Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Před 10 lety Microsoft dokončil akvizici divize mobilních telefonů společnosti Nokia a pod značkou Microsoft Mobile ji zanedlouho pohřbil.
Fedora 40 release party v Praze proběhne v pátek 17. května od 18:30 v prostorách společnosti Etnetera Core na adrese Jankovcova 1037/49, Praha 7. Součástí bude program kratších přednášek o novinkách ve Fedoře.
Stack Overflow se dohodl s OpenAI o zpřístupnění obsahu Stack Overflow pro vylepšení OpenAI AI modelů.
AlmaLinux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4 (Mastodon, 𝕏). S kódovým názvem Seafoam Ocelot. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Před 50 lety, 5. května 1974 v žurnálu IEEE Transactions on Communications, Vint Cerf a Bob Kahn popsali protokol TCP (pdf).
Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Filip Vrlík: Směl bych se nyní zeptat na něco o tvém životě a osobně o tobě?
Miguel de Icaza: Jo, jo.
OK. Tvoje práce vypadá velmi zajímavě, ale musí to být velmi těžké. Cestuješ často kvůli práci?
Nyní cestuji méně, jelikož jsem se minulý rok oženil...
Gratuluji.
Díky. Takže se nyní snažím cestovat méně, ale stále trochu cestuji. Byl jsem právě v Německu, tady v Plzni, teď v Praze, dnes ještě letím do Paříže a pak se chystám vrátit zpět domů.
Takže většinu času trávíš doma?
Ano, snažím se. Ale třeba když je čas vypuštění nové verze Mona, musím si být jist, že je připravena na vypuštění a musím pracovat mimo domov. Takže se pokouším být doma, avšak není to vždy možné. Má práce mě ale baví, cestovat a potkávat lidi, sledovat jaké věci lidé vymýšlejí s Linuxem a tak.
OK. Stále programuješ, nebo už jen řídíš společnost a lidi?
Dnes programuji už velice málo. Jádro Mono týmu má dnes 25 lidí a já to musím řídit. To znamená, že říkám lidem: "ty udělej to, ty tohle, vy udělejte tohle dřív než my tamto..." A také se musím setkávat s lidmi, kteří používají Mono. Třeba ve finančnictví, průmyslu, softwarovém vývoji atd. Můj hlavní cíl je růst Linuxu a věnuji tomu spousty času, ale také musím zajistit dostatek peněz na zaplacení 25 lidí pracujících na plný úvazek na Monu; to samé platí pro desktop tým. Platíme tedy hackery, aby dělali na Monu. Je ostuda že neprogramuji, ale důležitější je, abych dělal tyto věci a až poté mi zbude něco málo času pro psaní kódu. Stále je třeba něco malého tu a tam dopsat, hlavně v Monu, ale není to mojí prioritou.
Hodně cestuješ. Který stát nebo město je tvoje oblíbené, a kam by ses rád vrátil? Jak se ti líbí Praha?
Určitě také do Prahy, protože jsem z ní neviděl mnoho. Rád bych zde navštívil pár jistých míst. Jedny z mých oblíbených měst jsou tyto: Barcelona, Madrid, Rio de Janeiro, Paříž, Istanbul. Také bych se rád vrátil na pár míst, jelikož jsem z nich neviděl dost, jako třeba Bejrút. Nikdy jsem třeba nebyl a moc rád bych navštívil: Káhiru, Peking a Tokio. Stále je toho hodně co dělat.
Život je krátký, žij naplno.
Přesně.
Jaké jsou tvoje koníčky? Jak trávíš svůj volný čas?
Ani vlastně nevím. Mé záliby se v průběhu času mění. Hodně jsem se naposledy zabavil čtením knih. Zrovna jsem četl o historii Libanonu a konfliktu v Palestině. Myslím, že nyní rozumím tomuto problému velmi dobře. Také jsem začal hrát na pár hudebních nástrojů - piano, flétna, kytara. Ale jsem strašný. Je to ale teď jedna z věcí, které dělám ve svém volnu.
Na tvých osobních stránkách jsou odkazy týkající se konfliktů v Palestině. Angažuješ se? Nebo tě to zajímá?
Ano. Myslím si, že tito ubozí lidé měli... Já vlastně nevím jak jsem se k tomu dostal. Jednou jsem s někým mluvil a ničemu z toho, co říkal, jsem nemohl uvěřit. Po našem rozhovoru jsem si stále myslel, že to není pravda, přišel jsem domů a začal si vyhledávat informace a ukázalo se, že všechno, co mi řekl, je pravda a situace je horší než jsem si myslel. Prostě jsem nikdy předtím nevěděl, jaké strašné věci se tam dějí. Myslím si, že spousta jiných lidí neví, co se děje, co je tam za problém; stejně jako předtím já. A měli by to vědět. Myslím, že palestinský problém se datuje od vytvoření Izraele v roce 1948, když vyhnali, nevím kolik miliónů Palestinců ze země.
Vyhostili tyto lidi, vyhodili ze země během války. A tito lidi utíkali sami, protože nechtěli být ve válečné oblasti. A když bylo po válce, tak je už nepustili zpátky, řekli jim: "Nemůžete se vrátit, když jste utekli do jiné země." A jiné země nechtěly uprchlíky. Je to jako, představ si, že byste se zítra probudili a měli byste přede dveřmi celé Rakousko a chtěli by zde pracovat. Asi byste reagovali: "Moment, tohle je moje země." Spousta problémů, chtělo by se mi říct většina, na Blízkém východě vychází z toho, že Libanon, Jordán, Sýrie mají početnou populaci Palestinců na svém území. Tito lidé žijí v uprchlických táborech, nemohou pracovat, nemohou práci dostat. Jenom v Libanonu je milión lidí, kteří jsou jako ve vězení. Žijí na tomto území a nemohou mimo něj pracovat nebo stavět domy. Takže postaví jeden dům a potom jej musí rozšiřovat a přistavovat další podlaží a další, další... Je to velmi nebezpečné, domy jsou křivé, chatrné a nestabilní, protože další patra jsou širší než předchozí. Tyto země zkrátka nechtějí milión pracujících lidí navíc ve své zemi a Izrael je nevezme zpět, to je jádro problému. Je to hrozné lidské utrpení. Ale co můžeš dělat?
A poslední otázka. Filozofická otázka. Uvědomuješ si nicotnost lidského bytí při pohledu na hvězdy za letní noci?
Nedívám se na hvězdy moc často
Tak to bys měl
Jo, měl bych. Jsme na této planetě pouhou náhodou a přirozený přírodní výběr vytvořil naši vědomou mysl. Chopme se tedy výhody této jedinečné příležitosti, nebo bude pryč dřív než si to stačíme uvědomit. Jde jen o to, abychom z toho vytěžili co nejvíc, dokud jsme tady.
Velmi děkuji za tvůj čas, přeji pěkný den a příjemnou cestu. Na shledanou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Určitě také Praha, protože jsem z ní neviděl mnoho.Kupodivu i tahle odpoved dava smysl :)