Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Tiskni
Sdílej:
... prumerna mzda je 19.000 delat za 5.000?on řekl, že si vydělal 5 kKč, nikoliv že byl placen 5 kKč na měsíc hrubého btw, chápeš vůbec rozdíl mezi hrubou mzdou (za 1.-3. čtvrtletí 2005 je průměr 18421 Kč, hm, do 19000 ještě něco zbývá) a čistým výdělkem? a propos, která firma a ve kterém oboru vezme v Praze (v Londýně) každého brigádníka na celé letní prázdniny? (každého - bez ukončeného vzdělání, bez praxe, a v konkurenci dalších, co zrovna taky mají prázdniny ...)
To zase bude flejm. No nic.
Můžeš mi vysvětlit, kde si schopný student může takové peníze vydělat ? 13.000 za měsíc ? Na letní brigádě ?
Práce v oboru není špatná, ale můžeš mi říct, kde mě vezmou do práce v oboru, když budu v prváku ? Nebo v druháku ? Ze bych třeba v práci 8 hodin integroval ? Nebo počítal limity ?
Z.H.
Možná. Ale technika není jenom informatika. Já např. studuju el. pohony a výkonovou elektroniku a těžko bych takhle placenou práci (pokud vůbec nějakou - neznám nikoho z ročníku, kdo má ted job v oboru) našel.
Z.H.
Ještě dodatek. Nevím přesně, jak probíhá studium na informatice. Ale je fakt, že u nás na FIT-VUT je myslím nějaké to programování hned v prváku.
Jenomže my elektrotechnici, jsme měli první dva roky opravdu jenom matiku, fyziku a základy elektrotechniky.Předmět Elektrické pohony I a Výkonový elektronika I, ve kterých se teprv začíná konrétněji probírat to, co máme v praxi dělat, je až ve 3. ročníku....
Z.H.
a ja zase znam spoustu skvelych lekaru, kteri si na placene skolstvi v USA vydelali sami, treba i tim, ze po nocich delali v McDonalds nebo WalMartu. O to vyssi jsou jejich prijmy po dostudovani.
On dokonce i Jozka Fischer, byvaly ministr v socialistickem Zapadnim Nemecku delal rok taxikare aby mel na studia. Aspon pak neni povyseny a chape jak funguje zivot normalnich lidi...
No v USA možná, ale opravdu si nedovedu představit, že bych si tady vydělal na studia u McDonalda.
Jinak od příštího týdne budu Jožkův kolega (skrytá reklama pro Olomoučáky: krémový VW Vento -EUROTAXI) a tím bych si vydělal možná tak na nájem privátu a to eště těžko...
Z.H.
Taky si rád přijdu pro radu, kde takovou brigádu sehnat. Měl jsem štěstí, že jsem něco sehnal a ještě to nebyla nejhůř placená brigáda v našem kraji. Rozhodně bych si ale na studium nevydělal.
Nechápu, co máte proti filozofům, moc jich rozhodně ze škol nevyleze (pokud tedy nemyslíte všechny obory na fil. fakultě = filosof). A pokud se nedokáží uživit svým oborem, tak co je vám do toho? Liberalismus je právě to, že nikomu nebudete přikazovat, co má dělat a když někdo chce, tak si může jít studovat i obor, který vám nic nedává.
At si to klidne studuji, ale za svoje. Liberalismus je i o tom, ze mne nikdo nebude nutit platit z mych dani to, ze nekdo trebas nejaky vecny student studuje pro zabavu nejakou pitomost jako jsou trebas Gender Studies. Krasne se tim vyresi i vecna otazka potrebnych a zbytecnych oboru, pokud bude nekdo ochoten si financovat studium vlivu magnetickeho pole na menstruaci stredovekych korejskych basniku, proc ne...A pokud se nedokáží uživit svým oborem, tak co je vám do toho? Liberalismus je právě to, že nikomu nebudete přikazovat, co má dělat a když někdo chce, tak si může jít studovat i obor, který vám nic nedává.
Jo, na VUT je to podobné. Taky platíš a navíc Ti nedají to ubytovací stipendium...
Z.H.
Zkus si srovnat povalecne zapadni Nemecko, rekneme rok 1960, coz byl vicemene kapitalismus bez privastku, a dnesni nemecky socialismus, s 13% nezamestnanosti, obrovskou byrokracii, vsemocnymi odbory a dluhy az do nebes. Ziju tu, ver mi, ze vim o cem pisu.
Ostatne, proc by tu nekdo podnikal, riskoval svoje nervy, cas a prachy, bojoval s urady a zamestnaval lidi, kdyz muze jit na pracak a bude se mit lip nez Ti, co pracuji....
...aspoň by si kde kdo vážil toho že může chodit na vysokou školu...Tohle docela nechápu, neměla by si spíš škola / stát vážit toho, že se někdo chce vždělávat?
proboha proc? proc by si mel nekdo vazit toho, ze se chces vzdelat abys byl konkurenceschopnejsi a vydelaval vic penez? Nemel by ti stat platit za to ze budes chodit do jazykovky? Vzdyt TY chces delat lepsi praci, umet vic jazyku...A nebylo by to lepší než teď, kdy stát platí příspěvky na děti, na bydlení a na další kraviny? Stát na mně (btw já na VŠ nestuduji) vydělá, protože mě víc okrade na daních, to je snad jasné jako facka.
proc nejsou skoly komercni jako v UK ci USA? Mate snad pocit, ze maji spatnou vedu a vyzkum??já vůbec nemůžu hodnotit úroveň škol v UK nebo USA, jsem však toho názoru, že není moudré odepřít vzdělání schopným, leč chudým.
Nemel by ti stat platit za to ze budes chodit do jazykovky?můj zaměstnavatel mi platí za to, že chodím do firemní školy a na tu "jazykovku" mi alespoň proplatí náklady. Tak asi nejsem první, koho tohle napadlo.
odpoviem ti prikladom zo slovenska
celkovo k spoplatneniu: som za spoplatnenie skolstva, no musi byt zavedeny system poziciek (na to si trosku zabudol v tvojom porovnani s usakmi), a musi byt zmeneny vyucovaci system.
bez prace a bohatych rodicov ani teraz nie je mozne studovat bez brigady ci prace (na polovicny uvazok). bohuzial system vyucby a postoj vyucujucich sa pohybuju od tolerancie k pracujucim studentom az po vyslovenu intolernaciu v style socializmu "skola je tvoje zamestnanie na 24h denne"
dalsim problemom je to, ze (u nas) su skoly prispevkove organizacie statneho rozpoctu, a preto aj ked maju nejaku komercnu aktivitu, vsetko co zarobia, ide spat do statneho rozpoctu a skola ma z toho minumum (ok, vravim o situacii okolo roku 2000-2002, ale pochybujem, ze sa nieco udialo)
takze toto je cely problem.
a k samotnemu clanku: arogantnost, nevzdelanost
Takže, je mi líto, dneska to máte za nula bodů…
Co ten zbytek soukromého školství? To už je slabší, že?To je jen výkřik nebo máš nějaké konkrétní příklady nekvalitních soukromých škol? Připadá mi směšné se přetahovat o to, jestli jsou lepší školy soukromé nebo státní. Už jen proto, že existuje například i dost státních škol, na kterých platí školné. Podstatou otázky je to, jestli by měl školné platit stát nebo student.
Kolik univerzit na urovni Harvardu, MIT, Caltechu, Berkeley, Stanfordu, Princetonu ci Cornellu maji v zemich, kde je skolstvi zadarmo a regulovano statem?
Fajn, to máme šest kvalitních univerzit… na čtvrt miliardy obyvatel. Zbytek už je bohužel podstatně slabší. Nemluvě o tom, že na většině US univerzit kvalitu udržují imigranti, ať už z Evropy nebo z Číny. Absolventi jejich školského systému (stoprocentně nesocialistického, ale také naprosto nefunkčního) na to totiž nemají - tedy opět až na hrstku elitních škol.
Pro info, jsem vedec, fyzik, delam v zahranici nanotechnologie.
No vidíte, to máte hezký lukrativní obor s přímou návazností na high-end průmysl. Ten si určitě zaslouží existenci. Jenže… kde by byl, kdyby tu před několika desetiletími neexistovali darmožrouti, patlající se ve (z tehdejšího pohledu) zcela nezajímavé a neužitečné fyzice pevných látek?
Mohl bych vám opáčit, že mně pro změnu vy připadáte jako pravicový fetišista, který se natolik vidí v Klausových prázdných proklamacíchKlaus rozhodne neni muj idol, je to konzervativec, ja jsem liberal. Ani nepatri mezi lidi, ktere bych bezmezne obdivoval, tam patri trebas Tomas Bata nebo Steve Jobs, selfmademani, lide kteri svou pili a praci neco vytvorili a dali zamestnani a jistoty vic lidem, nez vsichni socialiste dohromady. Nicmene si myslim, ze Klaus, narozdil od socialistu a bolseviku aspon neskodi teto zemi.
Ale bavme se o necem kvantifikovatelnem, meritelnem, o patentech,o publikacich, zisku univerzit, platech profesoru a postdocu v USA a UK, ne o politice, to je debata o ideach bez dukazu...
JiK: Kolik univerzit na urovni Harvardu, MIT, Caltechu, Berkeley, Stanfordu, Princetonu ci Cornellu maji v zemich, kde je skolstvi zadarmo a regulovano statem?Nahravate mi na smec! Kolik podobne dobrych center vyzkumu a vyvoje je ve zbytku sveta? Kolik jich ma miliardova Cina, kolik Jizni amerika, kolik jich je v pulmiliardove Evrope, (nepocitam-li privatni elitni univerzity v Britanii)Fajn, to máme šest kvalitních univerzit… na čtvrt miliardy obyvatel.
Kolik jich vybudovali Vam podobni socialiste a hledaci tretich cest k lepsim zitrkum?
Nemluvě o tom, že na většině US univerzit kvalitu udržují imigranti, ať už z Evropy nebo z Číny.Dalsi smec! Proc tedy ty imigranty nepritahnou a nezaplati vam podobni socialiste ovladajici Univerzity v Cine ci Evrope?
JiK: Pro info, jsem vedec, fyzik, delam v zahranici nanotechnologie.Ano, jenze opet se patlali za privatni penize na Univerzitach at jiz v USA, predvalecnem Nemecku (kde rozhodne nebyl socialismus) ci Svycarsku a UK. Ona koneckoncu 'bezvyznamna' kvantovka a fyzika pevnych latek dala svetu nejen polovodice, ale i project Manhattan. A opet na PrincetonuNo vidíte, to máte hezký lukrativní obor s přímou návazností na high-end průmysl. Ten si určitě zaslouží existenci. Jenže, kde by byl, kdyby tu před několika desetiletími neexistovali darmožrouti, patlající se ve (z tehdejšího pohledu) zcela nezajímavé a neužitečné fyzice pevných látek?
Nicmene si myslim, ze Klaus, narozdil od socialistu a bolseviku aspon neskodi teto zemi.
Jistě, teď už naštěstí nemá tu moc. Ono bohatě stačí to, co tu napáchal, když ji měl…
Kolik podobne dobrych center vyzkumu a vyvoje je ve zbytku sveta? Kolik jich ma miliardova Cina, kolik Jizni amerika, kolik jich je v pulmiliardove Evrope, (nepocitam-li privatni elitni univerzity v Britanii)
Poměrně dost. To, že univerzita nemá tak profláknuté jméno jako Harvard, neznamená, že nemá srovnatelnou kvalitu - v těch oborech, kde je na špičkové úrovni. On ten Harvard také není špička ve všech oborech…
Proc tedy ty imigranty nepritahnou a nezaplati vam podobni socialiste ovladajici Univerzity v Cine ci Evrope?
Že by proto, že jsou zodpovědní za úroveň celého vysokého školství a nepovažují za vhodnější vrhnout prostředky na jednu elitní superškolu a zbytek nechat shnít (jako je to v USA)? Což ovšem neznamená, že ty evropské školy na úrovni nejsou - jen každá tvoří špičku v něčem jiném.
Ano, jenze opet se patlali za privatni penize na Univerzitach at jiz v USA, predvalecnem Nemecku (kde rozhodne nebyl socialismus) ci Svycarsku a UK.
Což ovšem nijak nevyvrací můj argument, že i tyto obory si zaslouží podporu. V podmínkách naší ekonomiky ovšem nikdo do budoucnosti nehledí, podpora ze strany firem se omezí nanejvýš tak na finanční a pojistnou matematiku, mikroelektroniku a softwarové inženýrství. A to ještě ne na podporu výzkumu, ale na lanaření perspektivních studentů. Máme proto zbytek vysokého školství pohřbít, jak navrhujete vy a autor původního příspěvku? Říkám jasné ne.
Ona koneckoncu 'bezvyznamna' kvantovka a fyzika pevnych latek dala svetu nejen polovodice, ale i project Manhattan. A opet na Princetonu :-) a ne na nejake moskevske statni univerzite pro perspektivni kadry NKVD.
Pokud se tak dobře orientujete v historii, asi byste měl vědět, že jakmile se tomu SSSR začali věnovat, zrovna v jaderné fyzice za USA nijak nezaostávali. Pročpak se o tom nezmíníte? Že by proto, že to nezapadá do vaší ideologické propagandy?
Dovolím si např. upozornit, že ta sonda, kterou teď NASA vypustila k Plutu má ruský motor...takže kvalitní výzkum opravdu není jen v USA...
Z.H.
Well, nikdy jsem netvrdil, ze je kvalitni veda jen v USA. Rusti kolegove podavali a podavaji obdivuhodne vysledky a smekam pred nimi, zejmena ve svetle toho, co dokazali navzdory zcela demotivujicimu socialistickemu systemu.
Jenze, kdyz vezmeme ruskou populaci, jsou ty skvele vysledky spise vyjimky, je jich jako safranu. Rusu je 150 milionu, americanu 300, ale opravdu nemam pocit, ze by meli polovicni produktivitu, proste ten vykon spise odpovida, rekneme, treba zemim za Jizni Koreou, Francii ci Japonskem.
Muj pohled je omezen na elektroniku, chemii, materialove inzenyrstvi, nove materialy, biotechnologie, self-assembly a podobne, tedy oblasti o kterych neco vim, rusky prinos napriklad ve fyzice vysokych energii, v historii, filozofii, ekonomice ci gender studies mi neprislusi hodnotit.
No,tak zrovna v těch Gender studies jsme v Čechách poměrně na slušné úrovni a třeba v hematologii patříme ke špičkám v celém světě.
Jinak souhlasím, za Vš by se mělo platit školné, samozřejmě s přihlédnutím k sociální situaci NADANÉHO studenta. Vůbec se mi nelíbí, že se na humanitní obory dostávají lidé, kteří ani nevědí, co by chtěli studovat a nevynaloží vůbec žádné úsilí k tomu, aby se něco naučili.
Vůbec se mi nelíbí, že se na humanitní obory dostávají lidé, kteří ani nevědí, co by chtěli studovat a nevynaloží vůbec žádné úsilí k tomu, aby se něco naučili.Socialiste Ti preci nenarizuji aby se Ti to libilo, ty to mas jen zaplatit!
V jistém smyslu s Tebou souhlasím. v tom, že by se Vš měly platit nebo na ně alespoň nějak přispívat. Pravdou ale je i to, že v Praze si na studium vyděláš, myslím, že i v Brně by to šlo.A jde to mnoha způsoby a ještě se u toho můžeš učit. Ovšem v jiných městech je to horší, někde práce prostě není.
Také je to dost o ochotě daného studenta pracovat.
To, že některým lidem studium platím mne mrzí, avšak mojí volbou to není. Jsem ochotná přispívat schopným studentům. To, že to platím nějakému zevlákovi mně fakt dost vadí. Ale zatím je v Česku systém, který je.
Mam pocit, že Rusáci maj dobrý minimálně matematiky, kvůli čemuž maj mít i tak dobrý stíhačky (kamarád něco věděl a vyprávěl). Taky u nich byla věc v tom, že něco bylo "nepodporováno" - snad počítače? Tj. na černé listině, že se to nebude řešit. Případně kdo mohl, tak utek na západ a tam se jeho jméno ztratilo, ale podíl na výzkumu ne (?). Já bych je fakt nepodceňoval. Pořád jsem ještě nezjistil, co se to stalo v roce 1969 na ... Usuriji? Prý tam sesmahli laserem dvě čínský divize a byl (na hranicích) klid. To mi přijde jako dost síla.
Mam pocit, že Rusáci maj dobrý minimálně matematiky, kvůli čemuž maj mít i tak dobrý stíhačky (kamarád něco věděl a vyprávěl).
Nejen matematiky. Obecně, co se týká přírodních věd, snesla špičková ruská pracoviště srovnání se špičkovými západoevropskými nebo americkými, ať už vám o tom bude JiK a spol. vykládat cokoli. Co se týká humanitních, tam to samozřejmě lze srovnávat dost těžko, protože to prostě byla úplně jiná věda. Teď je bohužel všechno v troskách (obrazně), ne ovšem proto, že by ten systém byl špatný a nefunkční, ale proto, že stát nemá peníze na nic, tedy ani na jeho financování. Nemluvě samozřejmě o drancování lidských zdrojů ze strany ekonomicky silnějších zemí…
Pořád jsem ještě nezjistil, co se to stalo v roce 1969 na ... Usuriji? Prý tam sesmahli laserem dvě čínský divize a byl (na hranicích) klid. To mi přijde jako dost síla.
O tom incidentu u Usuri se vypráví legend poměrně dost, ale všechno jsou to takové zprávy z desáté ruky, takže těžko odhadnout, co může být pravda a co ne. Obě strany tehdejšího konfliktu se k tomu vyjadřují velmi vyhýbavě (pokud vůbec), takže to asi nic hezkého nebylo.
Rusáci svého času byli velmocí v psychologii a to především ve výzkumu. Dnes to asi už moc slavné nebude. Ruští psychoanalytici se teď jezdí vzdělávat k nám.
Tak doufam, ze prvni svuj patent zaregistrujete v CR. K tomu vsemu v te posledni vete vam blahopreju. Urcite jste mel stastne detstvi, byl jste nadprumerny ve studiu a mate plno pracovnich prilezitosti, a nebo ruzne kombinace.
Casto premyslim, jestli je pro spolecnost vyhodnejsi postupovat tak, ze v prumeru budou vsichni "lepsi lide" nebo se zbavovat tech "zmetku" a naopak podporovat lidi vam podobne, "borce".
Ze, je-li proste vyhodnejsi brat davky a flakat se nez pracovat a platit krvave dane, budou lidi prirozene tihnout k tomu brat ty davky...?
Kdyz nastavime pravidla aby podporovala pilne a uspesne, budou se vsichni sami chtit stat tema uspesnejsima.
:o)) To by teprv bylo to spravne tlačítko START !!!
Z.H.
:o)) Myslím, že si to trochu nepochopil. Autor předchozího asi myslel diskriminaci podle pohlaví :o)
Z.H.
Na tento příspěvek nemohu nereagovat,jsem student třetího ročníku VŠCHT v Praze Dejvicích, kromě samotného studia se jako mnoho dalších studentů věnuji vědecké činnosti ( v mém případě organická chemie, konkrétně chemie amidinů ), což v praxi znamená, že jsem ve škole každý den od 7 do 18 hodin, cesta do školy a zpět mi zabere 2 hodiny, to znamená, že mám od 19 hodin volno, jistě všichi chápete, že jít poté ještě do práce není prakticky možné.
Samozřejmě se všichni můžeme vykašlat na základní výzkum, ale to byste brzy pane Koffr neměl na čem pracovat, protože dnes je vše založeno na chemii.
To co jste svým příspěvkem předvedl je příklad naprostého sobectví a bezohlednosti k lidem, kteří dělají dobře svou práci, ale bohužel ne v oboru, který je v této době finančně lukrativní.
Pokud by to bylo aktuální, banky by samy vytvořily dostatečné množství produktů pro případné zájemce.No nevím... Jak výhodné je pro banku půjčit osmnáctiletému člověku s minimálním až žádným příjmem a bez možnosti něčím ručit (vzdělání banka nezabaví jako byt) peníze, které ten člověk začne splácet nejdříve po pěti letech? Resp. jak vysoké by musely být úroky, aby to pro banku výhodné bylo?
No nevím... Jak výhodné je pro banku půjčit osmnáctiletému člověku s minimálním až žádným příjmem a bez možnosti něčím ručit (vzdělání banka nezabaví jako byt) peníze, které ten člověk začne splácet nejdříve po pěti letech? Resp. jak vysoké by musely být úroky, aby to pro banku výhodné bylo?A přesto to ve světě funguje... Je to tím, že banka půjčuje podle toho, jak vysoce si daná škola studenta cení. Pokud se někdo rozhodne studovat na prestižní škole např. ekonomii nebo práva, bude ho to sice více stát (více než ty tzv. nevýdělečné obory), ale musí také prokázat nadprůměrné schopnosti, aby se tam vůbec dostal. Prokázané znalosti a nasazení (většinu to nebývá studentova první vysoká) jsou poměrně dobrou zárukou návratnosti.
Je zvláštní, že málokdo by se pozastavoval nad tím, že pokud chce někdo založit firmu, postavit dům apod., tak je půjčka či hypotéka považována za naprosto standardní řešení. Ale když chce někdo vystudovat, neboli připravit se na svůj budoucí život, hned se mluví o sociální nespravedlnosti.Ze by to bylo proto, ze vzdelani neni barak ani firma?
Pokud nekdo nepovazuje barak a vzdelani za dve srovnatelne veci, tak pak na jejich ziskani nemusi nutne aplikovat stejna pravidla.
Tohle mi tedy prijde jako pomerne jednoducha uvaha... Kde vidite problem?
Pokud nekdo nepovazuje barak a vzdelani za dve srovnatelne veciAle ony to jsou (z určitého pohledu) srovnatelné věci. Jedná se o investice, jejichž návratnost závisí na tom, jak dobře se udělají.
- Pokud byste polemizoval s argumentaci zastancu vyjimecnosti vzdelani, to by bylo neco jineho. Bohuzel, puvodne jste to, ze se jedna o ekvivaletni veci, mlcky povazoval za zcela zrejmy fakt a pote se podivoval mezeram v usudku ostatnich.
- Z urciteho pohledu muze byt srovnatelne vsechno se vsim. Akorat je pak otazkou, nakolik je takove srovnani relevantni.
Jenom žasnu, jak je ve spoustě lidí zakořeněna představa, že studium má být zadarmo. Studium je investice do jedincovy budoucnosti. Argumentovat tím, že stát by si měl vzdělance vychovávat (platit jim studium), aby na tom byl stát lépe, to je velmi úsměvné.
To není úsměvné, tak to totiž opravdu je. Pro stát to totiž opravdu je investice - a to vždy. Pro studenta je to investice u pár lukrativních oborů. A jak už jsem mnohokrát zdůraznil, bylo by hrubou chybou zredukovat vysoké školství jen na ně. Nebo si snad myslíte, že absolventi učitelských oborů (vezmu-li extrémní příklad), zůstanou-li v oboru, vydělávají více, než by si vydělali, kdyby své schopnosti věnovali něčemu úplně jinému? A nebo si snad myslíte, že fakt, že učitelé jsou mizerně placeni, je odrazem toho, že je naše vyspělá kapitalistická společnost nepotřebuje, neboť všemocný trh tak rozhodl? Asi těžko, pak by totiž problém školného na vysokých školách přestal být relevatní, neboť by na nich nebylo koho vzdělávat…
Je zřejmé, že ne každý student si může vydělávat na pokrytí školného zároveň se studiem. Ale připadá mi naprosto správné, aby se v takovém případě zadlužil a své studium později splatil ze zisků, které bude mít po dostudování.
Opět automaticky stavíte na předpokládu, na jehož nepravdivost (zejména v našich podmínkách - ale do značné míry i jinde) jsem už mnohokrát upozornil: že vysokoškolské vzdělání znamená automaticky vyšší příjem a ty obory, kde to neplatí, si zaslouží zajít na úbytě.
Doplním námitku předchozí odpovědi: ukažte mi banku, která by v současné situaci poskytla klasický úvěr studentovi na studium učitelského oboru. Shodou okolností jsem si loni bral úvěr na dům: ručil jsem nemovitostí v odhadní ceně přibližně trojnásobku výše úvěru, doložený příjem jsem měl podle jejich oficiálních kritérií hravě přes požadovaný limit a přesto jsem musel absolvovat neuvěřitelně zdlouhavou a úmornou schvalovací proceduru. Jak by asi dopadl student, který by si přišel pro půjčku na studium s tím, že ji, pokud vůbec dostuduje, za pět let začne splácet z hluboce podprůměrného platu?
Fascinuje mne, jak někteří pravicově zaměření lidé šmahem odsoudí levici jako sbírku naivních snílků a přitom současně generují představy tak hluboce odtržené od reality, že nad tím zůstává rozum stát…
Zavedení školného a přihlédnutí ke speciálním případům (třeba ti učitelé, chcete-li) se přece nevylučuje.
IMHO se to vylučuje. Leda že by se zřídila nějaká extra komise, která by posuzovala, které obory jsou lukrativní a které ne. Tedy jestli student algebry bude ještě studovat zadarmo a student matematického modelování už ne. A co když student, který se tvářil, že se chce věnovat statistice, s tím po měsíci postgraduálu sekne a půjde pracovat do pojišťovny? Doplatí školné dodatečně?
Jediné o čem by se možná dalo uvažovat, je model, který snad v některých zemích funguje: že by půjčka na vzdělání byla splatná teprve v okamžiku, kdy absolvent vydělává určitý násobek průměrné mzdy. Jenže to by jednak znamenalo významnou intervenci státu, jednak by se to pravičákům nelíbilo už z principu, protože by to podle nich motivovalo lidi k tomu, aby se "flákali" a nedělali "něco pořádného" (čti: něco, co sype). Navíc se obávám, že při schopnosti českých občanů obejít jakýkoli zákon a převrátit ho v jeho protiklad by to asi nebyl dobrý nápad.
Jistě, chce to čas, ale co vím, ČSSD se tváří tak, že bezplatné školství tu bude navěky.
Problém je, že nevidím žádnou tragédii v představě, že tu bude bezplatné školství navěky. Za tragédii bych naopak považoval scénář, který prosazuje pravice: urychleně násilně vnutit školné do systému, který na něj absolutně není připraven a ve kterém by to nadělalo paseku. Netvrdím, že je školné špatné a priori a za každých okolností. Tvrdím, že v současné realitě České republiky by nadělalo víc škody než užitku.
Problémy, které by mělo podle pravicových představ řešit školné (věční studenti apod.) by totiž bylo daleko efektivnější řešit cestou zvýšení nároků (studijních, ne finančních) a zastavením devalvace vysokoškolského vzdělání. To by vyžadovalo změnu současného modelu, který školy tlačí do akcí typu "masovostí za rekordy". Jenže to by populističtí politici (a to zejména z pravé části spektra) nesměli pořád vykřikovat, jak je potřeba zvýšit procento vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Protože takový ukazatel je naprosto nesmyslný - to procento lze zvýšit jedině tak, že snížíme laťku toho, co znamená vysokoškolské vzdělání. Když to přeženu, nejjednodušší způsob, jak to procento zvýšit, by byl prohlásit střední školy za vyskoké - nestálo by to (skoro) nic a rázem bychom měli vysokoškolsky vzdělaných, že by nám všichni záviděli. Nebo nezáviděli?
Asi bude rozdíl v tom, jakou roli kdo přisuzuje státu. Máme-li se bavit o tom, jakou roli má ve vzdělání stát, pak podle mého pohledu je to zajištění základního a středního vzdělání. Další "investování" ze strany státu je snahou nepřirozenou unifikaci. Škoda, že jsi z citace vynechal větu, ve které jsem poukazoval na to, že státy, ve kterých je vysoké školství zpoplatněno, kupodivu netrpí žádným nedostatkem vzdělaných lidí. Stát, který vysoké školství lidem platí, pouze snižuje laťku těm, kteří se pro to vyšší studium rozhodnou.Jenom žasnu, jak je ve spoustě lidí zakořeněna představa, že studium má být zadarmo. Studium je investice do jedincovy budoucnosti. Argumentovat tím, že stát by si měl vzdělance vychovávat (platit jim studium), aby na tom byl stát lépe, to je velmi úsměvné.To není úsměvné, tak to totiž opravdu je. Pro stát to totiž opravdu je investice - a to vždy.
Pro studenta je to investice u pár lukrativních oborů. A jak už jsem mnohokrát zdůraznil, bylo by hrubou chybou zredukovat vysoké školství jen na ně.Omyl. Investice je to vždy. Avšak není od věci mluvit o tom, jestli současná nabídka studijních oborů odpovídá poptávce na pracovním trhu. A podotýkám, že taková úvaha nikterak nezavrhuje existenci humanitních oborů (jsou-li to ty, které považuješ za nevýdělečné). Jen upravuje poměr jejich zastoupení. Ostatně, není žádným překvapením, že ty tzv. lukrativní obory bývají dražší. A to, které jsou ty dražší, to závisí na situaci v daném státě. V USA jsou to lékaři. U nás by to byli třeba ekonomové. Každopádně je chybou si namlouvat, že v oblasti (vysokého) školství nemají tržní poměry své místo. A prosím, nepodsouvej mi, že by tak došlo k nedostatku učitelů. To skutečně není to, co jsem řekl.
A nebo si snad myslíte, že fakt, že učitelé jsou mizerně placeni, je odrazem toho, že je naše vyspělá kapitalistická společnost nepotřebuje, neboť všemocný trh tak rozhodl?Zaprvé: učitelské platy nejsou závratné, ale nejsou ani mizerné. Samozřejmě to záleží na úhlu pohledu. Je nepochybné, že ve srovnání s jinými profesemi vyžadujícími vysokoškolské vzdělání, to není žádná sláva. Ale je nesmysl to svádět na trh, protože ten v této oblasti (u nás) nefunguje. Zadruhé: naše společnost má do vyspělého kapitalismu dost daleko. Co kdyby se třeba rozpočtu pro platy učitelů ulevilo placením školného na vysokých školách? Jen myšlenka...
Opět automaticky stavíte na předpokládu, na jehož nepravdivost (zejména v našich podmínkách - ale do značné míry i jinde) jsem už mnohokrát upozornil: že vysokoškolské vzdělání znamená automaticky vyšší příjem a ty obory, kde to neplatí, si zaslouží zajít na úbytě.A ty ignoruješ to, že obory předpokládající vyšší příjem jsou úrovní školného odlišeny od těch, u kterých vyšší příjem očekáván není. Taktéž opomíjíš odlišení škol podle jejich úrovně. Ne všichni musí studovat na té nejprestižnější instituci v zemi. Jen ti, kteří mají dostatečné znalosti a schopnosti. Ačkoliv u nás existuje tendence stírat rozdíly mezi jednotlivými školami, ty rozdíly tam jsou. Nakonec musím podotknout, že je zcela nepochybně pravdou, že vysokoškolské vzdělání znamená i u nás vyšší příjem. V podstatě bez ohledu na obor. Diplom je u nás vstupenkou do vyšší platové kategorie.
Jak by asi dopadl student, který by si přišel pro půjčku na studium s tím, že ji, pokud vůbec dostuduje, za pět let začne splácet z hluboce podprůměrného platu?Že by dobrá motivace k dostudování? "Hluboce podprůměrný" plat je který? Ten učitelský? Neřekl bych, že je _hluboce_ podprůměrný. Ale především stále narážíš na to, že by i učitel splácel částku stejnou jako někdo, kdo studoval obor finančně zajímavější. A tak to není. Prosím, aby to nebylo obraceno v něco, co jsem neřekl. Učitelé prostě méně zaplatí a méně splatí. Proč? Jejich studium není tolik nákladné. Nároky na ně nejsou tak vysoké (opět, to není žádná urážka - každý i u nás ví, že zvládnout "peďák" je snazší než mnohé jiné školy). Atakdále.
Fascinuje mne, jak někteří pravicově zaměření lidé šmahem odsoudí levici jako sbírku naivních snílkůZ mého příspěvku čišelo pravičáctví a odsuzování levice? Možná. Ale není to programové. Říká-li si někdo levičák nebo pravičák, automaticky začínám uvažovat o tom, jestli z něj mluví ideologie, nebo jestli jde o skutečnou argumentaci.
Ne všichni musí studovat na té nejprestižnější instituci v zemi. Jen ti, kteří mají dostatečné znalosti a schopnosti. Ačkoliv u nás existuje tendence stírat rozdíly mezi jednotlivými školami, ty rozdíly tam jsou.
V tom jsme zajedno, rozhodně si nemyslím, že magisterský titul z informatiky na MFF UK by měl stejnou hodnotu jako ze zemědělky (nebo třeba ekonomie na FSV UK versus ekonomie na… ta se dneska učí prakticky všude). Jenže je mezi námi hluboký rozpor v tom, že já zásadně odmítám, aby přístup k těm kvalitnějším školám byl rozlišen finančními možnostmi studenta; jsem pro to, aby kritériem byly zásadně jeho schopnosti.
Učitelé prostě méně zaplatí a méně splatí.
Už dnes je problém, že na učitelských oborech je zoufalý nedostatek studentů a že nebezpečně malé procento těch, kteří studium dokončí, skutečně nastoupí do praxe. Vážně si myslíte, že školné v jakékoli kladné výši tento stav zlepší - nebo aspoň nezhorší?
Nároky na ně nejsou tak vysoké (opět, to není žádná urážka - každý i u nás ví, že zvládnout "peďák" je snazší než mnohé jiné školy).
Ne všichni učitelé jsou z "peďáku". A co se týká třeba nároků na učitele na matfyzu (který mimochodem zajišťuje výuku pro některé kombinace i pro PřF nebo FTVS), tak o tom něco vím (cvičil jsem u nich analýzu) - nejsou rozhodně nijak nižší než u jiných - a často mnohem finančně zajímavějších - oborů na jiných školách.
já zásadně odmítám, aby přístup k těm kvalitnějším školám byl rozlišen finančními možnostmi studenta; jsem pro to, aby kritériem byly zásadně jeho schopnosti.Proti tomu já nejsem. Ale je nesmysl snažit se popírat, že bohatý člověk to má prostě snazší. Školné na tom změní jen to, že zatímco chudý student by se musel zadlužit a dát si velký pozor na to, aby školu skutečně dokončil, bohatý by měl o starost méně. Nemá cenu pokoušet se o vymazání vlivu peněz. Dám příklad z těch tak často odsuzovaných USA. Tam je množství velice kvalitních škol, kterou mají mezi studenty i zaměstnavateli dobré jméno. A přesto to nejsou ty nejdražší (mají-li na to znalosti, mohou na nich studovat lidi všech sociálních vrstev). Většinou se výší školného pohybují někde kolem průměru, často níže (bývají to univerzity jednotlivých unijních států). Pak je tam několik škol, které jsou notoricky prestižní a také velmi drahé (Harvard, Yale, Stanford, ...). Na těch velmi drahých mohou skutečně studovat buď jen ti bohatí nebo výjimečně nadaní. A je pravdou, že absolventi těchto škol se o svou budoucnost většinou nemusí obávat. Ale to neznamená, že těm, kteří vystudují ty prvně jmenované školy, by byly dveře zavřeny, protože by se jim nedostalo dostatečně kvalitního vzdělání. Jistý druh diskriminace tu tedy existuje, ale není to překážkou kvalitního studia. Přirovnal bych to k tomu, jak jsou děti živeny. V chudé rodině to je horší než v bohaté. Hubené dítě má všeobecně menší šanci, že se z něj stane třeba prvotřídní atlet. Je to nespravedlivé? Ano. Ale řešit by to asi nešlo tím, že by stát dotoval veškeré potraviny, takže by byly zdarma...
Já jsem napsal, že jelikož učitel zaplatí na školném méně, bude muset také méně splácet. Nevím, jak s tím souvisí nedostatek lidí na učitelských oborech. Co se týče zlepšení nebo zhoršení situace... Ačkoliv asi nebudeš souhlasit, tak to s tím nesouvisí. Problém učitelských platů nelze brát jako argument při rozhodování o zavádění školného. Ostatně... opominul jsi reagovat na mou poznámku o tom, že příliv peněz ze školného by mohl pomoci učitelským platům...Učitelé prostě méně zaplatí a méně splatí.Už dnes je problém, že na učitelských oborech je zoufalý nedostatek studentů a že nebezpečně malé procento těch, kteří studium dokončí, skutečně nastoupí do praxe. Vážně si myslíte, že školné v jakékoli kladné výši tento stav zlepší - nebo aspoň nezhorší?
Přirovnal bych to k tomu, jak jsou děti živeny. V chudé rodině to je horší než v bohaté. Hubené dítě má všeobecně menší šanci, že se z něj stane třeba prvotřídní atlet.Ja tedy doufam, ze tohle resi minimalni mzda, zivotni minimum, pridavky na dite, atd. Doby kdy cela rodina hakovala v tovarne ctrnact hodin kazdy den a pak stejne nebylo ani na to, aby se deti najedly, jsou snad pryc.
Já jsem napsal, že jelikož učitel zaplatí na školném méně, bude muset také méně splácet. Nevím, jak s tím souvisí nedostatek lidí na učitelských oborech. Co se týče zlepšení nebo zhoršení situace... Ačkoliv asi nebudeš souhlasit, tak to s tím nesouvisí. Problém učitelských platů nelze brát jako argument při rozhodování o zavádění školného.
Souvisí to tak, že náš vzdělávací systém má jeden (on jich má samozřejmě víc, ale to by bylo na delší povídání) zcela zásadní problém, který je už v současné podobě časovanou bombou. Zavedení školného tento problém ještě více prohloubí. To vidím jako jeden z důvodů, proč v dohledné době u nás školné nezavádět - rozhodně ne do doby, než budou splněny předpoklady, na kterých je jeho obhajoba založena. Tedy především ten předpoklad, že vysokoškolské vzdělání znamená vyšší příjem.
Ostatně... opominul jsi reagovat na mou poznámku o tom, že příliv peněz ze školného by mohl pomoci učitelským platům...
Nápad je to zajímavý, ale je otázka, jestli by se pak ještě opravdu dalo mluvit o školném. Aspoň všechny návrhy na zavedení školného, které jsem zatím viděl, buď explicitně nebo implicitně předpokládaly, že vybranou částku dostane příslušná škola. Pokud by měly vybrané peníze jít do státního rozpočtu, nazval bych to spíš vysokoškolskou daní. Odhlédnu-li od toho, že mi myšlenka zavedení takové daně není přirozená, není mi např. jasné, kdo a podle čeho by potom rozhodoval o výši té daně pro jednotlivé školy obory. U školného je to celkem jasné, rozhodla by si to škola (pravděpodobně s ponecháním určitých regulačních pravomocí státním orgánům); u vysokoškolské daně by to nejspíš muselo být ministerstvo - ale podle čeho?
Máme-li se bavit o tom, jakou roli má ve vzdělání stát, pak podle mého pohledu je to zajištění základního a středního vzdělání. Další "investování" ze strany státu je snahou nepřirozenou unifikaci.
Umel byste vyjmenovat argumenty, proc vzdelani do stredni skoly ma zajistovat stat (predpokladam ze tim myslite ono "zadarmo")? Z jakych duvodu tyto argumenty neplati pro vysoke skoly? A samozrejme naopak - proc je nutno/je vyhodne zavest skolne na VS a proc totez neplati pro ostatni stupne?
Odkaz na unifikaci jsem nepochopil - muzete to pro nas pomalejsi rozvest, pokud mozno i s konkretnimi priklady "unifikovanych" skol?
Umel byste vyjmenovat argumenty, proc vzdelani do stredni skoly ma zajistovat statProtože to považuji za rozumnou hranici sociální podpory ze strany státu. Střední školu člověk většinou ukončuje kolem 18. roku - stává se tedy oficiálně dospělým. Kromě toho je (alespoň u nás) střední škola základem, na kterém se může, ale nemusí dále stavět.
Z jakych duvodu tyto argumenty neplati pro vysoke skoly? A samozrejme naopak - proc je nutno/je vyhodne zavest skolne na VS a proc totez neplati pro ostatni stupne?Vysoké školství je "navíc". Má-li člověk ambice ve vzdělávání pokračovat, prosím. Stát by měl nadaným lidem další cestu za vzděláním usnadnit, neházet jim klacky pod nohy (daňové úlevy apod.; v případě státních škol stipendijní programy atd.). Ale zároveň by se od státu nemělo chtít, aby toto další studium _platil_.
Odkaz na unifikaci jsem nepochopil - muzete to pro nas pomalejsi rozvest, pokud mozno i s konkretnimi priklady "unifikovanych" skol?Unifikace ve smyslu vytváření umělého prostředí, ve kterém jsou na tom "všichni stejně dobře". V dnešním systému může například student klidně ze školy odejít, aniž by tu tzv. investici státu jakkoliv vrátil. Je to prostředí, které sráží úroveň odpovědnosti.
Protože to považuji za rozumnou hranici sociální podpory ze strany státu. Střední školu člověk většinou ukončuje kolem 18. roku - stává se tedy oficiálně dospělým.Pak bychom tedy meli vsem lidem do 18 let platit i osaceni, jidlo, strechu nad hlavou, ... Leda byste ovsem vzdelani povazoval za neco extra (neni to totez co barak a rohliky).
Kromě toho je (alespoň u nás) střední škola základem, na kterém se může, ale nemusí dále stavět.Proc neni "navic" i stredni skolstvi? Proc neni "zakladem" treba jen cteni a pocitani? A proc vubec neni "navic" kompletni vzdelani? Opravdu nechapu, na zaklade ceho ste tak sebejiste namaloval caru zrovna tam, kde ste ji namaloval.
...
Vysoké školství je "navíc".
Unifikace ve smyslu vytváření umělého prostředí, ve kterém jsou na tom "všichni stejně dobře".Vsichni jsou na tom stejne akorat v tom, ze nemusi premyslet kde vemou penenize na zaplaceni studia (teoreticky, v praxi samozrejme studium neni zcela zadarmo uz ted). To je vazne takova tragedie? Vasim cilem tedy je, aby byl pristup na VS diferenciovan podle majetku, aby bohati meli pristup na skoly snadny a ti chudsi co mozna nejvice stizeny? Zajimave. Proc tu pak ale nadhazujete pujcky, vzdyt ty maji mit stejny efekt - nemajetnemu studentovi staci jeho schopnosti a nemusi se starat, kde na studium vezme.
V dnešním systému může například student klidně ze školy odejít, aniž by tu tzv. investici státu jakkoliv vrátil.Pokud by to byl problem, jiste lze patricne upravit soucasny system. Ale nebude to odrazovat studenty od nastupu na VS? Nehrozi, ze skoly budou snizovat kvalitu vyuky, aby se student neobaval, ze ho po dvou letech vyrazej a jemu zustane akorat sto tisicova sekera u banky? Atd. Neboli muzete zarucit, ze to nepovede ke snizeni poctu a kvality absoloventu, ze tedy vysledny efekt na vzdelanost bude kladny?
Je to prostředí, které sráží úroveň odpovědnosti.Predevsim by me zajimalo, jak tu uroven odpovednosti merite, abychom nasledne mohli posoudit, zdali zavisi na zpusobu financovani.
Ale je nesmysl to svádět na trh, protože ten v této oblasti (u nás) nefunguje. Zadruhé: naše společnost má do vyspělého kapitalismu dost daleko.
Přesně. Jenže, pochopil-li jsem vás správně, vy prosazujete, že by se mělo zavést školné právě v naší společnosti a právě teď…
To mi tak trochu připomíná některé naše politiky, kteří po roce 1989 začali šermovat tím, že v západní Evropě platí lidé asi tak [nevím teď kolik, ale prostě výrazně větší část, než to tehdy bylo u nás] svého domácího rozpočtu za bydlení a dokládali tím, že by se u nás mělo za bydlení platit také tolik. Jenže zároveň taktně pomlčeli o tom, že v té západní Evropě pro změnu lidé platí výrazně menší část svého rozpočtu za jiné položky - třeba potraviny nebo ošacení… Přesně stejně se dívám i na snahu vytrhnout model školného z ekonomiky, která funguje úplně jinak než naše, a bez rozmyslu ho násilím naroubovat na tu naši.
snahu vytrhnout model školného z ekonomiky, která funguje úplně jinak než naše, a bez rozmyslu ho násilím naroubovat na tu naši.Bez rozmyslu, násilím, naroubovat... To jsem neřekl, nepodsouvej mi to. Zavedení školného by nebylo snadné, nemohlo být ze dne na den, nešlo by bez předchozích přípravných kroků na mnoha místech. Já v této diskuzi argumentuji o vhodnosti placení školného. Snažím se předkládat názory, z nichž je dle mého mínění patrné, že zavedení školného na vysokých školách není krokem k zahubení vzdělanosti a sociální diskriminaci. Nikde jsem netvrdil, že se má postupovat bez rozmyslu, neuváženě nebo zbrkle. Nemyslím tedy, že by šlo o validní protiargument.
Zavedení školného by nebylo snadné, nemohlo být ze dne na den, nešlo by bez předchozích přípravných kroků na mnoha místech.
Ano, ale mezi ty přípravné kroky počítám to, že nesmí být zavedeno školné, nejsou-li splněny předpoklady, na kterých je založena jeho obhajoba. A to v současné době nejsou a obávám se, že ještě nejméně jedno až dvě volební období nebudou. Proto na otázku, zda zavést školné u nás teď, odpovídám jednoznačně ne.
Co se týká otázky, zda je dobré školné jako takové, ani tam nejsem přesvědčen o jeho správnosti. Nepovažuji školné obecně (na rozdíl od jeho zavedení v dnešní ČR) za tragédii, ale nejsem přesvědčen o jeho užitečnosti. Zvážím-li si totiž jeho přínosy (zvýšení příjmu vysokých škol) a negativa (prohloubení diferenciace přístupu ke vzdělání podle majetku), obávám se, že z mého pohledu je celkový přínos školného spíše záporný. To je samozřejmě dáno především vahou, kterou přikládám tomu, aby mohli kvalitní studenti studovat i nelukrativní obory, bez ohledu na své finanční zázemí. Pro někoho (zapřisáhlé liberály) to nemá hodnotu žádnou, pro mne je to naopak velmi důležité. Co se týká dalších argumentů pro zavedení školného (věční studenti apod.), už jsem napsal, že tady vidím cestu v tom, abychom se přestali zabývat kvantitativními ukazateli (žebříčky počtu "univerzit" a procenta "vysokoškolsky vzdělaných") a zaměřili se na kvalitu. Tím by bylo možné problém řešit, aniž bychom zároveň trestali i studenty, kteří to studiem myslí vážně a mají na to (schopnostmi). Dokonce je možné, že důsledným zaměřením se na kvalitu a zredukováním akcí "masovostí za rekordy" by se nakonec ušetřilo víc prostředků, než kolik by jich přineslo školné.