Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Autopackage je první z řady nezávislých balíčkovacích systémů, které si v tomto seriálu představíme. Jeho cílem je umožnit instalaci předkompilovaných programů ze stejného balíčku na všech distribucích.
V tomto díle si vysvětlíme práci s balíčkovacím managerem pacman (konfigurační soubory a přepínače) a ukážeme si, jak vytvořit lokální repozitář.
V první díle se podíváme, jak vypadá archovský balíček, jak pacman zjišťuje závislosti, co je to instalační skript, a kde je lokální databáze balíčků.
Článek lehce navazuje na návod k NIS+NFS+LTSP. Minule jsme nakonfigurovali Linuxový počítač tak, aby se na něj šlo přihlásit jménem a heslem ze serveru. Dnes tento počítač téměř bezpracně naklonujeme na prakticky neomezené množství stanic.
Prakticky každá distribuce Linuxu se pyšní vlastním formátem balíčků, nástrojem pro jejich správu a vlastními formáty repozitářů. Dokonce i ty, které používají stejné formáty, nemusí být kompatibilní. Ovšem přes nepopiratelné výhody má tento způsob i svoje nevýhody.
Popis postupu zprovoznění: výběr ovladače, kompilace, nastavení a ladění. Praktické využití.
Protokol SNMP umožňuje monitorovat a konfigurovat libovolná zařízení, která jej podporují. Veliký význam to má v oblasti sítí, internetu, počítačů a různých jiných hardwarových zařízení (od špičkových přepínačů firmy Cisco až po kávovary s ethernetovou přípojkou).
Sdílení diskových oddílů připadá v úvahu v případě, že máte na počítači nainstalováno několik operačních systémů - např. BSD a Linux nebo třeba Windows 9x a Windows XP. My se ale podíváme na zoubek situaci, v níž máte několik různých distribucí Linuxu.
Po předchozích spíše teoretických dílech se pustíme do něčeho více praktického, abyste pak neřekli, že vám tento seriálek k ničemu nebyl. Seznámíme se s různými způsoby úprav distribuce Slax, čímž se vám v budoucnu určitě povede z ní udělat perfektní LiveCD.
Seznámíme se s jedním z nástrojů pro tvorbu LiveCD - skripty linux-live a s jejich způsobem řešení.
Ďalšie urýchľovanie systému. Tentokrát upravíme knižnice, spustitelné binárky a programy písané v Pythone (konkrétne Portage).
Ako dlho sa na vašom počítači kompiluje nová verzia prehliadača Mozilla
Firefox, prehrávača MPlayer alebo celé KDE, či Gnome? Pár minút? Tak to
už asi poznáte programy ccache a distcc.
Viete prečo je lepšie skompilovať si programy vlastnoručne alebo nechať Portage, aby to urobilo za vás? Pretože binárne balíky nie sú optimalizované pre váš procesor a sú badateľne pomalšie. Dnes si porozprávame o tom, ako zo systému vyťažiť maximum.
Jak zařídit podporu zápisu na CD-ROM, což je disk jen pro čtení? Tento díl bude věnovaný především souborovému systému UnionFS.
Jak uspat notebook vám poradí návod, který obsahuje popis nastavení jádra, ACPI a dalších nástrojů nutných k úspěšnému zprovoznění hibernace.
Správne rozdelenie partícií môže nielen zvýšiť bezpečnosť dát, ale aj zrýchliť počítač a usporiť diskový priestor! Čím je na partícii viac súborov, tým je pomalšia. Súborový systém sa stáva zložitejší a operačný systém má stále viac problémov s fragmentáciou dát a adresárovou štruktúrou.
Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI). Praktická aplikace.
V dnešním díle si probereme komprimované souborové systémy určené pro LiveCD.
Toto nie je inštalačná príručka Gentoo! Tipy a triky, ktoré v tomto článku nájdete, môžete použiť na urýchlenie aj iných distribúcií. Dnes si ale urobíme malý úvod do Gentoo.
Prozkoumání možností modifikací operačního systému GNU/Linux pro práci v reálném čase. Zaměřeno především na plánování úloh reálného času v běžném Linuxu. Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI).
Pojďte se podívat, jak fungují LiveCD. Po lehkém úvodu se dostaneme k velmi zajímavé problematice bootování počítačů a k zavaděčům. Dozvíte se o rodině zavaděčů syslinux. Nakonec si projdeme isolinux a tvorbu bootovacího CD.
Zóny jsou jakousi abstraktní vrstvou operačního systému umožňující spouštění různých aplikací ve svém vlastním prostředí na společném hardware. Procesy jsou uzavřené v zóně a nemůžou ji nijak "opustit" a případně ohrozit jiné zóny. Procesy v zóně také nemají přístup k hardware.
Procfs je virtuálny súborový systém, pomocou ktorého môže používateľ nahliadnuť do vnútorných premenných jadra. Nájdete ho v adresári /proc. Primárne bol vyvinutý na správu procesov, ale Linux z neho urobil veľmi použiteľný nástroj na správu systému.
Sysfs je virtuálny súborový systém podobný procfs. Nájdete ho v adresári /sys. Pomocou neho môžete kontrolovať hárdvér na svojom počítači. Dnes si porozprávame o jeho charakteristikách a uvedieme niekoľko príkladov použitia.
Pýtate sa, ako funguje detekovanie HW v Linuxe? Čo je to udev? Aké výhody má udev a ako ich naplno využiť? Tak pre vás je tento článok určený.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz