor, ale pak jsem pochopil myšlení managementu firem a dnes už jsem na straně Alana Coxe.Presne tak. Po sesti letech vyvoje s closed drivery jsem pochopil, ze nekterym firmam jde jen o to z Linuxu vytezit rychle penize a dlouhodoby rozvoj je vubec nezajima. Staci se podivat jaky bordel udelali na ARM platforme a kolik casu stoji to dat dohromady.
Prosím, neidealizuj si firmy. Manažerstvo firmy (jakékoli) nemá žádnou dobrou vůli, žádnou ochotu k dialogu, žádnou morálku - všechno, co dělá, je dáno jedině jejich vlastním prospěchem. Ani ty closed-source ovladače nedělají z dobré vůle, ale jen a jen proto, že je to (z jejich pohledu) finančně výhodné. Pokud zjistí, že jakákoli smlouva se nevynucuje, okamžitě ji poruší. Jakmile jim někdo poskytne jakoukoli výhodu, okamžitě ji využijí a budou chtít víc. Jednat s firmou je totéž jako jednat s Talibanem nebo nacistickým Německem - nesmíš ustoupit ani o chlup, protože toho okamžitě využití a navíc tě budou považovat za untermensch, který se sebou nechá orat (a oni orat budou).Předpokládám, že píšeš i o Red Hatu, Novellu a dalších
Nemáme žádnou novou generaci, až vymřou aktuální vývojáři, bude Linux jen dalším pomníčkem v dějinách. Nemůžeme nic ztratit, ale můžeme aspoň chcípnout se zachováním jisté hrdosti, ne plazící se před každou firmou, aby nám milostivě dala nějaký odpadek z jejich čínské továrny na drivery.Nemůžu si pomoct, ale tohodle já se vůbec neobávám. Ba přesně naopak.
Problém uzavřených ovladačů není jenom de facto nemožnost je upravovat k obrazu svému (myslím, že málo lidem se chce hrabat se v strojovém kódu), ale hlavně, že po uplynutí určitého času prostě ty uzavřené ovladače nebudou podporovat starší hardware. Určitě je jednodušší upravit zdrojové kódy ovladače pod svobodnou licencí, než se "vrtat" v "binárním blobu". Takže dostupnost zdrojových kódů pod svobodnou licencí prodlužuje "život" staršímu hardwaru -- a to už by snad "uživatele" zajímat mohlo.
Nvidia nemůže ovladač vydat jako otevřenýTohle je kravina. Už několikrát bylo zmíněno, že to co si napíšou oni si můžou vydat pod čím chtějí (a ten wrapper buď nechat pro licencované části, licencovaných částí se úplně zbavit a nebo si je znova přepsat – a teda v případě, že ti licencované části nemají podobně virální licenci jako GPL jen s opačně míněné), jenže oni prostě nechtějí. Že se jim to nevyplatí nebo že nemají zájem se už též několikrát ukázalo jako kravina. Naopak, zájem podle všeho mají enormní, i když si hrají na Zagorku. Bohužel se furt snaží tlačit…no, z tohohle pohledu se vlastně snaží si dělat z GNU a Linux svoji děvku. A šupákům by se nemělo ustupovat ani o krok. Ruky usekat, barák jim vypálit zmetkům. Za mě, klidně nech jsou ty jejich ovladače ze zlata, pokud nebudou pod otevřenou licencí a budou se snažit o co se snaží doteď, tak nech si je narvou tak hluboko do reakta, jak jen se jim vlezou.
Reagoval jsem tím spíš na to označení něčeho jako zásadně špatného, jen proto, že to jde jinou cestou k cíli.Jiná cesta k cíli nijak nevadí. Když ovšem z té jiné cesty začne na tu otevřenou cestu shazovat laviny aby si tak sám pomohl…
To sú splantané koše s baňama.Ale v řiti oje.
Mohl bys to nějak rozvést?
A „řeč“ je asi tak jako: „Dneska si nedám viržinko, neplačte, sami jste si to zavinili.“Vůbec ne, je to zcela racionální licitace s kapkou blufování, zcela normální v kšeftu s velkými korporacemi. Je to takhle:
nVidia: tady máte blob. (nVidia zjevně považuje podporu Linuxu za pro ně dost finančně zajímavou, aby vyrobila blob.)Kerneláři uvažují takto: možná, že nVidia bude ochotna vydat i otevřený driver nebo specifikace - zkusíme to. Když ne, jednoduše se vrátíme do bodu A, nVidia bude znovu dodávat blob, protože jejich kalkulace stále platí, ergo pořád považují Linux za finančně zajímavý. Není co ztratit.
Je to jasné? Proti člověku by taková taktika nefungovala, protože člověk se po takové licitaci může urazit a vykašlat se na to. Ale nVidia je korporace, nemůže se urazit, řídí se jen kalkulem.
protože jí v tom brání třeba nějaké licence, které používáTakze jine licence budem respektovat, ale GPL je ideologie?
Takže protože Nvidia nemůže ovladač vydat jako otevřený(protože jí v tom brání třeba nějaké licence, které používá), budeme kvůli ideologii otravovat uživatelům život. Skvělé a zásadové.
Jenže to, že používá takové debilní licence, je taky výsledek určité ideologie (která otravuje život ještě stokrát víc, než ty ideologie, které se snaží přispět k lidské svobodě)...
A pod tím si mám představit co? Zatím vím, že je to něco, co dělaj linuxáci a projevujou se při tom všechny ty problémy, co po nich není vidu/slechu, když s těma kompama jednoduše děláte? :)Představuj si ty věci, kvůli kterým si nás „linuxáky“ uživatelé windows volají, když jim něco nejde :).
To je uhozenější než GPL driver.Nebude muset být Nvidia driver v linuxu taky certifikován? (že neumožňuje třeba právě přes DMA-BUF obejít UEFI secure boot)
přes DMA-BUF obejít UEFI secure bootCoze?
Navíc ve Fedoře, Ubuntu a Suse bude UEFI SB zavádět bootloader ne?Ten zavadec je jen workaround, Linux zatim nevypada na to, ze by Secure Boot v dohledne prakticky vyuzil.
Těžko mohou komukoliv zakázat vydávat pro Linux ovladače k jeho hw. ;)Pokud pouziva jejich kod, pak ano.
+1
opensourcové drivery dělá povětšinou komunita samaKomunita vetsinou ne, nicmene OSS driver je nejlepsi model. Closed drivery v Linuxu jsou zlo, a to rikam jako clovek, ktery je nucen je profesionalne pouzivat (Texas Instruments, Broadcom, Nvidia a Imagination Technologies).
Closed drivery v Linuxu jsou zlo, ....Jo jsou. když se náhodou něco opravdu podělá, tak to může být opravdu neřešitelný problém. Ale zas na druhou stranu, pokud by se nám líbilo využívat hw na 30 - 70% jejich reálného výkonu pak si můžem dovolit posílat výrobce s jejich uzavřenými ovladači do ... Zas na druhou stranu, já chci od HW plný výkon, a svobodu považuji třeba i v tom, že si mohu nainstalovat uzavřený ovladač, který mi to umožní. Problémy potom sypat směr výrobce a neotravovat s tím vývojáře jádra.....
tak to může být opravdu neřešitelný problém.Coz take je. Ono je to mnohem horsi - oni nejen ze driver kompletne uzavrou, i pred platicim zakaznikem, ale sami nemaji dost schopnych lidi to napsat v cas a bez chyb. Nvidia funguje prevazne jen jednim smerem - bere a nedava a pritom jejich Linuxovy business tvori zasadni cast jejich zisku.
Tu to dokonca fungovalo aj u nvidie - najprv vydali blob, niekto urobil nezavisly forcedeth a nasledne ho nvidia zacala podporovat a svoj blob zahodili.To není zrovna donucení. Někdo odvedl tu práci - napsat nezávislý, licenčně svobodný kód - za ně, tak už se jen připojili. Prostě to bylo pohodlné.
Napriklad pri sietovych kartach hadam kazda firma vydava aj zdrojaky driverov.Síťové karty mají mnohem nižší úroveň složitosti. Ale trochu máte pravdu, že penetrace Linuxu v serverech možná tlačí výrobce k tomu, aby se podvolili a měli otevř. ovladače. Bylo by to zajímavé porovnat, kdyby stejné firmy dělaly i grafiku :/ (vlastně VIA trochu dělá...)
Síťové karty mají mnohem nižší úroveň složitosti.To bych si tedy o dnešních 10Gbitových ethernetových kartách neodvažoval tvrdit.
Naprosto souhlasím.
Mimochodem, proč pak nemít jako GPL-only i syscall open?Mimochodem, proč nepřepsat jádro do C#?
It's not a case of objections anyway - if the _GPL matters then it's a licensing change so you need the approval of everyone whose code is involved. At that point I think Nvidia are starting in the wrong place and need to start with a collection of vendors corporate legal contacts and then work down the call tree involved. Alan
Svobodný OS s proprietárními ovladači je pořád svobodný OS.A jsou podle vas drivery casti OS?
Pokud jsou dodávány samostatně, tak ne.To nehraje roli. Rozhodujici je, ze v kernel driverech includuji kod jadra a primo to s nim linkuji, pak je to soucasti kernelu.
Pokud jsou dodávány samostatně, tak ne.Hehe takže když kexecnu jiný jádro, tak mám vlastně stroj bez OS
Pokud není, pak by ale na něj neměla mít uzavřenost/otevřenost jeho kódu žádný přímí vliv, ne? Pak je otázkou co se tu vlastně řešíEhm, omlouvám se, blbě jsem to zformuloval .... tedy ještě jednou a lépe Pokud není přímou součástí os, pak otevřenost/uzavřenost kódu ovladače by neměla mít na systém samotný naprosto žádný vliv.
každý přímí modul jádra je více-méně jeho součástíAno. Pokud se to nekomu nelibi, at si pouziva user space drivery - se vsim co to prinasi.
Fakticky ted neni ....No právě.
vzdy se to objevi a usne, posledne jsem to zaznamenal zde. Nicmene pokud Nvidia a podobni nechteji respektovat licenci jadra, pak at do toho investuji a zacnou to pouzivat.Ono to možná bude tak, že nVidie (jak někteří tvrdí) bere a nic nevrací, zas na druhou stranu na Linuxu bychom ledacos chtěli, ale přesně podle svých představ, a zase na oplátku my nechcem respektovat licenční politiku nVidie. Tak se, nikam nedostanem.
Svobodný OS s proprietárními ovladači je pořád svobodný OS.A kde je ta hranice? Když drivery můžou být nesvobodné (a userspace asi taky), co pak musí být svobodné, aby se o OS dalo prohlásit, že je svobodný? Ta část jádra, co přepíná procesy a dělá I/O (ale přes nesvobodné ovladače řadiče, disku a FS)?
No jo, Cox. Že jsem věděl, kdo první řekl ne, dřív než jsem kliknul.eh, pardon, ale nějak nechápu? nikdy jsem si nevšiml, že by Alan byl nějakou brzdou vývoje a spolupráce, a odkazovaný příspěvek mi přijde naprosto v pořádku, poukazuje na formální problémy, nevyznívá mi nijak ideologicky - možná si mohl odpustit sarkasmus o "Your coporate legal team ...", leč osobně bych mu tu trošku "folklóru" toleroval
BTW, byl to little.owluv predesly vyrok, ne muj.Omlouvám se, to jsem si nevšiml.
NOTE! This copyright does *not* cover user programs that use kernel services by normal system calls - this is merely considered normal use of the kernel, and does *not* fall under the heading of "derived work". Also note that the GPL below is copyrighted by the Free Software Foundation, but the instance of code that it refers to (the Linux kernel) is copyrighted by me and others who actually wrote it.
Cox pravidelně vyřvává, i když jde o části kódu, které nejsou jeho dílem.Pak v tom nevidím problém, pokud jen „vyřvává“.
A že to je licenční problém to si nepřipustímePrávě naopak. Neustále se o tom mluví jako o licenčním problému.
protože oni jsou špatní dělají zlé uzavřené věci a to se nesmí.Opět právě naopak. Nikdo jim nebrání ani nezakazuje tvořit uzavřený software, pokud tím neporuší licenční podmínky nastavené někým jiným.
Já se vůbec divím, že se o to snaží.Business je business.
Ne v tomto vlákně - jsi špatněMně osobně přijde celá diskuze tak nějak bipolární, ohledně morálnosti použití GPL k vynucování určité licenční politiky kernelu. Osobně nemám nic proti tomu, aby si kernelisti tu politiku vyladili k obrazu svému, tedy jak benevolentní, tak striktní. Když to přepísknou, budu se některým výrobcům hardware striktně vyhýbat. Když to nepřepísknou, budu se jim snažit vyhnout stejně. Pro mě jsou binární drivery strašně nepraktické a z dlouhodobého hlediska jsou nepraktické pro celý linuxový ekosystém. Takže jestli si kernelisti myslí, že tímhle docílí nějakého pozitivního efektu (tedy větší dostupnosti otevřených driverů a menší dostupnosti těch uzavřených), pro mě za mě, ať to klidně zkusí. Takže nevím, kvalifikuju na OSS fanatika nebo ne? :)
A k té licenci, určovat licencí jak smím něco použít přes rozhraní je jako, říkat že, soft 'A' se může instalovat jen na počítač kde není nainstalován soft 'B'Bez ohledu na to, zda je to morálně správné či nikoliv, já tady vnímám obrovský rozdíl, ty ne?
Tý jo, že by zrovna Optimus byl důležitý pro busisnes to ti teda nevímKoneckonců ať ho klidně odříznou. Stejně se jim dostane obligátního „nvidia fuck you“.
Vždyť uzavřený a otevřený soft. může normálně fungovat v symbiózeNo a to bude ten háček. Někteří lidé (včetně mě) jsou přesvědčeni o tom, že to z dlouhodobého pohledu fungovat nemůže.
Nejsem si úplně jist o jakém rozhodnutím se bavíme, ale obecně uplatňovat přístup GPL na rozhraní, blok je a je a je jasné, na které straně je a která strana nechce…Jen tak čistě pro zajímavost: Nejsem si úplně jistý jestli se vztahuje GPL čistě na API. Podařilo se mi najít vyjádření nějakých právníků ba dokonce samotného Richarda Stallmana a zdá se, že se shodnou, že jestli jde o derivát nebo ne až tak nezáleží na použití API spíš jako na samotném vystavění aplikace (viz). Pokud někdo použije jen svobodné knihovny a udělá si k nim uzavřené GUI, tak je snad jasné, že to GUI derivát je (i když i to je možné obejít s LGPL). No tak či tak, znovu opakuju, že:
blok je a je a je jasné, na které straně je a která strana nechce…Samozřejmě, že je a je a je jasné která strana nechce…, ale ta otevřená to není, není a není.
No jasně, že chyba je na straně licencí softu otevřenéhoOk, konec diskuse.
když se takto aplikuje, spousta uzavřeného softu je nachystána a chce spolupracovatPokud je uzavřený, tak spolupracovat NECHCE!!!
což je legitimní cestaVětšina vývojářů jádra neodmítá uzavřené ovladače z důvodů ideologie, ale naprosto pragmaticky proto, že jim samým přidělávají obrovské množství práce. Například velice komplikují až znemožňují ladění chyb a bezpečnostní audity (o chybách, kdy driver od nVidie přepisoval nesouvisející kusy paměti a rozdával na potkání rootovská práva, by se dalo dlouze a smutně vyprávět). Proto přístup "ukážu vám naprosté minimum nutné k tomu, aby výsledek mohl aspoň trochu fungovat, a je mi jedno, kolik práce s tím budete mít" za legitimní cestu ke spolupráci nepovažuji. Naopak respektuji právo každého poslat kohokoliv, kdo s takovým návrhem přijde, přímo do
/dev/null
.
Můžete namítnout, že autor ovladače může říci, že na sebe přebírá veškerou zodpovědnost a že bude chyby v jádrech používajících jeho ovladač řešit sám. Ale jednak nic takového nVidia nikdy neudělala, jednak tento přístup zcela selže, pokud máte v systému dva různé proprietární ovladače od různých firem. Pak vznikne ovladačové peklo známé z Windows: dva ovadače se navzájem nesnesou, každý z výrobců shazuje vinu na toho druhého a jediné, co zbývá, je vzít disassembler a chybu hledat sám. Vážně nestojím o to, aby Linux dopadl takhle.
Většina vývojářů jádra neodmítá uzavřené ovladače z důvodů ideologie, ale naprosto pragmaticky proto, že jim samým přidělávají obrovské množství práce.Od toho je tu flag tainted.
No jasně, že chyba je na straně licencí softu otevřeného,Chyba je na obou stranách. Především v neochotě si navzájem vyjít vstříct. A myslím, že existují řešení, kdy by se na licenci jádra nemuselo vůbec hrábnout a nVidia by měla co chtěla...
No jasně, že chyba je na straně licencí softu otevřeného, když se takto aplikuje, spousta uzavřeného softu je nachystána a chce spolupracovatA stejným způsobem to lze aplikovat obráceně. Spousta otevřeného softu (A) je nachystána a chce spolupracovat pouze za splnění sady podmínek X. Spousta uzavřeného softu (B) je nachstána a chce spolupracovat pouze za splnění sady podmínek Y. Jestliže jsou X a Y neslučitelné, tak ke spolupráci nedojde. Jen nemám ponětí, jak z toho chceš vyvodit, že chyba pouze v A a jeho podmínkách X a nikoliv v B a jeho podmínkách Y.
To že je to jejich právo je jasné, ale nelíbí se mi tento směr, protože dochází k paradoxu, ze svobody se stává diktátGPL není ani BSD ani public domain. Jak GPL software, tak z něj odvozené dílo, lze libovolně používat, ale lze pouze distribuovat za splnění určitých podmínek. Můžeš tomu říkat diktát, ale zavedenější a přesnější název je copyleft. Pro tebe jako uživatele neplatí žádné omezení. Nvidia nemá zájem distribuovat zdrojové kódy ovladače. Můžeme se dohadovat o tom, zda je výsledná binárka odvozeným dílem či nikoli. Pokud ano, nemá nvidia právo ji distribuovat.
Že jsou bin. drivery méně praktické než open. ale to pozná i koncový užival, bo si je musí překompilovávatMěl jsem za to, že hlavním znakem binárních driverů je to, že to jsou binárky. Ty už se zpravidla nekompilují.
nedělám si iluze, že i kdyby se uvolnila specifikace karet, že tu budeme mít stejně výkonné open. drivery za 2 roky.Do takových specifikací se nebudu pouštět.
a z toho su otrávený, protože to už právě zavání tou nesvobodouAno, GPL není volná licence. Je svobodná pouze dle jasně specifikovaných kritérií. Celá GPL je navržená s ohledem na svobodu používání, studia, upravování a redistribuce zdrojového kódu. To poslední je podmíněno stejnými podmínkami a z praktických důvodů doplněno o omezenou možnost distribuce binárek. Pokud ti toto pojetí svobody nestačí či nevyhovuje, GPL asi nebude licencí dle tvého gusta.
Vždyť uzavřený a otevřený soft. může normálně fungovat v symbióze, a vzájemně se používat, je jen na uživatelích kde jakou cestu si vyberou.Může. A GPL tuto svobodu uživatelům zaručuje v rámci svobody používat software libovolným způsobem a za libovolným účelem, tedy i společně s uzavřeným software. Nvidia může zcela legálně dodat GPL kód, který exportuje jasně definované rozhraní (protokol) a zároveň může distribuovat uzavřený binární kód, který toto rozhraní používá. Nehledě na to, že ten binární kód může být generován bez použití jaderného kódu a být tedy 100% nezávislý na cizím díle. A je dost možné, že přesně touhle cestou půjdou. Jasněže pak budou někteří řvát, že je to obcházení GPL, ale když bude to rozhraní čisté a jasně definované, tak budou mít smůlu. Vtip je v tom, že kernelová část bude pod GPL a bude moci být v případě zájmu použita i jinými. Naopak pokud bude rozhraní jasně definované, tak půjde implementovat v jiném kernelu třeba i pod BSD licencí. A ta už by mohla odpovídat tvé představě o svobodě, takže celá situace nakonec může vést ke tvé naprosté spokojenosti :).
Ještě ne, ale už máš našlápnutoTím, že v tomto případě respektuju svobodu autorů zvolit si licenční podmínky pro zvé dílo, které garantují výše zmíněnou množinu svobod uživatele? Není to spíš tak, že zapomínáš na to, že svoboda jednoho často naráží na svobodu druhého?
Bohužel ten rozdíl vnímám velmi malý, jestli něco používám (nemodifikuji, nevytvářím odvozené dílo), s příkazové řádky přes rozhraní nebo v okýnkách, je prostě jen použití.V tomto případě jsme si naprosto neporozuměli. GPL ti nijak nebrání dílo libovolně používat i modifikovat. Je to obstrukce v kódu jádra, která ti brání ho nezměné použít tak jak, by ti vyhovovalo. GPL ti naopak garantuje právo obstrukci zcela legálně z kódu odstranit a dokonce i patch, výsledný kód a z něj vytvořenou binárku za podmínek GPL distribuovat.
„nvidia fuck you“ - směšné, dětinskéJako směšné a dětinské může být stejně tak vnímán rozpor mezi tím, co nvidia prezentuje a co skutečně dělá.
kult osobnosti (?)…A cult of personality arises when an individual uses mass media, propaganda, or other methods, to create an idealized, heroic, and, at times god-like public image, often through unquestioning flattery and praise. Tak to asi ne :).
Už dávno jsem grepem pozměnil licence ve zdrojácích, kde jsem mohl na BSD (nic co by zajímalo více lidí).Sám používám prakticky na všechen kód BSD, pokud jsem tím, kdo o licenci rozhoduje. Zatím jsem neměl důvod nic ze svých výtvorů chránit copyleftem.
Měl jsem za to, že hlavním znakem binárních driverů je to, že to jsou binárky. Ty už se zpravidla nekompilují.Samotný driver ne, ale modul se kompiluje. Instalace zjednodušeně probíhá takto:
/etc/init.d/gdm stop
export CC=/usr/bin/gcc-X.X
na stejnou verzi jako bylo kompilováno jádro
chmod +x ./NVIDIA-Linux-x86_64-XXX.XX.run
./NVIDIA-Linux-x86_64-XXX.XX.run
Tím, že v tomto případě respektuju svobodu autorů zvolit si licenční podmínky pro zvé dílo, které garantují výše zmíněnou množinu svobod uživatele? Není to spíš tak, že zapomínáš na to, že svoboda jednoho často naráží na svobodu druhého?Ne-ne, já tu svobodu volby respektuji také, nelíbí se mi jejich výběr, kterým tu svobodu omezují, ale respektuji jej. A že máš našlápnuto, jsem psal protože, ten postup schvaluješ a doplnil jsem to o smajlíka abych to odlehčil, prostě si dál než stojím já…
Sám používám prakticky na všechen kód BSD…Super a jak to řešíš když používáš GPL kódy, když použij pthread nebo OpenSSL, tak problém není, ale je spousta, kde to problém je, nebo jsem tuto část „licencování“ (dlouhodobě) nepochopil?
Samotný driver ne, ale modul se kompiluje. Instalace zjednodušeně probíhá takto:Sorry za to rýpnutí, kdyby náhodou vyznělo špatně. Zdrojový kód je z tohoto pohledu nezajímavý. Pokud je jejich, mají právo ho distribuovat a uživatel má právo ho libovolně používat, pokud se drží nvidiácké licence. GPL zde nijak nezasahuje.
A že máš našlápnuto, jsem psal protože, ten postup schvaluješ a doplnil jsem to o smajlíka abych to odlehčil, prostě si dál než stojím já…To asi jo. Ale už dlouhodobě názor neměním a nevyostřuju, navíc ten postup schvaluju pasivně. Tedy, přijdou mi v pořádku obě možnosti.
Super a jak to řešíš když používáš GPL kódyNeřeším. Svoje dílo můžu zveřejnit pod libovolnou licencí, pokud to není odvozené dílo. Co je a není odvozené dílo nezáleží na názoru FSF a už vůbec ne, pokud vydávám svůj vlastní kód pod jinou licencí než je GPL. Ono je to o něco složitější a navíc se to liší mezi GPLv2 a GPLv3. Ta přísnější varianta říká:
You may convey a work based on the Program, or the modifications to produce it from the Program, in the form of source code under the terms of section 4, provided that you also meet all of these conditions: c) You must license the entire work, as a whole, under this License to anyone who comes into possession of a copy. This License will therefore apply, along with any applicable section 7 additional terms, to the whole of the work, and all its parts, regardless of how they are packaged. This License gives no permission to license the work in any other way, but it does not invalidate such permission if you have separately received it.Primitivní interpretace zní, že v mém BSD kódu nesmím mít copypaste částí z kódu knihovny (až na fair use). API lze stejně dobře implementovat znovu, novou knihovnou a zcela běžně se to dělá. Binárky nedistribuuju, protože tam už jsou problémy s linkováním. Pokud by někdo chtěl distribuovat binárky, tak není problém distribuovat pod GPL, protože moderní varianty BSD jdou přelicencovat do GPL.
tak problém není, ale je spousta, kde to problém je, nebo jsem tuto část „licencování“ (dlouhodobě) nepochopil?Problém je u zdrojáků především psychologický, ne právní, ale pro dobré fungování v komunitě je dobré někdy trochu ustoupit. Takže vůbec nezkouším distribuovat vlastní kod využívající GPL knihovny pod něčím nekompatibilním s GPL, i když je to podle mě naprosto legální, pokud nikdy nedistribuuješ kombinované dílo. Pokud vydáváš GPL program, tak je interpretace znění víceméně jasná, protože musíš dát k dispozici veškerý kód potřebný pro běh programu, tedy i knihoven (s výjimkou toho, co je běžnou součástí platform). Tohle je to, co nemám na GPL rád. Že je relativně hodně komplikovaná a že výklady ze strany FSF jsou značně tendenční a překračují hranice autorského práva. Ale to je všechno z toho důvodu, že FSF copyright používá jako jeden z nástrojů k dosažení své představy o světě, kde proprietární software nemá žádné místo.
A že to je licenční problém to si nepřipustímeA jen tak čistě pro zajímavost: V které licenci je ten problém?
V obou - jsou nelsučitelnéA to je problém?
Ty furt nějak vidíš svobodu jenom na straně nVidie, ale kernelářům ji odmítáš dát. To pak není demokracie, to je lidová demokracie.Buď jsi nečetl moje příspěvky, nebo jsi je naprosto nepochopil. Právě že vidím práva na obou stranách a považuji je za rovnocenná. A navíc vidím i dál, než ke kernelu - až k uživatelům. Jak ti k tomu celému přijdou? (předpokládám, že samotnému ti je jesné, že odpověď v duchu "mají možnost si ovladač naprogramovat" je trošku scestná). Je to jak ve vesnici, kde se nejdřív postaví radnice, pak domky kolem ní a vznikne obec. Obec nutně podtřebuje - mimo jiné - třeba čističku odpadních vod. Krom jiných se nabízí firma, která nabízí funkční řešení, s tím, že ji do čističky nikdo nepoleze ( bo k tomu má prostě svoje důvody) a za kanály si kdo má zájem zaplatí. Radnice si ale postaví hlavu, protože to není podle její představy (což samozřejmě chápu), firma taky neustoupí (taky ji chápu) a nasraní občané se vztekají a nadávají (což také chápu), protože ostatní čističky fungují od 20 - 70% - navíc podle baráku a připojeného potrubí. Ano mohou se samozřejmě přestěhovat, kde daná čistička funguje bez odporu radnice, ale proč? Jim se v téhle dědině mimo tohoto problému líbí a situace se dá vyřešit vzájemnou dohodou mezi radnicí a firmou? Mohou si samozřejmě postavit vlastní čističku, jenže kolik na to má dostatečné znalosti a prostředky? Navíc, oni nemají právo si zvolit, jaké potrubí budou používat? A bohužel, aby mohli používat dané potrubí, musí bít odpovídající čistička, jenže o tom nechce radnice ani slyšet, a tak jsme v začarovaném kruhu, kde sice daná čistička stojí, ale je jen tiše trpěna radnicí a kdykoliv dojde na nějakou potřebu změny atpd, tak si dají navzájem s radnicí po kokosech. Normální situace u rasy Homo Sapiens Sapiens....
odpověď v duchu "mají možnost si ovladač naprogramovat" je trošku scestnáMají možnost vykašlat se na výrobky nVidie a podporovat svými peněženkami firmy, které se ke komunitě chovají slušně.
Právě že vidím práva na obou stranách a považuji je za rovnocenná.Pak mi ukažte alespoň náznak toho, že by se nVidia v čemkoliv snažila komunitě vyjít vstříc.
Mají možnost vykašlat se na výrobky nVidie a podporovat svými peněženkami firmy, které se ke komunitě chovají slušně.Takže defacto mají používat ty které nefungují podle jejich potřeb...
Pak mi ukažte alespoň náznak toho, že by se nVidia v čemkoliv snažila komunitě vyjít vstříc.Nevím kdo konkrétně s tím přišel, ale návrhy na to aby bylo možné tvořit ovladače v user space tu už přece byly (i od firem). Buď pomocí odděleného api (řešení ala M$) nebo ve stylu microcernelu. Tohle by řešilo všechny tyhle problémy. A navíc realizaci takového řešení si mohou vývojáři přece nějak podmínit - pak by už nVidia (a jí podobné firmy) nemohly ani pípnout. Tak jako tak tahle situace škodí všem. Vývojářům, uživatelům, linuxu samotnému, a bylo by potřeba ji už konečně jednou pro vždy vyřešit.
A proč by to měl dělat? problém s nVidia ovladačem? Ať ho řeší nVidia, to je problém nVidie a jejich zákazníků.A toto bych viděl jako nejzávažnější důvod, proč by se takový ovladač neměl nikdy stát součástí kernelu. A to ideálně ani u uživatele za běhu.
Takže defacto mají používat ty které nefungují podle jejich potřeb...Ne každý má stejné potřeby, jako Vy
Nevím kdo konkrétně s tím přišel, ale návrhy na to aby bylo možné tvořit ovladače v user space tu už přece byly (i od firem).Víte o nějakém, který by nebyl evidentně scestný? (I.e., měl šanci fungovat rozumně efektivně a bezpečně.) Mimochodem, nVidia od začátku může udělat totéž, co autoři open-source driverů, tedy ponechat v kernelu pouze komunikaci s kartou (a distribuovat ji pod GPL) a zbytek (tedy zejména překlad OpenGL na nativní instrukce karty) řešit v uživatelském prostoru.
Tak jako tak tahle situace škodí všem. Vývojářům, uživatelům, linuxu samotnému, a bylo by potřeba ji už konečně jednou pro vždy vyřešit.K řešení konvergujeme. Naprostá většina výrobců hardwaru už pochopila, že zveřejnit drivery pod GPL nebo aspoň dokumentaci, je vyhrávající strategie (mimo jiné proto, že vám jiní pomohou ladit chyby ve vašem kódu a upravovat ho, když se změní zbytek jádra). Teď už zbývá, aby to pochopila nVidia a pár dalších firem a bude na světě mír :)
Ne každý má stejné potřeby, jako Vy Mezi ty mé například patří především stabilita a schopnost spolupráce se zbytkem linuxového ekosystému (jako třeba xrandr). Na ATI/Intel s open-source ovladači si v tomto ohledu nemohu stěžovat.To máte samozřejmě pravdu, nicméně jak z celé diskuze vylívá, je i dost těch uživatelů, které má podobné potřeby - Tudíž kupuje si výkonou kartu aby mu fungovala naplno. Řešilo se to tu v jiných vláknech, a co jsem si všiml, je dost i těch uživatelů, kteří zaznamenaly situaci podobně jako já. A upřímě já jsem žádné nestability, nebo nefunkčnost karet nVidia ještě nepotkal.
Mimochodem, nVidia od začátku může udělat totéž, co autoři open-source driverů, tedy ponechat v kernelu pouze komunikaci s kartou (a distribuovat ji pod GPL) a zbytek (tedy zejména překlad OpenGL na nativní instrukce karty) řešit v uživatelském prostoru.Hmmm... Tímhle jste mě dostal. Ok
To máte samozřejmě pravdu, nicméně jak z celé diskuze vylívá, je i dost těch uživatelů, které má podobné potřeby - Tudíž kupuje si výkonou kartu aby mu fungovala naplno.Z čehož ovšem pro vývojáře jádra žádná zvláštní povinnost neplyne a tito uživatelé si můžou stejně dobře pomoci sami. Třeba pomocí patchů od nvidie.
Mimochodem, nVidia od začátku může udělat totéž, co autoři open-source driverů, tedy ponechat v kernelu pouze komunikaci s kartou (a distribuovat ji pod GPL) a zbytek (tedy zejména překlad OpenGL na nativní instrukce karty) řešit v uživatelském prostoru.Jo taky nevím co řešej.
že odpověď v duchu "mají možnost si ovladač naprogramovat"Problém je, že celé GPL bylo založeno na nemožnosti si naprogramovat vlastní firmware tiskárny (už je to dlouho co jsem tu biografii RMS četl...).
Je to jak ve vesnici, kde se nejdřív postaví radnice, pak domky kolem ní a vznikne obec. Obec nutně podtřebuje - mimo jiné - třeba čističku odpadních vod. Krom jiných se nabízí firma, která nabízí funkční řešení, s tím, že ji do čističky nikdo nepoleze ( bo k tomu má prostě svoje důvody) a za kanály si kdo má zájem zaplatí. Radnice si ale postaví hlavu, protože to není podle její představy (což samozřejmě chápu), firma taky neustoupí (taky ji chápu) a nasraní občané se vztekají a nadávají (což také chápu), protože ostatní čističky fungují od 20 - 70% - navíc podle baráku a připojeného potrubí.Do čističky musí lízt minimálně kontrola (~kernel hackerům), aby si byili jisti, že firma nevypouští toxický odpad (~přes kritická rozhraní nemodifikuje náhodně paměť). Myslím, že občané by byli nasraní více, kdyby jim kvůli čističce narostlo o hlavu nebo dvě více (~rootkit, nevysvětlitelné pády).
a tak jsme v začarovaném kruhu, kde sice daná čistička stojí, ale je jen tiše trpěna radnicíJinak čistička měla ještě před podpisu smlouvy k stavbě možnost si smlouvu prohlídnout (/usr/src/linux/COPYING) a stavbou na ni přistoupila.
Tim ze pouzivas API vytvaris odvozene dilo a pokud nemas explicitni souhlas (vyvojarska licence a podobne), tak porusujes copyright. Mne osobne to prijde naprosto dementni pristup.Ten pristup je naprosto vporadku.
Jo, cetl, tam slo o explicitni vs. implicitni vyjadreni toho ze to porusuje GPL.Aha, soráč. Teď jsem si to zas pro změnu přečetl pořádně já (především tyto dva posty:[1],[2] a možná [3]) a je to přesně jak říkáš. Jenže, teď je dobré dobře si přečíst, co vlastně EXPORT_SYMBOL_GPL. Nejde až tak o licence (nějaký kus žvástu v texťáku a jestli či není porušováno nechme stranou) nýbrž přímé technické omezení (, které nijak nesouvisí s tím jak moc vývojář tíhne k GPL, nýbrž to je pravděpodobně spíš z technických důvodů – já bych se na debugování tainted reportu též vys**l, protože kdo ví co to vlastně ten uzavřený zmetek do rozhraní cpe a zjišťovat to nebudu), které si zvolí přímo sám vývojář daného daného modulu. Samotný symbol sám o sobě nemá žádnou právní váhu, nýbrž jde přímo o technické vyjádření problému. A nacpali si ho tam sami ti co ty moduly píší. Kde je co vytýkat? Když to platit přestane, daný vývojář si klidně může napsat svoji vlastní licenci, ve které zmíní, že si nepřeje používání API svého programu společně s nějakým jiným uzavřeným bastlem a všichni uzavření ukřičenci jsou nahraní zas. A nemůže proti tomu nikdo říct ani půl slova, protože znova je to výslovné přání vývojáře daného modulu.
Dovedete si vy geniove predstavit, ze prijde nVidia do Redmondu a rekne Ballmerovi, aby zmenili licenci Windows, protoze jim to nevyhovuje?Zcela bez problémů, teda jestli byla otázka i na mě :D.