V neděli 30. června skončí (EOL) podpora CentOS Linux 7.
David Tschumperlé a Garry Osgood v obšírném článku se spoustou náhledů shrnují vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok.
Andrew S. Tanenbaum byl oceněn 2023 ACM Software System Award (Wikipedie) za operační systém MINIX.
Celkový počet stažení aplikací z Flathubu překročil 2 miliardy. Aktuální Statistiky Flathubu: Celkový počet stažení 2 002 793 783. Celkem desktopových aplikací 2 636.
Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Na začátku března jsem tu hovořil o zjištění, že už neumím používat MSIE. Způsobila to dlouhodobá zkušenost s výrazně lepšími browsery. Přestože každý prohlížeč má svoji doménu, ve které vyniká, u mě obecně na celé čáře vítězí Opera.
Jen ve stručnosti pro ty, kteří Operu příliš neznají: Je to closed-source webový prohlížeč (kombinovaný s klienty pro poštu, news a RSS), poskytovaný jednak jako adware (tedy se zobrazováním reklamy), a současně jako klasický placený program (funguje to tak, že po zadání aktivačního kódu reklama zmizí). Ještě dodám, že reklama může mít formu buď klasického banneru (s "generickým" obsahem), anebo textovou s kontextovým cílením (s tím, že uživatel strpí využití informací o navštívených stránkách). Opera existuje pro řadu platforem (samozřejmě včetně Linuxu), mimo jiné i pro "chytré" mobilní telefony (s OS Symbian).
Může to vypadat divně, ale Opera skutečně má místo na počítači s GNU/Linuxem, a to pro své nesporné kvality. Ideologická hlediska jdou stranou, alespoň u mě, protože software volím především podle toho, co mi nabízí, a jak efektivně se s ním pracuje.
Hlavní důvody, proč Operu používám, jsou tyto:
Nezmínil jsem zdaleka všechno, ale skvělé je také to, že toto všechno se vejde do instalačního (RPM nebo TGZ) balíku u velikosti necelé 4 MB (za předpokladu nainstalovaných knihoven Qt; Opera staticky slinkovaná s Qt je samozřejmě větší).
Abych byl spravedlivý, zmíním také negativa:
Když to shrneme, Opera patří mezi programy, které si určitě zaslouží pozornost. Má sice některé neduhy, ale kvality jednoznačně převažují. Proto všem, kteří Operu (v nejnovější verzi 8) neznají, doporučuji vyzkoušet ji a pak se rozhodnout, jestli nestojí za to ji používat i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce i Konqueror, ač používá Qt a neustále se tvaří jako filemanager, vypadá mnohem lépe.Prosim?