Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.1 a 24.04-1.5. S opravou kritických zranitelností.
Společnost Škoda Auto zveřejnila na Printables bezplatné 3D modely příslušenství do svých vozů (držáky na nápoje, pomůcky pro vedení kabelů, mincovníky, háčky na USB kabely a čepice pro kapsy na zadních stranách opěradel sedadel, držáky na telefony a úchyty pro horní upevnění bezpečnostních pásů).
Takže jsem dnes zakoupil čtečku Čtečka Zítra si ji vyzvednu, vyzkouším, co to umí a neumí, ale myslím, že podle propozic, to nemusí být nutně špatný kup. Uvidím. Už mám i vybráno několik zajímavých knih, které si do ni stáhnu. Bude to bezva sebou tahat. Pochopitelně jsem k ní koupil i pouzdro. Myslím, že ji pouzdro jen prospěje.
Už se těším na "kladné" ohlasy svých příznivců, jako dada, slinty a fantoma a dámy z Čimic, co mi pořád a stále vyznává lásku. :-)
PS: Zapomněl bych na vozejka.Rozhodl jsem se pořídit si čtečku. Nějakou dobrou. Už mi slábne zrak, tak abych na to dobře viděl, mělo to hodně formátů a dobře se nosila. Dále jsem se rozhodl, že po doprodeji všech svých knih, kterých až na tu poslední už rapidně ubývá, některé z nich přepracuji a dám je do formátu PDF a za nějaký rozumný peníz je budu prodávat přes internet. Zřejmě to bude jednodušší, než znova je vydávat v tištěné podobě. Za rozumné peníze a mohlo by to jít. Jak jsem se díval, asi jde je zabezpečit systémem DRM. Snad je to dostupné i pro soukromníky malého formátu, nejen firmy. Proti nějakému nelegálnímu šíření, i když fakt je, že pokud někdo bude mít zájem, cestu jak je zkopírovat a nelegálně šířit si vždycky najde.
Po dopsání posledního blogu se zvedla diskuse, zde na ábíčku, mimo jiné i o tom, zda a jestli mají možnost být všichni šťastní, bohatí, úspěšní. Nějak si nevšimli diskutující jedné věci. Netvrdím, že všichni mají možnost dosáhnout stejných výsledku, pouze jen tvrdím, že všichni mají možnost si polepšit. Což je zásadní rozdíl, který ten čtoucí, buď přehlédli, nebo ho jednoduše nepochopili. Mít možnost na zlepšení, ještě neznamená, že se někdo pokusí tu možnost využít. Učím roky lidi relaxaci. Jsou lidé, kteří po prvním zlepšení psychické i fyzického stavu pochopí o co vlastně jde a už tuhle možnost, jak si polepšit využívají. Získají tím mnohé, co většina lidí nikdy nedostane.
Občas čítávám o lidech, kteří neměli v životě štěstí a o lidech jimž bylo dopřáno. Většinou se v těch debatách tímto ohánějí lidé levicového zaměření, kteří žijí v představě, že stačí nastavit správně zákony, sociální dávky a pak už vše bude fungovat. Jeden anonymní nick na abíčku mi posměšně říká, „synku opilce,” případně „opilecký synku.” Což o to, má pravdu a ta pravda mě nijak netrápí. Nakonec za skutky svého otce i matky nejsem odpovědný, stejně jako nejsem odpovědný za skutky kohokoliv jiného. Pouze za ty své. Konečně, stěžovat si na nešťastné dětství a z toho plynoucí problémy v mém životě, nebylo a není mým zvykem.
Musím říct, že mě nadchlo oznámení ODS, že je potřeba snižovat státní výdaje a nechat paušály ve stejné výši živnostníkům. Po dlouhé době zase rozumná slova ze strany ODS jako vládní strany. Snad se toho opravdového kapitalismu jednou dočkám. Malý stát, lidé, kteří jsou schopni se o sebe postarat, vytvoří solidární společnost s nemohoucími a líné vyžírky nechají jejich lenosti. Protože jestli někdo bude držet tenhle stát na nohou, budou to přesně malé a střední firmy, které budou vytvářet pracovní místa, zajišťovat práci a platit daně do státní kasy. Státní úředníci to rozhodně nebudou.
Pochopitelně levicoví nadšenci ovlivnění neokeynesianským blábolem, který totálně jak se ukazuje selhal, budou sice syčet jak syčáci, ale realita je realita. Na dluh se žít nedá. Rozhodně ne do nekonečna. Buď si na sebe vyděláme a nebo budeme hlady. Jo jo.
Šel jsem onehdy na skupinu a měl jsem chuť na bagetu s tuňákem. Stavil jsem se tedy při vystupování z Metra v trafice, kde tyhle bagety mají, vzal jednu z regálu, šel ke kase, a prodavačka mi povídá svým východoslovanským přízvukem. „Padesát osm korun.” Podivil jsem se, neb stávala čtyřicet devět. Podivení jsem vyjádřil nahlas slovy: „Jste nějak podražili.” A dostalo se mi odpovědi: „To ty daně.”
Jsou lidé, kteří si koupí chalupu, na ji jezdí celý rok, budují ji, ve stáří se na ni odstěhují, prodají, nebo opustí byt ve městě a jsou s tím zcela spokojeni. Jsou lidé, třeba jako já, co nikdy neměli chalupu, nikdy neměli auto, nechybí jim, bydlí ve městě, celý život se stěhují, kolikrát jsem se stěhoval ani už nevím, pak jim je přes šedesát, ohlédnou se za sebe a vzpomínají na varování, těch starších. Vzpomínám si, jak mi lidé, kdysi před těmi čtyřiceti lety prokovali, že když budu žít jak žiji, že v šedesáti letech nebudu mít nic, nebudu mít ženskou, která se o mě postará. Já jsem jim vždy říkal, že se o sebe i v těch šedesáti postarám sám, protože chci umět se o sebe postarat, abych nebyl na nikoho odkázaný.
Napsal jsem celkem jen tak z plezíru blog a umístil ho nikoliv u sebe na webu, ale na abíčku a zde na iDnes, kde jsem si také založil blog. Vyvolal docela pozdvižení, protože jsem v něm popsal realitu. ODKAZ NA PRVNI DIL Fakt je, že jsem tušil, co asi vyvolá, jako vždy, když lidem v terapeutické skupině předestřu realitu, kterou vidím. Holá fakta jsou vždy nejhůř přijímána. Předpokládám, že si zájemci o tento blog napřed přečtou ten, na který navazuji aby byli v obrazu. Jak už jsem řekl, spíš jsem se bavil, i když jsem popsal své zkušenosti. Bylo mi jasné, že mi zas až tak neprojde a že bude interpretován jako výsměch stálým vztahům. Čímž pochopitelně není.
Od roku 1991, kdy jsem se naposled rozvedl, zjišťuji jednu věc. Nemám zájem o vztahy, kde by bylo společné bydlení. Vždy se tvářím, že jako jo, ale nakonec udělám vše, aby ne. Mám čtyři děti, už jsou velké a mohu se zcela klidně starat jen o své zájmy. Ženy přicházejí, odcházejí a mě zůstává můj příjemně zařízený byt, který jsem si koupil, zařídil po svém, dobře se mi v něm bydlí.Žádná příchozí kráska mě z něj nemůže vyhodit, nedovolím ji aby do něj cokoliv investovala, tím pádem aby si dělala jakékoliv nároky. Moje děti ho jednou zdědí, a co s ním udělají je jen na nich. Ovšem dokud jsem naživu, nerozhoduje tu nikdo jiný než já.
Dal jsem na doporučení jednoho komentujícího, Stevko se myslím jmenuje a koupil jsem si od Mlodinova: „Život je jen náhoda.” Dobře jsem udělal. Ty knihy spolu ani tak nesoupeří, spíše se doplňují a překrývají. Na rozdíl od názoru Stevka, považuji Talebovu, „Černá labuť,” za čtivější. Ale to bude asi jen zřejmě věc vkusu, nikoliv skutečné kvality. Když jsem dočetl Mlodinowu knížku, právě jsem začal znovu číst Taleba a právě proto jsem ocenil kvality obou. Už jsem si trochu prohlížel materiály na internetu o teorii pravděpodobnosti.
Takže jsem do Virtualboxu, který mám na OpenIndiana, nainstaloval Debian, abych nevyšel ze cviku a zároveň abych měl i na pc Skype, když už tedy BrandZ nefunguje. Ovšem ukázal se další problém, nepřipojuje VirtualBox USB, i když jsem nainstaloval extension pack. Hledám dál. Jestli je to tím, že je už „mírný rozdíl” mezi kernelem Oracle Solaris a OpenIndiana, zatím zcela netuším, asi tomu tak bude. Nevadí, další výzva k plnému zprovoznění.
Jak tu tak probíhala anketa na téma „oblíbené OS,” tak jeden z komentátorů pravil: Mít Solaris za oblíbený OS by bylo dost drsný. Dokážu si ale představit, že někomu bude chybět BSD. No, tak já patřím mezi ty drsné hochy, co mají Solaris rádi. Zdá se mi jako dobrý OS. Sice dovnitř moc nevidím, ale zatím, co potřebuji, provozuji. Naučil jsem se vyrovnat s potížemi a využívat výhody.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz