Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Autopackage je první z řady nezávislých balíčkovacích systémů, které si v tomto seriálu představíme. Jeho cílem je umožnit instalaci předkompilovaných programů ze stejného balíčku na všech distribucích.
V tomto díle si vysvětlíme práci s balíčkovacím managerem pacman (konfigurační soubory a přepínače) a ukážeme si, jak vytvořit lokální repozitář.
V první díle se podíváme, jak vypadá archovský balíček, jak pacman zjišťuje závislosti, co je to instalační skript, a kde je lokální databáze balíčků.
Článek lehce navazuje na návod k NIS+NFS+LTSP. Minule jsme nakonfigurovali Linuxový počítač tak, aby se na něj šlo přihlásit jménem a heslem ze serveru. Dnes tento počítač téměř bezpracně naklonujeme na prakticky neomezené množství stanic.
Prakticky každá distribuce Linuxu se pyšní vlastním formátem balíčků, nástrojem pro jejich správu a vlastními formáty repozitářů. Dokonce i ty, které používají stejné formáty, nemusí být kompatibilní. Ovšem přes nepopiratelné výhody má tento způsob i svoje nevýhody.
Popis postupu zprovoznění: výběr ovladače, kompilace, nastavení a ladění. Praktické využití.
Protokol SNMP umožňuje monitorovat a konfigurovat libovolná zařízení, která jej podporují. Veliký význam to má v oblasti sítí, internetu, počítačů a různých jiných hardwarových zařízení (od špičkových přepínačů firmy Cisco až po kávovary s ethernetovou přípojkou).
Sdílení diskových oddílů připadá v úvahu v případě, že máte na počítači nainstalováno několik operačních systémů - např. BSD a Linux nebo třeba Windows 9x a Windows XP. My se ale podíváme na zoubek situaci, v níž máte několik různých distribucí Linuxu.
Po předchozích spíše teoretických dílech se pustíme do něčeho více praktického, abyste pak neřekli, že vám tento seriálek k ničemu nebyl. Seznámíme se s různými způsoby úprav distribuce Slax, čímž se vám v budoucnu určitě povede z ní udělat perfektní LiveCD.
Seznámíme se s jedním z nástrojů pro tvorbu LiveCD - skripty linux-live a s jejich způsobem řešení.
Ďalšie urýchľovanie systému. Tentokrát upravíme knižnice, spustitelné binárky a programy písané v Pythone (konkrétne Portage).
Ako dlho sa na vašom počítači kompiluje nová verzia prehliadača Mozilla
Firefox, prehrávača MPlayer alebo celé KDE, či Gnome? Pár minút? Tak to
už asi poznáte programy ccache a distcc.
Viete prečo je lepšie skompilovať si programy vlastnoručne alebo nechať Portage, aby to urobilo za vás? Pretože binárne balíky nie sú optimalizované pre váš procesor a sú badateľne pomalšie. Dnes si porozprávame o tom, ako zo systému vyťažiť maximum.
Jak zařídit podporu zápisu na CD-ROM, což je disk jen pro čtení? Tento díl bude věnovaný především souborovému systému UnionFS.
Jak uspat notebook vám poradí návod, který obsahuje popis nastavení jádra, ACPI a dalších nástrojů nutných k úspěšnému zprovoznění hibernace.
Správne rozdelenie partícií môže nielen zvýšiť bezpečnosť dát, ale aj zrýchliť počítač a usporiť diskový priestor! Čím je na partícii viac súborov, tým je pomalšia. Súborový systém sa stáva zložitejší a operačný systém má stále viac problémov s fragmentáciou dát a adresárovou štruktúrou.
Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI). Praktická aplikace.
V dnešním díle si probereme komprimované souborové systémy určené pro LiveCD.
Toto nie je inštalačná príručka Gentoo! Tipy a triky, ktoré v tomto článku nájdete, môžete použiť na urýchlenie aj iných distribúcií. Dnes si ale urobíme malý úvod do Gentoo.
Prozkoumání možností modifikací operačního systému GNU/Linux pro práci v reálném čase. Zaměřeno především na plánování úloh reálného času v běžném Linuxu. Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI).
Pojďte se podívat, jak fungují LiveCD. Po lehkém úvodu se dostaneme k velmi zajímavé problematice bootování počítačů a k zavaděčům. Dozvíte se o rodině zavaděčů syslinux. Nakonec si projdeme isolinux a tvorbu bootovacího CD.
Zóny jsou jakousi abstraktní vrstvou operačního systému umožňující spouštění různých aplikací ve svém vlastním prostředí na společném hardware. Procesy jsou uzavřené v zóně a nemůžou ji nijak "opustit" a případně ohrozit jiné zóny. Procesy v zóně také nemají přístup k hardware.
Procfs je virtuálny súborový systém, pomocou ktorého môže používateľ nahliadnuť do vnútorných premenných jadra. Nájdete ho v adresári /proc. Primárne bol vyvinutý na správu procesov, ale Linux z neho urobil veľmi použiteľný nástroj na správu systému.
Sysfs je virtuálny súborový systém podobný procfs. Nájdete ho v adresári /sys. Pomocou neho môžete kontrolovať hárdvér na svojom počítači. Dnes si porozprávame o jeho charakteristikách a uvedieme niekoľko príkladov použitia.
Pýtate sa, ako funguje detekovanie HW v Linuxe? Čo je to udev? Aké výhody má udev a ako ich naplno využiť? Tak pre vás je tento článok určený.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz