V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Systém Debian network interfaces slouží k ovládání síťových rozhraní počítače. Hodí se zejména v prostředí, kde se stroj přesouvá mezi několika známými nastaveními sítě a nechceme ty samé úkony provádět neustále dokola ručně. Nabízí automatizované ovládání všech oblastí síťování v Linuxu. Je alternativou k NetworkManageru, který má ještě pořád své mouchy. NetworkManager je možné nastavit, aby pracoval i s Debian interfaces.
ACL (Access Control List, seznam pro řízení přístupu) má množství různých implementací. Článek objasňuje, které jsou podporovány v Linuxu, jak je to s přenositelností a rozebírá celou věc z pohledu síťových souborových systémů.
Minule jsme si ukázali, jak v LVM vytvořit jednoduchý oddíl, a použili jsme jen jeden pevný disk. Dnes se naučíme přidávat další disky a zvětšíme existující oddíl i se souborovým systémem. A také naopak, pevný disk z LVM odebereme, poté co zmenšíme systém souborů a logický oddíl.
LVM (Logical Volume Manager) lze do češtiny přeložit jako správce logických (diskových) oddílů. Tento krátký seriál poskytne návod, jak LVM (ve verzi 2) používat na linuxovém systému. Ve stručnosti si také řekneme, co LVM nabízí navíc oproti klasickému způsobu rozdělení disku. Dnes, po kratším teoretickém úvodu, začneme vytvářením a rušením jednoduchých oddílů.
Xen je open-source virtualizačný software určený pre linuxové hostiteľské systémy. Článok obsahuje zakladný popis princípov virtualizácie a paravirtualizácie, rovnako ako možnosti realizácie virtualizácie pomocou Xenu.
Teď, když máme Paludis nainstalovaný, si povíme něco více o jeho použití, nastavení a keších.
Paludis je konkurenční balíčkovací systém pro Gentoo (i jiné distribuce). Dozvíte se o výhodách Paludisu oproti Portage, o rozdílech mezi těmito systémy a o přechodu z Portage na Paludis.
Solaris používá balíčkovací systém Systemu V release 4 (SVR4), jehož základní principy a postupy byly popsány v článku Tvorba balíčků pro Solaris. Tentokrát vás uvedu do navazující problematiky doručování oprav do nainstalovaných balíčků, tedy patchování.
Stejně jako různé distribuce Linuxu, i Solaris (a OpenSolaris) pro zjednodušení instalace softwaru používá balíčkovací systém. Ten vychází ze standardu System V R.4 (SVR4) a i když co do stáří je ve srovnání s některými linuxovými balíčkovacími systémy prakticky kmetem, jeho možnosti jsou opravdu rozsáhlé. Přitom však není nijak složitý ani pro administrátora, který balíčky instaluje, ani pro vývojáře, který je vytváří.
Jak funguje uspávání (převážně přenosných) počítačů. Swsusp, TuxOnIce, μswsusp. Kromě toho je v článku popsán funkční postup zprovoznění uspání prostřednictvím swsusp2.
V minulém díle jsme po lehkém úvodu prošli správu výpočetních zdrojů Linux-VServeru. V posledním díle seriálu se podíváme na stejnou problematiku u OpenVZ.
V našem seriálu jsme se dostali na závěr. Zbývá nám již poslední kapitola, která se bude zabývat správou výpočetních zdrojů. V dnešním díle se zaměříme na Linux-VServer, v příštím probereme stejnou problematiku u OpenVZ.
V dnešním díle budeme pokračovat v omezování hardwarových zdrojů serverům. Podíváme se, jak upravit přidělení CPU.
LVM slouží k vytváření a úpravám diskových oddílů za běhu systému. Článek obsahuje základní popis LVM2 (Logical Volume Manager) a podrobný návod pro začátečníky. Krok za krokem je vysvětleno, jak s LVM pracovat, a současně na příkladu ukázáno, jak vytvořit 20GB a 140GB logické oddíly na 60GB a 100GB discích.
Aby se z virtuálních serverů nestala nenažraná monstra, musíme jim nastavit limity. Dnes se zaměříme na diskové limity. V závěru se podíváme na souborový systém proc-fs.
Po úvodních dílech, které se zabývaly instalací systému a tvorbou serverů, se zaměříme na správu a konfiguraci. Začneme sítěmi.
V minulých dílech jsme se seznámili s virtualizací na úrovni jádra, nainstalovali jsme Linux-VServer a OpenVZ. Dnes se podíváme na některé zajímavé kousky s virtuálními servery, které nám nástroje nabízí.
V minulém díle jsme se naučili instalovat Linux-VServer a vytvořit kontexty. Dnes se podíváme, jak na to u OpenVZ.
V minulém díle jsme se podívali na zoubek virtualizaci obecně. V dnešním díle se seznámíme podrobněji s Linux-VServerem a jeho instalací.
S virtualizacemi se poslední dobou jakoby roztrhl pytel. Obvykle při ní simulujeme činnost nebo funkčnost celého hardwaru - vytváří se virtuální stroj nebo speciální přístup k fyzickému stroji. Takový způsob s sebou však nese i vyšší režijní ztráty a malou míru sdílení zdrojů. Tento problém řeší virtualizace na úrovni jádra operačního systému (kernel-level virtualization).
Instalace, nejběžnější postupy při zálohování i obnově, nestandardní funkce a nejčastější problémy a jak je řešit.
V posledním díle si vysvětlíme práci s ABS stromem a ukážeme, jak použít skript makeworld.
Zero Install je decentralizovaný instalační systém, v němž neexistuje centrální repozitář a balíčky jsou identifikovány pomocí URL. Umožňuje paralelní instalaci různých verzí sdílených knihoven a obsahuje bezpečnostní prvky.
Dnešní díl bude věnován systému Klik. Jak už jeho název napovídá, aplikace jsou instalovány a spouštěny jediným kliknutím na speciální webové stránce.
V tomto díle si ukážeme, jak vytvořit vlastní balíček, a jak takový balíček poskytnout ostatním uživatelům.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej: