Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Za rok 2007 jsem četl a slyšel mnoho zajímavých informací typu FUD. Předkládám ty nejlepší, jak to vidím já.
Znáte další zajímavý FUD? Pochlubte se v diskusi pod tímto sdělením. Upozorňuji, že se jedná o striktně nemoderovanou diskusi a příspěvky s karmou menší než 100 mohou být také zveřejněny.
Tiskni
Sdílej:
Question: "GNU/Linux is not user-friendly"
Answer: "GNU/Linux *is* user-friendly, but not ignorant-friendly and idiot friendly"
UNIX byl navrhován s access control pomocí primitivního bitmaskového systému (rwx), a ani po 40 letech není ACL samozřejmostí. Autentizace uživatelů pomocí hashe v /etc/passwd (jeho načtení aplikací a ověření shody s hashem hesla napsaného uživatelem) je výsměch, ne bezpečnost. FTP a Telnet s plain text hesly jsou pak bezpečnostní katastrofou, stejně jako NFS autentizované jen číslem UID a GID. V osmdesátých letech si navíc unixy prošly spoustou buffer overfow exploitů (a to pokračuje až do dnešních dnů, v čemž unixy bohužel nejsou výjimkou). Takže pozor na unixy a bezpečnost ;)A kdo dneska používá NFS, v době, kdy existuje spousty jiných možností -- OpenAFS, Samba, určitě mnoho dalších. S Telnetem je to podobné, ve většině dněšních distribucí Linuxu defaultně není spuštěný, ono takové OpenSSH je prostě standart. FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na Windows, na zlepšení bezpečnosi je k dispozici například sftp, scp, či ftps. Já myslel, že je jednadvacáté století a osmdesátá léta jsou již dávno pryč.
Windows se lisí od unixů celou řadou věcí. Na prvním místě celkovým přístupem. Unixy sídlily v klimatizovaném sále, do kterého se chodilo v galoších a bílém plášti. Windows používají stovky milionů lidí na svých stolech, plus prakticky všechny firmy, a tomu je jejich ovládání uzpůsobeno. Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigráků tedy pochopitelně nenajdete; zato má systém nápovědu, a kvalitní GUI pro běžné úkony včetně administrace. GUI je stejně samozřejmé, jako na unixu terminál VT100. No a pak jsou tady ty detaily typu preemptivní a reentrantní kernel (v klasických unixech nevídáno, v Linuxu vídáno pouze pokud chcete nestabilní systém), architektura modifikovaného mikrokernelu (klasický UNIX i Linux má "osvědčený" monolitický kernel), škálovatelný SMP multitasking (bez preemptivního a reentrantního kernelu výkon s počtem CPU rychle klesá), podpora Unicode od úrovně kernelu (na unixech "elegantně" řešeno tak, že se na disku míchají názvy v různých code pages), prioritizace I/O, žurnálový FS (ten rozhodně klasické unixy neměly), ACID FS (ten snad vyjma MS nikdo nemá) atd. Z hlediska vývojáře rozsáhlá základna uživatelů, dobrá dokumentace a široká a stabilní platforma pokrývající i (z hlediska unixů exotické) věci typu 2D a 3D grafika, color management, komplexní skripty (třeba hindština), multimédia apod. Výsledkem je, že napsat aplikaci pro Windows je jednoduché a efektivní. Pravda, následkem je, že píše kdejaký idiot, a řada aplikací je zprasená, ale nebudeme hanět vynález knihtisku kvůli dnešním magazínům pro ženy ;)Shrnuto a sečteno: koho tu zajímají klasické unixy, když je zde řeč o Linuxu (pro rýpaly GNU/Linuxu)? A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak? Občas bych potřeboval, aby když něco kopíruju z jednoho disku na jiný, tak aby zbytek systému byl použitelný, tak by mne to zajímalo.
FTP lidé používají většinou ve stejném případě jako na WindowsSpíš bych řekl, že na Windows se používá častěji. Uživatelé GNU/Linuxu mají obvykle trochu větší povědomost o bezpečnosti a nešifrovaným protokolům se vyhýbají - spíše použijí SFTP, SCP, případně FTP/S (a tedy např. u protokolů SMTP, POP3 a IMAP často používají TLS).
A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
Hmm, dalsi pripad podivnosti Miocrosoftu - pokud uz implementuji nejakou zajimavou featuru, ktera neni zrovna dost "cool" pro bezne uzivatele a neni pro ni podpora v nejakem klikatoru, tak jeji existencui tutlaji tak, ze se o ni clovek dozvi pouze z MSDN, blogu ci googlenim, popr. tak, ze ji nekdo implemntuje v utilitce treti strany. Pripadne pro ni poskytnou command-line nastroj (casto s velmi kryptickou syntaxi a bez man(1)ualove stranky), o jehoz jehoz existenci se take moc nezminuji - treba takovy netsh toho umi mraky (napr. je mozne s nim prehazovat nekolik nastaveni sitovky pri prechazeni ze site do site bez DHCP), ale kolik pokrocilych uzivatelu Windows vi, ze neco takoveho vubec existuje? A je to opravdu jenom lajdactvi ze strany Microsoftu, nebo je v tom nejaky jiny, skryty zamer, nejake "plany v planech", treba aby uzivatele "moc nezmoudreli" a nezacli posilhavat po alternativnich OS?A prioritizace I/O ve Windows se nastavuje jak?SetFileInformationByHandle(). Obecné informace jsou tady.
mimo jiných věcí, o kterých se dlouho mohlo linux-FS jen zdátNapř.?
A co ty ADSka, taky už to k něčemu je?Četl jsem, že se to používá k ukládání náhledů obrázků a na další takové účely. Ale jak je to doopravdy, to nevím.
softlinky na adresare, hardlinky, da se namountovat jako adresar.Muzes prosim popsat, jak sek tomu daji wokna presvedcit? Nekdy by se mi to i hodilo, ale zatim umim jenom vytvorit zastupce (.lnk). Normalni softlink je preci jenom lepsi.
man mklink
Oh wait, ve windows neni man
No tak
Creates a symbolic link.
MKLINK [[/D] | [/H] | [/J]] Link Target
/D Creates a directory symbolic link. Default is a file
symbolic link.
/H Creates a hard link instead of a symbolic link.
/J Creates a Directory Junction.
Link specifies the new symbolic link name.
Target specifies the path (relative or absolute) that the new link
refers to.
Symbolicky odkaz na adresar se jmenuje junction.
mountovani do adresare se da naklikat v disk managementu (change drive letter and path)
SIS (není to spíš věc aplikací? Jak přesně by to mělo ve filesystému fungovat)Tady.
jsou tyhle věci k dispozici už dost dlouhoRozhodně ne tak dlouho jako v NTFS
Na NFS mi nešahej.
Příšernost typu vi, C shellu a nastavování editací konfigrákůROFLMAO!
Co umeli Windows v 80. letech, ptam se??
Linux vytváří nekoncepčně skupina uhrovatých puberťáků.No... Mlčeti zlato.
Stačilo mi pár zdrojáků návštěvníků zdejších. Nebyla to zrovna výkladní skřím cechu programátorského.
Možná zrovna ten fvwm by to snad mohl zvládnout (střílím od boku), (v)twm zvládá akce jako (ukázka z konfiguráku):
AutoRaise
{
"xterm"
"xconsole"
/[Mm][Pp]layer.*/
/[Ll]inks.*/
/[Gg]aim.*/
/[Mm]ozilla.*/
/[Ff]irefox.*/
}
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)A zrovna s tímhle docela souhlasím, protože je to s tržním podílem dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Přesto, když mu někdo z jeho okolí (=já ne) nadělil k Vánocům Linux (dávat staré verze s prošlou podporou, to se dělá?), jeho reakce byla přinejmenším rozpačitá a vzhledem k tomu, že je pracovně vázán na několik specifických win-only programů, tak mu Linux skoro nemá co nabídnout.
S přihlédnutím k faktu, že většina "normálních" distribucí má doslova tragicky krátkou dobu supportu a že se navíc dost často stane, že kvůli nové verzi aplikace musí uživatel upgradovat celou distribuci (jinak přijde o hlavní výhodu, kterou jsou připravené balíčky v repozitářích; jistě, jednu - dvě věci zvládne člověk updatovat ručně, ale když už jich je třeba půltucet, tak to začne být docela otravné a kontraproduktivní) a také s přihlédnutím k tomu, že updaty dost často víc věci vybourají, než opraví, je malý zázrak, že má Linux alespoň takovou penetraci, jakou má.
5. Normální člověk linux prostě nechce ani zadarmo. (Viz nejnavštěvovanější IT blog ČR.)
dlouhodobě kolem půl procenta pravda. Takže jakýpak FUD?
Raději bych se nepouštěl na tenký led se slovíčky většinový ; normální.