Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Za rok 2007 jsem četl a slyšel mnoho zajímavých informací typu FUD. Předkládám ty nejlepší, jak to vidím já.
Znáte další zajímavý FUD? Pochlubte se v diskusi pod tímto sdělením. Upozorňuji, že se jedná o striktně nemoderovanou diskusi a příspěvky s karmou menší než 100 mohou být také zveřejněny.
Tiskni
Sdílej:
Question: "GNU/Linux is not user-friendly"
Answer: "GNU/Linux *is* user-friendly, but not ignorant-friendly and idiot friendly"
UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;)A kdo dneska používá NFS, v době, kdy existuje spousty jiných možností -- OpenAFS, Samba, určitě mnoho dalších. S Telnetem je to podobné, ve většině dněšních distribucí Linuxu defaultně není spuštěný, ono takové OpenSSH je prostě standart. FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na Windows, na zlepšení bezpečnosi je k dispozici například sftp, scp, či ftps. Já myslel, že je jednadvacáté století a osmdesátá léta jsou již dávno pryč.
Windows se lisí od unixů celou řadou věcí. Na prvním místě celkovým přístupem. Unixy sídlily v klimatizovaném sále, do kterého se chodilo v galoších a bílém plášti. Windows používají stovky milionů lidí na svých stolech, plus prakticky všechny firmy, a tomu je jejich ovládání uzpůsobeno. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100. No a pak jsou tady ty detaily typu preemptivní a reentrantní kernel (v klasických unixech nevídáno, v Linuxu vídáno pouze pokud chcete nestabilní systém), architektura modifikovaného mikrokernelu (klasický UNIX i Linux má "osvědčený" monolitický kernel), škálovatelný SMP multitasking (bez preemptivního a reentrantního kernelu výkon s počtem CPU rychle klesá), podpora Unicode od úrovně kernelu (na unixech "elegantně" řešeno tak, že se na disku míchají názvy v různých code pages), prioritizace I/O, žurnálový FS (ten rozhodně klasické unixy neměly), ACID FS (ten snad vyjma MS nikdo nemá) atd. Z hlediska vývojáře rozsáhlá základna uživatelů, dobrá dokumentace a široká a stabilní platforma pokrývající i (z hlediska unixů exotické) věci typu 2D a 3D grafika, color management, komplexní skripty (třeba hindština), multimédia apod. Výsledkem je, že napsat aplikaci pro Windows je jednoduché a efektivní. Pravda, následkem je, že píše kdejaký idiot, a řada aplikací je zprasená, ale nebudeme hanět vynález knihtisku kvůli dnešním magazínům pro ženy ;)Shrnuto a sečteno: koho tu zajímají klasické unixy, když je zde řeč o Linuxu (pro rýpaly GNU/Linuxu)? A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak? Občas bych potřeboval, aby když něco kopíruju z jednoho disku na jiný, tak aby zbytek systému byl použitelný, tak by mne to zajímalo.
FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na WindowsSpíš bych řekl, že na Windows se používá častěji. Uživatelé GNU/Linuxu mají obvykle trochu větší povědomost o bezpečnosti a nešifrovaným protokolům se vyhýbají - spíše použijí SFTP, SCP, případně FTP/S (a tedy např. u protokolů SMTP, POP3 a IMAP často používají TLS).
A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
Hmm, dalsi pripad podivnosti Miocrosoftu - pokud uz implementuji nejakou zajimavou featuru, ktera neni zrovna dost "cool" pro bezne uzivatele a neni pro ni podpora v nejakem klikatoru, tak jeji existencui tutlaji tak, ze se o ni clovek dozvi pouze z MSDN, blogu ci googlenim, popr. tak, ze ji nekdo implemntuje v utilitce treti strany. Pripadne pro ni poskytnou command-line nastroj (casto s velmi kryptickou syntaxi a bez man(1)ualove stranky), o jehoz jehoz existenci se take moc nezminuji - treba takovy netsh toho umi mraky (napr. je mozne s nim prehazovat nekolik nastaveni sitovky pri prechazeni ze site do site bez DHCP), ale kolik pokrocilych uzivatelu Windows vi, ze neco takoveho vubec existuje? A je to opravdu jenom lajdactvi ze strany Microsoftu, nebo je v tom nejaky jiny, skryty zamer, nejake "plany v planech", treba aby uzivatele "moc nezmoudreli" a nezacli posilhavat po alternativnich OS?A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
mimo jiných věcí, o kterých se dlouho mohlo linux-FS jen zdátNapř.?
A co ty ADSka, taky už to k něčemu je?Četl jsem, že se to používá k ukládání náhledů obrázků a na další takové účely. Ale jak je to doopravdy, to nevím.
softlinky na adresare, hardlinky, da se namountovat jako adresar.Muzes prosim popsat, jak sek tomu daji wokna presvedcit? Nekdy by se mi to i hodilo, ale zatim umim jenom vytvorit zastupce (.lnk). Normalni softlink je preci jenom lepsi.
man mklink
Oh wait, ve windows neni man
No tak
Creates a symbolic link.
MKLINK [[/D] | [/H] | [/J]] Link Target
/D Creates a directory symbolic link. Default is a file
symbolic link.
/H Creates a hard link instead of a symbolic link.
/J Creates a Directory Junction.
Link specifies the new symbolic link name.
Target specifies the path (relative or absolute) that the new link
refers to.
Symbolicky odkaz na adresar se jmenuje junction.
mountovani do adresare se da naklikat v disk managementu (change drive letter and path)
SIS (není to spíš věc aplikací? Jak přesně by to mělo ve filesystému fungovat)Tady.
jsou tyhle věci k dispozici už dost dlouhoRozhodně ne tak dlouho jako v NTFS
Na NFS mi nešahej.
Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigrákůROFLMAO!
Co umeli Windows v 80. letech, ptam se??
Linux vytváří nekoncepčně skupina uhrovatých puberťáků.No... Mlčeti zlato.
Stačilo mi pár zdrojáků návštěvníků zdejších. Nebyla to zrovna výkladní skřím cechu programátorského.
Možná zrovna ten fvwm by to snad mohl zvládnout (střílím od boku), (v)twm zvládá akce jako (ukázka z konfiguráku):
AutoRaise
{
"xterm"
"xconsole"
/[Mm][Pp]layer.*/
/[Ll]inks.*/
/[Gg]aim.*/
/[Mm]ozilla.*/
/[Ff]irefox.*/
}
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)A zrovna s tímhle docela souhlasím, protože je to s tržním podílem dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Přesto, když mu někdo z jeho okolí (=já ne) nadělil k Vánocům Linux (dávat staré verze s prošlou podporou, to se dělá?), jeho reakce byla přinejmenším rozpačitá a vzhledem k tomu, že je pracovně vázán na několik specifických win-only programů, tak mu Linux skoro nemá co nabídnout.
S přihlédnutím k faktu, že většina "normálních" distribucí má doslova tragicky krátkou dobu supportu a že se navíc dost často stane, že kvůli nové verzi aplikace musí uživatel upgradovat celou distribuci (jinak přijde o hlavní výhodu, kterou jsou připravené balíčky v repozitářích; jistě, jednu - dvě věci zvládne člověk updatovat ručně, ale když už jich je třeba půltucet, tak to začne být docela otravné a kontraproduktivní) a také s přihlédnutím k tomu, že updaty dost často víc věci vybourají, než opraví, je malý zázrak, že má Linux alespoň takovou penetraci, jakou má.
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)
dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Raději bych se nepouštěl na tenký led se slovíčky většinový ; normální.