Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Za rok 2007 jsem četl a slyšel mnoho zajímavých informací typu FUD. Předkládám ty nejlepší, jak to vidím já.
Znáte další zajímavý FUD? Pochlubte se v diskusi pod tímto sdělením. Upozorňuji, že se jedná o striktně nemoderovanou diskusi a příspěvky s karmou menší než 100 mohou být také zveřejněny.
Tiskni
Sdílej:
Question: "GNU/Linux is not user-friendly"
Answer: "GNU/Linux *is* user-friendly, but not ignorant-friendly and idiot friendly"
UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;)A kdo dneska používá NFS, v době, kdy existuje spousty jiných možností -- OpenAFS, Samba, určitě mnoho dalších. S Telnetem je to podobné, ve většině dněšních distribucí Linuxu defaultně není spuštěný, ono takové OpenSSH je prostě standart. FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na Windows, na zlepšení bezpečnosi je k dispozici například sftp, scp, či ftps. Já myslel, že je jednadvacáté století a osmdesátá léta jsou již dávno pryč.
Windows se lisí od unixů celou řadou věcí. Na prvním místě celkovým přístupem. Unixy sídlily v klimatizovaném sále, do kterého se chodilo v galoších a bílém plášti. Windows používají stovky milionů lidí na svých stolech, plus prakticky všechny firmy, a tomu je jejich ovládání uzpůsobeno. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100. No a pak jsou tady ty detaily typu preemptivní a reentrantní kernel (v klasických unixech nevídáno, v Linuxu vídáno pouze pokud chcete nestabilní systém), architektura modifikovaného mikrokernelu (klasický UNIX i Linux má "osvědčený" monolitický kernel), škálovatelný SMP multitasking (bez preemptivního a reentrantního kernelu výkon s počtem CPU rychle klesá), podpora Unicode od úrovně kernelu (na unixech "elegantně" řešeno tak, že se na disku míchají názvy v různých code pages), prioritizace I/O, žurnálový FS (ten rozhodně klasické unixy neměly), ACID FS (ten snad vyjma MS nikdo nemá) atd. Z hlediska vývojáře rozsáhlá základna uživatelů, dobrá dokumentace a široká a stabilní platforma pokrývající i (z hlediska unixů exotické) věci typu 2D a 3D grafika, color management, komplexní skripty (třeba hindština), multimédia apod. Výsledkem je, že napsat aplikaci pro Windows je jednoduché a efektivní. Pravda, následkem je, že píše kdejaký idiot, a řada aplikací je zprasená, ale nebudeme hanět vynález knihtisku kvůli dnešním magazínům pro ženy ;)Shrnuto a sečteno: koho tu zajímají klasické unixy, když je zde řeč o Linuxu (pro rýpaly GNU/Linuxu)? A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak? Občas bych potřeboval, aby když něco kopíruju z jednoho disku na jiný, tak aby zbytek systému byl použitelný, tak by mne to zajímalo.
FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na WindowsSpíš bych řekl, že na Windows se používá častěji. Uživatelé GNU/Linuxu mají obvykle trochu větší povědomost o bezpečnosti a nešifrovaným protokolům se vyhýbají - spíše použijí SFTP, SCP, případně FTP/S (a tedy např. u protokolů SMTP, POP3 a IMAP často používají TLS).
A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
Hmm, dalsi pripad podivnosti Miocrosoftu - pokud uz implementuji nejakou zajimavou featuru, ktera neni zrovna dost "cool" pro bezne uzivatele a neni pro ni podpora v nejakem klikatoru, tak jeji existencui tutlaji tak, ze se o ni clovek dozvi pouze z MSDN, blogu ci googlenim, popr. tak, ze ji nekdo implemntuje v utilitce treti strany. Pripadne pro ni poskytnou command-line nastroj (casto s velmi kryptickou syntaxi a bez man(1)ualove stranky), o jehoz jehoz existenci se take moc nezminuji - treba takovy netsh toho umi mraky (napr. je mozne s nim prehazovat nekolik nastaveni sitovky pri prechazeni ze site do site bez DHCP), ale kolik pokrocilych uzivatelu Windows vi, ze neco takoveho vubec existuje? A je to opravdu jenom lajdactvi ze strany Microsoftu, nebo je v tom nejaky jiny, skryty zamer, nejake "plany v planech", treba aby uzivatele "moc nezmoudreli" a nezacli posilhavat po alternativnich OS?A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
mimo jiných věcí, o kterých se dlouho mohlo linux-FS jen zdátNapř.?
A co ty ADSka, taky už to k něčemu je?Četl jsem, že se to používá k ukládání náhledů obrázků a na další takové účely. Ale jak je to doopravdy, to nevím.
softlinky na adresare, hardlinky, da se namountovat jako adresar.Muzes prosim popsat, jak sek tomu daji wokna presvedcit? Nekdy by se mi to i hodilo, ale zatim umim jenom vytvorit zastupce (.lnk). Normalni softlink je preci jenom lepsi.
man mklink
Oh wait, ve windows neni man
No tak
Creates a symbolic link.
MKLINK [[/D] | [/H] | [/J]] Link Target
/D Creates a directory symbolic link. Default is a file
symbolic link.
/H Creates a hard link instead of a symbolic link.
/J Creates a Directory Junction.
Link specifies the new symbolic link name.
Target specifies the path (relative or absolute) that the new link
refers to.
Symbolicky odkaz na adresar se jmenuje junction.
mountovani do adresare se da naklikat v disk managementu (change drive letter and path)
SIS (není to spíš věc aplikací? Jak přesně by to mělo ve filesystému fungovat)Tady.
jsou tyhle věci k dispozici už dost dlouhoRozhodně ne tak dlouho jako v NTFS
Na NFS mi nešahej.
Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigrákůROFLMAO!
Co umeli Windows v 80. letech, ptam se??
Linux vytváří nekoncepčně skupina uhrovatých puberťáků.No... Mlčeti zlato.
Stačilo mi pár zdrojáků návštěvníků zdejších. Nebyla to zrovna výkladní skřím cechu programátorského.
Možná zrovna ten fvwm by to snad mohl zvládnout (střílím od boku), (v)twm zvládá akce jako (ukázka z konfiguráku):
AutoRaise
{
"xterm"
"xconsole"
/[Mm][Pp]layer.*/
/[Ll]inks.*/
/[Gg]aim.*/
/[Mm]ozilla.*/
/[Ff]irefox.*/
}
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)A zrovna s tímhle docela souhlasím, protože je to s tržním podílem dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Přesto, když mu někdo z jeho okolí (=já ne) nadělil k Vánocům Linux (dávat staré verze s prošlou podporou, to se dělá?), jeho reakce byla přinejmenším rozpačitá a vzhledem k tomu, že je pracovně vázán na několik specifických win-only programů, tak mu Linux skoro nemá co nabídnout.
S přihlédnutím k faktu, že většina "normálních" distribucí má doslova tragicky krátkou dobu supportu a že se navíc dost často stane, že kvůli nové verzi aplikace musí uživatel upgradovat celou distribuci (jinak přijde o hlavní výhodu, kterou jsou připravené balíčky v repozitářích; jistě, jednu - dvě věci zvládne člověk updatovat ručně, ale když už jich je třeba půltucet, tak to začne být docela otravné a kontraproduktivní) a také s přihlédnutím k tomu, že updaty dost často víc věci vybourají, než opraví, je malý zázrak, že má Linux alespoň takovou penetraci, jakou má.
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)
dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Raději bych se nepouštěl na tenký led se slovíčky většinový ; normální.