Tři důvody, proč linuxový desktop nemá budoucnost

27.9.2018 00:33 | Přečteno: 7071× | flame

(Jinou, než současnost)

"Tak jako každý rok, tak i letos oslavíme sté výročí narození Járy Cimrmana", tuto větu zná asi každý všeobecně vzdělaný Čech. Linuxovou variantou tohoto výroku pak je rčení: "Tak jako každý rok, i letos očekáváme rok linuxového desktopu". Následující řádky se pokusí nastínit, proč podobnost těchto dvou výroků není vůbec náhodná.

Představme si tedy nejdříve ony v nadpisu zmiňované důvody, jsou to:

1. GTK/Gnome
2. Debian
3. Peníze

Čísla jsou v seznamu pouze pro přehlednost, důvody nemusí být nutně v tomto pořadí, ostatně kvůli jejich provázanosti se o pořadí v zásadě ani hovořit nedá.

GTK/Gnome

Důvod, proč je v seznamu GTK/Gnome není nutný nijak rozepisovat přibližně polovině linuxové komunity (uživatelé QT/KDE), přesto tak, pro pořádek a uživatele Gnome učiním. Problémem Gtk (a na něm postaveném Gnome) není ani tak jeho otřesný vzhled, mizerný výkon, tragické UX a pověstná "přívětivost" pro vývojáře na Linuxu, ale především jeho prakticky nulová integrace na obou majoritních platformách - Windows a OS X. Pokud se rozhodnete ve vaší aplikaci pro GTK, zavřete si tím prakticky dveře pro jakékoliv masovější rozšíření na těchto platformách, což samozřejmě nechcete, protože jenom tady máte možnost na vývoj získat nějaké peníze, nebo alespon tu celosvětovou slávu, které se nenajíte.

Což si také většina vývojářů uvědomuje a proto můžeme z poslední doby vyjmenovat celou řadu projektů, které přecházejí, nebo již přešly, z GTK na QT. Namátkou například Wireshark, LxQT, Audacious nebo Subsurface. U posledního jmenovaného bych ještě podotknul, že pokud takový přechod ve svém SW provede sám Linus, který se, jak nás učí historie, ve svých inženýrských rozhodnutích příliš často nemýlí (a navíc není zrovna velkým příznivcem C++), "něco na tom bude".

Kolik znáte přechodů opačným směrem? Já žádný.

Proč je ale GTK/Gnome problémem linuxového desktopu, když to dle výše uvedeného vypadá, že každý kdo může od něj útíká? Je to proto, že velké linuxové společnosti - RedHat, Canonical i SUSE (Vědeli jste, že SLES má jako svůj jediný desktop Gnome, přesto, že "testovací" OpenSUSE je etalonem KDE distra?) se z nějakého, mě neznámého, důvodu rozhodli své a zároven jediné relevantní peníze na vývoj linuxového desktopu, investovat právě do GTK/Gnome. Linux je tak v situaci, kdy "drobní vývojáři", bez kterých se linuxový desktop neudělá a velcí hráči, bez kterých se nezaplatí tahají každý za jiný konec lana.

Debian

Druhý bod může být pro leckoho velkým překvapením. Zejména pak pro ty, co je živí linuxové servery nebo sítě a nedají na své Debiany v tomto nasazení dopustit. Realita je ovšem taková, že co se desktopu týče, je zkostnatělý Debian se svojí mantrou - "licenční čistotou" - jednou z nejhorších voleb pro linuxový desktop vůbec. Bohužel však také jednou z nejvíce doporučovaných (s derivátem Ubuntu) nováčkům. Což není zas tak překvapivé, když nejstálejšímy návštevníky linuxových portálů jsou právě ti, co je živý servery a sítě (tam dle legend Debian funguje).

Šance, že se čerstvý uživatel linuxového Debianu pro linux nadchne je minimální. Polovina věcí mu nebude fungovat proto, že je prostě v Debianu rozbitá (včetně bug reporting toolu, který mi při každém pokusu o odeslání reportu spadl. Kvůli 4 roky nahlášenému bugu...) a ta druhá nefunguje proto, že by vyžadovala "non-free" komponenty, které nejsou z ideologických důvodů (jednoduše) dostupné. I když tento třídní, pardon licenční boj, chlapci z Debianu poslední dobou taky trochu flákaj. Jak jinak si vysvětlit situaci, kdy balíček s GeoTIFFem je kvůli obsažené EPSG databázi "non-free", ale balíček GDALu, obsahující tu samou EPSG databázi, není? To zavání nebezpečným pragmatismem! (bez GDALu nebude z GISu fungovat nic, bez GeoTIFFu jenom malá část věcí).

Nový SW? Na Debianu zapomeňte. V ostatních distribucích může být roky, ale v Debianu se nějaký fundamentalista rozhodl, že pokud SW nemá vytapetované veškeré zdrojáky hlavičkou GPL licence, je to "serious licencing issue" a přes to vlak nejede.

Peníze

Ano, je to tak, David Grudl má pravdu. Najdou se mraky odborníků, co do opensource nepřispěli ani tolika řádky, kolik má seznam agentů STB na volebním lístku ANO, ale vám jako autorovi netriviálního a rozšířeného opensource projektu, který do něj investoval nezanedbatelnou část svého života, "poradí", že to děláte úplně blbě a jak jste neschopní, když na tom neumíte vydělat. Stejně jako ta drtivá většina autorů opensource, kteří to ještě nevzdali.

Ano, nějaké komerčně fungující opensource projekty tady jsou, ale desktop (a jeho aplikace) to rozhodně nejsou. I ten Canonical s jeho neomezenými zdroji nakonec seznal, že desktopem se neuživí a migroval na servery a cloud. Linux desktop můžete dělat pro zábavu nebo z nadšení, dlouhodobě udržitelné to ale není. Časem i ten největší entusiasta přijde na to, že už má jen dvě možnosti - bud ho to musí začít živit, nebo toho musí nechat. Něco jsem si o tom zjistil.

       

Komentáře

[pc2005]

Mě teda QT nepřijde nějak víc uživatelsky přívětivější než GTK. Já třeba C++ neumím (i když wrapper do C napsat umím, ale je to zbytečnej opruz). GTK mě taky nepřipadá nějak výrazně nepřívětivé. Ale nejspíš mám bias, já programuju výhradně konzolové nebo embedded aplikace.

Každopádně může být pořád mnohem horší situace, například s Motif toolkitem :-P.

Jinak k debianu: zrovna tuhle jsem ho instaloval v qemu-mipsel. Docela pohoda i když se z něj furt snažím vyhazovat zbytky systemd. Ale souhlasím, že v nonfree věcech je to peklo (mám notebook, který bez APU firmware ani nenabootuje).

[Martin Tůma]

Mě teda QT nepřijde nějak víc uživatelsky přívětivější než GTK. Já třeba C++ neumím (i když wrapper do C napsat umím, ale je to zbytečnej opruz). GTK mě taky nepřipadá nějak výrazně nepřívětivé. Ale nejspíš mám bias, já programuju výhradně konzolové nebo embedded aplikace.

Jak už jsem psal, ten obrovský rozdíl je především na Windows a OS X. Na OS X si dokonce musíte doinstalovat X server, aby vám GTK vůbec chodilo. Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická. Ale v dobách GTK1 a začátcích GTK2 se na to nedalo navíc ani koukat.

Každopádně může být pořád mnohem horší situace, například s Motif toolkitem :-P.

Pamatuju dobu, kdy jsem linuxu oproti windows vyčítal tu obrovskou roztříštěnost GUI toolkitů. Dneska? Věci s Motifem, WXWidgets nebo dokonce s Athenou už prakticky nepotkáte, zatímco na Windows je to dneska "každý pes jiná ves". Jednak proto, že sám MS už má asi 10 druhů GUI toolkitů a především pak proto, že v každé korporaci dneska sedí speciální oddělení hipsterů, kteří nedělají nic jiného, než že vymýšlí jak tu jejich aplikaci odlišit od ostatních...

[kralyk z abclinuxu]

Na OS X si dokonce musíte doinstalovat X server, aby vám GTK vůbec chodilo.

To zní jako fake news.

Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická.

To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba tree / nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.

Adendum: Jsem příznivec KDE a Qt, ale s Gnome/GTK nemám problém a z programátorského hlediska jsou IMHO víceméně rovnocenné, resp. každý má nějaké výhody / nevýhody. Cairo je možná v některých věcech pomalejší (tuším že např. text vykresluje pomalu), ale osobně se mi s tím API pracuje lépe než s QPainter, resp. přijde mi, že QPainter dobře podporuje jen use cases posvěcenné pro účely Qt, ale jakmile chci něco trochu custom, začne být neohebný. Ale to je do značné míry subjektivní. Qt má (asi?) o něco lepší cross-platform podporu, ale zase je v C++ a navíc vyžaduje code generation (MOC), kvůli čemuž je náročnější tvořit bindings do jiných jazyků. Je taky IMHO "molochovitější" než GTK, což je ale opět trochu subjektivní. Celkově je IMHO +/- šumák, jestli je daný program v Qt nebo GTK.

Před lety bych se dost možná přidal na stranu Qt a antagonizoval GTK, ale dnes už mi tenhle tribalismus přijde opravdu hloupý. Ten zápisek vypadá jako by byl napsán v roce 2008 a omylem publikován teď. IMHO otázka zastoupení OS Linuxu na desktopu už není tak důležitá a i tak je to IMHO v podstatě čistě obchodní záležitost, která s technickou podstatou nemá moc společného...

[Martin Tůma]

To zní jako fake news.

To zní jako slovíčkaření. Kdysi to býval XQuartz, dneska už je to samotný Quartz kompozitor, ale ta podstata, že musíte doinstalovávat nestandardní část grafického subsystému, ta zůstává.

To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba tree / nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.

Označujete každého, kdo má nějakou vlastní zkušenost (a tu mají všichni) za šiřitele fakenews? Navíc tvrdit, že je něco "fakenews alespoň v některých případech" je vyloženě směšný. Když někdo bude tvrdit, že je auto rychlejší než kolo, označíte ho za šiřitele fakenews na základě toho, že existují některé speciální trasy, kde tomu tak není?!

[kralyk z abclinuxu]

To zní jako slovíčkaření. Kdysi to býval XQuartz, dneska už je to samotný Quartz kompozitor, ale ta podstata, že musíte doinstalovávat nestandardní část grafického subsystému, ta zůstává.

Pro Qt aplikace ale taky potřebuješ Qt knihovny. V čem je tedy vlastně ten rozdíl?

Označujete každého, kdo má nějakou vlastní zkušenost (a tu mají všichni) za šiřitele fakenews?

Ne. Jako "fake news" (což je termín, který v téhle diskusi používám s nadsázkou) mi přijde tohle:

Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická.

GTK aplikací používám několikero a žádná nemá reakční dobu nebo rychlost vykreslování označitelnou za "tragickou", typicky jsou zhruba stejně rychlé, někdy i rychlejší než jejich Qt protějšky. A opravdu si nemyslim, že by to byly natolik specielní případy, že by se to dalo porovnat s tím příkladem auto vs kolo. To mi přijde dost za vlasy přitažené. Nemáš spíš ty nějaký specielní setup nebo specielní použití Qt/GTK?

[Martin Tůma]

Pro Qt aplikace ale taky potřebuješ Qt knihovny. V čem je tedy vlastně ten rozdíl?

Ten podstatný rozdíl je, že QT framework je součástí bundlu aplikace, zatímco (X)Quartz se musí instalovat samostatně. A to ani nemluvím o dobách OS X ~ 10.8, kdy si to člověk musel sám i stáhnout, dnes už mu to alespoň systém "nějak" nabídne.

[kralyk z abclinuxu]

Ten podstatný rozdíl je, že QT framework je součástí bundlu aplikace, zatímco (X)Quartz se musí instalovat samostatně.

Byla by citace? Co se koukám do dokumentace, GTK zřejmě může běžet pouze z bundlu a zřejmě poskytují i nějaký nástroj na tvoření těch bundlů. Když se dívám na gtk3 na brew, by-default se kompiluje s nastavením --without-x11 .

Dokumentace na mě dělá dojem, že GTK/Quartz != XQuartz, viz třeba Inkscape, který zřejmě XQuartz z nějkého důvodu stále vyžaduje, ale v Roadmapě mají:

Provide packages built with GTK+/Quartz: no requirement for X11/XQuartz

Tj. nevypadá to jen na nějaké slovíčkaření.

[Martin Tůma]

Je možný, že s tím v poslední době u GTK něco udělali, například u Gimpu taky píšou, že od 2.8 už X nejsou X potřeba. Některé GTK projekty ale, zdá se, X stále vyžadují. Takže ano, je možný že 10 let po QT už není X server na OS X potřeba ani pro GTK. Jak je to aktuálně s Quartzem (bez X, ale ten se taky instaloval extra) netušim, dlouho jsem nic v GTK na OS X neinstaloval.

[Josef Kufner]

Řekl bych, že to bude vedlejší efekt přechodu na Wayland.

[pc2005]

Jj určitě, navíc mám dojem, že GTK dokáže běžet (omezeně a jednovláknově) i na čistým framebufferu. Vyžadovaná závislost na Xkách by pak byla nelogická.

[Josef Kufner]

Nutno však dodat, že Qt to umí už mnoho let a viděl jsem i demo, kdy Qt okno bylo vykreslováno na zeď ve 3D bludišti (2008), nebo do okna webového prohlížeče.

[pc2005]

Jj. To nebyl argument o shození QT.

[xkucf03]

To mi připomíná můj skoro deset let starý zápisek: QWebClient - demo :-)

[kralyk z abclinuxu]

Jak je to aktuálně s Quartzem (bez X, ale ten se taky instaloval extra) netušim

Quartz je grafická vrstva OS X.

[Martin Tůma]

Otázka je, jestli jsou všechny jeho součásti nutné pro GTK integrální součástí OS X. Třeba nedávno jsem určitě instaloval nějakej Quartz "addon", aby se v systému dalo nastavovat/emulovat hidpi rozlišení. Možná to ale vždy byl opravdu XQuartz, co GTK aplikace vyžadovaly.

[xkucf03]

Mám tomu rozumět tak, že problém "linuxového desktopu" vidíš v tom, že některé proprietární OS (Apple Mac OS / MS Windows) jsou špatně použitelné s GTK?

[Martin Tůma]

Jako problém vidím to, že velcí hráči (RedHat, Cannonical) tlačí nekvalitní toolkit, který projekty, pokud na to mají zdroje, opouštějí. Pro spoustu těch projektů je tragická podpora dalších platforem jeden z hlavních důvodů. Takže v zásadě ano.

[xkucf03]

GNU/Linux mám na desktopu už skoro dvacet let a v průběhu času jsem používal jak Gnome, tak KDE a míchání aplikací používajících různé knihovny nepovažuji za zásadní problém. Resp. vždy to byl spíš kosmetický problém a i to je dnes z větší části vyřešené.¹ Nevím tedy, proč by mělo až tak vadit, že nějaká velká firma staví svůj desktop na GTK, když ty aplikace můžou vedle sebe koexistovat v jednom systému.

_{[1] a přijde mi, že líp směrem KDE/Qt aplikace v Gnome/GTK prostředí (zapadne celkem dobře) než naopak; nicméně ani provozování GTK aplikací v KDE nepovažuji za nějakou velkou tragédii}

[Martin Tůma]

Jistě, nejednotný vzhled, chování a dvojnásobné paměťové nároky se dají přežít. Ale ideální to rozhodně není...

[k3dAR]

idealni je GTK prostredi a GTK aplikace, obzvlast pokud resis pametove naroky a jednotny vzhled

[kralyk z abclinuxu]

Pro spoustu těch projektů je tragická podpora dalších platforem jeden z hlavních důvodů.

Jistě, nejednotný vzhled, chování a dvojnásobné paměťové nároky se dají přežít. Ale ideální to rozhodně není...

Jak tragická podpora dalších platforem? Jak dvojnásobná paměť? Můžeš to nějak podložit, nebo to zas je jen nějakej pocit?

Tohle už je normální trolling. O tom, jak funguje GTK na OS X zjevně víš kulový, vzhledem k tomu, že nejsi schopen rozlišit XQuartz a Quartz.

A ten exodus aplikací od GTK ke Qt je vidět kde? Zmínil jsi 3 prográmky, z nichž např. já znám jeden (Wireshark) a LXDE. Wireshark je z nich asi nejznámější. Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora na OS X, což ale bylo před 5 lety a je otázka, jestli by to rozhodnutí udělali dneska znova stejně. Takže to máme kolik, 1 relativně rozšířený software a 3 ne moc známé kusy během posledních 5 let? To je teda fakt exodus Mezitím spousta programů vesele dál používá GTK+ a přibývají nové. Mimo jiné oba hlavní browsery na Linux používají GTK+. Thunderbird ditto.

Já mám naopak pocit, že Qt začíná v posledních letech trochu zapadat. (Což mě mrzí.) QML se příliš neujalo a nevim, jestli to dobudoucna utáhnou jen na C++ toolkitu. Jako velký problém Qt vidím to, že se nezbavili MOCu, takže kompilace Qt aplikací stále vyžaduje generování kódu. Přitom IMHO už by si dnes vystačili se standardním moderním C++.

[Martin Tůma]

Má smysl s tebou vůbec diskutovat, když v jednom příspěvku jseš schopnej zároveň napsat: "Jak tragická podpora dalších platforem?" a " Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora (GTK) na OS X"?! Ano, je možné, že nově již GTK na Macu nepotřebuje instalovat Xserver, ale 10 let tomu tak nebylo. O standardním Mac look&feel ani nemluvě, to nemá GTK na Macu (ani Windows) dodnes.

[kralyk z abclinuxu]

Má smysl s tebou vůbec diskutovat, když v jednom příspěvku jseš schopnej zároveň napsat: "Jak tragická podpora dalších platforem?" a " Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora (GTK) na OS X"?!

A zbytek té věty jsi nedočetl? → "což ale bylo před 5 lety a je otázka, jestli by to rozhodnutí udělali dneska znova stejně".

Ano, je možné, že nově již GTK na Macu nepotřebuje instalovat Xserver, ale 10 let tomu tak nebylo.

A to je dnes relevantní jak? Stejnětak to, že před 5 lety byla GTK podpora na OS X tragická je dnes relevantní jak?

O standardním Mac look&feel ani nemluvě, to nemá GTK na Macu (ani Windows) dodnes.

A tohle je spolehlivá informace, kterou jsi schopen doložit, nebo si to zase budu muset jít dohledat, přičemž zjistím, že operuješ s 5 let starými informacemi a/nebo si pleteš technologie?

Jinak aby bylo jasno, nejsem žádný extra velký fanoušek GTK - jak už jsem psal, každý ten toolit má nějaké své pro a proti a je klidně možné, že Qt má podporu OS X i dnes o něco lepší. Nicméně sorry, ale ty tady píšeš vyloženě nesprávné / outdated informace.

[Martin Tůma]

Ne, nemá.

[kralyk z abclinuxu]

Teď jsem si přečetl tvou patičku a už tomu stylu vedení diskuse rozumím lépe

[Martin Tůma]

A ta dvojnásobná paměť je samozřejmě myšlená pro GTK a QT knihovny zároveň.

[kralyk z abclinuxu]

A ta dvojnásobná paměť je samozřejmě myšlená pro GTK a QT knihovny zároveň.

Aha, hmm, tak to je ale snad ještě větší kravina, zaprvé aplikační data toho typicky sežerou násobně víc než knihovna toolkitu. Zadruhé, jaký používáš prohlížeč? Pokud nejsi pankáč s Konquerorem nebo něčim takovým alternativním, tak nejspíš závisí na GTK, takže pak není moc co řešit...

[xxx]

Koho z uzivatelu zajima terminal a rychlost vypisu tree?

[debian]

Většinu současných, kteří linux chtějí používat

[xxx]

 
 - GUI stoji za hovno
 + text v terminalu skrooluje rychlosti 2M radku/sec

Jenom nevim jestli je to system pro dolni nebo horni 1%

[debian]

To je ale věc vkusu, mě naopak GTK3 aplikace na bspwm vyhovují ze všeho nejvíc - šetří místem a vypadají pěkně. Nevidím rozdíl v rychlosti Qt a Gtk; co jsem si teď zkusil, tak ty Gnome aplikace uměle "zdržují" animacemi (v uvozovkách, protože se mi to líbí), které se dají vypnout. Nejsem odvařenej z dialogu pro výběr souborů a "budiž", ale to je jediné, co bych tomu mohl vytknout.

[kralyk z abclinuxu]

Koho z uzivatelu zajima terminal a rychlost vypisu tree?

Nevim, mě třeba ne, tj. používám celkem spokojeně konsole, i když je pomalejší. Byl to jen příklad srovnání.

[J. M.]

To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba tree / nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.

Přesně tohle je pro mě naopak důvod, proč i v GTK+ prostředí (Xfce) používám Konsoli, protože libovolný GTK+ terminál prostě vykresluje trhaně, žádný neumí vykreslovat plynule, na rozdíl od Konsole (a prakticky libovolných jiných, jako xterm). Nejen při věcech jako držení klávesy v příkazovém řádku, ale hlavně v Midnight Commanderu je to škubání strašně otravné (několik drobných škubnutí za sekundu, a celkově dojem nižšího framerate). Možná to ani není problém GTK+, ale nějaká neodstranitelná vlastnost zadrátovaná v libvte, na které jsou všechny GTK+ terminály, co jsem zkoušel, založené, ale každopádně s popisem autora blogu souhlasím. Za celou dobu, co používám Linux, je GTK+ oproti Qt zárukou horšího výkonu, výrazně vyššího vytížení procesoru při mnoha srovnatelných věcech, pomalejšího vykreslování a někdy i různých artefaktů (třeba blikání při pomalém naskakování dialogů v novějších verzích GTK+). Prakticky všechny programy, které přešly z GTK+ na Qt, zaznamenaly zlepšení rychlosti.

[okbob]

Popisovaného chování jsem si nevšiml na jediném notebooku, který mám - a to mám 15 let staré veterány. To vypadá na problém s akcelerací. Co máte za hw, případně, co máte za grafickou kartu?

[Lyco]

Tak jsem to zkusil, výsledek byl neprůkazný: tree v konsole (KDE 5) doběhlo cca o sekundu dřív než v Terminal (Xfce). Nepřesnost svého okometrického měření odhaduju na cca 1 sekundu.

Testováno na aktuálním Arch Linuxu, obě aplikace běžely na mém KDE/Plasma desktopu.

Takže tvůj příspěvek prohlašuju za fake fake news

[Josef Kufner]

time tree /

Je to trochu přesnější než oko.

[kralyk z abclinuxu]

Tam nejde ani tak o to, jak rychle to doběhne (což mj. závisí na I/O), ale jak plynule přitom ten terminál vykresluje.

[Aleš Kapica]

To ale většinou nesouvisí ani tak s tím jestli je použito Qt nebo GTK, ale s tím, jestli funguje akcelerace desktopu.

[kralyk z abclinuxu]

Nemyslim si, že by to mělo jakoukoli souvislost s akcelerací, AFAIK obě implementace renderují na CPU do pixmapy.

Existují implementace, které obsah terminálu renredují přes OpenGL, ale afaik to není případ ani konsole ani Gnome VTE.

[okbob]

Může to být o optimalizacích pro 2D operace. Někde mám Asuss EEPC 1000H - Gnome2 tam běhalo velice slušně, protože 2D operace byly nějak akcelerované - Gnome3 už bylo výrazně horší, protože z nějakého důvodu přestalo používat na této kartě 2D hw akceleraci. Jednalo se ale o už ve své době výkonnostně slabý počítač. Ten propad byl vidět na VTE. Gnome je bez HW akcelerace hodně líné.

[pc2005]

Věci s Motifem, WXWidgets nebo dokonce s Athenou už prakticky nepotkáte

Pokud chceš dělat hardcore věci s Xilinx FPGA gen6, včetně a níž, tak motif potřebuješ. WxWidgets jsem tuhle zrovna musel rekompilovat, protože stačí změnit i jen minor verzi systémovejch knihoven a už to nefunguje.

[kralyk z abclinuxu]

WxWidgets jsem tuhle zrovna musel rekompilovat, protože stačí změnit i jen minor verzi systémovejch knihoven a už to nefunguje.

To bude možná tím, že oni tam mají nějakej ABI check, kterej je zřejmě v mnoha situacích moc striktní. V Archu je na to patch.

[pc2005]

Dík za patch i když teda ve slackwaru to bude zábava udržovat .

[xkucf03]

Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická. Ale v dobách GTK1 a začátcích GTK2 se na to nedalo navíc ani koukat.

Zajímavá zkušenost, ale já mám úplně jinou. Teď používám už delší dobu KDE/Qt (a v něm řadu i GTK aplikací, neřeším to), ale před lety jsem používal Gnome/GTK a moje volba byla daná z velké míry právě tím, že GTK šlo velmi dobře stylovat, už tehdy existovaly spousty vzhledů a ten desktop mohl vypadat úplně libovolně (a tedy i libovolně hezky nebo libovolně hnusně). Preference se v čase mění, dneska mám radši umírněnější design, ale tehdy jsem z toho byl nadšený.

[kolcon]

Mne dokonce pripada Qt extremne hnusne na koukani...

[xkucf03]

Který styl? Pusť si třeba:

kcalc -style=Adwaita

Dneska je volba mezi Qt a GTK spíš otázka programátorských preferencí než vzhledu pro uživatele.

[Petr Tomášek]

Naopak, z hlediska použitelnosti není větší sračky než Qt/KDE.

To, že Gnome/Gtk jde v posledních 10 letech do prdele, na tom nic nemění...

Stačí se podívat na ten naprosto nepoužitelnej a nepřehlednej filedialog v Qt a člověku je na zvracení.

[kralyk z abclinuxu]

To bude ze stresu. Zkus tohle.

[Fluttershy, yay!]

Stačí se podívat na ten naprosto nepoužitelnej a nepřehlednej filedialog v Qt a člověku je na zvracení.

Spíš naopak. Používám různé obezličky jako drag&drop, abych se vyhnul souborovému dialogu GTK, protože to nové rozhraní v GTK 3 je šílené (ale ať mu nekřivdím, už to aspoň není tak neskutečně pomalé jako v dobách GTK 2).

[Kdakel]

Tři důvody je pořád méně, něž počet důvodů, proč zase M$ Windows (pokud nedojde k nějaké razantní změně) nemá u mě jako desktop budoucnost

Osobně považuji Windows 10 za (konečně) relativně kvalitní systém. Většinu věcí, které mi na Windows připadaly vždy zaostalé a nekvalitní již MS ve Windows 10 opravil. Bohužel, vzhledem k telemetrii, kterou má tento systém by-default povolenou a integrovanou bez možnosti ji rozumným způsobem zakázat, je pro mne osobně Windows 10 nepoužitelný a jsem vděčný za linuxový desktop, který je i přes své mnohé problémy stále tím nejlepším, co lze na osobním i pracovním počítači používat.

[Vantomas]

Já jsem z Linuxového desktopu utekl k macOS. Používal jsem Fedoru, bylo to spolehlivé a funkční, ale chtěl jsem nějakou změnu a projít si údajným peklem po svém, abych věděl, kdo mluví pravdu a kdo lže. Dnes už bych se nevracel, ten jablečný systém nabízí ty lepší věci z kombinace Linuxového a Windows světa.

[luky]

Zalezi, co delate. Jablecny system znacne zaostava v dostupnosti negui aplikaci (napriklad ruzna SDK a krizove prekladace pro embedded vyvoj) a ve virtualizaci (spatny vykon virtualizovaneho prostredi, nemoznost PCI passthrough...).

[debian]

Ok, dej mi vědět až umře, abych ho přestal používat.

Nevidím na současném stavu nic špatného, naopak se mi nelíbí moderní snaha linux zwindowsatět flatpacky a programy v nodejs, aby to bylo přívětivější nováčkům. Netoužím po jeho větším rozšíření a jímá mě hrůza, když si přestavím tu hromadu blbců, která ho má najednou používat. Asi už jsem starej kmet, ale nepotřebuji aby každý používal to co já - stejně jako nikdo nemusí poslouchat hudbu co poslouchám a nosit oblečení co se mi líbí.

[Martin Tůma]

Ten zápisek je pouze o tom, proč to jiné nebude, ne jestli je aktuální stav (pro mě) dobrý nebo špatný. A ano, hůře může být vždy. A ne, příznivcem flatpacku taky zrovna nejsem.

[debian]

Tak v tom případě je to pozitivní zpráva

[xxx]

No need to be grumpy. Je videt, ze ti chybi CoC v projektu.

[smazáno]

To tam bude mit jako dalsi spam vedle toho "udelej flatpak balicek" velice brzo ;).

[smazáno]

Nice way to greet somebody who appreciates the application and was only trying to help the community by increasing the availability of it.

Hahaha, to je fakt stejna retorika, kterou pouzivaji trolove co tlaci CoC :).

[smazáno]

Haha, to je dobre, ten ucet "thecursedfly" je ocividne sockpuppet "vyvojaru" flatpaku a spamuji tim projekty at udelaji flatpak balicek. Jinou aktivitu ten ucet prakticky nema.

[smazáno]

K tomu si pridej, ze vyvojari Flatpak priznali, ze vi ze je flatpak silene deravy (neupdatovane zavislosti v runtimech i aplikacich, prakticky nefunkcni sandbox), ale stejne jedou takovyto spam.

Je skoda, ze linux nemel budoucnost 5 let zpatky :( a nezustal zaseknuty tam.

Je komické, jak mnozí "old school linuxáci", kteří jsou proti systemd, Flatpaku a vlastně proti všemu novému ani nejsou schopni napsat správně jméno té konkrétní technologie.

[k3dAR]

napsal nekdo, kdo se neni schopnej ani podepsat

Protože podepsat se jako k3jdA je strašný rozdíl

[k3dAR]

hlavne je rozdil mit nebo nemit blbe kecy

[rajcze]

Akorat u vas dvou tam rozdil neni zadnej... https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam

[vencour]

Kam směřujete, kam v horizontu roku, pěti, patnácti let?
Gentoo pořád žije. Přijde mi, že slušně žije. Ubuntu se dá používat. V nouzi vytáhnu dvd Knoppixu na flashce. Stačí mi to.
Asi je to i tom, že to zatím jede, kdo se o debian apod. staral, tak u něj zatím je. Jestli to jednou nebude ... tak lidi zareagují.
I Linus si dává přestávku (kdyby to někomu uteklo jako mně). Tak proč by měl zrovna linuxový desktop mít nějaké jasné stoupající tendence/čísla? Kdo ho chce ho má. Zbytek poslouchá volání stáda. Možná. Nebo hledá. Nejen desktop a nejen sebe.

[Honz]

právě ti, co je živý servery
Má cenu číst dál...?

[Martin Tůma]

Určitě. Zcela jistě to není jediná gramatická chyba, co tam je, takže si každý správný grammar nazi přijde na své!

[Heron]

A pochopil teda někdo, co ten Grudl vlastně chce? Viděl jsem několik videí a pochopil jsem v podstatě jen to, že z vývoje čehosi pro php v Česku nemá nekonečné množství peněz. (To už jsou jen tři důvody proč se tak nestalo.) A obvinil z toho OSS (nebo politický směr, podle toho, ze které strany se na to díváme).

[KS]

Asi tak. Není nad podnikatele, kteří hledají chybu u svých zákazníků.

[xxx]

No spis se u open source jeden cas tvrdilo, ze jeho uzivatele (at uz jednotlivci nebo firmy) budou za jeho pouzivani platit vyvojarum dobrovolne. Tak po nekolika letech prisel na to, ze to tak neni. Zbytek je jen takova omacka.

[Aleš Kapica]

Stačila mi první věta odkazu: David Grudl už asi deset let vyvíjí PHP framework Nette,…. Ten člověk je z jiného světa a bude jen dobře když v něm zůstane.

Rozšíření linuxového desktopu není otázkou toho jak je kvalitní, co umí, atp. V reálu je to jinak. První otázka BFU: "Pojedou mi tam aplikace pro Windows?". Ne že by se ten člověk vůbec zamyslel nad absurditou svého dotazu, naopak ještě při odpovědi: "Možná…" protáhne obličej.

A pak nastupuje druhé kolo: "Dostanu se na svoji poštu na seznamu(google, centrum,…)?". Když mu to odkývete a on tedy milostivě svolí, že to zkusí, je následně zděšený z kvanta možností, které předtím neměl a najednou má.

Zkrátka. Je potřeba si uvědomit, že většina lidí není mentálně na svobodu rozhodování vůbec připravena. Ba co hůř – děsí se jí. Proto to ostatně kolem nás vypadá, jak to vypadá. Věšině život v klecovém chovu zkrátka vyhovuje.

[Heron]

Měl jsem rozepsaný komentář o tom, co je to vlastně desktop (podle mě nejlepší definice desktopu je počítač s Windows - pochopitelně záměrně provokativní) a jestli to fakt chceme ale raději jsem to smazal.

První otázka BFU

Je na hry. Potom následuje zbytečná diskuse se závěrem, že na hry je nejlepší Windows (+ pochopitelně Intel a nVidia) a potom stačí poukázat na to, že existují i herní konzole (hint: a jejich HW a v případě Playstation i OS ) a nedejbože mobily a kam se hrabe podíl Windows na herním trhu a další flame může začít. Úplně zbytečný.

není mentálně

To bych ani neřekl. Ti lidi prostě používají nějaký default a nepřemýšlím nad tím. Windows si ve skutečnosti skoro nikdo nevybral. A je to ve všech oborech, prostě nástroje pro masy vždy vypadají naprosto jinak než nástroje pro profíky. (A je úplně jedno, jaký je to obor, tohle platí napříč.)

[johnyK]

nejlepší definice desktopu je počítač s Windows

to je i podle me naprosto spravna formulace. Nekdo by jeste prihodil Apple Mac , ale to vlastne na te defini nic podstatneho nemeni.

[Aleš Kapica]

…se závěrem, že na hry je nejlepší Windows (+ pochopitelně Intel a nVidia)

To platilo možná tak před několika lety. Vše co mě zajímalo a nemělo linuxovou alternativu mám rozběhané v PlayOnLinuxu. Proto ostatně ta odpověď: "Možná…". Dnes není argumentem jestli aplikace pojede pod Linuxem, ale jestli to bude mít smysl. Zcela konkrétně:

Kamarádka rozjíždí ordinaci. Firma, od které koupila RTG čtečku dodává buď čtečku + software, nebo komplet čtečku + widlácký komp se software + monitor. Cenový rozdíl minimální. Proč by si teda měla přidělávat vrásky a řešit instalaci, když to může koupit out of box. Servis si musí platit tak jako tak. Takže má linuxový desktop s widlema ve virtuálu, kvůli obskurním aplikacím a z kompu u čtečky si ukládá data skrze něj do adresáře svého linuxového destopu.

Tím primárním důvodem proč se rozhodla takto bylo především zobrazovací zařízení, které chtěla mít u té čtečky. Nejlevnější alternativu s HDMI kabelem nebylo možné realizovat a pokud by to řešila nějakým síťovým zobrazovadlem, tak by stejně musela mít nějakou krabici s OS. Takže proč to komplikovat.

[Heron]

To platilo možná tak před několika lety.

No ten komentář nebyl ani tak o tom, co platilo nebo neplatilo, ale co ti lidé říkají dnes. A dnes říkají to co jsem napsal (i když už to dávno ani po HW stránce není pravda).

K tomu příkladu s RTG, tak tam bych taky trval na dodání a servis všeho out of box, protože to je specializované zařízení. I kdyby tam byl linux, tak bych to považoval za black box a vůbec bych do toho nerýpal.

[johnyK]

pan Grundl neformuloval svuj problem dostatecne precizne a proto z toho vznikla jakasi diskuze, ze by udajne OSS nemela fungovat. Ten bulvarni nadpis clanku, ktery mel za ukol zaujmout ctenare (v dnesnich medich je to bezna praxe) tomu nasadil korunu.

Z tech diskuzí a odpovedí pana Grundla nakonec vyplynula ta spravna formulace:

jestlize nekdo vyviji OSS, tak nemuze soucasne zit ze sluzeb, ktere nad timto OSS nabizi.

Toto je pravdivy vyrok a pan Grundl se ptal, jake jine modely k obzive by komunita nabizela.

Vetsina diskutujicich mu na to odpovidala, ze OSS je bezva, pan Grundl je hloupy podnikatel a ze ma nabizet sluzby nad tim vlastnim OSS

[xxx]

A plati to i v pripade U-Bootu a Bootlin?

[Jacob]

jestlize nekdo vyviji OSS, tak nemuze soucasne zit ze sluzeb, ktere nad timto OSS nabizi.

Ehm... a proč by to nešlo? V první řadě závisí na charakteru služeb - některé určitě lze nabízet a současně dělat na vývoji, protože nemají tak velkou režii, a ve druhé řadě je samozřejmě možné založit firmu a najmout lidi, kteří tu službu poskytují, a ze zisku financovat vývoj daného FOSS (nebo sama sebe a pokračovat ve vývoji).

[deda.jabko]

pan Grundl neformuloval svuj problem dostatecne precizne

Tak jedna to byl pan Grudl a z te nasledne diskuze to bylo vice nez zrejme.

Grudl si chce vyvijet svuj projekt a chce, aby ho jini platili. Proc? Proste proto. V te diskuzi pak neustale zamital, jakykoliv jiny obchodni model nez byla jeho puvodni predstava, ze ho proste jini musi platit, proste proto. A tim chtel ukazat, ze open source, en bloc, proste jako obchodni model nefunguje.

Paradoxni je, ze se mu na zaklade teto kampane (o tom, ze OSS nefunguje) podarilo nasbirat nejakych 160k mesicne na prispevcich na projekt.

Vetsina diskutujicich mu na to odpovidala, ze OSS je bezva, pan Grundl je hloupy podnikatel a ze ma nabizet sluzby nad tim vlastnim OSS

Na penize v OSS neni zase takovy problem si sahnout (a nemusi to byt konzultace, i kdyz ty jsou nejpohodlnejsi). Ale prijde mi, ze Grudl se ani nechce moc snazit ty penize ziskat a tak to radsi vsechno svede na OSS a z toho ta kontroverze.

[xxx]

Ja si teda myslim po precteni kusu diskuze na Lupe (Ponkrac included), ze pan Grudl si mysli, ze kdyz bude vyvijet software jako OSS, tak se ze vzduchu budou automaticky zhmotnovat penize. Nebudou, a neplati to ani pro closed source SW.

V obou priadech je treba vzdy resit spoustu blbosti okolo, a je to treba duvod proc spousta lidi radeji zustava zamestnanci.

[Jack Bean]

Přesně tak. Rozdíl je v tom, že v případě CSS nikdo nenadává na CSS jako takový a neklade mu za vinu svůj vlastní obchodní neúspěch.

[Martin Tůma]

Neřekl bych, že si to myslí. Spíš tvrdí něco jako: "Pozor na názory, že když budete vyvíjet oss, budou se automaticky zhmotňovat peníze. OSS je komunismus a vy budete v pozici toho chudáka, kterej to zadarmo odedře." Pod vlivem této ideologie si to sám možná myslel na začátku, ale dneska už si to rozhodně nemyslí. Což dokládá už pouhý fakt, že ještě nezemřel hlady.

Ty reakce tam, stejně jako tady mi ale připadaj, jako by někdo na vesnici zašel za místnim trenérem fotbalové mládeže a začal na něj: "Ty jseš úplně neshopnej chudák Franto, ty nám tady roky trénuješ děti ale uživit se tim nedokážeš a ještě si teď dovoluješ za to chtít peníze a vyhrožovat, že s tím jinak budeš muset seknout!"...

[xxx]

To, ze OSS je komunismus, je takova zkratka, ktera ma historicke koreny, z doby, kdy uzivatele byli zaroven programatori. Tedy kdy se cekalo, ze tihle uzivatele budou program zaroven pouzivat i upravovat a svoje upravy zverejnovat. A skutecne to asi jak ten komunismus (ne)fungovalo.

Pokud si nekdo nevsiml, tak tohle uz davno neplati. Jsou tady proste programatori a uzivatele, kdy uzivatele proste produkt pouzivaji a programatori vyvyjeji. Pokud je zdarma, pak za jeho pouzivani uzivatele neplati. A je uplne jedno jestli je produkt zadarmo, protoze je to freeware (bez otevrenych zdrojaku), nebo protoze je open source. Jak je to s vecma zadarmo je taky znamo, ze.

Nakonec jsem zkouknul tu prednsku. V podstate je o tom co cloveka ceka za problemy pokud bude vyvyjiet 11 let OS PHP framework. Jsou to docela zajimavy, ale nikoliv objevny, postrehy. To co vsak DG chybi je odstup. Takze to co popisuje jako problem OS, je ve skutecnosti casto problem vedeni jakehokoliv tymu, vyvoje sw, jedneni se zakazniky, prodeje cehokoliv, etc. A samozrejme neco jsou skutecne dusledky toho, ze kdo je k dispozici zdarma.

Ono kdyby si byl schopne rict, ze "Nette je jeden asi tak z miliardy posranejch PHP frameworku co Ponkrac pise za 14 dni. (A prumernej student jako semestralku)", tak by se mu v mnoha vecech velmi rychle rozsvitilo.

PS: Franta se ne to muze vybodnout a jit vydelavat, nebo presvedcit rodice, ze neni neschopnej chudak, a at za potomky plati. Stejne moznosti ma DG.

[Gilhad]

Napriklad ja si nevsiml. Normalne kod pouzivam, ale kdyz mam problem, tak se ho snazim resit a to obcas znamena kouknout do zdrojaku a udelat sem tam nejakou opravu. V takovem pripade ty opravy posilam zpatky vyvojarum (neb jsem liny uzivatel a radsi si to stahnu v pristi verzi oprave, nez abych to furt udrzoval osobne) a oni to bud prijmou, nebo neprijmou, nebo na zaklade toho udelaji vlastni opravu, ktera to resi. A kvuli tomu potrebuju open source, nikoli pouhy freeware.

Par mych oprav bylo prijato, par bylo modifikovano (ci zcela prepsano, jako pauzy okolo klaves v xnee) a zacleneno a par jsem holt par let tahnul sam, dokud to pro me melo smysl a nektere si ode me tahali i jini (treba upravu KMailu), jine byly natolik zprasene, ze chodily jen na mem pocitaci (napriklad patch podpory jednoho binarniho blobu v kernelu, kde jsem to tahnul prez nekolik verzi, ktere ten blob podporovaly a par dalsich, ktere uz ani omylem, dokud upstream neprisel s funkcnim ovladacem zcela jineho razeni).

Nektere byly proste odmitnuty a stejne si je drzim dal, dodnes (jako parsovani data v Djangu), protoze je dodnes aktivne pouzivam.

Ale stejne jsem prevazne uzivatel OSS...

[xxx]

A?

[Martin Tůma]

Hlavní poselství tý diskuze na Lupě je ale samozřejmě to, že Ponkrác píše 20000 řádků za 2 tejdny. Jakej tragéd jsem v porovnání s ním já, kterej na to dře 3 roky...

[PetrHL]

Nejde o nabízení služeb. Pořádá školení, sám jsem na něm byl a bylo fakt dobré. On se jen u svého projektu nechtěl živit školením a podporou. Když se mu to neplnilo, začal vinit OSS. Těžko vám bude někdo dávat peníze na projekt, když si na twitteru autora přečte, jak chlastá, jak končí s vývojem atd. Chlastání bylo myšleno jako vtip, ale z těch tvítů a z jejich množství, to fakt nebylo poznat.

Kvůli jeho chování a kecům jsem s Nette skončil. Už mi na něm dobíhají jen nějaké staré projekty, nové jsou všechny v Symfony. Mu to může být jedno, nic jsem mu nikdy nedal zpět, možná pár rad na fóru a účasti na školení.

Svůj open source projekt vyvíjím 11 let, mám několik tisíc uživatelů z celého světa a vůbec si neumím představit, že bych se k nim choval podobně jako on. Projekt mě neživí, i když by možná trochu mohl. Nemám ambice jej ale do výdělečného modelu překlápět a ani bych to neuměl.

[Martin Tůma]

Já ho chápu naprosto přesně. A předpokládám, že stejně tak každý, kdo rozjel a vede nějaký netriviální OSS projetkt, do kterého vrazil roky práce a používají ho desetitisíce lidí. V jistý okamžik zjistíte, že pokuď se chcete dále věnovat pouze tomu prokjektu a ne se stát podnikatelem a řešit úplně jiné věci, jsou všechny ty řeči o komunitě jenom keci, protože podpořit ten projekt finančně není ochotný téměř nikdo (Ano vím, najdou se výjimky). (Ne)Funguje to přesně jako ten komunismus.

[debian]

Podle této logiky by měl Grudl darovat většinu svého (libovolného) výdělku OSS vývojářům, na jejichž práci svůj projekt postavil. Ale to on nechce, chce být tím prvním a posledním článkem řetězce, který inkasuje chechtáky. A nikdo mu to nežere.

[Martin Tůma]

Nikde jsem nečetl, že by očekával, že lidi budou platit pouze a jenom jemu a nikomu dalšímu. To, že někdo "chce svojí část" ještě neznamená, že musí zároveň odpírat jiným tu jejich.

[Agent]

Otázka zněla, jestli on sám platí druhým za využívání jejich oss projektů?

[Pan_Filuta]

A "využívá" je nějak zásadně? Určitě pro osobní potřebu, a pak se dá hovořit o nějakém produkčním webu s donate tlačítkem.

Určitě to není využití typu firemní web banky na jehož funkčnosti stojí velká část businessu.

[Heron]

+1

[Heron]

Tak ona je otázka, zda má být OSS prostředkem vydělávání peněz.

A potom je taky otázka, zda podnikatelský záměr psát oss framework zrovna pro php je dobrý nápad. Nebo i kdyby nebyl OSS, proč by někdo příčetný postavil projekt na placeném frameworku pro php, když jich je tady na výběr hromada jiných.

Kdybych používal jeho framework ... nebo obecně řečeno, pokud by zástupce libovolného projektu, který já používám, oznámil to co oznámil Grudl, tak bych velmi rychle začal pracovat na přechodu jinam. To co oznámil v některém v tom videu prakticky znamená pohřbení toho jeho frameworku.

[Martin Tůma]

Ty projekty ale nevznikaj jako podnikatelský záměr, v tom je ten problém. Od určité velikosti/kvality se to ale už nekomerčně dělat nedá.

Kdybych používal jeho framework ... nebo obecně řečeno, pokud by zástupce libovolného projektu, který já používám, oznámil to co oznámil Grudl, tak bych velmi rychle začal pracovat na přechodu jinam. To co oznámil v některém v tom videu prakticky znamená pohřbení toho jeho frameworku.

To je přesně ten "problém nefunkčního komunismu" - většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu...

[debian]

To je přesně ten "problém nefunkčního komunismu" - většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu...

Takže podle tebe kapitalismus je o tom, že když existují dva projekty - jeden zadarmo a druhý placený - tak správný kapitalista si půjde koupit ten placený?

Rozdíl by byl v tom, kdyby ten placený přinášel něco navíc, ale to není případ Nette. Je to jen další z hromady PHP frameworků, Grudl nevymyslel nic, co by mělo oproti těm ostatním nějakou přidanou hodnotu a tedy smysl za to platit. Když se oháníš komunismem, přijde ti tržní prostředí na principu nabídky a poptávky komunistické?

Větší smysl by mělo, kdyby Grudl uvolnil jen část Nette a nechával si platit za vývoj oficiálních pluginů. Prostě mu to podnikatelsky nemyslí a potom se diví, že mu to nevydělává. Hlavně že EGO má jak balón...

[Martin Tůma]

Ne, podle mě je kapitalismus právě o tom, že "většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu".

Komunismus zmiňoval David Grudl v souvislosti s těmi chudáky, kteří to pod vlivem opensource ideologie s řečmi o komunitě pro tu kapitalisticky smíšlející většinu udělaj.

[snajpa]

No, kdyz tuctovy PHP spagety zvladne bastlit kazdej. Kdyby delal generator type-safe formalne verifikovatelnyho Ccka pro quadrokoptery, mluvil by jinak... Tak moc mimo, ze se mi uz ani smat nechce, jenom mne proste sere, ze blije z cesty, kudy chodi.

[Fluttershy, yay!]

Stejně je to divné.

Open source je vývojový model (na rozdíl od politické filosofie svobodného softwaru).

Komunismus směřuje mj. k opuštění finančního systému včetně peněz.

A teď si vyber.

[Jacob]

Řeči tohoto typu se vedly, vedou a budou vést. A vedly se i v roce 2003, kdy jsem Linuxový desktop začal používat. Používám jej po nějakých 15 letech stále. Windows ani MacOS mě nelákají, byť s nimi v rámci náplně práce přicházím do styku. Používám to, co mi vyhovuje.

Distribuce, kterou používám, existuje od roku 2002 a já ji používám od roku 2005, kdy to ještě byla malinká distribucička, kterou skoro nikdo nepoužíval. Přežila odchod zakladatele, přežila přechod na systemd, přežila ledacos a stále vzkvétá. A já ji pořád rád používám.

Linux jako takový je dnes majoritní záležitostí. Používá ho většina lidí, která používá IT techniku. Ať už v mobilech, tabletech (Android), chytých televizích, čtečkách, audio přehrávačích a dalším IoT, serverech, webových aplikacích, superpočítačích, atd.

Tvrdit ve světle toho, že "OSS nefunguje", je popřením reality. Což do jisté míry chápu, je vždy lepší shazovat neúspěch na někoho nebo něco jiného, než abychom si přiznali, že chyba může být i v nás.

Linuxový desktop opravdu není majoritní záležitostí a pokud to Microsoft nějak opravdu nepokaňhá, tak jí asi ani nikdy nebude. Jenže navzdory tomu a podobným názorům mi Linuxový desktop posledních 15 let fungoval, funguje mi a pokud někdo nerozpoutá třetí světovou, tak mi bude fungovat i nadále. To je kouzlo FOSS.

[kralyk z abclinuxu]

Linuxový desktop opravdu není majoritní záležitostí a pokud to Microsoft nějak opravdu nepokaňhá, tak jí asi ani nikdy nebude.

No, MS taky před časem vytvořil Windows Subsystem for Linux, což se dá považovat za jisté uznání síly Linuxu pro vývojáře.

[sad]

Z linuxového desktopu zkrátka nikdy nebude masová záležitost. Těžko jej budou používat čtenáři Blesku a diváci Ulice, aby si upravili fotky z dovolené v GIMPu. Linux je pro programátory nebo lidi, kteří nejsou líní učit se novým věcem. Občas sice někdy něco nefunguje, ale člověk má k dispozici rychlé, přehledné a nezasekané prostředí, alespoň co se XFCE týče. A to vše zdarma.

Kdybych za linux platil, byl bych asi kritičtější, ale takhle je mi to jedno.

[Blaazen]

Asi před deseti lety jsem používal takový dýchavičný laptop s Win Vista. Pořád to aktualizovalo, 2GB paměti bylo málo. Na nový železo jsem dal Kubuntu a to byl nový svět. Repozitáře, virtuální plochy, Opera, všechno OSS. Od tý doby nic jinýho nechci.

[k3dAR]

btw: Opera <=12 ani >=15 nebyla/neni OSS... u Opera <=12 to byl ale asi jedinej program u ktereho mi to nevadilo, protoze byla "dokonala", a pouzival sem ji jako primarni prohlizec (od verze 3) a vydrzel s ni (s vyjimkou par stranek (co uz nesli v par let stare verzi otevrit) ktere oteviral v FF nebo Chromium dle nalady) az do reinkarnace ducha puvodni Opery v prohlizec Vivaldi, ted od te doby pouzivam jako primarni/jedinej prohlizec... a Vivaldi navic (v podstate) je OSS

[Pan_Filuta]

Windows se aktualizují každou druhou středu v měsíci. Slovo pořád je v tomto kontextu vtipné. Dovedu si představit, že jakákoliv linux distribuce vydává aktualizace do repa častěji.

[Gilhad]

No spis je asi podstatny ten pristup, kdy v linuxu updatuju ve chvili, kdy je na to vhodna chvile, nebo naopak urgentne potrebuju nejnovejsi verzi, zatimco ve Windows se "aktualizuje samo" a prilis casto to vlitne do chvile, kdy clovek zrovna potrebuje neco urgentne dodelat, nebo nechat dobehnout nejaky dlouhodoby test, nebo ... a jen se zoufale snazi pocitaci v te aktualizaci zabranit, aby neprobehla vnevhod..

Jako je docela dobre mozne, ze tech pripadu, kdy se to nejak zaktualizuje samo a ani to moc neskodi je vic, nez tech druhych, ale ty druhe si clovek fakt zapamatuje mnohem vyrazneji. Nemluve o tom, ze se s Windowsama nauci ten pocitac vypinat kazdy den, protoze jinak vznikaji nejruznejsi divne problemy a potom, kdyz prijde do prace, zapne pocitac a ten misto aby nabehnul a nechal me projit, co je duleziteho, co hori a co pocka, tak zacne aktualizovat protoze proste proto.

Takze i kdyz treba v linuxu updatuju casteji, tak je to vzdy na zaklade meho rozhodnuti, ze ted me update nebude obtezovat a tak proc ho teda nespustit (a tudiz ten update prakticky nikdy neprijde vnevhod). Zatimco u Windows je tomu prave naopak a clovek si vsechny ty aktualizace vnevhod (a ze jich je) pamatuje.

A zatimco se mi u linuxu nestalo, ze by na me vyskocilo okynko s tim, ze vysla nova verze a ze mam okamzite upgradovat na betaverzi, tak ve Windowsech hlasky o prechodu na 8.1 na me skakaly opakovane a to i kdyz jsem se je snazil podle navodu vypnout. (a to byl internet plny toho, co se zase komu v nove verzi rozbilo, nechodi, dela necekanosti, ci problemy ... a na spusteni putty ta stara verze bohate stacila).

Takze ano, to "porad" se nevztahuje k tomu, jak casto je vydan novy update neceho, ale k tomu, jak neodbytne se vnevhod vnucuje a kolikrat cloveka nastve, kdyz na nejake blbe updaty zrovna v tuhle chvili fakt nema ani cas, ani duvod.

[Jendа]

Slovo pořád je v tomto kontextu vtipné.

Možná to myslel tak, že aktualizace balíčků je za chvíli (obzvláště když se vypne fsync :) a systém při tom normálně běží a dá se používat, zatímco u Windows je to "nevypínejte počítač, půl hodiny aktualizujeme" a po zapnutí druhý den "haha pořád a ještě jeden reboot".

[paul2no]

Moji rodiče jsou oni čtenáři Blesku a linuxový desktop (Xubuntu) používají k plné spokojenosti. Je fakt že nainstalovat jsem jim to musel já, ale na rozdíl od předchozích Win7 nejsou žádné problémy.

[snajpa]

Presne! Desktop je irelevantni, kdyz je vetsinou pusteny hlavne browser. A ten browser je na placce v kapse, na dalsich smatlaplackach, ze ma podle mne spis smysl resit, co bezi na te druhe strane - a hlavne, kdo ji bezi. Azure uz ma > 50% Linuxu, muzem vyhlasit vitezstvi a posunout se na neco vic up-to-date s dnesni CompSci, vhodnejsi pro dnesni architektury. Zajimalo by mne, co vyrobi dalsi student, co si bude zalepovat okna, aby mohl mit den, jak potrebuje - co asi bude mit na stole/v kapse/..., pro co bude psat a v cem?

[lukve]

Zdravim, nechcem sa vas nikoho dotknut aj ked v niecom ma autor blogu pravdu

1. GNU GPL licencia je dost velky problem na jednu stranu dava nielen pocit ano nie je to len o pocitu ale skutocne ak je nieco raz uvolonene zo zdrojakmi mas istotu za sa s toho nestane propiertarny kod. problem je ze velke firmy predpokladam nechcu aby ich vymakane aplikacie boli pod GPL. to je jasne je to ich dzroj prijmov

2. Debian ale ja mam k nemu inu vytku. a to ze je to univerzalny system ktory ked vyjde je ako tak aktualny ale potom mas stary soft je to dan za sirsi rozhlad.

Co je podla mna ideal?

BSD systemy su fajn ale nemaju az taku zakladnu uzivatelov a skor kopyruju veci z linuxu

aby som nebol kriticky voci linuxu su aj projekty ktore sa mi pacia pretoze su urcene na dany ucel ako napriklad

LibreELEC.tv - ciste len na TV a streamy hudbu

Lakka.tv - ciste len na hry

Raspbian distribucia pre Raspberry

Haiku je system urceny len pre desktop a lahke ovladanie

FreeNAS - ciste len na mini domaci server

alebo ak nie frenas tak linuxovy openmediavault

 

jednoducho tieto projekty su open ale je vidiet ze na nich vyvojari makaju  a podla mna skor sa zdokonaly nieco co je na nejaky dany ucel nez robit nieco univerzalne.

[debian+]

GNU GPL licencia je dost velky problem na jednu stranu dava nielen pocit ano nie je to len o pocitu ale skutocne ak je nieco raz uvolonene zo zdrojakmi mas istotu za sa s toho nestane propiertarny kod. problem je ze velke firmy predpokladam nechcu aby ich vymakane aplikacie boli pod GPL. to je jasne je to ich dzroj prijmov

Kniznice dost pouzivaju aj LGPL. Treba s tym ratat pri tvrdeniach

[k3dAR]

to mi rekni co delam spatne, kdyz spokojene a bez problemu pouzivam spousty let na Desktopu Xubuntu, tedy Debian based s GTK Xfce a primarne GTK aplikace
btw: GIMP je zalozen na GTK, resp. GTK(=GIMP ToolKit) vziklo prave pro GIMP... a ze by se u Windows uzivatelu uplne ignoroval protoze GTK si take nemslim

[k3dAR]

je uz jen veci nazoru, ze Qt rozhrani mi prijde hnusne, zatimco GTK prehledne ciste

[Gilhad]

No jo no, taky uz 19 let jedu system, o kterem se kazdy rok rika, ze nema budoucnost ... a vetsinou se argumentuje GUI pro PC, ackoli to je jen jedna mala (i kdyz zajimava) cast. Pokud by slo je o tuto cast, tak mozna, ale pokud tato cast je jako privazek mnohem vetsiho systemu, tak to znamena, ze tu nejspis bude dokud tu bude ten vetsi system, bez ohledu na to, jak moc zrovna tato cast bude popularni.

BTW: Debian je jen jedna z distribuci a rozhodne to neni ta, kterou bych pouzival.

[Pepan]

Linux výhradně používám skoro 15 let a stále častěji uvažuji o přechodu na jiný operační systém. Kdyby v posledních letech neexistoval Kde Neon, nebo Kubuntu s možností minimální instalace tak bych s dávno Linuxem skončil. GTK/Gnome se mi nikdy nelíbilo ani vzhledově ani funkčně. Myslím že s KDE se nedá vůbec srovnávat. Po instalaci je distro čisté bez (pro mě) nesmyslných aplikací Není problém změnit prostředí protože jich existuje spousta. Mnohem horší je to s aplikacemi bez ohledu na prostředí. Mnoho (pro mě) důležitých programů je neudržovaných a nejde na novějších distribucích spustit bez nutnosti překompilování což obnáší spousty času a někdy bez výsledku. S autorem blogu zcela souhlasím.

[Andrej]

pre odvaznych fedora + xfce

pre ostatnych centos + xfce

[vencour]

Fakt dáte Centos na desktop? Na server bez debat, ale něco, co má primárně podporu až 10 let a nové věci tam musíte nějak horko těžko nutit? A pravda, možná je to s nim jako s debianem, nic aktuálního tam neni? Pak rozumím či respektive chápu kritiku debianu. A zase je to o tom, že někdo si poradí s čímkoliv a jiný chce to nej a ani to mu nestačí.

[pavele]

CentOS není moc vhodný na desktop, na server OK.

Je to trochu "blackbox".

CentOS jsem zkoušel na desktop, ale nějak to není ono.

Výrobce systému logicky podporuje pouze úzký okruh programů, zbytek je placený.

Debian mi přijde více pružný nebo otevřený, co se týče "non-free" balíčků.

No a pro aktuální software tu máme flatpak a snap.

Na desktop snad Mageia, Mandriva nebo cokoliv dalšího.

[Jendа]

Kde se vzal ten mýtus, že v Debianu nejsou aktuální věci? Debian má kromě stable větve ještě unstable a občas se něco objeví v experimental a občas z toho vlajou vlasy.

[kralyk z abclinuxu]

Nebylo to tak u Debianu v minulosti? V dnešní době mi přijde, že i v tom stablu jsou relativně nový věci. To spíš ten CentOS má občas vykopávky, jako třeba libstdc++ ze 17. století...

[Josef Kufner]

Jo, je to historická záležitost. Dříve opravdu vycházely nové verze po několika letech. Woody (verze 3.0) z roku 2002 byl následován Sargem (3.1) v roce 2005. Pak byl až Etch (4.0) v roce 2007. Pak se to zlepšilo a release cyklus byl výrazně zkrácen. Jessie (8.0 až 8.11) měla 12 vydání v průběhu tří let (2015 až 2018) a aktuální Stretch (9.0 až 9.5) jich má za cca rok (od června 2017) už šest, tj. dvouměsíční cyklus.

Dřív jsem používal unstable, neboť stable byl opravdu starý. Dnes už většinu počítačů, co tu mám, upgraduju na stable, neboť se na ně obvykle pár měsíců nesáhlo a od poslední aktualizace v rámci unstable vyšlo několik stable verzí.

[volani.tk]

Ja na pc bývalé přítelkyně mel debian stable na kterem trvala. Tak jsem se to cadem naucil pouzivat diky backportum a pridanym repozitarum. Ale byly tam stare i system veci a pritom neco bylo rozbité a nefungovalo. Asi by se nechalo pouzivat debian testing to je asi lepsi nez unstable..a pro nove veci repo. Flatpak stahuje meaky veci duplicitne a chova se to divne a je to podle me zatim balast... Nedarilo se mi to zprovoznit pres radku, v gui to trva dlouho a dtahuje moc dat a pise divne chyb. ;) Appimage udrzujete v aktualni verzi jak?

Pouzivam ted vsude lubuntu a take to vselijak blbne. Ale ma to dobre ceske forum a lxde protoze nezere tolik ramek..

Funguje evolution nebo nějaký outlook klient na kde? Na torrenty mi pripada lepsi qbittorent nez deluge atd atd. Ale cetl jsem ze lxqt bude bastit vic ram nez lxde..

[drnest]

Jo. Já mám taky Centos na PC i na notebooku. Líbí se mi ta stabilita - čímž myslím, že se mi pod rukama nemění programy.

[blb]

Argument Grudlem me neprestava fascinovat. Uplakanek se vyda vsanc novinarum, kteri z jeho nechopnosti monetizovat svuj projekt udelaj problem a hlavne vinu OSS. Sbal si zdrojaky, nacpi je do krabice a prodavej za 100k firmam ty opensourcovanej komunisto!

[Odin]

Asi tak. Vystavit volne zdrojaky a cekat, ze se firmy pohrnou s dotacemi, a drzkovat, kdyz se tak nestane. Mel by se imho na ro phpko vykaslat. Komunita okolo toho nette frameworku udrzbu zvladne i bez nej a grudl si alespon usetri trapne vystupy.

[Odin]

Podle mne je linuxovy desktop srovnatelny s windowsovym. Z pohledu bfu toto tvrzeni rozhodne plati. Stejne tak, jako musi bfu instalovat nekdo zkusenejsi windows, musi mu instalovat nekdo zkusenejsi linux. Ruku na srdce, jaka je vyhoda Linuxoveho desktopu pro bfu? Cena? Tech par tisic na windows ma kazdy.

[volani.tk]

Ještě nároky na hw, a moznost snadno udržovat veškerý sw aktuální najednou. A lepší pocit ohledně telemetrie a vlastníků os. Ty penize za nákup windows se dají použít užitečněji jinak.

[MP]

1] naroky na hw

jak ktery a jak kdy, specialne v gpu oblasti to ma stale co dohanet

2] moznost snadno udržovat veškerý sw aktuální najednou

pulka sw neni v repo, takze urcite ne

3] lepší pocit ohledně telemetrie a vlastníků os

telemetrie v prohlizeci >>>>> telemetrie OS. Co je to lepsi pocit vlastnika OS?

[kralyk z abclinuxu]

pulka sw neni v repo, takze urcite ne

Za mě teda většina SW v repo je a i když třeba něco ne, tak je stále výrazně snazší udržovat systém v relativní čistotě v porovnání s Widlemi, kde to v podstatě není možné a člověk se musí smířit s tím, že v systému bude bordel a bude bobtnat tempem zhruba 10GB/rok (YMMV). A ne, programy jako CCleaner moc nepomáhají, popravdě mě dost fascinuje, jaký má tento snake oil byznis.

Můj aktuální systém byl nainstalován v r. 2009 na 40GB partici a stále to stačí. Něco takového by s Widlemi bylo naprosto nemyslitelné.

[Martin Tůma]

Mé aktuální Windows systémy byly nainstalovány v roce 2006 (Windows XP) a 2011 (Windows 7) a stále fungují jako v době instalace. Vzhledem k tom, že ty XP jsou na 40GB disku, tak těžko mohly bobtnat 10 GB za rok... Pravda, nejsou tam (a nikdy nebyly) žádné "cleanery" nebo antiviry.

[Odin]

To jsou ale veci, ktere jsou relevant pro tebe. Bezny uzivatel toto vubec neresi. Naroky na hw? Pocitac dnes stoji par korun a desitky opravdu nemaji velke naroky. Aktualizace sw najednou? Bfu neresi, je mu to jedno. Telemetrie? Bfu nevi, co to je. Jisteze se penize na windows daji pouzit ucelneji, ale neni to tolik, aby se bfu vyplatilo vubec premyslet o alternative - proste neni financni motivace zkouset linux kvuli usetreni par usmolenych tisicovek.

[vencour]

Ony to nejsou jen nároky na HW. Ve win 10 jsou co jsem slyšel některé HP zařízení už nepodporované. Čekám, že v linuchu pojedou.

[MP]

No, treba me uz jedna stara laser HP ve W10 nefunguje. V linuxu jakztakz, v omezenem rozsahu moznosti. Ale to neni vina W10, to je problem stari zarizeni popr. neochote vyrobce vydat ovladace.

[Michal Kubeček]

Ve win 10 jsou co jsem slyšel některé HP zařízení už nepodporované.

Ve Windows 10? Když jsem před pár lety instaloval rodičům na počítač Windows 7 (které tou dobou byly celkem nové), zjistil jsem, že HP drivery pro LaserJet 1010 poskytuje pouze pro XP a Vistu a jako řešení problému doporučuje "kupte si novější tiskárnu" - a to prosím přibližně v době, kdy jsem u sebe doma ve stejné tiskárně poprvé vyměňoval toner (mimochodem, používám ji spokojeně dodnes).

Kuriozita je, že s trochou šikovnosti se ty Windows 7 nakonec daly přesvědčit, aby používaly driver pro Vistu, a nějakým záhadným způsobem zůstala funkčnost zachována i po upgradu na Windows 10. Nicméně to názorně ilustruje přístup nemalé části výrobců "spotřebního" HW k podpoře (byť i jen trochu) starších zařízení na nových verzích Windows.

[otasomil]

Zdravim
No nevidim problem, vse mi funguje. Mam rad minimalisticke reseni takze XFCE, LXDE.
Linux desktop je jen malinka kapka ve vyuziti GNU/Linuxu. Mnohem vice je na serverech, embeddded zarizenich, mobilech v Androidu... Uz se k windows vracet nebudu, nemam potrebu.

[Radovan]

Přestaňte tady mlít sra[PÍP]ky o tom který linuxový desktop je horší, a radši se začněte chystat. Bude potřeba spousta liveCD a liveUSB s Linuxem na opravy bricknutých widláckých počítačů, jako na jaře s tím patchem na AMD: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/software/484446-velka-aktualizace-desitek-muze-zpusobit-problemy-kvuli-mistu-na-disku.html

[Gilhad]

Proc bych se mel chystat? Linux to nerozbije a jestli nekde nepujdou nejake Windows (nebo nikde a zadne) neni muj problem :)

[Radovan]

Protože jsem Widle pár lidem Linuxem opravil, a naučil totéž i widláky na jednom fóru, řada z nich už Linux používá a radí totéž

[PetebLazar]

"Nejméně jeden důvod proč linuxový desktop má budoucnost pro mne"

Přiznám se, že nikdy jsem moc nechápal úsilí ohledně hledání/(ne)nalézání dokonalého Linux Desktopu. Pravděpodobně v tom bude hrát roli to, že jako většinu času trávící v okně terminálu jsem závislý pouze na funkci otevření/změny velikosti a zavření okna. A jako takový nejsem zkušenostmi oprávněn a už vůbec ne kvalifikován se k diskuzi výše (QT/GTK) vyjádřit.

Možná se shodneme na tom, že Linux(kernel) ať již v jakékoli podobě je dnes nedílnou součástí tisíců různých řešení od HPC, SF/tablety(Android) přes embedded řešení, na různých HW platformách (ARM/x86_64/...), jejichž prodeje dosahují ročně jednotky miliard kusů. V tomto množství je patrně <1% sloužící v roli Linux desktopu. Většina tohoto procenta je dále dělena na desítky distribucí s různými Desktopy (Gnome, KDE, Xfce, Cinnamon, MATE, ....). Pocitu omezeného rozvoje Desktopu asi také nenapomáhá současná orientace na cloudová/webová řešení (ve smyslu náhrady lokálních aplikací).

Poslední tři dekády (pominu-li období MS/DR DOSu) jsem strávil na PC provozujících (MS Windows, Linux, IRIX, Solaris, OS/2), přičemž použití Windows mělo prakticky jen dva hlavní důvody (provoz MS Office a platforma pro provoz her).

Můj první důvod použití Windows se dá vyřešit terminálovým přístupem k Windows OS(virtualizovaným/nativním provozujícím potřebné Win-only aplikace). Druhý důvod je právě ten nejméně jeden z titulku příspěvku. Je to právě Linux Desktop (potažmo Linux), který mi dovolí provozovat MS Windows virtuálně bez výrazných výkonových/funkčních omezení či otravného multi-bootu. Konkrétně mám na mysli řešení KVM/QEMU s GPU_passthrough, které umožní nativní provoz 3D aplikací (s virtualizací/emulací ostatního HW). Alternativu zmíněného řešení na bázi BSD-based OS jsem zatím prakticky neověřoval. Přínos zmíněného řešení není jen v možnosti provozu aktuálních verzí OS, ale právě i ve schopnosti (díky emulaci starší HW platformy a přítomnosti vhodného staršího HW) umožnit provoz starších OS (současným HW již nepodporovaných).

Díky projektu jako je LookingGlass (realtime přenos framebufferu GuestOSu do HostOSu) je pak možné docílit integrace virtualizovaného prostředí Windows 10 (s běžící 3D aplikací) do prostředí Linux Desktopu (bez nutnosti využití dalšího LCD/KB/MS na vstup/výstup GuestOS GK). Windows OS s jeho dnes důvěru nevzbuzujícími vlastnostmi (sledování uživatele) a jeho přístupem k rozvoji (každý půlrok prakticky nová verze) tak může být vykázán do jemu více slušící role virtualizované herní konzole.

Nadějnou alternativou společnosti Valve provozující službu Steam je v nedávné době do jejího Linuxového klienta integrovaná funkce (postavená na Wine a DXVK) umožňující určité množině her "nativní" běh Windows-her přímo v Linuxu (s ohledem na omezení kompatibility a nároky DRM asi nebude nikdy zcela plnohodnotnou náhradou nativních/virtualizovaných Windows).

Tak jak nám v současnosti díky obnovenému konkurenčnímu prostředí v oblasti x86_64 CPU klesá cena za core/IO, se toto řešení vzhledem k svým výkonovým nároků má šanci dostat k širší skupině potenciálních zájemců. Pravda, není pro každého s ohledem na jeho komplexitu a s ní související požadavky, ale při jejich překonání je odměna zase o to sladší.

Výše popsané řešení je v mém případě postaveno na bázi X399/X1950/32GB/SSDs/HDDs/GTX960(Xubuntu 18.04 HostOS),GTX1080Ti(Windows 10 GuestOS1)/HD5770(Windows XP GuestOS2), alternativně GTX1080Ti (FreeBSD11, Windows 7).

[PetrHL]

Kecy, že Linuxový desktop nemá budoucnost, poslouchám už alespoň 10 let. Předtím jsem poslouchal kecy, jak Linux nemá žádnou budoucnost a je úplně na nic.

Denně jej jako desktop používám. Většinu času programuju a mohu říct, že ekosystém okolo Linuxu je pro moji činnost luxusní. Nic mi nechybí, vše funguje rychle. S HW nemám žádný problém, mám T420 s 16GB RAM, dva externí monitory a vše funguje nádherně. Když si nevím s něčím rady, google obvykle pomůže konkrétně a ne kecama, jestli jsem systém zkusil restartovat. Proč bych to měl dělat? Hry moc nehraju, teda díky Herním novinkám jsem objevil Overload a dýchla na mne nostalgie z Descenta.

Co mě fakt mrzí je zvyšování komplexity systému. Když jsem před 16 lety měl nainstalován Slackware, vše jsem nastavoval přes rc scripty a runrevely. Dneska mi to přijde složitější, ale na druhou stranu, už do toho moc vrtat nemusím. Vše funguje tak nějak samo a stabilně.

Nechápu co mají furt všichni proti GPL licenci. Prý je pro programátora omezující a ne svobodná. Ta licence je ale svobodná pro uživatele! Ne pro programátora. Uživatel programu má GPL licencí zaručeny svobody. V poslední době tato svoboda nabývá na důležitosti, tedy alespoň pro mne.

[Martin Tůma]

Kecy, že Linuxový desktop nemá budoucnost, poslouchám už alespoň 10 let. Předtím jsem poslouchal kecy, jak Linux nemá žádnou budoucnost a je úplně na nic. Denně jej jako desktop používám. Většinu času programuju a mohu říct, že ekosystém okolo Linuxu je pro moji činnost luxusní. Nic mi nechybí, vše funguje rychle. S HW nemám žádný problém, mám T420 s 16GB RAM, dva externí monitory a vše funguje nádherně. Když si nevím s něčím rady, google obvykle pomůže konkrétně a ne kecama, jestli jsem systém zkusil restartovat.

Je potřeba číst ten článek celý (nebo alespoň první větu z něj), ne jenom nadpis. Že pro někoho je linuxový desktop v současné době nejlepší dostupné řešení (pro mě například také), ještě neznamená, že nikde není žádný problém. Z hlediska programátora je ostatně linux "výhrou" už odnepaměti, těžko se ale budeme tvářit, že je to nějaký mainstream usecase...

Nechápu co mají furt všichni proti GPL licenci. Prý je pro programátora omezující a ne svobodná. Ta licence je ale svobodná pro uživatele! Ne pro programátora. Uživatel programu má GPL licencí zaručeny svobody. V poslední době tato svoboda nabývá na důležitosti, tedy alespoň pro mne.

Ta diskuze je ale o tom, jestli GPL umožňuje programátorovi nějak rozumně na GPL SW (ne na podpoře, školení, ...) vydělávat. Pro drtivou většinu SW tomu tak není ač bychom si svojí práci v linuxovém desktopu bez tohoto SW těžko mohli představit. Někdo prostě věnoval enormní úsilí tomu, aby zadarmo dostal ten SW tam kde je, ale ochota "komunity" to nějak finančně podpořit je nulová. Ba co víc, pokuď toto někdo z autorů zmíní, ještě si vyslouží počastování typu "neschopnej tragéd". Ta podoba s komunismem je docela výstižná - komunisti taky zatočili nejvíce s těmi, co "nedrželi hubu a krok a nedřeli pro blaho lidu"...

[PetrHL]

Je potřeba číst ten článek celý (nebo alespoň první větu z něj), ne jenom nadpis. Že pro někoho je linuxový desktop v současné době nejlepší dostupné řešení (pro mě například také), ještě neznamená, že nikde není žádný problém. Z hlediska programátora je ostatně linux "výhrou" už odnepaměti, těžko se ale budeme tvářit, že je to nějaký mainstream usecase...

Celý článek jsem četl. Svoje použití za mainstream nepovažuju. Prostě vyhovuje tomu, co dělám. Víc nepotřebuju. Mainstream mě nezajímá. Problémů je stále spousta, ale zlepšuje se to. Linux není o jednom nalajnovaném směru, problémy budou vždy.

Ta diskuze je ale o tom, jestli GPL umožňuje programátorovi nějak rozumně na GPL SW (ne na podpoře, školení, ...) vydělávat. Pro drtivou většinu SW tomu tak není ač bychom si svojí práci v linuxovém desktopu bez tohoto SW těžko mohli představit. Někdo prostě věnoval enormní úsilí tomu, aby zadarmo dostal ten SW tam kde je, ale ochota "komunity" to nějak finančně podpořit je nulová. Ba co víc, pokuď toto někdo z autorů zmíní, ještě si vyslouží počastování typu "neschopnej tragéd". Ta podoba s komunismem je docela výstižná - komunisti taky zatočili nejvíce s těmi, co "nedrželi hubu a krok a nedřeli pro blaho lidu"...

Ochota komunity rozhodně není nulová. Odvíjí se od její velikosti a také od aktivity autora projektu. Někde je ta komunita velká dost na to, aby zaplatila přímo za vývoj, někde ne a asi je potřeba hledat jiný model (třeba ta podpora). Nelze odsuzovat GPL licenci jen pro to, že mi zrovna nefunguje styl vydělávání, jaký si přeji. Asi znáte jiný komunismus, protože podobu nevidím žádnou. Nadávat bude někdo stále, pokud je projekt hlavně u nás, nadávání si užijete asi tak 1000x více, než kdyby byl primárně určen pro zahraniční uživatele. Bohužel vím z vlastní zkušenosti.

[PetebLazar]

Předpokládám, že na počátku autor nebyl přinucen do projektu pod licencí GPL přispívat. Toto rozhodnutí učinil v minulosti ze své svobodné vůle a nyní nese následky tohoto rozhodnutí. Svoboda a osobní zodpovědnost. Také nevidím s "komunismem" žádnou paralelu.

Pozn. Vládli sice komunisté, ale komunismu (každému podle jeho potřeb) pokud vím nebylo v žádné soc.dem. zemi dosaženo, socialismus (každému podle jeho zásluh) ovšem úplně postačil. Za sedm let života v tom absurdistánu holt nelze všechny jeho niance vstřebat.

[Aleš Kapica]

To jsou ale kecy. Je vidět, že pisatel blogpostu je už nějaký ten pátek z FELu pryč, jinak by věděl, že přinejmenším na Karláku jedou disklessové linuxové laboratorní desktopy na XFCE už víc jak osm let.

Jinak pokud jde o rozšíření linuxového desktopu. Je otázkou do jaké míry lze považovat za linuxový desktop grafické prostředí Androidu. V takovém případě bychom mohli směle říct, že je trh rozdělen mezi dva hlavní hráče. A mezi ty Microsoft ani náhodou nepatří.

Po pravdě řečeno, nebýt toho, že si před lety uvázal za nohu dodavatele HW tím způsoben, že dodávají jeho OS jako OEM bundle se svými produkty, tak by už byl nejspíš dávno v kopru.

V podstatě ale za to můžeme být jen rádi, protože se díky tomu na trhu objevuje HW ze kterého se dá relativně snadno vyhodit a nahradil Linuxem. Je to alternativa pro ty, co se nechtějí učit nové věci a k tomu aby přešli na Apple mají hluboko do kapsy.

[Josef Kufner]

Jinak pokud jde o rozšíření linuxového desktopu. Je otázkou do jaké míry lze považovat za linuxový desktop grafické prostředí Androidu.

Vůbec. Android se používá výhradně na zařízeních s dosti odlišným způsobem používání, než jaké je u desktopu. Asi se to časem sblíží, ale dnes tomu tak není.

[Aleš Kapica]

Je úplně jedno jak se používá. Jede nad linuxovým jádrem, nebo ne? Tím je to dané. Váš argument je podobně absurdní, jako když někdo prezentuje Ubuntu jako úplně jiný operační systém než kupř. Debian.

Můžete namítnout, že Apple má vespod BSD, a také ho nikdo nepovažuje za BSD klon. Ovšem o tomhle se debata nevede.

[Josef Kufner]

Linuxové to je, ale není to desktop.

[Aleš Kapica]

Pouhé slovíčkaření. Je to stejné, jako kdyby někdo tvrdil že šmatlaplacka není telefon.

[Josef Kufner]

Ne. Díváš se na špatnou vlastnost. O jádro a operační systém vůbec nejde. To by pak byl server desktopem, neboť na něm taky běží Linux. Jde o způsob používání a účel, z toho se pak odvíjející navržení uživatelského rozhranní a vstupních zařízení.

[Aleš Kapica]

Ale houbeles. Desktop nemusí být nutně bedna co se vám válí u stolu.

Server je jenom železo a klidně může mít nainstalované X prostředí. Stejně tak na něm mohou běžet desktopy, nebo virtuální desktopy na které se uživatelé připojují přes tenkého klienta, jak je tomu třeba u Citrixu v případě MS Windows serveru. A ten klient může běžet i nad jiným OS. A změní se tím snad povaha toho desktopu? Kdepak.

[Michal Kubeček]

Jde o způsob používání a účel

To nebyl úplně šťastný argument, vezmeme-li v úvahu, že ty mobily a tablety docela velká část jejich uživatelů používá k tomu, k čemu dříve používala klasický počítač (a nezanedbatelná část posléze zjistila, že klasický počítač nebo notebook už vlastně nepotřebuje).

[vencour]

Tak mne napadá: mobily a tablety podporují (vyžadují?) nástup a používání cloudu a síťových řešení? Je to tak? Když už nemají takové možnosti připojení periférií či modulárního rozšíření.

[Bherzet]

To bych tak úplně neřekl. Spíš se to vzájemně docela pěkně doplňuje.

Vzpomeňme na nějakých 15 let nazpět. Katalogy typu Slunečnice.cz byly plné různých prográmků v Delphi na zaznamenávání všeho možného, ale jejich uplatnění bylo většinou spíše teoretické než praktické, protože ve chvíli, kdy by bylo potřeba si něco zaznamenat, uživatel u počítače většinou stejně nebyl.

Dnes se takové programy programují pro mobilní platformy, kde to dává mnohem větší smysl (i díky lepší senzorické výbavě). Chvíli jsem experimentoval třeba s aplikací na zaznamenávání výdajů a i tak to bylo obtížné na sebedisciplínu. Pokud bych měl čekat než se dostanu k počítači, bylo by to ještě náročnější.

Dělat nějakou analýzu těch sesbíraných dat je pohodlnější na počítači a na to dává nějaká synchronizace nebo cloud perfektní smysl. Jen je škoda, že cloud většinou znamená 3rd party untrusted službu a ne vlastní server. A platí to samozřejmě i obráceně, tedy produkování dat na počítači a synchronizace do mobilního zařízení.

Ale to je jedna část – a řekl bych, že minoritní. K čemu by byl typické domácnosti počítač, pokud by nebyl připojený k Internetu? Možná jako náhrada DVD přehrávače, psacího stroje a samozřejmě herní konzole. Samo o sobě je to zařízení relativně k ničemu. Komunikace a/nebo konzumování obsahu je majoritní use-case (a nemyslím to teď nijak negativně; pokud to někdy myslím negativně, pak je to kvůli typu obsahu, který lidé konzumují). U mobilních zařízení to platí úplně stejně.

Jenže když si představíš, že bychom Internet neměli, nebo by nebyl tak dobře dostupný, tak jaká (třída) zařízení by byla běžnému uživateli užitečnější? Na mobilním zařízení si můžeš číst, shlédnout film, poslouchat hudbu, psát si poznámky, vést kalendář, zahrát hru nebo pořizovat fotografie. Laptop mezitím odpočívá v batohu (zkus ho používat ve stoje venku na zastávce za nevlídného počasí během několikaminutového čekání na další spoj) a stolní počítač leží doma na stole.

Čili bych neřekl, že mobilní zařízení to podporují nebo vyžadují. Spíš se to tak prostě sešlo. Ono ostatně, dávno před příchodem smartphonů a široce dostupného mobilního připojení si lidé pořizovaly mobily k podobným účelům jako jsem popsal. I přes nízké rozlišení displeje tam někteří lidé sledovali kratší videa (nebo dokonce celé filmy?) a podobně.

[Fluttershy, yay!]

To není slovíčkaření, nýbrž fundamentální podstata desktopového systému.

[marbu]

Problém je, že takový Android telefon jede nad nějakým forkem Linuxového jádra, které používá vlastní subsystém např. pro ovladače gpu. A userspace je pak zcela jiný.

Takže zeptal bych se jinak, můžete nad telefonem, kde jede Android, nabootovat vanilla linux kernel tak, aby fungovala většina hardwaru? Řekl bych, že asi ne, protože ovladače pro vanilla kernel neexistují.

[marbu]

Čímž chci říct akorát to, že odpověď na otázku "Jede nad linuxovým jádrem, nebo ne?" není tak přímočará, jak by se mohlo na první pohled zdát.

[Aleš Kapica]

Je to čistě otázka ovladačů.

[xxx]

CDE tam na Sun Rayich taky frcelo osm let.

[Aleš Kapica]

Skončilo tam co SUN. Ale to byla záležitost jiné katedry.

[Martin Tůma]

Jako čekal jsem v téhle diskuzi ledascos, ale že někdo bude argumentovat tím, že je na tom Linuxový desktop dobře, protože na FELu na Karláku běží diskless linuxové stanice, to mě ani ve snu nenapadlo. Protože diskless desktopy na Karláku byly odnepaměti něčím, co bych nazval "etalon nepoužitelného desktopu".

[Aleš Kapica]

Tak se pochlub kdy a kde jsi ho naposled viděl.

[Aleš Kapica]

To tvoje “od nepaměti” totiž sahá do let 2004-2008 kdy jsem ještě působil jinde. A otázka disklessu byla uspokojivě dořešena až v rámci mého působení na DCE asi o rok, dva později - tím, že se přešlo na plnohodnotný overlay. V současné době jedou na podobné infrastruktuře také laboratoře na DC. Ano, má ten desktop svá specifika - především v tom, že nedovolí uživateli svévolně naprasit do systému to co chce. Ale to je záměr - je to systém s aplikacemi pro výuku. Technicky by v tom žádný problém nebyl.

[Fluttershy, yay!]

Prachy jsou, s čímž souvisí preference Red Hatu na úkor Debianu a proč Red Hat protežuje GNOME.

Pro Red Hat jsou směrodatné fakticky standardizované certifikace: firma nasadí RHEL, protože k němu sežene certifikovaného admina, u kterého přesně ví, co očekávat. Tahle standardizace je normální a pro podniky výhodná od začátku průmyslové revoluce a týkala se prakticky všech technologií/dovedností.

Důvod, proč původně komerční distribuce nasazovaly GNOME, je rovněž prostý: GNOME mělo pravidelný cyklus vydání a podpory v době, kdy to pro KDE neplatilo. Dál už je to prostá setrvačnost.

Prostě tvrdý byznys.

[xkucf03]

Prostě tvrdý byznys.

Nepřijde mi, že by zájmy byznysu byly až tak v rozporu se zájmy běžných uživatelů. Pro BFU sice nejsou podstatné certifikace, ale stejně jako té firmě mu záleží na tom, aby se mu systém nerozbil a aby mu po aktualizaci nepřestaly fungovat věci, na které byl zvyklý.

Pokročilí uživatelé a programátoři jsou trochu jiný případ, protože ti jsou schopní si ty nedokonalosti opravit sami, dokáží pochopit, co která hláška znamená... často jde o triviální změnu v konfiguraci nebo puštění jednoho příkazu, není to nic, co by tě nějak brzdilo při práci, ale musíš vědět, jak na to. Proto tihle uživatelé můžou používat nejnovější verze softwaru, zatímco pro BFU a firmy jsou vhodnější konzervativnější distribuce.

Druhý rozměr je kvalita -- protože samozřejmě i distribuci nebo nejnovější verze softwaru jde odladit tak, aby se nerozbíjely.

[Fluttershy, yay!]

Pro BFU sice nejsou podstatné certifikace, ale stejně jako té firmě mu záleží na tom, aby se mu systém nerozbil a aby mu po aktualizaci nepřestaly fungovat věci, na které byl zvyklý.

To by se nebyly bývaly rozšířily systémy jako Microsoft Windows 95 a vůbec celá tato větev.

[xkucf03]

Ty se bohužel rozšířily proto, že byly předinstalované prakticky na všech běžně prodávaných počítačích. Kdyby k tomuhle Microsoft výrobce a prodejce HW nedotlačil, tak by jeho systém dnes možná nikdo nepoužíval nebo by rozhodně nebyl na desktopech majoritní.

[Fluttershy, yay!]

A jsi zase u té de facto standardizace.

[xkucf03]

Až na to, že máš "standardizaci" a standardizaci. Tato "standardizace" je výhodná jen pro Microsoft. Zatímco kdyby bylo obecnou normou psát aplikace proti nějakému otevřenému standardu/API, bylo by to výhodné pro všechny a firmy jako MS by nemohly zneužívat svého postavení.

[Fluttershy, yay!]

Uživatelé z rodu Homo očekávají uniformitu rozhraní, tedy že např. lopata se drží vždycky stejně.

Instituce/podniky benefitují z uniformity: mají hromadu (stejných) lopat a hledají lidi, kteří budou s těmito lopatami kompatibilní, aby každého zvlášť nebylo nutné zaučovat od píky a aby byl snadno nahraditelný.

Že vzniká lock-in, je jiná věc.

[Aleš Kapica]

Je to zhruba tak, jako by Microsoft prodával s lopatou i dělníka za cenu lopaty. No nekupte to!

Že vás pak ten dělník stojí jak deset dalších - to už je příliš daleký horizont. Nicméně dobrý podnikatelský nápad pro importéry laciných pracovních sil. Na lopaty se somálcema by mohli poskytovat atraktivní slevy a na ty ukrošema dát pro změnu přirážku. A na ty s cigošema by mohli žádat po ministerstvu práce a sociálních věcí ještě dotaci. 8-P

[xkucf03]

Od toho jsou zase standardy/doporučení pro (G)UI (klávesové zkratky, pořadí tlačítek, ovládání oken, nabídek...). Ale uživatel tráví stejně většinu času v aplikacích, nikoli v OS, takže tohle není až tak podstatné. Dneska jsou navíc ty aplikace často webové, takže to, jestli se uživateli spustí jeden OS nebo druhý a v něm pak Firefox/Chromium a v něm teprve ta aplikace, která už vypadá vždy stejně, je celkem jedno. Tedy, je to jedno z hlediska nákladů na zaškolení pracovníka. Tomu prostě "naběhne počítač" a na ploše klikne na ikonu aplikace, která se mu otevře v prohlížeči. Takže tohle není absolutně žádný argument pro to, že by všichni měli používat jeden OS (a ještě k tomu nějaký proprietární malware).

[Fluttershy, yay!]

Dodavatelé desktopových OS vydávají Human Interface Guidelines, a tedy které prvky UI jsou k dispozici, jak se chovají atd. To k tomu prostředí patří.

[xkucf03]

Ano, ale není důvod, proč by mělo platit, že HIG = OS. Nemusí to být vůbec 1:1 resp. není. HIG se dají sdílet mezi více OS resp. desktopovými prostředími.

Navíc, jak jsem psal, webové aplikace (a i mnohé desktopové) tohle nerespektují a vypadají a chovají se všude stejně, takže opravdu není problém vyměnit uživateli OS.

Problém je to z pohledu autorů aplikace -- pokud jsou závislí na proprietárním nestandardním API nějakého OS, tak jim to dá spoustu práce portovat na jiný OS. A tomuhle (a těm předinstalovaným Windows) vděčí Microsoft za svoje současné postavení.

[Adilkhatri]

검증된 파워볼사이트 를 찾으신다면 eos파워볼사이트 가 있는 파워볼사이트추천 에서 파워볼 을 즐기시길 바랍니다. 5년 이상 운영된 메이저업체 이며 지금까지 많은분들께 사랑받은 안전한파워볼사이트 입니다. 안전한파워볼사이트

[Adilkhatri]

I am continually hunting on the web down storys that can oblige me. There is clearly a numerous to comprehend about this. I feel you made couple of salubrious focuses in Attributes additionally. Confine occupied, amazing profession! 먹튀검증