Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Mé záložky/bookmarky v prohlížeči webu jsou:
| přehledné, seřazené, opečovávané |
|
20% (331) |
| trochu rozházené, ale vyznám se v nich |
|
49% (818) |
| bez ladu a skladu, páté přes deváté |
|
20% (340) |
| žádné; záložky nepoužívám |
|
10% (173) |
Celkem 1662 hlasů
Vytvořeno: 7.7.2008 20:21
Tiskni
Sdílej:
A když vypnete PC, tak zpátky přece nezískáte taby ze všech oken nebo ano?Ano; Epiphany tohle dělá automaticky (když se zavře okno s více kartami).
Pro mě ideální light-weight prohlížeč, ale nikomu ho nenutím
Mimochodem — Google Bookmarks jdou editovat přes Google Notebook a tam by mělo jít nastavit sdílení. Nezkoušel jsem to, protože mé bookamrky nejsou pro nikoho zajímavé a nemůžou nikomu pomoci, protože mám jiné myšlení než okolní svět
Navíc stromová struktura záložek v prohlížeči je nepříjemně omezující.Presne tak, nejlepsi je linearni struktura. Proste pridavam bookmarky a kdyz neco hledam, tak si staci vzpomenout pred jak dlouhou dobou jsem to pridaval. Jenom mi vadi, ze v menu neni scrollbar.
.
.
nastastie FF3 uz ma tie tagy, takze postupne tomu zase davam nejaky system
poradek - neporadek tak pul napul
Nemam uz ale zadne volne misto v liste zalozek, nazvy webu zkracuji jak jen to jde a porad je to malo. Jde nejak pridat druha rada v liste zalozek? Nerad lezu do nejakych menu.description: @namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul")
kod:
/* Multi-row bookmarks toolbar for Fx3b5pre*/
#bookmarksBarContent
{display:block !important;}
.places-toolbar-items
{display:block !important;
height: 35px !important;
overflow-y:auto !important;}
#bookmarksBarContent toolbarseparator
{display:inline !important;}
#bookmarksBarContent .bookmark-item
{visibility: visible !important;}
.chevron {height: 0px !important;}
viz http://stuartd.blogspot.com/2008/04/multiple-row-toolbar-in-firefox-3.html
Já jsem takovou službu doposud nepoužil. Podle ohlasů je ale velmi dobrá, takže ji snad někdy vyzkouším, jestli najdu nějáký doplněk pro Operu.
Mohu se zeptat, proč tuhle službu nechcete využívat?
...
Jelikož mi konceptem přijde zcela zbytečná. Uživatel, který to využívá, bývá typicky "počítačově" velmi gramotný uživatel. Navštěvuje spousty stránek a spousty z nich zazáložkuje. Má pak ve svém úložišti desítky nebo spíš stovky záložek. To už je příliš velké množství na to, aby to někdo cizí všechno procházel.
De facto tak dojde k situaci, že se koncept "společenského" záložkování zúží na jednoho člověka -- jediného, který se v tom vyzná, a jediného, který potřebuje 100 % těch záložek.
Pochopil bych to ještě u uzavřených skupin se zájmem o jedno společné téma. Například kdybych dělal projekt v týmu několika lidí a zkoumali bychom, jaké technologie by bylo nejvhodnější využívat. Procházeli bychom web a zajímavé stránky si "společně" zazáložkovali.
S kým ale sdílí své záložky Franta Vomáčka, co záložkuje stránky od lepení letadýlek po recenze filmů, to mi není jasné...