Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Systém Debian network interfaces slouží k ovládání síťových rozhraní počítače. Hodí se zejména v prostředí, kde se stroj přesouvá mezi několika známými nastaveními sítě a nechceme ty samé úkony provádět neustále dokola ručně. Nabízí automatizované ovládání všech oblastí síťování v Linuxu. Je alternativou k NetworkManageru, který má ještě pořád své mouchy. NetworkManager je možné nastavit, aby pracoval i s Debian interfaces.
ACL (Access Control List, seznam pro řízení přístupu) má množství různých implementací. Článek objasňuje, které jsou podporovány v Linuxu, jak je to s přenositelností a rozebírá celou věc z pohledu síťových souborových systémů.
Minule jsme si ukázali, jak v LVM vytvořit jednoduchý oddíl, a použili jsme jen jeden pevný disk. Dnes se naučíme přidávat další disky a zvětšíme existující oddíl i se souborovým systémem. A také naopak, pevný disk z LVM odebereme, poté co zmenšíme systém souborů a logický oddíl.
LVM (Logical Volume Manager) lze do češtiny přeložit jako správce logických (diskových) oddílů. Tento krátký seriál poskytne návod, jak LVM (ve verzi 2) používat na linuxovém systému. Ve stručnosti si také řekneme, co LVM nabízí navíc oproti klasickému způsobu rozdělení disku. Dnes, po kratším teoretickém úvodu, začneme vytvářením a rušením jednoduchých oddílů.
Xen je open-source virtualizačný software určený pre linuxové hostiteľské systémy. Článok obsahuje zakladný popis princípov virtualizácie a paravirtualizácie, rovnako ako možnosti realizácie virtualizácie pomocou Xenu.
Teď, když máme Paludis nainstalovaný, si povíme něco více o jeho použití, nastavení a keších.
Paludis je konkurenční balíčkovací systém pro Gentoo (i jiné distribuce). Dozvíte se o výhodách Paludisu oproti Portage, o rozdílech mezi těmito systémy a o přechodu z Portage na Paludis.
Solaris používá balíčkovací systém Systemu V release 4 (SVR4), jehož základní principy a postupy byly popsány v článku Tvorba balíčků pro Solaris. Tentokrát vás uvedu do navazující problematiky doručování oprav do nainstalovaných balíčků, tedy patchování.
Stejně jako různé distribuce Linuxu, i Solaris (a OpenSolaris) pro zjednodušení instalace softwaru používá balíčkovací systém. Ten vychází ze standardu System V R.4 (SVR4) a i když co do stáří je ve srovnání s některými linuxovými balíčkovacími systémy prakticky kmetem, jeho možnosti jsou opravdu rozsáhlé. Přitom však není nijak složitý ani pro administrátora, který balíčky instaluje, ani pro vývojáře, který je vytváří.
Jak funguje uspávání (převážně přenosných) počítačů. Swsusp, TuxOnIce, μswsusp. Kromě toho je v článku popsán funkční postup zprovoznění uspání prostřednictvím swsusp2.
V minulém díle jsme po lehkém úvodu prošli správu výpočetních zdrojů Linux-VServeru. V posledním díle seriálu se podíváme na stejnou problematiku u OpenVZ.
V našem seriálu jsme se dostali na závěr. Zbývá nám již poslední kapitola, která se bude zabývat správou výpočetních zdrojů. V dnešním díle se zaměříme na Linux-VServer, v příštím probereme stejnou problematiku u OpenVZ.
V dnešním díle budeme pokračovat v omezování hardwarových zdrojů serverům. Podíváme se, jak upravit přidělení CPU.
LVM slouží k vytváření a úpravám diskových oddílů za běhu systému. Článek obsahuje základní popis LVM2 (Logical Volume Manager) a podrobný návod pro začátečníky. Krok za krokem je vysvětleno, jak s LVM pracovat, a současně na příkladu ukázáno, jak vytvořit 20GB a 140GB logické oddíly na 60GB a 100GB discích.
Aby se z virtuálních serverů nestala nenažraná monstra, musíme jim nastavit limity. Dnes se zaměříme na diskové limity. V závěru se podíváme na souborový systém proc-fs.
Po úvodních dílech, které se zabývaly instalací systému a tvorbou serverů, se zaměříme na správu a konfiguraci. Začneme sítěmi.
V minulých dílech jsme se seznámili s virtualizací na úrovni jádra, nainstalovali jsme Linux-VServer a OpenVZ. Dnes se podíváme na některé zajímavé kousky s virtuálními servery, které nám nástroje nabízí.
V minulém díle jsme se naučili instalovat Linux-VServer a vytvořit kontexty. Dnes se podíváme, jak na to u OpenVZ.
V minulém díle jsme se podívali na zoubek virtualizaci obecně. V dnešním díle se seznámíme podrobněji s Linux-VServerem a jeho instalací.
S virtualizacemi se poslední dobou jakoby roztrhl pytel. Obvykle při ní simulujeme činnost nebo funkčnost celého hardwaru - vytváří se virtuální stroj nebo speciální přístup k fyzickému stroji. Takový způsob s sebou však nese i vyšší režijní ztráty a malou míru sdílení zdrojů. Tento problém řeší virtualizace na úrovni jádra operačního systému (kernel-level virtualization).
Instalace, nejběžnější postupy při zálohování i obnově, nestandardní funkce a nejčastější problémy a jak je řešit.
V posledním díle si vysvětlíme práci s ABS stromem a ukážeme, jak použít skript makeworld.
Zero Install je decentralizovaný instalační systém, v němž neexistuje centrální repozitář a balíčky jsou identifikovány pomocí URL. Umožňuje paralelní instalaci různých verzí sdílených knihoven a obsahuje bezpečnostní prvky.
Dnešní díl bude věnován systému Klik. Jak už jeho název napovídá, aplikace jsou instalovány a spouštěny jediným kliknutím na speciální webové stránce.
V tomto díle si ukážeme, jak vytvořit vlastní balíček, a jak takový balíček poskytnout ostatním uživatelům.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz