EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Máte doma „pevnou“?
ano, zůstane |
|
27% (537) |
ano, ale zruším |
|
6% (112) |
ne, nikdy jsem neměl(a) |
|
17% (344) |
ne, zrušil(a) jsem |
|
50% (996) |
Celkem 1989 hlasů
Vytvořeno: 19.5.2008 08:54
Tiskni
Sdílej:
Někoho takové upozorňování může otravovat, když nemá problém rozumět textu, který jiný považuje za zprzněný.Sice také obvykle benevolentně ignoruji pravopisné chyby, protože bych jinak nedělal nic jiného, ale na druhou stranu se mi jednou (začátkem 90. let minulého století) podařilo koupit knihu, do níž jsem se s chutí začetl, v půlce první strany už jsem nebyl schopen vnímat obsah textu, po dočtení 2 stran jsem vzal propisku a začal označovat chyby, že to někam pošlu. Dočmáral jsem 3 strany, pak jsem si řekl, že je to škoda nervů a tu knihu vyhodil. Lituji autora, že netušil, co mu v ČSFR udělali z jeho knihy.
Stejně tak může někoho otravovat chyba v textu.Záleží, zda chyba vede k významové nejednoznačnosti. Pokud ne, problém je na straně čtenáře, v tom že byl vychován k přílišnému lpění na pravopisné správnosti. V rámci tolerance k lidem, kteří mají co říct, ale takto vychováni nebyli, by bylo správné, aby jejich projevy nediskvalifikoval.
Ignorovat gramatické chyby je totiž neméně trapné.To je ovšem opět dojem, který máte na základě toho, jak jste byl vychován, jak na vás bylo kulturně působeno. Mně nepřijde trapné gramatické chyby ignorovat, přijde mi trapné na nich lpět, rozhodně mi to nepřijde nějak symetricky trapné. Těžko v tomto může být objektivní pravda, asi se neshodneme.
vymlouvali se na internetovou diskuziKonvence je (i v angličtině) taková, že v diskusních fórech na netu se na to dbá méně, než např. v literatuře. Není to nijak kodifikované pravidlo, ale děje se tak. Vám to může vadit, ale je to asi tak stejné, jako kdybyste v běžné hovorové řeči opravoval lidi, říkající "kterej", na "který". Ten divný a komunikaci komplikující byste byl vy.
Forma je stejně důležitá jako obsahJežiši to snad ne! Vzato do důsledku je toto tvrzení úplně hrůzné. Např. idea, že člověk v obleku v očích veřejnosti působí apriori jako někdo povolanější k vyjadřování se k politickým otázkám, než někdo v mikině s dredama (a media tento stereotyp živí), je jedna z nejnesmyslnějších, co se v této společnosti uchytily. Obsah je setsakramentsky důležitější než forma, někdo kdo se špatně vyjadřuje může mít tisíckrát lepší argumenty, než profesionální rétor. Obsah je trvalý, forma podléhá dobové konvenci (jistěže obsah někdy taky, ale kvalitní obsah nemusí, kdežto forma vždycky).
Obsah je setsakramentsky důležitější než forma, někdo kdo se špatně vyjadřuje může mít tisíckrát lepší argumenty, než profesionální rétor. Obsah je trvalý, forma podléhá dobové konvenci (jistěže obsah někdy taky, ale kvalitní obsah nemusí, kdežto forma vždycky).To sice může, ale na důvěryhodnosti mu to nepřidá. A ať chcete nebo ne, je to tak. To, že se člověk s dredy nepřizpůsobí (když chce něčeho dosáhnout v politice a má co říct) tak, aby mu lidé věřili a mohl tak něco změnit, je jeho problém. Vypovídá to spíš něco o jeho pohodlnosti a tvrdohlavosti, než o lidech věřících spíše seriózně působícímu člověku. Na VŠ se také lpí na gramatice a typografii. Vždyť gramatika představuje jazykovou normu. Proč tedy chceme mít a dodržovat normy v průmyslu a IT, když na tu základní, kterou nás učí celé roky ve škole, kašleme? Technické normy, jejichž dodržování vyžadujeme, mnozí z nás ani nečetli. Taky si určitě rád koupíte v železářství šroub, o kterém výrobce tvrdí, že má nějaký závit a přesto má jiný. Ale co, důležitější je, že je to šroub. Podívejte, mně je úplně jedno, jestli někdo v diskuzi po někom opravuje chyby. K tomu se ani nevyjadřuji. Jde mi jen o to, že nesouhlasím s názorem, který bagatelizuje význam jazyka. Nikdo není neomylný a každý dělá chyby. Určitě jsem v tomto (nebo jiném) komentáři také napsal několik chyb a pokud je to pravda, tak je to špatně, je to chyba a je to moje chyba. Ne společnosti, ani nikoho jiného. Jen moje chyba a moje ostuda.
Taky si určitě rád koupíte v železářství šroub, o kterém výrobce tvrdí, že má nějaký závit a přesto má jiný. Ale co, důležitější je, že je to šroub.A kolega snad uvedl, že jeho příspěvek odpovídá spisovné formě českého jazyka bez gramatických nedostatků? :D
Gramatika a jazyk se dá také považovat za technickou normu. Má svou syntax, sémantiku a vlastní technický obor, který se zabývá jejím vývojem.
No, aspoň jste mne na závěr pobavil. Teda doufám, že to byla nadsázka a že vám ten rozdíl ve skutečnosti dochází.
Že se lidé podřizují kulturním tradicím více méně dobrovolně a nikdo je k tomu nenutí je taky dost relativní. Když jsem chodil na gymnázium tak tam ještě někdy kolem roku 2000 chtěli vyloučit studenta za vlasy obarvené na zeleno a vedení školy (polistopadové, žádní gerontokrati a Brno, žádná horní dolní.. i když..) se hrozně divilo, když se proti tomu protestovalo. No a ještě očividnější příklad - těžko se bez podřízení pravopisným normám např. maturuje, později publikuje atd. a to samozřejmě je nátlak, když na tom závisí jedincovo celoživotní společenské postavení.
Ad tolerance, samozřejmě neodsuzuji spisovný text (to bych byl částečně sám proti sobě), ale do off-topic poučování z úst těch, kteří by jinak neměli co říct (nemyslím vás osobně), se holt navážet budu.
Forma toho upozornění byla naprosto nepřijatelnáCo je na upozornění textem I/Y problém nepřijatelného?
navíc je takové upozornění vždy off-topic, ruší od tématuA vy jste v tom jen pokračoval. Navíc vaše upozornění bylo mnohem víc "nepřijatelné" než to původní.
Co je na upozornění textem I/Y problém nepřijatelného?Ta část o dostávání pěstí.
Navíc vaše upozornění bylo mnohem víc "nepřijatelné" než to původní.Rozhodně ne. Reagoval jsem způsobem důrazným adekvátně tomu, na co jsem reagoval (dostávání pěstí). Jak už jsem napsal výš, vadí mi zneužití intelektuální diskuse k takovému hovadskému výpadu.
Třeba proto, že na doma bohatě stačí, a že si ji člověk koupí (kromě vychvalované kvality) právě proto, že má NAT. Já jsem si dlouho vybíral VoIP telefon, a když jsem si konečně vybral, zjistil jsem, že nemám nárok od svého poskytovatele dostat druhou IP adresu (jedině, že bych si platil druhou linku, což by se mi pro účely telefonování nechutně prodražilo). Takže Sipura byla nejlepší řešení, a nestěžuji si.
BTW, tvůj příspěvek tak trochu vyzněl v tom smyslu, že se na Sipuře musí nastavovat telefonování z WAN. Já jen pro případné čtenáře doplním, že to samozřejmě lze také z LAN.
Pokud ses svobodne a bez natlaku rozhodl pro NAT (respektive pro pitomeho ISP) tak to sice naprosto nechapu, ale je to tvoje vec.Je to ten nejlepší ISP, jakého jsem měl možnost zvolit. Jediný, který mi v té době poskytnul 4Mbps/1Mbps konektivitu, veřejnou IP adresu a naprosto neomezené připojení (žádný FUP, žádné počítané MB). A to všechno za 565 korun měsíčně přes klasický RJ-45 konektor, strčený do síťové karty.
S tim LAN/WAN se to ma tak ze...Jo, to je mi jasné. Pro tebe je to mínus, já to beru jako přirozené, protože (dle mého skromného názoru) je ta Sipura určena právě pro toho, kdo za ni chce připojit počítač/LAN a WAN zásuvku připojit přímo ke kabelu, který mu poskytuje konektivitu do Internetu s jedinou IP adresou. Pro jiné účely existuje spousta jiných škatulek a telefonů, respektive drtivá většina.
Protokol SIP se sice používá k signalizaci, ale jede jestli se nemýlím jiným kanálem než Internet (z toho plyne, že nemůžete použít jiné SIP VoIP operátory než vaší kabelovou společnost).Obecně to pravda není a neznám případ, že by nějaký významný provider v ČR blokoval "cizí" Voip provoz. To už by se o něm na fóru vědělo.