Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
S esejí a životopisem jsem začal v pondělí. Dal jsem si na tom opravdu záležet - za tuhle část, spolu s pohovorem a testem z anglické gramatiky jsem chtěl získat co nejvíc bodů. Téma eseje jsem zvolil celkem snadno - historie a vývoj počítačových systémů v pilotovaných letech do vesmíru. Horší už to bylo s samotným psaním - dostupných informací je hrozné kvantum, a je opravdu těžké vybrat to podstatné a zajímavé. Mno, jak jsem to zvládnul se můžete podívat tady.
Dal jsem tomu zkrátka "co to šlo" a doufal, že úsilí není zbytečné.
Onen den D nastal dnes, v sobotu 23. 2. 2008. Vstal jsem za deset čtyři, hodil na sebe oblek a z Východního nádraží jsem si to namířil do Ostravy. Půl hoďky pauza a dál do Prahy Pendolínem. Cena vlaku mě docela příjemně překvapila - 390,- za síťovou jízdenku do 2. třídy na celý den, plus 200,- za povinnou rezervačku do Pendolína. Za tu cenu je to opravdu fajn přeprava - pohodlné sedadlo, dost prostoru a opravdu masivní "pracovní podložka" vysunující se z protějšího sedadla - vůbec se jí nemusíte bát svěřit svůj notebook, a je to opravdu mnohem pohodlnější, než mít ho na klíně. Chybí jen zásuvka (jen v prní třídě), a připojení k internetu by taky nebylo k zahození (Student Agency ve svých busech tuším poskytuje přes wifi).
Další věc, která mě příjemně překvapila - vlak byl na minutu přesný. Do Holešovic jsem dorazil v 8:32, a v tu chvíli jsem se začal cítit jako vesničan v velkoměstě - věděl jsem sice, že Výstaviště s Planetáriem jsou asi kilometr od nádraží, ale mapu jsem si chytře nevytisknul. Ale dvakrát jsem se zeptal a úspěšně dorazil k zavřenému Planetáriu, kde už jeden účastník čekal. Za pár minut nám bylo otevřeno, a tak jsme na konkurz, který začínal až v deset hodin, mohli čekat pěkně v teple.
Před desátou se sešli všichni účastníci - letos jich bylo jedenáct: šest kluků a pět holek. To mě celkem překvapilo - je to o jednoho účastníka míň, než loni. Člověk by čekal, že se zájem o takovouhle zajímavou akci bude spíš stupňovat.
V deset konkurz propuknul. Organizátoři byli z velké části účastníci předchozích ročníků Space Campu, mimo jiné taky Petr Kubánek, kterému vyšlo pár článků na Rootu. Veškerá komunikace se odehrávala v angličtině, což bylo podle mě přirozené vzhledem k zaměření cílové akce : ) . Po pár slovech na úvod jsme začali s psaním testu - ten se týkal hlavně současnosti a minulosti dobývání vesmíru, ale také vesmírné techniky a astronomie. Dalšími částmi jsou anglická gramatika a porozumění odbornému textu, oboje na středně-pokročilé úrovni, nic extra těžkého. Bylo příjemné, že jsme na něj měli opravdu dostatek času - dvě hodiny stačily na klidné vypracování snad každému.
Test jsme měli za sebou, spoustu věcí jsem nevěděl, spoustu zase jo, celkově byla obtížnost asi taková, jakou jsem očekával. Nastala pauza, kdy komise opravovala testy a my měli pauzu. Atmosféra byla příjemně uvolněná, a aspoň jsme měli čas prohlédnout si prostory planetária.
Asi za hoďku začaly pohovory. Samozřejmě taky v angličtině. Co nejvíc jsem se snažil odbourat nervozitu, protože neschopnost udržet ji na uzdě je při takovýchto akcích tím největším handicapem. A celkem se mi to i podařilo. Představil jsem se, řekl něco o sobě, o svých koníčcích a o mé eseji, komise se mě zeptala, jaké distro používám :) , co chci dál dělat a pro kolik lidí je ISS, a šel jsem. Celkový dojem byl, že jsem nic neposral, ale ani nijak výrazně nezabodoval.
Komise ale byla asi jiného názoru - chvíli po ukončení pohovorů totiž při vyhlášení zaznělo moje jméno : ) A já byl opravdu překvapený - opravdu jsem to vyhrál. Zadostučinění za hodiny a hodiny čtení a vybírání zajímavých věcí z nekonečného kvanta informací. Za hodně vděčím právě Marušce Dröslerové, která mě dobře připravila na to, co mě tam čeká, a v neposlední řadě taky Pavlíně Langrové, která mě s angličtinou dostala tam, kde jsem teď. A dostane mě ještě mnohem dál, doufám ; )
Následoval asi tříčtvrtěhodinový brainstorming s předchozími účastníky-letošními organizátory, kteří mi popsali snad všechno, co mohli, hlavně teda obrovskou konzervativnost Američanů a to, jaký je opruz s vízy a cestování v letadle. To, co říkali, mě dost překvapilo, ale alespoň si zase jednou pořádně rozšířím obzory : )
Ještě jsem si byl na dvě hoďky sednout s kamarádkou, kterou jsem skoro dva roky neviděl, a teď (21:37) si to fičím v rychlíku směrem na Ostravu. Normální kupéčkový vlak. Pendolíno je opravdu pohodovější a třepe o několik tříd míň, to věřte : )
Tak, konkurz je za mnou. Těšte se na reportáže z Huntsville :) Snad to bude někoho bavit a zajímat, ať už běžné čtenáře ábíčka, nebo budoucí účastníky.
Tiskni
Sdílej:
vim ~/.emacs
Jinak kdy vlastne prestali akceptovat evropske ridicaky v US? Nebo to v Penny nikdy neakceptovali?Proč by? České řidičáky tam samozřejmě platí.
Hele jak obchodnik rozlisi debetni od kreditni karty. Podle wikipedie vypadaji uplne stejne (embossovani nezminuji jako znak).
Jediny rozdil je, ze debetni kart strhava penize z uctu primo. (nejdriv plat potom utracej) a kreditni jde rovnou do minusu. (nejdriv utracej a pak srovnej ucet). Jak tohle rozlisi obchodnik? Ten preci nevi, jestli mi to banka strhla z uctu, nebo pripsala dluh.
No ja mam embossovanou visa. Podle te definice na wiki je to karta debetni. Mozna jim tam zavolam aby mi to prozradili.
No a pak me napada otazka, zda-li je pro ne kreditni karta vyhodna proto, ze se to vzdy strhne z "uctu/penez" banky a tudiz zodpovednost je jasne na bance. Zatimco u debetni se to strhava z penez klienta (ktere stejna dava banka)?
s terminem neplatí(vá) bych v americe byl opatrny... napriklad tu jsou schopni si zauctovat za prichozi smsku cenu, ktera se rovna smsce odeslane. ;-]Což má ovšem příjemný vedlejší účinek v celkových cenách za volání. Na český mobil jsem si nejlevněji zavolal právě z USA, tehdy jsem měl na $2 kartu (při 27 Kč/$) k dispozici asi 50 minut.
tady se ve vetsine obchodu ptaji jestli budu platit debit nebo credit card. (a visu k ceskemu debetnimu uctu to bere jako credit card)No právě - a jak jsem zmiňoval výše, ne vždy to projde. Byl jsem tak zvyklý automaticky hlásit "credit", že jsem už ani nekontroloval, jestli to opravdu kreditka je. A kupodivu to občas poznali, když šlo o debetní nebo naopak.
s terminem neplatí(vá) bych v americe byl opatrny... napriklad tu jsou schopni si zauctovat za prichozi smsku cenu, ktera se rovna smsce odeslane. ;-]Esemeskování tam trochu zaspali
Resp. často si (proti pravidlům) obchodníci stanovují minimální výši nákupu a nebo si rovnou natvrdo účtují přirážku (což se také nesmí), ale to je vždy ze strany obchodníka - nikdy ze strany banky (nebo kartové společnosti).A obchodník to nedělá proto, že by chtěl být na zázkazníka zlý, ale proto, že musí platit poplatek kartové společnosti za transakci nebo musí platit telekomunikační poplatek za datové spojení (terminál obsahuje klasický modem, který se vytáčeným spojením připojuje na modemový server kartovní společnosti).
Ano, vím. Ale je to celkem jedno, protože při podpisu smlouvy s kartovou společností se obchodník zavazuje, že žádné minimální částky nebo poplatky stanovovat nebude. A na základě toho mu pak kartová společnost umožní, aby u něj zákazníci mohli jejich kartami platit. Ze strany obchodníka je to prostě porušení smlouvy, protože náklady, které má nést on, přehazuje na zákazníka.Resp. často si (proti pravidlům) obchodníci stanovují minimální výši nákupu a nebo si rovnou natvrdo účtují přirážku (což se také nesmí), ale to je vždy ze strany obchodníka - nikdy ze strany banky (nebo kartové společnosti).A obchodník to nedělá proto, že by chtěl být na zázkazníka zlý, ale proto, že musí platit poplatek kartové společnosti za transakci nebo musí platit telekomunikační poplatek za datové spojení
Hele jak obchodnik rozlisi debetni od kreditni karty. Podle wikipedie vypadaji uplne stejne (embossovani nezminuji jako znak).Nekdy to ani nemusi byt nijak slozite
Některé terminály to zjevně rozlišit nějak umějí, protože už se mi asi třikrát stalo, že jsem na otázku, co je to za kartu (kterou se chystám platit) - debetní nebo kreditní - odpověděl špatně (od té doby si nechávám debetní VISA a kreditní MC, abych si to furt nepletl) a ohlásilo to chybu.Hele jak obchodnik rozlisi debetni od kreditni karty.
teoreticky plati prvnich 6 mesicu.Nepředpokládám, že by tam chtěl na turistické vízum být tak dlouho...
na pujceni auta potrebujes embosovanou kreditku a kterou myslim autor vzhledem k veku nema a nemuze mitPokud skutečně nemá věk na kreditní kartu (což netuším), tak nemá ani věk na půjčení auta. Jestli se nepletu, tak snad jen ve státech New York a Michigan půjčují auta i lidem mladším 21 let. A to za příplatek. A i ti mezi 21 - 25 to mají obyčejně za nechutný příplatek. Jo, některé půjčovny umožňují i složení zálohy v hotovosti bez karty. A při ukázání zpáteční letenky ti většinou umožní i půjčení na obyč. výběrovou kartu.