Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Joe Brockmeier z Linux Weekly News vyzkoušel různé forky webového prohlížeče Mozilla Firefox: především GNU IceCat, Floorp, LibreWolf a Zen. V článku shrnuje, v čem se liší od výchozí konfigurace Firefoxu, co mají za vlastní funkcionalitu, jak a kým jsou udržované atd.
Byl vydán Debian 12.10, tj. desátá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Byla vydána nová verze 4.5 svobodného notačního programu MuseScore (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Byla vydána nová verze 8.6.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2025. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup je zdarma. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Byla vydána nová verze 2.49.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 89 vývojářů, z toho 24 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na síti X vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují.
Flock 2025, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, proběhne od 5. do 8. června v Praze.
Zemřel Mark Klein, který dlouhá léta pracoval pro telekomunikační firmu AT&T a proslavil se jako whistleblower, když zveřejnil informace o spolupráci AT&T s agenturou NSA. Cílem spolupráce bylo sledovat veškerou komunikaci občanů za pomocí zařízeních v místnosti 641A. O spolupráci obou subjektů napsal knihu Wiring Up The Big Brother Machine...And Fighting It.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
(Jinou, než současnost)
"Tak jako každý rok, tak i letos oslavíme sté výročí narození Járy Cimrmana", tuto větu zná asi každý všeobecně vzdělaný Čech. Linuxovou variantou tohoto výroku pak je rčení: "Tak jako každý rok, i letos očekáváme rok linuxového desktopu". Následující řádky se pokusí nastínit, proč podobnost těchto dvou výroků není vůbec náhodná.
Představme si tedy nejdříve ony v nadpisu zmiňované důvody, jsou to:
Čísla jsou v seznamu pouze pro přehlednost, důvody nemusí být nutně v tomto pořadí, ostatně kvůli jejich provázanosti se o pořadí v zásadě ani hovořit nedá.
Důvod, proč je v seznamu GTK/Gnome není nutný nijak rozepisovat přibližně polovině linuxové komunity (uživatelé QT/KDE), přesto tak, pro pořádek a uživatele Gnome učiním. Problémem Gtk (a na něm postaveném Gnome) není ani tak jeho otřesný vzhled, mizerný výkon, tragické UX a pověstná "přívětivost" pro vývojáře na Linuxu, ale především jeho prakticky nulová integrace na obou majoritních platformách - Windows a OS X. Pokud se rozhodnete ve vaší aplikaci pro GTK, zavřete si tím prakticky dveře pro jakékoliv masovější rozšíření na těchto platformách, což samozřejmě nechcete, protože jenom tady máte možnost na vývoj získat nějaké peníze, nebo alespon tu celosvětovou slávu, které se nenajíte.
Což si také většina vývojářů uvědomuje a proto můžeme z poslední doby vyjmenovat celou řadu projektů, které přecházejí, nebo již přešly, z GTK na QT. Namátkou například Wireshark, LxQT, Audacious nebo Subsurface. U posledního jmenovaného bych ještě podotknul, že pokud takový přechod ve svém SW provede sám Linus, který se, jak nás učí historie, ve svých inženýrských rozhodnutích příliš často nemýlí (a navíc není zrovna velkým příznivcem C++), "něco na tom bude".
Kolik znáte přechodů opačným směrem? Já žádný.
Proč je ale GTK/Gnome problémem linuxového desktopu, když to dle výše uvedeného vypadá, že každý kdo může od něj útíká? Je to proto, že velké linuxové společnosti - RedHat, Canonical i SUSE (Vědeli jste, že SLES má jako svůj jediný desktop Gnome, přesto, že "testovací" OpenSUSE je etalonem KDE distra?) se z nějakého, mě neznámého, důvodu rozhodli své a zároven jediné relevantní peníze na vývoj linuxového desktopu, investovat právě do GTK/Gnome. Linux je tak v situaci, kdy "drobní vývojáři", bez kterých se linuxový desktop neudělá a velcí hráči, bez kterých se nezaplatí tahají každý za jiný konec lana.
Druhý bod může být pro leckoho velkým překvapením. Zejména pak pro ty, co je živí linuxové servery nebo sítě a nedají na své Debiany v tomto nasazení dopustit. Realita je ovšem taková, že co se desktopu týče, je zkostnatělý Debian se svojí mantrou - "licenční čistotou" - jednou z nejhorších voleb pro linuxový desktop vůbec. Bohužel však také jednou z nejvíce doporučovaných (s derivátem Ubuntu) nováčkům. Což není zas tak překvapivé, když nejstálejšímy návštevníky linuxových portálů jsou právě ti, co je živý servery a sítě (tam dle legend Debian funguje).
Šance, že se čerstvý uživatel linuxového Debianu pro linux nadchne je minimální. Polovina věcí mu nebude fungovat proto, že je prostě v Debianu rozbitá (včetně bug reporting toolu, který mi při každém pokusu o odeslání reportu spadl. Kvůli 4 roky nahlášenému bugu...) a ta druhá nefunguje proto, že by vyžadovala "non-free" komponenty, které nejsou z ideologických důvodů (jednoduše) dostupné. I když tento třídní, pardon licenční boj, chlapci z Debianu poslední dobou taky trochu flákaj. Jak jinak si vysvětlit situaci, kdy balíček s GeoTIFFem je kvůli obsažené EPSG databázi "non-free", ale balíček GDALu, obsahující tu samou EPSG databázi, není? To zavání nebezpečným pragmatismem! (bez GDALu nebude z GISu fungovat nic, bez GeoTIFFu jenom malá část věcí).
Nový SW? Na Debianu zapomeňte. V ostatních distribucích může být roky, ale v Debianu se nějaký fundamentalista rozhodl, že pokud SW nemá vytapetované veškeré zdrojáky hlavičkou GPL licence, je to "serious licencing issue" a přes to vlak nejede.
Ano, je to tak, David Grudl má pravdu. Najdou se mraky odborníků, co do opensource nepřispěli ani tolika řádky, kolik má seznam agentů STB na volebním lístku ANO, ale vám jako autorovi netriviálního a rozšířeného opensource projektu, který do něj investoval nezanedbatelnou část svého života, "poradí", že to děláte úplně blbě a jak jste neschopní, když na tom neumíte vydělat. Stejně jako ta drtivá většina autorů opensource, kteří to ještě nevzdali.
Ano, nějaké komerčně fungující opensource projekty tady jsou, ale desktop (a jeho aplikace) to rozhodně nejsou. I ten Canonical s jeho neomezenými zdroji nakonec seznal, že desktopem se neuživí a migroval na servery a cloud. Linux desktop můžete dělat pro zábavu nebo z nadšení, dlouhodobě udržitelné to ale není. Časem i ten největší entusiasta přijde na to, že už má jen dvě možnosti - bud ho to musí začít živit, nebo toho musí nechat. Něco jsem si o tom zjistil.
Tiskni
Sdílej:
Mě teda QT nepřijde nějak víc uživatelsky přívětivější než GTK. Já třeba C++ neumím (i když wrapper do C napsat umím, ale je to zbytečnej opruz). GTK mě taky nepřipadá nějak výrazně nepřívětivé. Ale nejspíš mám bias, já programuju výhradně konzolové nebo embedded aplikace.
Jak už jsem psal, ten obrovský rozdíl je především na Windows a OS X. Na OS X si dokonce musíte doinstalovat X server, aby vám GTK vůbec chodilo. Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická. Ale v dobách GTK1 a začátcích GTK2 se na to nedalo navíc ani koukat.
Každopádně může být pořád mnohem horší situace, například s Motif toolkitem :-P.
Pamatuju dobu, kdy jsem linuxu oproti windows vyčítal tu obrovskou roztříštěnost GUI toolkitů. Dneska? Věci s Motifem, WXWidgets nebo dokonce s Athenou už prakticky nepotkáte, zatímco na Windows je to dneska "každý pes jiná ves". Jednak proto, že sám MS už má asi 10 druhů GUI toolkitů a především pak proto, že v každé korporaci dneska sedí speciální oddělení hipsterů, kteří nedělají nic jiného, než že vymýšlí jak tu jejich aplikaci odlišit od ostatních...
Na OS X si dokonce musíte doinstalovat X server, aby vám GTK vůbec chodilo.To zní jako fake news.
Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická.To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba
tree /
nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.
Adendum: Jsem příznivec KDE a Qt, ale s Gnome/GTK nemám problém a z programátorského hlediska jsou IMHO víceméně rovnocenné, resp. každý má nějaké výhody / nevýhody. Cairo je možná v některých věcech pomalejší (tuším že např. text vykresluje pomalu), ale osobně se mi s tím API pracuje lépe než s QPainter, resp. přijde mi, že QPainter dobře podporuje jen use cases posvěcenné pro účely Qt, ale jakmile chci něco trochu custom, začne být neohebný. Ale to je do značné míry subjektivní. Qt má (asi?) o něco lepší cross-platform podporu, ale zase je v C++ a navíc vyžaduje code generation (MOC), kvůli čemuž je náročnější tvořit bindings do jiných jazyků. Je taky IMHO "molochovitější" než GTK, což je ale opět trochu subjektivní. Celkově je IMHO +/- šumák, jestli je daný program v Qt nebo GTK.
Před lety bych se dost možná přidal na stranu Qt a antagonizoval GTK, ale dnes už mi tenhle tribalismus přijde opravdu hloupý. Ten zápisek vypadá jako by byl napsán v roce 2008 a omylem publikován teď. IMHO otázka zastoupení OS Linuxu na desktopu už není tak důležitá a i tak je to IMHO v podstatě čistě obchodní záležitost, která s technickou podstatou nemá moc společného...
To zní jako fake news.
To zní jako slovíčkaření. Kdysi to býval XQuartz, dneska už je to samotný Quartz kompozitor, ale ta podstata, že musíte doinstalovávat nestandardní část grafického subsystému, ta zůstává.
To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba tree /
nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.
Označujete každého, kdo má nějakou vlastní zkušenost (a tu mají všichni) za šiřitele fakenews? Navíc tvrdit, že je něco "fakenews alespoň v některých případech" je vyloženě směšný. Když někdo bude tvrdit, že je auto rychlejší než kolo, označíte ho za šiřitele fakenews na základě toho, že existují některé speciální trasy, kde tomu tak není?!
To zní jako slovíčkaření. Kdysi to býval XQuartz, dneska už je to samotný Quartz kompozitor, ale ta podstata, že musíte doinstalovávat nestandardní část grafického subsystému, ta zůstává.Pro Qt aplikace ale taky potřebuješ Qt knihovny. V čem je tedy vlastně ten rozdíl?
Označujete každého, kdo má nějakou vlastní zkušenost (a tu mají všichni) za šiřitele fakenews?Ne. Jako "fake news" (což je termín, který v téhle diskusi používám s nadsázkou) mi přijde tohle:
Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická.GTK aplikací používám několikero a žádná nemá reakční dobu nebo rychlost vykreslování označitelnou za "tragickou", typicky jsou zhruba stejně rychlé, někdy i rychlejší než jejich Qt protějšky. A opravdu si nemyslim, že by to byly natolik specielní případy, že by se to dalo porovnat s tím příkladem auto vs kolo. To mi přijde dost za vlasy přitažené. Nemáš spíš ty nějaký specielní setup nebo specielní použití Qt/GTK?
Pro Qt aplikace ale taky potřebuješ Qt knihovny. V čem je tedy vlastně ten rozdíl?
Ten podstatný rozdíl je, že QT framework je součástí bundlu aplikace, zatímco (X)Quartz se musí instalovat samostatně. A to ani nemluvím o dobách OS X ~ 10.8, kdy si to člověk musel sám i stáhnout, dnes už mu to alespoň systém "nějak" nabídne.
Ten podstatný rozdíl je, že QT framework je součástí bundlu aplikace, zatímco (X)Quartz se musí instalovat samostatně.Byla by citace? Co se koukám do dokumentace, GTK zřejmě může běžet pouze z bundlu a zřejmě poskytují i nějaký nástroj na tvoření těch bundlů. Když se dívám na gtk3 na brew, by-default se kompiluje s nastavením
--without-x11
.
Dokumentace na mě dělá dojem, že GTK/Quartz != XQuartz, viz třeba Inkscape, který zřejmě XQuartz z nějkého důvodu stále vyžaduje, ale v Roadmapě mají:
Provide packages built with GTK+/Quartz: no requirement for X11/XQuartzTj. nevypadá to jen na nějaké slovíčkaření.
Jak je to aktuálně s Quartzem (bez X, ale ten se taky instaloval extra) netušimQuartz je grafická vrstva OS X.
Otázka je, jestli jsou všechny jeho součásti nutné pro GTK integrální součástí OS X. Třeba nedávno jsem určitě instaloval nějakej Quartz "addon", aby se v systému dalo nastavovat/emulovat hidpi rozlišení. Možná to ale vždy byl opravdu XQuartz, co GTK aplikace vyžadovaly.
Mám tomu rozumět tak, že problém "linuxového desktopu" vidíš v tom, že některé proprietární OS (Apple Mac OS / MS Windows) jsou špatně použitelné s GTK?
Jako problém vidím to, že velcí hráči (RedHat, Cannonical) tlačí nekvalitní toolkit, který projekty, pokud na to mají zdroje, opouštějí. Pro spoustu těch projektů je tragická podpora dalších platforem jeden z hlavních důvodů. Takže v zásadě ano.
GNU/Linux mám na desktopu už skoro dvacet let a v průběhu času jsem používal jak Gnome, tak KDE a míchání aplikací používajících různé knihovny nepovažuji za zásadní problém. Resp. vždy to byl spíš kosmetický problém a i to je dnes z větší části vyřešené.1 Nevím tedy, proč by mělo až tak vadit, že nějaká velká firma staví svůj desktop na GTK, když ty aplikace můžou vedle sebe koexistovat v jednom systému.
[1] a přijde mi, že líp směrem KDE/Qt aplikace v Gnome/GTK prostředí (zapadne celkem dobře) než naopak; nicméně ani provozování GTK aplikací v KDE nepovažuji za nějakou velkou tragédii
Jistě, nejednotný vzhled, chování a dvojnásobné paměťové nároky se dají přežít. Ale ideální to rozhodně není...
Pro spoustu těch projektů je tragická podpora dalších platforem jeden z hlavních důvodů.
Jistě, nejednotný vzhled, chování a dvojnásobné paměťové nároky se dají přežít. Ale ideální to rozhodně není...Jak tragická podpora dalších platforem? Jak dvojnásobná paměť? Můžeš to nějak podložit, nebo to zas je jen nějakej pocit? Tohle už je normální trolling. O tom, jak funguje GTK na OS X zjevně víš kulový, vzhledem k tomu, že nejsi schopen rozlišit XQuartz a Quartz. A ten exodus aplikací od GTK ke Qt je vidět kde? Zmínil jsi 3 prográmky, z nichž např. já znám jeden (Wireshark) a LXDE. Wireshark je z nich asi nejznámější. Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora na OS X, což ale bylo před 5 lety a je otázka, jestli by to rozhodnutí udělali dneska znova stejně. Takže to máme kolik, 1 relativně rozšířený software a 3 ne moc známé kusy během posledních 5 let? To je teda fakt exodus
Má smysl s tebou vůbec diskutovat, když v jednom příspěvku jseš schopnej zároveň napsat: "Jak tragická podpora dalších platforem?" a " Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora (GTK) na OS X"?! Ano, je možné, že nově již GTK na Macu nepotřebuje instalovat Xserver, ale 10 let tomu tak nebylo. O standardním Mac look&feel ani nemluvě, to nemá GTK na Macu (ani Windows) dodnes.
Má smysl s tebou vůbec diskutovat, když v jednom příspěvku jseš schopnej zároveň napsat: "Jak tragická podpora dalších platforem?" a " Jejich důvod pro přechod ke Qt byla špatná podpora (GTK) na OS X"?!A zbytek té věty jsi nedočetl? → "což ale bylo před 5 lety a je otázka, jestli by to rozhodnutí udělali dneska znova stejně".
Ano, je možné, že nově již GTK na Macu nepotřebuje instalovat Xserver, ale 10 let tomu tak nebylo.A to je dnes relevantní jak? Stejnětak to, že před 5 lety byla GTK podpora na OS X tragická je dnes relevantní jak?
O standardním Mac look&feel ani nemluvě, to nemá GTK na Macu (ani Windows) dodnes.A tohle je spolehlivá informace, kterou jsi schopen doložit, nebo si to zase budu muset jít dohledat, přičemž zjistím, že operuješ s 5 let starými informacemi a/nebo si pleteš technologie? Jinak aby bylo jasno, nejsem žádný extra velký fanoušek GTK - jak už jsem psal, každý ten toolit má nějaké své pro a proti a je klidně možné, že Qt má podporu OS X i dnes o něco lepší. Nicméně sorry, ale ty tady píšeš vyloženě nesprávné / outdated informace.
A ta dvojnásobná paměť je samozřejmě myšlená pro GTK a QT knihovny zároveň.
Aha, hmm, tak to je ale snad ještě větší kravina, zaprvé aplikační data toho typicky sežerou násobně víc než knihovna toolkitu. Zadruhé, jaký používáš prohlížeč? Pokud nejsi pankáč s Konquerorem nebo něčim takovým alternativním, tak nejspíš závisí na GTK, takže pak není moc co řešit...A ta dvojnásobná paměť je samozřejmě myšlená pro GTK a QT knihovny zároveň.
- GUI stoji za hovno + text v terminalu skrooluje rychlosti 2M radku/secJenom nevim jestli je to system pro dolni nebo horni 1%
Koho z uzivatelu zajima terminal a rychlost vypisu tree?Nevim, mě třeba ne, tj. používám celkem spokojeně konsole, i když je pomalejší. Byl to jen příklad srovnání.
To je fake news minimálně v některých případech. Porovnej si například výkon KDEčkové konsole a víceméně libovolného GTK terminálu. Zkus třeba tree /
nebo něco takového co bleje hodně výstupu. GTK terminál vykresluje plynuleji a má lepší scrolling.
Přesně tohle je pro mě naopak důvod, proč i v GTK+ prostředí (Xfce) používám Konsoli, protože libovolný GTK+ terminál prostě vykresluje trhaně, žádný neumí vykreslovat plynule, na rozdíl od Konsole (a prakticky libovolných jiných, jako xterm). Nejen při věcech jako držení klávesy v příkazovém řádku, ale hlavně v Midnight Commanderu je to škubání strašně otravné (několik drobných škubnutí za sekundu, a celkově dojem nižšího framerate). Možná to ani není problém GTK+, ale nějaká neodstranitelná vlastnost zadrátovaná v libvte, na které jsou všechny GTK+ terminály, co jsem zkoušel, založené, ale každopádně s popisem autora blogu souhlasím. Za celou dobu, co používám Linux, je GTK+ oproti Qt zárukou horšího výkonu, výrazně vyššího vytížení procesoru při mnoha srovnatelných věcech, pomalejšího vykreslování a někdy i různých artefaktů (třeba blikání při pomalém naskakování dialogů v novějších verzích GTK+). Prakticky všechny programy, které přešly z GTK+ na Qt, zaznamenaly zlepšení rychlosti.
Věci s Motifem, WXWidgets nebo dokonce s Athenou už prakticky nepotkátePokud chceš dělat hardcore věci s Xilinx FPGA gen6, včetně a níž, tak motif potřebuješ. WxWidgets jsem tuhle zrovna musel rekompilovat, protože stačí změnit i jen minor verzi systémovejch knihoven a už to nefunguje.
WxWidgets jsem tuhle zrovna musel rekompilovat, protože stačí změnit i jen minor verzi systémovejch knihoven a už to nefunguje.To bude možná tím, že oni tam mají nějakej ABI check, kterej je zřejmě v mnoha situacích moc striktní. V Archu je na to patch.
Na linuxu dneska GTK vypadá už snesitelně, i když reakční doba/rychlost vykreslování je stále tragická. Ale v dobách GTK1 a začátcích GTK2 se na to nedalo navíc ani koukat.
Zajímavá zkušenost, ale já mám úplně jinou. Teď používám už delší dobu KDE/Qt (a v něm řadu i GTK aplikací, neřeším to), ale před lety jsem používal Gnome/GTK a moje volba byla daná z velké míry právě tím, že GTK šlo velmi dobře stylovat, už tehdy existovaly spousty vzhledů a ten desktop mohl vypadat úplně libovolně (a tedy i libovolně hezky nebo libovolně hnusně). Preference se v čase mění, dneska mám radši umírněnější design, ale tehdy jsem z toho byl nadšený.
Mne dokonce pripada Qt extremne hnusne na koukani...
Který styl? Pusť si třeba:
kcalc -style=Adwaita
Dneska je volba mezi Qt a GTK spíš otázka programátorských preferencí než vzhledu pro uživatele.
Stačí se podívat na ten naprosto nepoužitelnej a nepřehlednej filedialog v Qt a člověku je na zvracení.
Spíš naopak. Používám různé obezličky jako drag&drop, abych se vyhnul souborovému dialogu GTK, protože to nové rozhraní v GTK 3 je šílené (ale ať mu nekřivdím, už to aspoň není tak neskutečně pomalé jako v dobách GTK 2).
Ten zápisek je pouze o tom, proč to jiné nebude, ne jestli je aktuální stav (pro mě) dobrý nebo špatný. A ano, hůře může být vždy. A ne, příznivcem flatpacku taky zrovna nejsem.
Nice way to greet somebody who appreciates the application and was only trying to help the community by increasing the availability of it.Hahaha, to je fakt stejna retorika, kterou pouzivaji trolove co tlaci CoC :).
právě ti, co je živý servery
Určitě. Zcela jistě to není jediná gramatická chyba, co tam je, takže si každý správný grammar nazi přijde na své!
První otázka BFUJe na hry. Potom následuje zbytečná diskuse se závěrem, že na hry je nejlepší Windows (+ pochopitelně Intel a nVidia) a potom stačí poukázat na to, že existují i herní konzole (hint: a jejich HW a v případě Playstation i OS
není mentálněTo bych ani neřekl. Ti lidi prostě používají nějaký default a nepřemýšlím nad tím. Windows si ve skutečnosti skoro nikdo nevybral. A je to ve všech oborech, prostě nástroje pro masy vždy vypadají naprosto jinak než nástroje pro profíky. (A je úplně jedno, jaký je to obor, tohle platí napříč.)
nejlepší definice desktopu je počítač s Windowsto je i podle me naprosto spravna formulace. Nekdo by jeste prihodil Apple Mac , ale to vlastne na te defini nic podstatneho nemeni.
…se závěrem, že na hry je nejlepší Windows (+ pochopitelně Intel a nVidia)To platilo možná tak před několika lety. Vše co mě zajímalo a nemělo linuxovou alternativu mám rozběhané v PlayOnLinuxu. Proto ostatně ta odpověď: "Možná…". Dnes není argumentem jestli aplikace pojede pod Linuxem, ale jestli to bude mít smysl. Zcela konkrétně: Kamarádka rozjíždí ordinaci. Firma, od které koupila RTG čtečku dodává buď čtečku + software, nebo komplet čtečku + widlácký komp se software + monitor. Cenový rozdíl minimální. Proč by si teda měla přidělávat vrásky a řešit instalaci, když to může koupit out of box. Servis si musí platit tak jako tak. Takže má linuxový desktop s widlema ve virtuálu, kvůli obskurním aplikacím a z kompu u čtečky si ukládá data skrze něj do adresáře svého linuxového destopu. Tím primárním důvodem proč se rozhodla takto bylo především zobrazovací zařízení, které chtěla mít u té čtečky. Nejlevnější alternativu s HDMI kabelem nebylo možné realizovat a pokud by to řešila nějakým síťovým zobrazovadlem, tak by stejně musela mít nějakou krabici s OS. Takže proč to komplikovat.
To platilo možná tak před několika lety.No ten komentář nebyl ani tak o tom, co platilo nebo neplatilo, ale co ti lidé říkají dnes. A dnes říkají to co jsem napsal (i když už to dávno ani po HW stránce není pravda). K tomu příkladu s RTG, tak tam bych taky trval na dodání a servis všeho out of box, protože to je specializované zařízení. I kdyby tam byl linux, tak bych to považoval za black box a vůbec bych do toho nerýpal.
jestlize nekdo vyviji OSS, tak nemuze soucasne zit ze sluzeb, ktere nad timto OSS nabizi.Ehm... a proč by to nešlo? V první řadě závisí na charakteru služeb - některé určitě lze nabízet a současně dělat na vývoji, protože nemají tak velkou režii, a ve druhé řadě je samozřejmě možné založit firmu a najmout lidi, kteří tu službu poskytují, a ze zisku financovat vývoj daného FOSS (nebo sama sebe a pokračovat ve vývoji).
pan Grundl neformuloval svuj problem dostatecne precizneTak jedna to byl pan Grudl a z te nasledne diskuze to bylo vice nez zrejme. Grudl si chce vyvijet svuj projekt a chce, aby ho jini platili. Proc? Proste proto. V te diskuzi pak neustale zamital, jakykoliv jiny obchodni model nez byla jeho puvodni predstava, ze ho proste jini musi platit, proste proto. A tim chtel ukazat, ze open source, en bloc, proste jako obchodni model nefunguje. Paradoxni je, ze se mu na zaklade teto kampane (o tom, ze OSS nefunguje) podarilo nasbirat nejakych 160k mesicne na prispevcich na projekt.
Vetsina diskutujicich mu na to odpovidala, ze OSS je bezva, pan Grundl je hloupy podnikatel a ze ma nabizet sluzby nad tim vlastnim OSSNa penize v OSS neni zase takovy problem si sahnout (a nemusi to byt konzultace, i kdyz ty jsou nejpohodlnejsi). Ale prijde mi, ze Grudl se ani nechce moc snazit ty penize ziskat a tak to radsi vsechno svede na OSS a z toho ta kontroverze.
Neřekl bych, že si to myslí. Spíš tvrdí něco jako: "Pozor na názory, že když budete vyvíjet oss, budou se automaticky zhmotňovat peníze. OSS je komunismus a vy budete v pozici toho chudáka, kterej to zadarmo odedře." Pod vlivem této ideologie si to sám možná myslel na začátku, ale dneska už si to rozhodně nemyslí. Což dokládá už pouhý fakt, že ještě nezemřel hlady.
Ty reakce tam, stejně jako tady mi ale připadaj, jako by někdo na vesnici zašel za místnim trenérem fotbalové mládeže a začal na něj: "Ty jseš úplně neshopnej chudák Franto, ty nám tady roky trénuješ děti ale uživit se tim nedokážeš a ještě si teď dovoluješ za to chtít peníze a vyhrožovat, že s tím jinak budeš muset seknout!"...
Hlavní poselství tý diskuze na Lupě je ale samozřejmě to, že Ponkrác píše 20000 řádků za 2 tejdny. Jakej tragéd jsem v porovnání s ním já, kterej na to dře 3 roky...
Já ho chápu naprosto přesně. A předpokládám, že stejně tak každý, kdo rozjel a vede nějaký netriviální OSS projetkt, do kterého vrazil roky práce a používají ho desetitisíce lidí. V jistý okamžik zjistíte, že pokuď se chcete dále věnovat pouze tomu prokjektu a ne se stát podnikatelem a řešit úplně jiné věci, jsou všechny ty řeči o komunitě jenom keci, protože podpořit ten projekt finančně není ochotný téměř nikdo (Ano vím, najdou se výjimky). (Ne)Funguje to přesně jako ten komunismus.
Ty projekty ale nevznikaj jako podnikatelský záměr, v tom je ten problém. Od určité velikosti/kvality se to ale už nekomerčně dělat nedá.
Kdybych používal jeho framework ... nebo obecně řečeno, pokud by zástupce libovolného projektu, který já používám, oznámil to co oznámil Grudl, tak bych velmi rychle začal pracovat na přechodu jinam. To co oznámil v některém v tom videu prakticky znamená pohřbení toho jeho frameworku.
To je přesně ten "problém nefunkčního komunismu" - většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu...
To je přesně ten "problém nefunkčního komunismu" - většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu...Takže podle tebe kapitalismus je o tom, že když existují dva projekty - jeden zadarmo a druhý placený - tak správný kapitalista si půjde koupit ten placený? Rozdíl by byl v tom, kdyby ten placený přinášel něco navíc, ale to není případ Nette. Je to jen další z hromady PHP frameworků, Grudl nevymyslel nic, co by mělo oproti těm ostatním nějakou přidanou hodnotu a tedy smysl za to platit. Když se oháníš komunismem, přijde ti tržní prostředí na principu nabídky a poptávky komunistické? Větší smysl by mělo, kdyby Grudl uvolnil jen část Nette a nechával si platit za vývoj oficiálních pluginů. Prostě mu to podnikatelsky nemyslí a potom se diví, že mu to nevydělává. Hlavně že EGO má jak balón...
Ne, podle mě je kapitalismus právě o tom, že "většina lidí si radši najde jinýho chudáka, kterej to za ně zadarmo udělá, než aby někomu, na jehož práci léta stavěli, zaplatili byť jedinou korunu".
Komunismus zmiňoval David Grudl v souvislosti s těmi chudáky, kteří to pod vlivem opensource ideologie s řečmi o komunitě pro tu kapitalisticky smíšlející většinu udělaj.
Linuxový desktop opravdu není majoritní záležitostí a pokud to Microsoft nějak opravdu nepokaňhá, tak jí asi ani nikdy nebude.No, MS taky před časem vytvořil Windows Subsystem for Linux, což se dá považovat za jisté uznání síly Linuxu pro vývojáře.
Slovo pořád je v tomto kontextu vtipné.Možná to myslel tak, že aktualizace balíčků je za chvíli (obzvláště když se vypne fsync :) a systém při tom normálně běží a dá se používat, zatímco u Windows je to "nevypínejte počítač, půl hodiny aktualizujeme" a po zapnutí druhý den "haha pořád a ještě jeden reboot".
Zdravim, nechcem sa vas nikoho dotknut aj ked v niecom ma autor blogu pravdu
1. GNU GPL licencia je dost velky problem na jednu stranu dava nielen pocit ano nie je to len o pocitu ale skutocne ak je nieco raz uvolonene zo zdrojakmi mas istotu za sa s toho nestane propiertarny kod. problem je ze velke firmy predpokladam nechcu aby ich vymakane aplikacie boli pod GPL. to je jasne je to ich dzroj prijmov
2. Debian ale ja mam k nemu inu vytku. a to ze je to univerzalny system ktory ked vyjde je ako tak aktualny ale potom mas stary soft je to dan za sirsi rozhlad.
Co je podla mna ideal?
BSD systemy su fajn ale nemaju az taku zakladnu uzivatelov a skor kopyruju veci z linuxu
aby som nebol kriticky voci linuxu su aj projekty ktore sa mi pacia pretoze su urcene na dany ucel ako napriklad
LibreELEC.tv - ciste len na TV a streamy hudbu
Lakka.tv - ciste len na hry
Raspbian distribucia pre Raspberry
Haiku je system urceny len pre desktop a lahke ovladanie
FreeNAS - ciste len na mini domaci server
alebo ak nie frenas tak linuxovy openmediavault
jednoducho tieto projekty su open ale je vidiet ze na nich vyvojari makaju a podla mna skor sa zdokonaly nieco co je na nejaky dany ucel nez robit nieco univerzalne.
GNU GPL licencia je dost velky problem na jednu stranu dava nielen pocit ano nie je to len o pocitu ale skutocne ak je nieco raz uvolonene zo zdrojakmi mas istotu za sa s toho nestane propiertarny kod. problem je ze velke firmy predpokladam nechcu aby ich vymakane aplikacie boli pod GPL. to je jasne je to ich dzroj prijmovKniznice dost pouzivaju aj LGPL. Treba s tym ratat pri tvrdeniach
pulka sw neni v repo, takze urcite neZa mě teda většina SW v repo je a i když třeba něco ne, tak je stále výrazně snazší udržovat systém v relativní čistotě v porovnání s Widlemi, kde to v podstatě není možné a člověk se musí smířit s tím, že v systému bude bordel a bude bobtnat tempem zhruba 10GB/rok (YMMV). A ne, programy jako CCleaner moc nepomáhají, popravdě mě dost fascinuje, jaký má tento snake oil byznis. Můj aktuální systém byl nainstalován v r. 2009 na 40GB partici a stále to stačí. Něco takového by s Widlemi bylo naprosto nemyslitelné.
Mé aktuální Windows systémy byly nainstalovány v roce 2006 (Windows XP) a 2011 (Windows 7) a stále fungují jako v době instalace. Vzhledem k tom, že ty XP jsou na 40GB disku, tak těžko mohly bobtnat 10 GB za rok... Pravda, nejsou tam (a nikdy nebyly) žádné "cleanery" nebo antiviry.
Ve win 10 jsou co jsem slyšel některé HP zařízení už nepodporované.
Ve Windows 10? Když jsem před pár lety instaloval rodičům na počítač Windows 7 (které tou dobou byly celkem nové), zjistil jsem, že HP drivery pro LaserJet 1010 poskytuje pouze pro XP a Vistu a jako řešení problému doporučuje "kupte si novější tiskárnu" - a to prosím přibližně v době, kdy jsem u sebe doma ve stejné tiskárně poprvé vyměňoval toner (mimochodem, používám ji spokojeně dodnes).
Kuriozita je, že s trochou šikovnosti se ty Windows 7 nakonec daly přesvědčit, aby používaly driver pro Vistu, a nějakým záhadným způsobem zůstala funkčnost zachována i po upgradu na Windows 10. Nicméně to názorně ilustruje přístup nemalé části výrobců "spotřebního" HW k podpoře (byť i jen trochu) starších zařízení na nových verzích Windows.
"Nejméně jeden důvod proč linuxový desktop má budoucnost pro mne"
Přiznám se, že nikdy jsem moc nechápal úsilí ohledně hledání/(ne)nalézání dokonalého Linux Desktopu. Pravděpodobně v tom bude hrát roli to, že jako většinu času trávící v okně terminálu jsem závislý pouze na funkci otevření/změny velikosti a zavření okna. A jako takový nejsem zkušenostmi oprávněn a už vůbec ne kvalifikován se k diskuzi výše (QT/GTK) vyjádřit.
Možná se shodneme na tom, že Linux(kernel) ať již v jakékoli podobě je dnes nedílnou součástí tisíců různých řešení od HPC, SF/tablety(Android) přes embedded řešení, na různých HW platformách (ARM/x86_64/...), jejichž prodeje dosahují ročně jednotky miliard kusů. V tomto množství je patrně <1% sloužící v roli Linux desktopu. Většina tohoto procenta je dále dělena na desítky distribucí s různými Desktopy (Gnome, KDE, Xfce, Cinnamon, MATE, ....). Pocitu omezeného rozvoje Desktopu asi také nenapomáhá současná orientace na cloudová/webová řešení (ve smyslu náhrady lokálních aplikací).
Poslední tři dekády (pominu-li období MS/DR DOSu) jsem strávil na PC provozujících (MS Windows, Linux, IRIX, Solaris, OS/2), přičemž použití Windows mělo prakticky jen dva hlavní důvody (provoz MS Office a platforma pro provoz her).
Můj první důvod použití Windows se dá vyřešit terminálovým přístupem k Windows OS(virtualizovaným/nativním provozujícím potřebné Win-only aplikace). Druhý důvod je právě ten nejméně jeden z titulku příspěvku. Je to právě Linux Desktop (potažmo Linux), který mi dovolí provozovat MS Windows virtuálně bez výrazných výkonových/funkčních omezení či otravného multi-bootu. Konkrétně mám na mysli řešení KVM/QEMU s GPU_passthrough, které umožní nativní provoz 3D aplikací (s virtualizací/emulací ostatního HW). Alternativu zmíněného řešení na bázi BSD-based OS jsem zatím prakticky neověřoval. Přínos zmíněného řešení není jen v možnosti provozu aktuálních verzí OS, ale právě i ve schopnosti (díky emulaci starší HW platformy a přítomnosti vhodného staršího HW) umožnit provoz starších OS (současným HW již nepodporovaných).
Díky projektu jako je LookingGlass (realtime přenos framebufferu GuestOSu do HostOSu) je pak možné docílit integrace virtualizovaného prostředí Windows 10 (s běžící 3D aplikací) do prostředí Linux Desktopu (bez nutnosti využití dalšího LCD/KB/MS na vstup/výstup GuestOS GK). Windows OS s jeho dnes důvěru nevzbuzujícími vlastnostmi (sledování uživatele) a jeho přístupem k rozvoji (každý půlrok prakticky nová verze) tak může být vykázán do jemu více slušící role virtualizované herní konzole.
Nadějnou alternativou společnosti Valve provozující službu Steam je v nedávné době do jejího Linuxového klienta integrovaná funkce (postavená na Wine a DXVK) umožňující určité množině her "nativní" běh Windows-her přímo v Linuxu (s ohledem na omezení kompatibility a nároky DRM asi nebude nikdy zcela plnohodnotnou náhradou nativních/virtualizovaných Windows).
Tak jak nám v současnosti díky obnovenému konkurenčnímu prostředí v oblasti x86_64 CPU klesá cena za core/IO, se toto řešení vzhledem k svým výkonovým nároků má šanci dostat k širší skupině potenciálních zájemců. Pravda, není pro každého s ohledem na jeho komplexitu a s ní související požadavky, ale při jejich překonání je odměna zase o to sladší.
Výše popsané řešení je v mém případě postaveno na bázi X399/X1950/32GB/SSDs/HDDs/GTX960(Xubuntu 18.04 HostOS),GTX1080Ti(Windows 10 GuestOS1)/HD5770(Windows XP GuestOS2), alternativně GTX1080Ti (FreeBSD11, Windows 7).
Kecy, že Linuxový desktop nemá budoucnost, poslouchám už alespoň 10 let. Předtím jsem poslouchal kecy, jak Linux nemá žádnou budoucnost a je úplně na nic. Denně jej jako desktop používám. Většinu času programuju a mohu říct, že ekosystém okolo Linuxu je pro moji činnost luxusní. Nic mi nechybí, vše funguje rychle. S HW nemám žádný problém, mám T420 s 16GB RAM, dva externí monitory a vše funguje nádherně. Když si nevím s něčím rady, google obvykle pomůže konkrétně a ne kecama, jestli jsem systém zkusil restartovat.
Je potřeba číst ten článek celý (nebo alespoň první větu z něj), ne jenom nadpis. Že pro někoho je linuxový desktop v současné době nejlepší dostupné řešení (pro mě například také), ještě neznamená, že nikde není žádný problém. Z hlediska programátora je ostatně linux "výhrou" už odnepaměti, těžko se ale budeme tvářit, že je to nějaký mainstream usecase...
Nechápu co mají furt všichni proti GPL licenci. Prý je pro programátora omezující a ne svobodná. Ta licence je ale svobodná pro uživatele! Ne pro programátora. Uživatel programu má GPL licencí zaručeny svobody. V poslední době tato svoboda nabývá na důležitosti, tedy alespoň pro mne.
Ta diskuze je ale o tom, jestli GPL umožňuje programátorovi nějak rozumně na GPL SW (ne na podpoře, školení, ...) vydělávat. Pro drtivou většinu SW tomu tak není ač bychom si svojí práci v linuxovém desktopu bez tohoto SW těžko mohli představit. Někdo prostě věnoval enormní úsilí tomu, aby zadarmo dostal ten SW tam kde je, ale ochota "komunity" to nějak finančně podpořit je nulová. Ba co víc, pokuď toto někdo z autorů zmíní, ještě si vyslouží počastování typu "neschopnej tragéd". Ta podoba s komunismem je docela výstižná - komunisti taky zatočili nejvíce s těmi, co "nedrželi hubu a krok a nedřeli pro blaho lidu"...
Celý článek jsem četl. Svoje použití za mainstream nepovažuju. Prostě vyhovuje tomu, co dělám. Víc nepotřebuju. Mainstream mě nezajímá. Problémů je stále spousta, ale zlepšuje se to. Linux není o jednom nalajnovaném směru, problémy budou vždy.Je potřeba číst ten článek celý (nebo alespoň první větu z něj), ne jenom nadpis. Že pro někoho je linuxový desktop v současné době nejlepší dostupné řešení (pro mě například také), ještě neznamená, že nikde není žádný problém. Z hlediska programátora je ostatně linux "výhrou" už odnepaměti, těžko se ale budeme tvářit, že je to nějaký mainstream usecase...
Ochota komunity rozhodně není nulová. Odvíjí se od její velikosti a také od aktivity autora projektu. Někde je ta komunita velká dost na to, aby zaplatila přímo za vývoj, někde ne a asi je potřeba hledat jiný model (třeba ta podpora). Nelze odsuzovat GPL licenci jen pro to, že mi zrovna nefunguje styl vydělávání, jaký si přeji. Asi znáte jiný komunismus, protože podobu nevidím žádnou. Nadávat bude někdo stále, pokud je projekt hlavně u nás, nadávání si užijete asi tak 1000x více, než kdyby byl primárně určen pro zahraniční uživatele. Bohužel vím z vlastní zkušenosti.Ta diskuze je ale o tom, jestli GPL umožňuje programátorovi nějak rozumně na GPL SW (ne na podpoře, školení, ...) vydělávat. Pro drtivou většinu SW tomu tak není ač bychom si svojí práci v linuxovém desktopu bez tohoto SW těžko mohli představit. Někdo prostě věnoval enormní úsilí tomu, aby zadarmo dostal ten SW tam kde je, ale ochota "komunity" to nějak finančně podpořit je nulová. Ba co víc, pokuď toto někdo z autorů zmíní, ještě si vyslouží počastování typu "neschopnej tragéd". Ta podoba s komunismem je docela výstižná - komunisti taky zatočili nejvíce s těmi, co "nedrželi hubu a krok a nedřeli pro blaho lidu"...
Jinak pokud jde o rozšíření linuxového desktopu. Je otázkou do jaké míry lze považovat za linuxový desktop grafické prostředí Androidu.Vůbec. Android se používá výhradně na zařízeních s dosti odlišným způsobem používání, než jaké je u desktopu. Asi se to časem sblíží, ale dnes tomu tak není.
Jde o způsob používání a účel
To nebyl úplně šťastný argument, vezmeme-li v úvahu, že ty mobily a tablety docela velká část jejich uživatelů používá k tomu, k čemu dříve používala klasický počítač (a nezanedbatelná část posléze zjistila, že klasický počítač nebo notebook už vlastně nepotřebuje).
Jako čekal jsem v téhle diskuzi ledascos, ale že někdo bude argumentovat tím, že je na tom Linuxový desktop dobře, protože na FELu na Karláku běží diskless linuxové stanice, to mě ani ve snu nenapadlo. Protože diskless desktopy na Karláku byly odnepaměti něčím, co bych nazval "etalon nepoužitelného desktopu".
Prostě tvrdý byznys.
Nepřijde mi, že by zájmy byznysu byly až tak v rozporu se zájmy běžných uživatelů. Pro BFU sice nejsou podstatné certifikace, ale stejně jako té firmě mu záleží na tom, aby se mu systém nerozbil a aby mu po aktualizaci nepřestaly fungovat věci, na které byl zvyklý.
Pokročilí uživatelé a programátoři jsou trochu jiný případ, protože ti jsou schopní si ty nedokonalosti opravit sami, dokáží pochopit, co která hláška znamená... často jde o triviální změnu v konfiguraci nebo puštění jednoho příkazu, není to nic, co by tě nějak brzdilo při práci, ale musíš vědět, jak na to. Proto tihle uživatelé můžou používat nejnovější verze softwaru, zatímco pro BFU a firmy jsou vhodnější konzervativnější distribuce.
Druhý rozměr je kvalita -- protože samozřejmě i distribuci nebo nejnovější verze softwaru jde odladit tak, aby se nerozbíjely.
Pro BFU sice nejsou podstatné certifikace, ale stejně jako té firmě mu záleží na tom, aby se mu systém nerozbil a aby mu po aktualizaci nepřestaly fungovat věci, na které byl zvyklý.
To by se nebyly bývaly rozšířily systémy jako Microsoft Windows 95 a vůbec celá tato větev.
Ty se bohužel rozšířily proto, že byly předinstalované prakticky na všech běžně prodávaných počítačích. Kdyby k tomuhle Microsoft výrobce a prodejce HW nedotlačil, tak by jeho systém dnes možná nikdo nepoužíval nebo by rozhodně nebyl na desktopech majoritní.
Až na to, že máš "standardizaci" a standardizaci. Tato "standardizace" je výhodná jen pro Microsoft. Zatímco kdyby bylo obecnou normou psát aplikace proti nějakému otevřenému standardu/API, bylo by to výhodné pro všechny a firmy jako MS by nemohly zneužívat svého postavení.
Od toho jsou zase standardy/doporučení pro (G)UI (klávesové zkratky, pořadí tlačítek, ovládání oken, nabídek...). Ale uživatel tráví stejně většinu času v aplikacích, nikoli v OS, takže tohle není až tak podstatné. Dneska jsou navíc ty aplikace často webové, takže to, jestli se uživateli spustí jeden OS nebo druhý a v něm pak Firefox/Chromium a v něm teprve ta aplikace, která už vypadá vždy stejně, je celkem jedno. Tedy, je to jedno z hlediska nákladů na zaškolení pracovníka. Tomu prostě "naběhne počítač" a na ploše klikne na ikonu aplikace, která se mu otevře v prohlížeči. Takže tohle není absolutně žádný argument pro to, že by všichni měli používat jeden OS (a ještě k tomu nějaký proprietární malware).
Ano, ale není důvod, proč by mělo platit, že HIG = OS. Nemusí to být vůbec 1:1 resp. není. HIG se dají sdílet mezi více OS resp. desktopovými prostředími.
Navíc, jak jsem psal, webové aplikace (a i mnohé desktopové) tohle nerespektují a vypadají a chovají se všude stejně, takže opravdu není problém vyměnit uživateli OS.
Problém je to z pohledu autorů aplikace -- pokud jsou závislí na proprietárním nestandardním API nějakého OS, tak jim to dá spoustu práce portovat na jiný OS. A tomuhle (a těm předinstalovaným Windows) vděčí Microsoft za svoje současné postavení.