Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Pan Plešinger tvrdí, že GNU/Linux musí být více jako MS Windows, aby se rozšířil mezi běžné uživatele. Musí mít programy jako Total Commander a další, protože jinak není šance, aby se GNU/Linux rozšířil mezi běžné uživatele. Dovolte mi se nad tím trochu zamyslet.
Otázkou je - chceme vůbec, aby se GNU/Linux masově rozšířil mezi běžné uživatele? Všichni předpokládají, že odpověď na tuto otázku je "ano", ale možná by stálo za to se zamyslet, je-li tomu skutečně tak. Být v elitářské menšině má své výhody.
A pokud si na tuto otázku po zralé úvaze skutečně odpovíme "ano", pak bychom si měli položit druhou otázku, a sice, stačí to, co říká pan Plešinger, aby se GNU/Linux rozšířil?
Myslíte, že se GNU/Linux opravdu rozšíří mezi běžné uživatele, pokud se stane kopií MS Windows? Myslíte si, že se GNU/Linux v takové situaci rozšíří mezi běžné uživatele, kteří neví, co je to operační systém a vědět to nechtějí? Oni nevolí operační systém, on je jim přidělen. Jim je jedno, jestli jim počítač spravuje MS Windows, GNU/Linux, *BSD, Solaris, MacOS X nebo jiný systém.
Největší bariéra pro běžné uživatele v přijetí GNU/Linuxu je skutečnost, že se neradi učí. Vše, co je nové, je pro ně apriori špatné. I kdyby nabízel GNU/Linux totéž co MS Windows, ti lidé nepřejdou - MS Windows už mají, zvykli si na něj a používají jej. Máme tedy vůbec šanci prorazit mezi běžnými uživateli, i když splníme představy pana Plešingera, a uděláme z GNU/Linuxu MS Windows? Podle mého nikoliv.
Na druhou stranu, přesto vidím kolem sebe běžné uživatele, kteří s užíváním GNU/Linuxu nemají sebemenší problém. Ano, je jich málo. Ale existují, a dávají tak na jevo, že je jim jedno, co si o nich povídáme za jejich zády o nich samých, jejich preferencích a tužbách. Oni neřeší otázky, které o nich řešíme my. Oni se něco naučili a to používají. Pokud je to MS Windows a TC, používají MS Windows a TC. Je-li to GNU/Linux a Krusader, je to GNU/Linux a Krusader. A to rozhoduje.
Co se naučili, to používají, a pokud mají jít jinam, brání se tomu zuby a nehty. Chceme-li rozšířit GNU/Linux mezi běžné uživatele, musíme zařídit, aby do jejich života GNU/Linux vstoupil před MS Windows. To je hlavní problém.
Pozn.: Jsem nemocný a teď večer mi to už moc nemyslí, takže se za eventuální chyby a špatné formulace omlouvám. Děkuji za pochopení.
Tiskni Sdílej:
Otázkou je - chceme vůbec, aby se GNU/Linux masově rozšířil mezi běžné uživatele?Dejte na tohle anketu na AbcL Volím NE.
volim ne, elitarstvi taky nemam rad, ale linux ma svou "filozofii" a nelibi se mi ze by se mela priohybat pro lidi kteri chteji jen "zadarmo" nahradu za windows navic tahle "elita" - linuxova komunita nikomu nebrani aby se k ni kdokoli pridalPokud je nahrada za nevyhovujici OS jiny OS, tak proc by nemohl byt linuxovy system touto nahradou. Ze je "zadarmo" je jen povera, proste se neplati za licenci k uzivani, zato investuje cas a energii k uceni se novemu, pripadne za skutecna hotova reseni ci sluzby (komercni distribuce), coz je daleko vic v poradku nez platit za prostou moznost neco pouzivat. Tim "priohybat" myslite zlepsovat funkcnost? Uz to tu psali jini, nastesti princip opensource dovoluje a podporuje vznik vseho, o co bude mit nekdo zajem. Nikdo vas tudiz nenuti, pouzit "priohnutou" variantu cehokoliv. Naopak lze vychazet z toho, ze kdyz bude nejaky kus HW fungovat v jednomu linuxovem OS, bude fungovat diky stejnym principum i v jinem, at jsou "priohnute" nebo "hardcore (LFS)". Stejne tak plati o komercnim i nekomercnim software, a hlavne bych rekl o tom komercnim, pro ktery je treba aspon nejaky trh, tedy treba dostatek linuxaku, kteri by si ho koupili, i kdyz to neni masova zalezitost (relativne). Ted se zkratka vyrabi jen pro Windows, protoze "linux" neni rozsiren, ne protoze by to bylo nejak obtizne (mam na mysli napr. ruzne encyklopedie, databanky apod.). Ve "filosofovani" vam totiz rozsireni linuxu branit nebude. Ale na tohle samoucelne tlachani o "filozofii Linuxu" vam se*e pes :), ja s computerem nefilosofuju, ja ho chci pouzivat, a cim lip to pujde, tim lip.
pokud ma byt nahradou tak je to vporadku, spis se ale setkavam s tim ze nove prichozi po sve prvni instalaci chteji aby linux fungoval na stejnych principech jako windowsAno, to je pravda, ale to je zelezna kosile (omezenost) "uzivatele". Ja jsem pro to, aby "linux" fungoval zkratka dobre, co nejlepe vzhledem k potrebam uzivatele, a protoze ty jsou, jak znamo, rozmanite, tak aby si zachoval tu sirokou miru individualni konfigurace, jako ma. Ze by vychozi nastaveni distribuce mel byt idealni vyber pro BFU, nikoliv "nevyber", jak je to mnohdy dnes, to by se melo k tvurcum distribuci vic protlacit.
zadarmo jsem napsal do uvozovek protoze jsem si vedom jak to s tim "zadarmo" je, netreba me poucovat, spis by se mela poucit siroka verejnostSamozrejme, vsak to nemyslim osobne (nic z mych poznamek). fatalni je, ze vubec ta zvracena idea neceho "zadarmo" existuje, diky licencni politice Microsoftu a zaroven neproste snadnosti nelegalniho uzivani tohoto systemu. Tj. lidi pocitac koupi de facto "vcetne" OS, co se tvari jako zadarmo, kamos prehraje crack Windows XP, taky zadarmo... Problem taky je, ze se to "zadarmo" u linuxu prilis zduraznuje, ackoliv to je vetsinou naprosto zanedbatelny faktor, pro me osobne je dulezitejsi, ze nejsem odkazan na milost a nemilost jedne firmy... a jak receno, kdo chce "zadarmo" dneska prakticky jakykoliv software jen kvuli tomu, ze je zadarmo, tak si ho obstara pokoutne.
priohybani neni vzdy zlepseni funkcnosti viz tolikrat zminovany save dialog z gtk2, popripade print dialog kvuli ktreremu se tak rozciloval Torvalds, co se tyka zlepseni skutecne funkcnosti jsem vsemi deseti pro, klidne dvacetiHm, jenomze napr. tento gtk2 dialog, na ktery jsem si u nekterych aplikaci postupne zvykl, mi paradoxne zacina u ostatnich (pouzivam hlavne KDE) chybet. Tak nevim, jestli jste zvolil ten nejlepsi priklad :P - ale byl bych vsemi deseti pro, aby se to dalo nejak konfigurovat, tj. pro zajemce zapnout jaky typ dialogu libo.
to o tom srani psa na filozofii linuxu se take dalo rict jinak ale budiz, vetsinou se tim slovem neohanim a je taky v uvozovkach, jen jsem nevedel jak jinak popsat tu vlastnost proc mam linux a rad a proc mam rad vseobecne zarizeni ktere delaji co ja chci nikoli co si mysleli jini ze budu chtit, je spravne a vyhovujici slovo princip? doufam ze jsem se vyjadril srozumitelneAno, proto mam linux taky rad, jenomze computer obvykle pouzivam k zabave ci k praci, a jen tak se "tesit" z filosofie linuxu ci ceho, kdyz mi neco nefunguje nebo nemuzu sehnat a rozbehat nejaky software nebo hw pro linux, to mi pak je uplne ukradene. Nakonec je paradox ze chcete vubec pouzivat nekym jinym vyrobenou distribuci, kdyz chcete, aby vsechno bylo tak, jak si prejete vy a ne jak si mysleli jini, ze to ma byt. To si nejlip postavte vlastni distro, protoze takhle pisete jen o tom, ze se nekdo "jiny" trefil zrovna do vaseho vkusu - coz se ale neshoduje obecne s tim "nikoli co si mysleli jini ze budu chtit" a vyleze z toho obycejny alibismus. Ale jak tu bylo psano, opensource z principu vzniku novych (ci zachovani puvodnich) smeru neomezuje, takze kdyz se objevi neco noveho, co neni spouste lidi po chuti, objevi se vetsinou nova-stara aplikace pod jinym nazvem (napr. viz SeaMonkey vs. Mozilla Suite a Firefox), takze nechme si ty poplachy co predpokladaji "jednotnou narodni frontu", coz je presne to, co se v oblasti OpenSource nedeje. Co se jeste tyce te "filosofie", tak chapu, ze si nekdo postavi zavodni special jen pro ten pocit a ma ho zavrenej v garazi, protoze ma auta rad, i kdyz jezdit se s tim prakticky neda, a bude basnit o "filosofii" spravneho auta... ale ja radsi budu necim jezdit tam, kam zrovna potrebuju.
Ano, to je pravda, ale to je zelezna kosile (omezenost) "uzivatele". Ja jsem pro to, aby "linux" fungoval zkratka dobre, co nejlepe vzhledem k potrebam uzivatele, a protoze ty jsou, jak znamo, rozmanite, tak aby si zachoval tu sirokou miru individualni konfigurace, jako ma. Ze by vychozi nastaveni distribuce mel byt idealni vyber pro BFU, nikoliv "nevyber", jak je to mnohdy dnes, to by se melo k tvurcum distribuci vic protlacit.nic nez souhlas
Hm, jenomze napr. tento gtk2 dialog, na ktery jsem si u nekterych aplikaci postupne zvykl, mi paradoxne zacina u ostatnich (pouzivam hlavne KDE) chybet. Tak nevim, jestli jste zvolil ten nejlepsi priklad :P - ale byl bych vsemi deseti pro, aby se to dalo nejak konfigurovat, tj. pro zajemce zapnout jaky typ dialogu libo.presne
Ano, proto mam linux taky rad, jenomze computer obvykle pouzivam k zabave ci k praci, a jen tak se "tesit" z filosofie linuxu ci ceho, kdyz mi neco nefunguje nebo nemuzu sehnat a rozbehat nejaky software nebo hw pro linux, to mi pak je uplne ukradene.je dost pozde a tohle ted proste nechapu
Nakonec je paradox ze chcete vubec pouzivat nekym jinym vyrobenou distribuci, kdyz chcete, aby vsechno bylo tak, jak si prejete vy a ne jak si mysleli jini, ze to ma byt. To si nejlip postavte vlastni distro, protoze takhle pisete jen o tom, ze se nekdo "jiny" trefil zrovna do vaseho vkusu - coz se ale neshoduje obecne s tim "nikoli co si mysleli jini ze budu chtit" a vyleze z toho obycejny alibismus.ano, jini se mi trefili do vkusu takze stavet si nic nebudu a vubec nepredpokladam ze k tomu budu donucen, v samotnych distribucich pro sebe problem nevidim, horsi je to prave s nekterymi programy ktere se tahnou napric distribucemi
takze kdyz se objevi neco noveho, co neni spouste lidi po chuti, objevi se vetsinou nova-stara aplikace pod jinym nazvem (napr. viz SeaMonkey vs. Mozilla Suite a Firefox)to je vec v kterou doufam a verim, viz. vise, bojim se prave o KDE aby nezmizeli moznosti volby protoze by to bylo pro "bezneho uzivatele" matouci, ono KDE je docela moloch a nikdo se asi nebude delat s forkem pro "geeky" kteri stejne KDE nepouzivaji, vyberu si jiny desktop, libi se mi fluxbox a byl prvni na rade ale stejne mam radsi KDE
Co se jeste tyce te "filosofie", tak chapu, ze si nekdo postavi zavodni special jen pro ten pocit a ma ho zavrenej v garazi, protoze ma auta rad, i kdyz jezdit se s tim prakticky neda, a bude basnit o "filosofii" spravneho auta... ale ja radsi budu necim jezdit tam, kam zrovna potrebuju.taky uplne nechapu, ja nechci zavodni special, taky potrebuju pocitac na praci/zabavu, to ze se z nej da udelat "zavodni special" pro radost je az na druhe koleji jinak jsem psal jinde v tehle dikuzi ze kdyz jsem na tim premyslel ze bych asi nehlasoval nebo hlasoval v jinak postavene ankete
libi se mi fluxbox a byl prvni na rade ale stejne mam radsi KDENení to tím, že vám KDE vyhovuje právě proto, co ve vás budí obezřetnost - svou provázaností (molochovitistí)? Fluxbox vyžaduje větší péči uživatele a při nejlepší vůli nemůže navzdory své lehkosti být vždy výkonnější než KDE...
Volím ano, když už se mam někomu o něco starat, tak ať se i něco učím.
V mém podání to ale je tak, že rodiče budou mít Mandrivu a já jim ji na dálku budu občas spravovat