Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Za rok 2007 jsem četl a slyšel mnoho zajímavých informací typu FUD. Předkládám ty nejlepší, jak to vidím já.
Znáte další zajímavý FUD? Pochlubte se v diskusi pod tímto sdělením. Upozorňuji, že se jedná o striktně nemoderovanou diskusi a příspěvky s karmou menší než 100 mohou být také zveřejněny.
Tiskni
Sdílej:
Question: "GNU/Linux is not user-friendly"
Answer: "GNU/Linux *is* user-friendly, but not ignorant-friendly and idiot friendly"
UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;)A kdo dneska používá NFS, v době, kdy existuje spousty jiných možností -- OpenAFS, Samba, určitě mnoho dalších. S Telnetem je to podobné, ve většině dněšních distribucí Linuxu defaultně není spuštěný, ono takové OpenSSH je prostě standart. FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na Windows, na zlepšení bezpečnosi je k dispozici například sftp, scp, či ftps. Já myslel, že je jednadvacáté století a osmdesátá léta jsou již dávno pryč.
Windows se lisí od unixů celou řadou věcí. Na prvním místě celkovým přístupem. Unixy sídlily v klimatizovaném sále, do kterého se chodilo v galoších a bílém plášti. Windows používají stovky milionů lidí na svých stolech, plus prakticky všechny firmy, a tomu je jejich ovládání uzpůsobeno. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100. No a pak jsou tady ty detaily typu preemptivní a reentrantní kernel (v klasických unixech nevídáno, v Linuxu vídáno pouze pokud chcete nestabilní systém), architektura modifikovaného mikrokernelu (klasický UNIX i Linux má "osvědčený" monolitický kernel), škálovatelný SMP multitasking (bez preemptivního a reentrantního kernelu výkon s počtem CPU rychle klesá), podpora Unicode od úrovně kernelu (na unixech "elegantně" řešeno tak, že se na disku míchají názvy v různých code pages), prioritizace I/O, žurnálový FS (ten rozhodně klasické unixy neměly), ACID FS (ten snad vyjma MS nikdo nemá) atd. Z hlediska vývojáře rozsáhlá základna uživatelů, dobrá dokumentace a široká a stabilní platforma pokrývající i (z hlediska unixů exotické) věci typu 2D a 3D grafika, color management, komplexní skripty (třeba hindština), multimédia apod. Výsledkem je, že napsat aplikaci pro Windows je jednoduché a efektivní. Pravda, následkem je, že píše kdejaký idiot, a řada aplikací je zprasená, ale nebudeme hanět vynález knihtisku kvůli dnešním magazínům pro ženy ;)Shrnuto a sečteno: koho tu zajímají klasické unixy, když je zde řeč o Linuxu (pro rýpaly GNU/Linuxu)? A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak? Občas bych potřeboval, aby když něco kopíruju z jednoho disku na jiný, tak aby zbytek systému byl použitelný, tak by mne to zajímalo.
FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na WindowsSpíš bych řekl, že na Windows se používá častěji. Uživatelé GNU/Linuxu mají obvykle trochu větší povědomost o bezpečnosti a nešifrovaným protokolům se vyhýbají - spíše použijí SFTP, SCP, případně FTP/S (a tedy např. u protokolů SMTP, POP3 a IMAP často používají TLS).
A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
Hmm, dalsi pripad podivnosti Miocrosoftu - pokud uz implementuji nejakou zajimavou featuru, ktera neni zrovna dost "cool" pro bezne uzivatele a neni pro ni podpora v nejakem klikatoru, tak jeji existencui tutlaji tak, ze se o ni clovek dozvi pouze z MSDN, blogu ci googlenim, popr. tak, ze ji nekdo implemntuje v utilitce treti strany. Pripadne pro ni poskytnou command-line nastroj (casto s velmi kryptickou syntaxi a bez man(1)ualove stranky), o jehoz jehoz existenci se take moc nezminuji - treba takovy netsh toho umi mraky (napr. je mozne s nim prehazovat nekolik nastaveni sitovky pri prechazeni ze site do site bez DHCP), ale kolik pokrocilych uzivatelu Windows vi, ze neco takoveho vubec existuje? A je to opravdu jenom lajdactvi ze strany Microsoftu, nebo je v tom nejaky jiny, skryty zamer, nejake "plany v planech", treba aby uzivatele "moc nezmoudreli" a nezacli posilhavat po alternativnich OS?A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
mimo jiných věcí, o kterých se dlouho mohlo linux-FS jen zdátNapř.?
A co ty ADSka, taky už to k něčemu je?Četl jsem, že se to používá k ukládání náhledů obrázků a na další takové účely. Ale jak je to doopravdy, to nevím.
softlinky na adresare, hardlinky, da se namountovat jako adresar.Muzes prosim popsat, jak sek tomu daji wokna presvedcit? Nekdy by se mi to i hodilo, ale zatim umim jenom vytvorit zastupce (.lnk). Normalni softlink je preci jenom lepsi.
man mklink
Oh wait, ve windows neni man Creates a symbolic link. MKLINK [[/D] | [/H] | [/J]] Link Target /D Creates a directory symbolic link. Default is a file symbolic link. /H Creates a hard link instead of a symbolic link. /J Creates a Directory Junction. Link specifies the new symbolic link name. Target specifies the path (relative or absolute) that the new link refers to.
Symbolicky odkaz na adresar se jmenuje junction.
mountovani do adresare se da naklikat v disk managementu (change drive letter and path)
SIS (není to spíš věc aplikací? Jak přesně by to mělo ve filesystému fungovat)Tady.
jsou tyhle věci k dispozici už dost dlouhoRozhodně ne tak dlouho jako v NTFS
Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigrákůROFLMAO!
Linux vytváří nekoncepčně skupina uhrovatých puberťáků.No... Mlčeti zlato.
Možná zrovna ten fvwm by to snad mohl zvládnout (střílím od boku), (v)twm zvládá akce jako (ukázka z konfiguráku):
AutoRaise { "xterm" "xconsole" /[Mm][Pp]layer.*/ /[Ll]inks.*/ /[Gg]aim.*/ /[Mm]ozilla.*/ /[Ff]irefox.*/ }
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)A zrovna s tímhle docela souhlasím, protože je to s tržním podílem dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)
dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Raději bych se nepouštěl na tenký led se slovíčky většinový ; normální.