Distribuční novinky - 11/2007

16. 3. 2007 | Luboš Doležel | Různé | 7401×

Gentoo v krizi. Debian Etch se blíží, opravdu. Michael Dell dostal otevřený dopis od OpenOffice.org. Francouzský parlament přejde na Ubuntu. Mandriva Corporate Desktop 4 Beta. Foresight Linux 1.1. Red Hat Enterprise Linux 5, Red Hat Exchange. Freespire 2.0 Alpha 1. Distribuční rada: moto dne při přihlášení. Rozhovor: (bývalý) vývojář Gentoo Diego "Flameeyes" Pettenò.

Obsah

• Letem světem
• Gentoo v krizi
• Debian Etch se blíží, opravdu
• Michael Dell dostal otevřený dopis od OpenOffice.org
• Francouzský parlament přejde na Ubuntu
• Mandriva Corporate Desktop 4 Beta
• Foresight Linux 1.1
• Red Hat Enterprise Linux 5, Red Hat Exchange
• Freespire 2.0 Alpha 1
• Distribuční rada: moto dne při přihlášení
• Rozhovor: vývojář Gentoo Diego "Flameeyes" Pettenò

Letem světem

V posledním týdnu vyšel nový m0n0wall 1.23, neboli poslední verze postavená na FreeBSD řady 4.x. Vyšel CentOS 5 Beta pro i386 a x86_64 – je založený na RHEL Beta2 a obsahuje bezpečnostní problémy; rozhodně není určen do produkčního prostředí. Nové je i Ubuntu Christian Edition 2.2, poslední verze založená na Edgy. Vyšel Pioneer Linux 2.0, derivát Ubuntu určený pro použití na desktopu – mezi zajímavostmi je předinstalovaný Automatix umožňující snadnou dodatečnou instalaci většiny běžně používaných balíčků. Stahovat můžete StartCom Enterprise Linux 4.0.4 – StartCom je distribuce založená na Red Hat Enterprise Linuxu. Z nestabilních verzí tohoto týdne lze jmenovat Elive 0.6.5, druhou betaverzi VectorLinux 5.8 SOHO a SimplyMEPIS 6.5 RC2, který mj. obsahuje ten nejnovější NdisWrapper.

Gentoo v krizi

Gentoo Linux se zdá být v krizi. Daniel Robbins založil tuto distribuci v roce 2000 a z osobních důvodů ji opustil o čtyři roky později. Oficiálně se vrátil k projektu před dvěma týdny, ale po několika dnech opět odešel. Důvodem byly osobní útoky ze strany některých současných vývojářů. V poslední době navíc Gentoo opustil i další relativně známý vývojář Diego "Flameeyes" Pettenò (vizte rozhovor na konci článku). Šíří se obavy, že se z Gentoo stala distribuce bez jasných cílů, záměrů a schopnosti zbavit se problémových vývojářů. Také na ukazateli DistroWatch.com rok od roku klesá ukazatel popularity této distribuce – v roce 2002 náleželo Gentoo třetí místo, nyní je to dvanácté. Dokáže se z toho Gentoo dostat?

Debian Etch se blíží, opravdu

Luk Claes ve svém e-mailu oznámil očekávaný průběh posledních oprav Debianu Etch na cestě k uvolnění. Konečně byly dokončeny ty nejdůležitější práce na jádře 2.6.18. Vývojáři Debian Installeru sestavili plán vývoje RC 2 (cílové datum: 19. března), který bude v Etchi pravděpodobně použit. Co se Debianu jako celku týče, očekává se, že 19. března už bude potřeba opravit jen okolo 20 chyb, 26. března se bude počet chyb blížit nule a 2. dubna by byl Debian Etch připraven k vydání.

Michael Dell dostal otevřený dopis od OpenOffice.org

John McCreesh, marketingový vedoucí OpenOffice.org, napsal otevřený dopis pro Michala Della v souvislosti s tím, že veřejnost se vyslovila pro předinstalovaný OpenOffice.org na počítačích značky Dell. Část dopisu:

[...] Veříme, že OpenOffice.org 2 perfektně splňuje hodnoty, na kterých si Dell zakládá. OpenOffice.org 2 je software vysoké kvality a výsledek více než dvacetileté nepřetržité práce. Běží pod všemi hlavními operačními systémy. Nabízí vše, co by člověk od kancelářského softwaru očekával, plus nějaké funkce navíc, které mile překvapí. Je jednoduché jej používat, má dobře známý vzhled a dokáže číst a zapisovat širokou paletu formátů včetně těch od Microsoftu. Navíc je to open source produkt a má vynikající poměr cena/hodnota.

Pojďme se pobavit na téma, jak bychom mohli sestavit „OpenOffice.org dodávaný Dellem“ a dát vašim zákazníkům to, co chtějí. Také s radostí přijmeme všechny finanční příspěvky, které by Dell mohl nabídnout, aby zajistil rozvoj OpenOffice.org v budoucnosti.

Francouzský parlament přejde na Ubuntu

Francouzský parlament dal už minulý rok najevo, že by měla být dávána přednost svobodnému softwaru před softwarem proprietárním. Podle tohoto doporučení byly vybrány dvě společnosti (Linagora a Unilog), které do června 2007 poskytnou poslancům a jejich asistentům nové počítače s předinstalovaným Ubuntu Linuxem [zprávička]. Na počítačích bude nainstalován OpenOffice.org, Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird a další potřebný software. Tomuto velkému rozhodnutí předcházela studie, která byla zakončena slovy: „Svobodná řešení nyní nabízejí funkce splňující potřeby poslanců a mohou přinést značné úspory navzdory jistým nákladům, které souvisí s cenou implementace a přizpůsobení.“ Parlament v současnosti GNU/Linux používá na serverech svého informačního systému.

Mandriva Corporate Desktop 4 Beta

Vyšla betaverze Mandriva Corporate Desktop 4. Tato desktopová distribuce pro komerční prostředí není volně dostupná, pro získání betaverze se musíte zdarma zaregistrovat. Je však nutno upozornit, že zrcadel je málo a jejich výkon je poměrně nízký. Můžete stahovat verzi na pěti CD nebo jednom DVD – původní hotový obraz pro VMware byl ze zrcadel odstraněn, když se ukázalo, že je balík poškozený. Registrací do beta programu můžete získat roční licence pro konečnou verzi Corporate Desktop 4.0 a/nebo slevy na jiné produkty.

Mandriva Corporate Desktop 4 Beta běží na upraveném jádře 2.6.17-9mdv a nabízí prostředí KDE 3.5.6, GNOME 2.17.90 a IceWM 1.3.0. Instalátor vám nabídne populární volby (SSH server, prostředí KDE a prostředí IceWM) s volitelnou možností vybrat další konkrétní balíčky ručně. Ale po prvním spuštění nově nainstalovaného systému očekávejte průvodce, který vám umožní dodatečně nainstalovat balíčky podle volby okruhů. Více vám napoví připravené screenshoty.

Foresight Linux 1.1

Foresight Linux 1.1 přináší na instalačních CD a DVD nové GNOME 2.18. Jaké další novinky přináší nová verze distribuce? Výchozím webovým prohlížečem se stalo Epiphany a pro slepce a slabozraké byla zařazena technologie Orca. Dále se můžete těšit na prohlížeč dokumentů Evince, správce jednoduchých poznámek Tomboy 0.6.1, Beagle 0.12 a správce klíčů a hesel Seahorse 1.0. Distribuci stahujte z rPath.org.

Red Hat Enterprise Linux 5, Red Hat Exchange

V této nové velké verzi Red Hat Enterprise Linuxu došlo ke změnám u nabízených edicí distribuce – původní rozdělení na ES, AS, WS a Desktop bylo změněno na Server a Client. Varianta Server se rozděluje na Base Server a Advanced Platform – Advanced Platform nemá, na rozdíl od Base Server, omezené možnosti virtualizace (u Base Server jsou podporovány max. čtyři virtuální stroje) a navíc má výhody v možnostech rozšířeného clusterování a rozšířené podpory úložných zařízení. Client je připraven ve čtyřech variantách: Desktop (běžné kancelářské nasazení), Workstation (pokročilí uživatelé) a poté obě verze rozšířené o možnost virtualizace (opět s omezením podpory na čtyři virtuální stroje).

Se slovem virtualizace se v souvislosti s RHEL 5 budete setkávat často. Xen je totiž jednou z hlavních novinek a Red Hat jej plně integruje s prostředím. RHEL 5 navíc uživatelům přináší Xen i na platformě IA64 – jeho používání je zatím nepodporované a experimentální, plné podpory se architektura IA64 dočká až s Update 1 – ten očekávejte přibližně za čtyři měsíce. To není vše – aby Red Hat usnadnil podporu svých produktů, otevře svou znalostní bázi širší komunitě a nabídne možnost spolupráce. Navíc bylo oznámeno Cooperative Resolution Centre, přes které můžete řešit problémy, jenž nemusejí být nutně v produktu Red Hatu, ale v partnerském produktu jiných firem. Další podrobnosti naleznete v obsáhlém článku od LinuxFormat.co.uk.

Když už jsme u spolupráce s partnery, stojí také za zmínku „Red Hat Exchange“ (RHX), neboli projekt vytvořený za účelem usnadnění distribuce open source aplikací, které by byly certifikované pro enterprise nasazení a integrovaly by se s komponentami Red Hatu. Navíc se na veřejnost dostala informace, že Red Hat vytvoří e-shop, kde by prodával open source produkty své i svých partnerů. Tento obchod by měl být se základním sortimentem v provozu do konce tohoto roku, nabídka bude poté dále rozšiřována. Zdrojem informací je news.com.

Freespire 2.0 Alpha 1

Po přechodu na Ubuntu, byl zrestartován vývojový proces distribuce. Nyní je tu tedy první alfaverze (Freespire 1.2.42). Po stažení a instalaci pomocí jednoduchého instalátoru na vás čeká systém s jádrem 2.6.20, X.Org 7.2 a KDE 3.5.6. Na systému se stále intenzivně pracuje, a tak nejsou zatím hotové všechny plánované funkce a jsou přítomné různé chyby – např. automatická správa bootovacího menu nemusí vždy fungovat, nejsou automaticky instalovány ovladače nVIDIA a ATI a byl odstraněn zvukový server Jack – aplikace, které nepoužívají ALSA, nemusejí fungovat korektně. Více hledejte v poznámkách k vydání – stahovat lze oběma tradičními způsoby, tedy ze zrcadel a přes BitTorrent.

Distribuční rada: moto dne při přihlášení

Tentokrát se naučíme zobrazovat moto dne nebo jinou hlášku při přihlášení uživatele do textové konzole. Pokud si vystačíme se statickou zprávou, stačí použít něco podobného jako je toto:

echo "Přeji pěkný den!" > /etc/motd

Další možností je nainstalovat si balíček fortune nebo fortune-mod a použít jej jako zdroj textu (mota). Nastavení můžeme provést pro současného uživatele (~/.profile) nebo všechny uživatele v systému (/etc/profile):

echo $(which fortune) >> ~/.profile

Rozhovor: vývojář Gentoo Diego "Flameeyes" Pettenò

1) Co bylo tvým hlavním důvodem odchodu z vývojářského týmu Gentoo?

No, uznávám, že jsem byl ve stresující situaci, když jsem se o některé sady balíčků staral sám. Poslední kapkou byly urážky od jiného vývojáře (S. P. Beckera), který mě opakovaně napadal, protože nesouhlasil s mým způsobem řešení keywords (jenž byl podle pravidel). Nezačal jsem ten konflikt hned řešit standardním postupem, protože mi řekl, že odchází, ale když mi bylo řečeno, že jeho "Já odcházím, já odcházím" nebylo oficiálně oznámeno, řekl jsem Bryanu Østergaardovi, že s takovým člověkem dále nebudu pracovat ani jediný den. Odmítl s tím cokoliv udělat, a tak jsem odešel. Pomlouvači často nazývali můj poslední požadavek "vydíráním".

2) Co ti nejvíce vadí / Co se ti nejvíce líbí na Gentoo Linuxu?

Z technického hlediska je distribuce docela slušná, má dobrou sadu poskytovaných balíčků, má dobrý způsob jejich správy a má efektivní týmy jako Security Team (bezpečnostní tým) a Kernel Team (jaderný tým). Jsou tu problémy s řešením kvality (QA), protože se více soustřeďují na interní syntaxi a mezery/tabulátory v textu než na to, aby byly uživatelům poskytovány funkční balíčky pro každodenní použití; ale to je něco, co musí všichni vývojáři vyřešit společně.

3) Co ti nejvíce vadilo / Co se ti nejvíce líbilo na komunitě Gentoo z pohledu vývojáře?

Myslím si, že jsou tam teď různé problémy... je tu neschopnost Skupiny pro vývojářské vztahy (Developer Relations) doopravdy řešit konflikty uvnitř vývojářského týmu. Máme Radu, která, třebaže se rozhodla být aktivnější, neudělala za posledních šest měsíců nic užitečného (a za to mohu i já, protože jsem před odchodem také jejím členem). A další velký problém je s jistými partami lidí, které se místo spolupráce snaží ostatní vývojáře zdiskreditovat.

Uživatelé jsou však celkem fajn, pokud přehlédneme hlasitou skupinku kňouralů, kteří jdou hned otravovat původní autory programů, jakmile si něco sami pokazí. Ale myslím si, že se to v poslední době zlepšuje.

4) Které své práce na Gentoo si ceníš nejvíc?

Řekl bych, že své práce na dokumentaci pro údržbu balíčků, které jsem spravoval, a několika dalších extra návodů. Správa balíčků má přímý dopad na uživatele a je pro ně důležitá; ale poskytnout budoucím správcům balíčků dokumentaci, aby mohli i po vašem odchodu udržovat balíčky stále stejně kvalitní, je důležitější. Bohužel jsem nebyl schopen dokončit dokumentaci k ALSA (ve které jsem provedl celkem dost změn několik dnů před odchodem) a to mě docela mrzí.

5) Na čem pracuješ teď?

Nechal jsem si nějaký čas na odpočinek a na dokončení nějakých věcí v práci. Kromě toho stále pracuji na Xine (a pomáhám vývojářům Amaroku v integraci s Xine) a libcdio a navíc se stále pohybuji okolo Gentoo, abych byl při ruce bývalým kolegům, kteří by mohli potřebovat pomoc s balíčky, jež jsem za sebou zanechal. Mimo to jsem se rozhodl věnovat více času práci na generátoru rozšíření pro Ruby nazvaném Rust.

       

Komentáře

[Saha]

U debianu: ceskě k uvolnění

[Martin Merinsky]

Nešlo by prosím upravit ta loga pro tmavý styl? Konkrétně Ubuntu, Mandriva, Foresight a Rad Hat by šel také vylepšit. Vždyť to stačí udělat jednou a v celém seriálu to bude vypadat dobře...

[Robert Krátký]

Asi by to šlo. Hlásí se nějaký dobrovolník? Já se přiznávám, že na to bohužel nemám čas a patrně ani schopnosti.

[Martin Merinsky]

Sent.

[Robert Krátký]

Odškrtávám si Ubuntu, Mandrivu a RH. Dík.

[Michal Vyskočil]

Škoda, že vývojáři Debianu neprojevili více smyslu pro humor a neplánují vydat Etch 1. dubna

Škoda, že už mám pár balíků z unstable, mohl jsem chvilku počkat a chvilku používat Debian stable

[CIJOML]

NENENE jen at mi to vydaj k narozeninam :D

[Michal Vyskočil]

Tak to bude docela hezký dárek :)

[Jakub Suchy]

tak to bude nejhorsi Debian v historii

[xkesh]

protože se více soustředí na interní syntaxi

soustředí (se) - čas budoucí od dok. "soustředit se" (ekv. "vrátí se" od "vrátit se")

soustřeďuje (se) - čas přítomný od nedok. "soustřeďovat se" (ekv. "vrací se" od "vracet se")

[jm]

Grrr, res si tyhle cestinarsky koutky nekde nejlepe v /dev/null nebo privatnim emailem autorovi. Uz mi to fakt leze na nervy.

[Filip Jirsák]

Leoš už mi kdysi psal, že dopsat blokování neregistrovaných uživatelů by mělo být snadné, snad abych se do toho fakt pustil… Podle mne je upozornění na chybu správné, horší je že se pod každým takovým upozorněním najde někdo, komu se to nelíbí a kdo by se spokojil třeba s hotentotštinou.

[jm]

Samozrejme; lepsi je blokovat neregistrovane uzivatele a nechat zasirat diskusi k clankum cestinarskymi vsuvkami. Nejlepsi by bylo prenechat clanky psane hotentotstinou korektorovi; diskuse pod clankem jaksi slouzi k necemu jinemu nez k rozboru dokonavosti sloves, ktera je 95 procentum lidi u prdele.

[Filip Jirsák]

To že vám se takové příspěvky nelíbí ale nezajímá 100 % diskutujících. Příspěvky, které jsou užitečné pro 5 % diskutujících jsou pořád užitečnější.

[Andy]

vim ze to bude mozna znit blbe ale co kdyby se udelala diskuze na dve pulky, jedna by se zabyvala chybami (jak faktickymi tak mluvnickymi) a jednou za cas se to smazalo protoze by to opravene a uz by to tam v diskuzi neprekazelo. vim je to dalsi prace :(

[Filip Jirsák]

Ona se v té diskuzi taky může vést debata o tom, co a proč je správně, která může být zajímavější, než samotný „správný“ fakt. On jeden příspěvek v diskuzi, kde bude upozornění na chybu, nikomu nevadí. Problém je, pokud si nějaký anonym začne stěžovat, že takové věci do diskuze nepatří a vznikne z toho zbytečná diskuze s mnoha příspěvky – tedy něco, co tady teď spoluvytvářím. Akorát teď nemůžu najít ten text, kde se to tak hezky popisovalo – jak jeden napíše něco mimo téma, dalších deset mu vynadá, těm vynadá další sto, že si to mají vyřídit jinde…

[jm]

Ona se v té diskuzi taky může vést debata o tom, co a proč je správně, která může být zajímavější, než samotný „správný“ fakt.

Pochopitelne, debata o (ne)dokonavosti sloves uzasne interesuje spoustu ctenaru distribucnich novinek...

[xkesh]

Ona se v té diskuzi taky může vést debata o tom, co a proč je správně, která může být zajímavější, než samotný „správný“ fakt.

Pochopitelne, debata o (ne)dokonavosti sloves uzasne interesuje spoustu ctenaru distribucnich novinek...

Jenomže tady jde také o fakta: buď je tam správně "soustředí se" a a pak jde o čas budoucí a tedy záměr. Anebo tam patří "soustřeďuje se" - v tom případě jde o stav přítomný. Zrovna v tomhle případě tedy dokonavost či nedokonavost slovesa dost podstatně mění význam výpovědi

[jm]

Jezkovy zraky... zaloz si jazykovou poradnu, fakt uz na ty plky nejsem zvedavej.

[xkesh]

Jezkovy zraky... zaloz si jazykovou poradnu, fakt uz na ty plky nejsem zvedavej.

zatímco na ty tvoje spamerský plky o tom, na co nejsi zvědavej, je určitě zvědavej každej, co... ty "jedničko" :-/

[Filip Jirsák]

To, že mezi těmi slovy nevidíte vy žádný rozdíl je problém pouze a jen váš. Když někdo bude dělat následující „ekvivalentní“ úpravy rovnice

x² = 4
x = 2

tak zase vy poznáte, že je na tom něco špatně, ale dotyčný vám bude tvrdit, že je to tak správně, a že pro dvojku to přece platí, a -2 že je takový nepodstatný detail. Ten dotyčný, kdo tohle bude tvrdit, vnímá sdělení, které je vyjádřené tou matematickou rovnicí, jen povrchně, protože mu některé „detaily“ unikají. A vy jste na tom stejně se sdělením, které je psáno česky. Taky vám některé „nepodstatné“ detaily unikají. Pak ale nechtějte, aby se ostatní přizpůsobili vaší snížené schopnosti vnímat text, ale snažte se naopak vy tuto schopnost vylepšit.

[Lu-Tze]

To, že mezi těmi slovy nevidíte vy žádný rozdíl

To ale nikde nenapsal a ani to z ničeho neplyne.

Pak ale nechtějte, aby se ostatní přizpůsobili vaší snížené schopnosti vnímat text, ale snažte se naopak vy tuto schopnost vylepšit.

Tento způsob diskuze považuji za neslušný.

A taky nemám rád "češtinářské komentáře".

[Filip Jirsák]

To, že mezi těmi slovy nevidíte vy žádný rozdíl

To ale nikde nenapsal a ani to z ničeho neplyne.

Plyne. Z toho, že odlišuje „češtinářské“ a „faktické“ chyby – ačkoli obě dvě znamenají, že se čtenář dozví něco jiného, než autor zamýšlel, nebo než je pravda.

Pak ale nechtějte, aby se ostatní přizpůsobili vaší snížené schopnosti vnímat text, ale snažte se naopak vy tuto schopnost vylepšit.

Tento způsob diskuze považuji za neslušný.

Co je na tom neslušného? Někdo je hůře než je obvyklé vybaven schopností chápat text, takže ho chápe pomaleji nebo povrchněji. Jiný je zase méně než je obvyklé vybaven schopností běhat, takže třeba neuběhne 3 kilometry za 5 minut, ani za patnáct, ale půjde je třeba hodinu. To není nic odsouzeníhodného, prostě to tak je.

Když se někdo chlubí tím, že nezná matematiku, považuji to za hloupé. A stejně hloupé je chlubit se i tím, že neznám jazyk, kterým chci komunikovat s ostatními. Spíš je to ještě horší, protože mateřský jazyk je s člověkem, s jeho myšlením a s jeho „společenskostí“, svázán ještě daleko víc.

[Lu-Tze]

Plyne. Z toho, že odlišuje „češtinářské“ a „faktické“ chyby – ačkoli obě dvě znamenají, že se čtenář dozví něco jiného, než autor zamýšlel, nebo než je pravda.

Pak se ale musím ptát, proč sem ten první komentář xkesh vlastně posílal? Proč to jenom špatně nepochopil? Evidentně dokázal rozpoznat, že něco je v nepořádku.

V každém případě musím trvat na tom, že to z toho neplyne. Rozhodně ne z toho, že odlišuje „češtinářské“ a „faktické“ chyby, protože o žádných faktický vůbec nemluví, to lze snadno zkontrolovat. Krom toho hned v prvím komentáři píše "Nejlepsi by bylo prenechat clanky psane hotentotstinou korektorovi" nebo "res si tyhle cestinarsky koutky nekde nejlepe v /dev/null nebo privatnim emailem autorovi", z toho při nejlepší snaze nedokážu vykoukat, že by onu chybu nepovažoval za chybu, kterou není třeba opravovat.

Neslušné je podstrkávat v diskuzi něco, co netvrdí, a pak ho na základě toho roznést na kopytech.

[Filip Jirsák]

"res si tyhle cestinarsky koutky nekde nejlepe v /dev/null nebo privatnim emailem autorovi", z toho při nejlepší snaze nedokážu vykoukat, že by onu chybu nepovažoval za chybu, kterou není třeba opravovat.

Pak asi nevíte, co je /dev/null

Pokud se jedná o chybu, kterou je třeba opravit, není asi nejlepší reakcí vynadat tomu, kdo na chybu upozornil. Jm tvrdí, že jemu připadá záměna „soustředit se“ a soustřeďovat se“ nevýznamná, a odvozuje z toho, že je tudíž nevýznamná pro všechny ostatní. Já jen tvrdím, že pro někoho to významné být může. Jm klidně může napsat, že podle něj ta slova mají stejný význam, a bude to přispění názorem do diskuze. To je ale něco jiného, než když napíše, že se v diskuzích nemají řešit „češtinářské“ chyby. To pak totiž znamená, že je možné napsat jakkoli nesrozumitelný text, každý si to nějak přelouská, nějak (nejspíš špatně) to pochopí, ale je to v pořádku.

Jmovo vyjádření „já v tom rozdíl nevidím, tak to neřešte“ ještě podtrhuje fakt, že tímto příspěvkem přispěl jako neregistrovaný, tedy de facto anonymně.

[Lu-Tze]

Pak asi nevíte, co je /dev/null

"Si nech nejlépe pro sebe nebo to řeš s autorem." Zdá se mi, že jádrem jeho sdělení je: "neotravuj nás tím tady"

[Filip Jirsák]

Přesně tohle jádro sdělení jsem v tom příspěvku taky odhalil. A protože jm nenapsal explicitně důvod, proč by tím xkesh neměl otravovat, předpokládal jsem implicitní „Neotravuj nás tím tady, protože to nikoho nezajímá, protože to nezajímá mne“. Celou dobu tady brojím proti tomu zevšeobecnění „nezajímá to mne, tudíž to nezajímá nikoho“, respektive „ať s tím nebo oním slovesem, v obou případech je pro mne výpověď textu stejná, musí tedy být stejná pro každého“ s dodatkem „jakákoli výpověď je vždy stejně srozumitelná, tudíž všechny příspěvky týkající se formy jsou mimo téma a neměly by se v diskuzi řešit“.

Prostě jsem alergickej na přístup „to nevadí, že to nemá hlavu ani patu, hlavně že si rozumíme“, protože to není pravda. Pokud někdo bez problémů porozumí špatně napsanému textu, v drtivé většině případů to neznamená, že se v textu orientuje tak dobře a dokáže autorovy chyby hned odhalit – většinou to naopak znamená, že dotyčný text vnímá tak povrchně, že by ani z daleko lépe nepsaného textu nedokázal získat víc. A to teď nemyslím jako kritiku konkrétně na jm – jenom mám pocit, že se stává hloupá móda z toho označovat diskuzi k formě jako nesouvisející s tématem. Přitom obsah i forma sdělení musí být vyvážené, sebelepší obsah vyjádřený nesrozumitelně je k ničemu, stejně jako sebelepší forma ještě nezaručí kvalitní obsah. Takže tvrzení, že češtinu není potřeba v diskuzi řešit, protože si vystačíme i se špatnou češtinou a dozvíme se to samé, je prostě lživé.

[otula]

Jiný je zase méně než je obvyklé vybaven schopností běhat, takže třeba neuběhne 3 kilometry za 5 minut

Sakra. Vždy jsem patřil k nejlepším běžcům ve svém okolí, i na přebory jsem chodil, ale teď zjišťuji, že má schopnost běhat je menší, než obvyklá

[Filip Jirsák]

Já to za 5 minut taky uběhl jen jednou, teď už by mi dělalo problém i kilometr vůbec uběhnout, čas by se od rychlosti chůze moc nelišil. To klikání myší je pro fyzičku přeci jen nějak málo. [Jak se dělá hodně smutný smajlík?]

[otula]

Chlape, tos asi překonal světový rekord!

[Filip Jirsák]

No, hlavně že jsou ty 3 kilometry v citátu zopakované, a já to znova přehlídnu. Takže oprava – těch 5 minut má patřit k 1,5 km. Těch 1,5 km se mi zdálo pro příklad málo, tak jsem to radši vynásobil, ale čas jsem nezměnil, tam by patřilo tak 12 minut. 3 km za 5 minut jsem nikdy neujel ani na kole, tak dlouhý kopec nikde poblíž není

[otula]

to už je lepší. Za 12 minut je běhám ještě dnes i s revmatickou artritídou, a to mi nestačí ani 20letí kluci. Na kole se dají 3 km za 5 minut ujet v pohodě (pokud člověk nejede zrovna proti větru, nebo není má drahá, která brzdí i z kopce, aby nepřesáhla nebezpečných 20km/h )

[Filip Jirsák]

A já se divil, co se vám na tom čase nezdá, když to sice v tomhle čase nezaběhne úplně každý, ale jde to i o dost líp. Vypočtený to bylo správně, falíruje v tom akorát to násobení

Pokud by to bylo na dráze, bylo by to touhle rychlostí na kole už o ústa

[otula]

Prosím, nevykej mi

Na 300metrové dráze by to asi v zatáčkách opravdu mohlo být „o ústa“

[Filip Jirsák]

Teda to násobení mi dává zabrat. Radši ani nebudu psát jakou rychlost jsem spočetl na ty 3 km za 5 minut. Bylo to o dost víc, než těch 36 km/h. K tomu ten kopec opravdu potřeba není. Ale je to dobré, moje násobicí chyba pomalu konverguje k jedné

[freshmouse]

Takhle: :'(

[otula]

Jsem to schválně našel Zatím nepřekonaný rekord zaběhl v roce 1996 Daniel Komen z Keni - 3000 m za 7:20,67. Nesmíš běhat doma na dvorku, ale jít s tím na Olympiádu

[David Watzke]

Tak to je řezník. Já 3 kiláky běhal snad 18 minut

[Filip Jirsák]

To je slušný, to bych mu možná na kole stačil

[jm]

To, že mezi těmi slovy nevidíte vy žádný rozdíl je problém pouze a jen váš. Taky vám některé „nepodstatné“ detaily unikají. Pak ale nechtějte, aby se ostatní přizpůsobili vaší snížené schopnosti vnímat text, ale snažte se naopak vy tuto schopnost vylepšit.

Ja nepotrebuju vylepsovat svoji schopnost vnimat text, zato moji schopnost vnimat debatu k clanku neuveritelne snizuji tyhle rejpave OT komentare o naprosto podruznych hyperteoretickych lingvistickych blbostech. Kolik lidi rekne "Nerus, soustreduji se" ve srovnani s poctem lidi, kteri reknou "Nerus, soustredim se"? Pet ze sta? Mozna by si panove jazykovedci meli mene cist Travnicka a venovat se necemu rozumnejsimu.

[Filip Jirsák]

tyhle rejpave OT komentare o naprosto podruznych hyperteoretickych lingvistickych blbostech

Myslím, že je spousta lidí, kteří považují za podružnou hyperteoretickou matematickou blbost to, že řešením rovnice x² = 4 není jen x = 2, ale také x = -2. Vy se chováte úplně stejně.

[freshmouse]

Záleží na tom, v jakém oboru čísel se pohybujeme. A tenhle článek je v oboru "distribuční novinky", takže řešením je jen 2. Vše ostatní je jaksi mimo.

Mně nevadí, když někdo upozorní v diskuzi na chybu nebo překlep, i když by asi bylo logičtější poslat e-mail autorovi. Vadí mi ale, že se tu z toho stává lingvistický koutek. Když si spočítám, kolik zbytečných komentářů tu vzniklo (včetně tohoto)...

[Lu-Tze]

Jenže v Z mod 5 je řešením i 3, pročpak ji tam nemáte?

Ta chyba je sice chybou, ale v daném kontextu to nikdo nepochopí špatně (první část věty v přítomném čase, člověk neodejde z práce kvůli něčemu, co se ještě nestalo atd.).

[Filip Jirsák]

Protože jsem myslel, že to nikdo nepochopí špatně. Jak je vidět, našli se zde v matematice zběhlejší, a hned začali bádat nad tím, co myslím tím, že je to ±2, když v N to je jen +2 a v Z mod 5 je řešením i 3. Zkuste tedy připustit, že zase existují lidé bystřejší ve vnímání českého textu, a ty zase „upoutá“ špatně napsaný text, a budou bádat nad tím, jestli to autor takhle napsal záměrně, nebo je to chyba.

Teď nemám na mysli tuto konkrétní dvojici slov, nelíbí se mi obecné odsouzení diskuzních příspěvků „o češtině“. Protože tvrzení, že text obsahuje nějaká fakta, která jsou podstatná, a je jedno, jakým způsobem se vyjádří, není pravdivé.

[Lu-Tze]

Tak to mi prošlo až moc hladce, myslel jsem, že odpovíte, že -2 v Z mod 5 značí 3

[Filip Jirsák]

Teď když to vidím, je mi jasné, že -2 v Z mod 5 opravdu značí 3. Ale není to věc, kterou bych „prostě věděl“ hned když se na „-2 v Z mod 5“ podívám. Takže pokud by někdo někde napsal, že x² nemůže být nikdy v žádném tělese 3, nejspíš bych mu to zbaštil. Zatímco vy byste byl oprávněně zřejmě po celý zbytek textu jako na trní, co tím tedy vlastně autor myslel, jestli to nevysvětlí, a pořád byste se k tomu vracel. I kdyby se pak v diskuzi ukázalo, že autor myslel třeba pouze tělesa s nekonečným počtem prvků, a bylo by tedy sporné, zda o chybu vůbec jde – já bych mohl celý ten spor považovat za nepodstatný (tím spíš, byl-li by to článek třeba o kryptografii a matematika tam byla „pouze“ vyjadřovacím jazykem). Ale nikdy bych si nedovolil tvrdit, že je ten rozdíl nepodstatný pro každého, a že se nemá řešit v diskuzi, ale třeba soukromě s autorem. Že je ten rozdíl nepodstatný bych si troufal tvrdit (a podpořit nějakým argumentem) pouze v případě, že bych se v algebře cítil kovaný a dokázal bych posoudit, zda rozdíl je skutečně minimální, nebo zda pouze nemám dostatečně rozvinutou schopnost ten rozdíl zaznamenat. A i kdybych zastával názor, že rozdíl je nepodstatný, rozhodně bych jej nedoplnil dovětkem, že připomínka k matematickému aparátu nemá v diskuzi co dělat, protože je mimo téma textu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Zajímavé, tohle jsem opravdu nevěděl a slovo "soustřeďuje" nikdy nepoužívám :-/

[kralyk z abclinuxu]

sloveso "soustředit se" lze použít i jako nedokonavé.
např. věta "neruš, nemohu se soustředit". nikdo prřeci neřekne "neruš, nemohu se soustřeďovat"

[xkesh]

sloveso "soustředit se" lze použít i jako nedokonavé. např. věta "neruš, nemohu se soustředit". nikdo prřeci neřekne "neruš, nemohu se soustřeďovat"

Jenomže v "nemohu se soustředit" je sloveso dokonavé stejně jako ve větě "nemohu se zaměřit" - znamená totiž něco jako nemohu dosáhnout stavu soustředění. "Nemohu se soustřeďovat" (tj. nedok.) znamená v tomhle případě opakování, podobně jako "zaměřovat". Že se to nepoužívá, je logické, protože proč by někdo oznamoval, že (opakovaně) nemůže dosahovat stavu soustředění (zaměření).

"Soustředí se" (v článku) je čas budoucí, protože dokonavá slovesa čas přítomný nevyjadřují a tvar přítomný má význam času budoucího (proto je taky špatně tvar "budu se soustředit").

Buď do věty patří čas budoucí "soustředí se", a pak ovšem vyznívá jako důvod odchodu vývojáře poněkud nepravděpodobně, anebo je tam chyba a patří tam čas přítomný, tj. tvar "soustřeďuje se". Být tam "zaměří se" (vs. "zaměřuje se"), taky byste to jen tak přešli?

Stejně tak není důvod chytat se téhle hovadiny, která se šíří přes televizi z blábolů politiků (všiml jsem si, že to používá s oblibou např. bývalý ministr financí Sobotka) do psaných textů.

[kralyk z abclinuxu]

proto je taky špatně tvar "budu se soustředit"

"budu se soustředit" zni imho mnohem lip nez "budu se soustřeďovat"

To co říkáte je teorie z učebnice, ale jazyk nežije v učebnicích, jazyk žije mezi lidmi tím, že jím lidé mluví, a podle toho se vyvíjí.

Když někdo řekne "nemohu se soustřeďovat" lingvisti si sice řeknou že to je zcela v pořádku, podle učebnice, ale normální běžný člověk bez vašich znalostí si řekne "co to je za blábol, soustřeďovat? snad soustředit ne?".

Btw. ve svém příkladu jsem měl na mysli spíše podobnost "nemohu se soustředit" s "nemohu spát" nebo "nemohu pracovat", tedy jde o děj kontinuální. mlvči této věty člověk už se soustředil, ale nemůže v tom kontinuálně pokračovat (odtud nedokonavý vid) protože ho někdo ruší.

[trekker.dk]

To co říkáte je teorie z učebnice, ale jazyk nežije v učebnicích, jazyk žije mezi lidmi tím, že jím lidé mluví, a podle toho se vyvíjí.

Ale noviny, alespoň ty slušné, se zásadně řídí podle toho, co se píše v těch učebnicích.

[Michal Kubeček]

Z čehož vyplývá, že u nás už žádné slušné noviny nejsou… (Což je ovšem pravda i z jiných důvodů než jazykových.)

[zvovka]

Neví někdo o úrovni virtualizace v CentOS 5? Bude to podobné, jako u RH? Dík.

[thingie]

V RHEL je to v zásadě to co je v FC6. A není důvod proč by Centos neměl umět to samé, až bude.

[pet]

To, že je Gentoo "až" na 12. místě, bych neviděl tak tragicky. Je to přece stále 1. zdrojová distribuce. A to, že se vzrůstem povědomí o jakémsi linuksu přibývá lidí, kteří chtějí "nalít a jít" protože nic víc neumí - jsou to přece uživatelé, způsobuje zcela logicky větší a větší zájem o binární distribuce zvláště pokud jsou kvalitní (díky Marku Shuttleworthe!!). Horší jsou však zmiňované rozbroje mezi vývojáři, ty by mohly Gentoo opravdu položit.

--- Já jsem taky Gentoo ---

[Jan Drábek]

Taky se bojim :(

[Michal Kubeček]

Ony ty žebříčky na DistroWatch obvykle považují za důležité jen ti, kdo mají své oblíbené distribuce nahoře… A ani to ne vždy…

[Petr Ježek]

To, kde je na Distrowatch žebříčku vaše distribuce, je podružné, podstatné, jaký je styl, podmínky, cíle a výsledky práce vývojářů a to, jaká je spokojenost uživatelů. Myslím, že u Gentoo je vzhledem k jeho originalitě větší riziko problémů ve vývoji nebo jeho ukončení. Ač "zdrojovou" filozofii Gentoo nepovažuji za perspektivní v prostředí, kde neroste počet uživatelů ochotných naučit se využívat kompilačních schémat pro správu trvale funkčního systému, mám za to, že by bylo ztrátou pro celou komunitu a obecně pro IT, kdyby Gentoo mělo chřadnout...

[Jaroslav Dakš]

otázka tak trochu mimo mísu. Líbí se mi tapeta na ploše, kterou má foresight linux: http://foresightlinux.com/sitemedia/screenshots/desktop-20070127_t720.png neví někdo, kde by se dala sehnat? Hledal jsem na art.gnome.org, gnome-look.org, kde-look.org i deviantart.com, ale bez úspěchu.

[martin]

To by me taky zajimalo.

[Lu-Tze]

Možná z té distribuce. Nevím, hádám, třeba to mají chráněno DRM

[sssssssss]

hledej tapetu na jabko, mam hooodne podobnou na macbookovi, ale modrou.

[frdrx]

Když z tohoto GDM motivu vytáhneš soubor background.png, můžeš si ho v GIMPu přebarvit třebas i na zelenou.

[Jaroslav Dakš]

Díky moc

[Filip Dominec]

To si tak za 15 minut vytvoříš dle svého gusta v Inkscape, ne? :)

[freshmouse]

Hmm, Gentoo se propadá na žebříčku popularity. To je ale náhodička... Opravdu si myslíte, že je Gentoo vhodnou distribucí pro mou mámu, pro moje spolužačky a pro další miliony či miliardy tzv. obyčejných uživatelů? Asi ne. Gentoo má rozhodně svoje kvality, ale očekávat, že se dostane na špici, je dosti snílkovské. Kromě toho se nedomnívám, že se od něj lidé odklánějí. Jen se noví uživatelé více přiklánějí k distrům jako Ubuntu, SuSE, Mandriva...

Mimochodem, zdá se mi to, nebo se nám opravdu "zvětšuje" věc, co se pod Okny nazývá tlačítko Start?

[kavol]

Opravdu si myslíte, že je Gentoo vhodnou distribucí pro mou mámu, pro moje spolužačky ...

pokud jim to budeš udržovat, tak proč ne - pokud je necháš systému napospas, pak pro ně nejsou vhodné ani superhyperWOV Visty (za předpokladu, že zmíněné osoby nejsou kategorie "IT geek")

volba distribuce by měla být otázkou správce systému, ne jeho uživatele (pokud není zároveň správcem )

[freshmouse]

Souhlasím. Obvykle je ale admin a uživatel jedna a tatéž osoba. Jen bych Visty nahradil Ubuntu.

[Lu-Tze]

Neznám ošklivější distribuci než Mandrivu. Z hrůzou zjišťuji, že Mandriva Corporate je na tom se vzhledem ještě hůř než ta obyčejná. Já bych čekal, že firmy budou preferovat spíš decentnější vzhled.

[freshmouse]

A jaká distribuce je "nejhezčí" (výchozí nastavení)? (Mně se docela líbí SuSE s GNOME. Ale je fakt, že neznám takové ty distribuce, co je používá 5 lidí...)

[Lu-Tze]

Asi Ubuntu, napadá mě ještě SLAX (kvůli Plastiku a taky botičkám )

[freshmouse]

Hmm, výchozí vzhled Ubuntu se mi zrovna moc nelíbí (pozn.: používám Ubuntu). Je to takové příliš zářivé, rozptylující... Když už, tak se mi líbí téma Human Legacy (Ubuntu 6.06 a starší). Ale i tak nejvíce preferuji moderní vzhled, tzn. např. Tango ikonky atd.

A Slax se mi taky líbí. Není to přeplácané ani prázdné. A je to i praktické.

[sssssssss]

Další distribuce na obzoru, když se rozpadá tým gentoo? :)

[Ladislav Hagara]

No jsou tady i jiné linuxové distribuce založené na zdrojových kódech.
BTW, neví někdo důvod, proč bylo xmms vyhozeno z Gentoo?

[Luboš Doležel (Doli)]

Je to zastaralé.

[Ladislav Hagara]

Zastaralé?
V CVS proběhla poslední změna před 8 dny.

[Luboš Doležel (Doli)]

Pokud se něco nezměnilo, tak původní XMMS je stále pro GTK+ 1. Hlavní vývoj probíhá ve forcích (BMP, XMMS2, Audacious).

[kralyk z abclinuxu]

podle změny v CVS imho nepoznáš zdali je distribuce dostatečně moderní.

[deda.jabko]

to je subjektivni pocit... me treba pripada zastaraly malo, proto mam tento skin. ;-] nicmene, me na xmms jednickove rady fakt vubec nic nechybi... umi prehravat hudbu a u toho moje pozadavky konci... (i kdyz to vlastne umi i mpg321 ;-])

[Prcek]

Misto XMMS se doporucuje Audacious - je to skoro to same.

[Prcek]

Ted jsem k tomu nasel i nejaky povidani na Gentoo.org

[trekker.dk]

Není - xmms spustím, nastartuje, nahraju playlist, zapnu přehrávání, hraje

audacious spustím, nastartuje, nahraju playlist, sekne se, kill. Přepnu "load metadata from playlists" na "on display", takže práce s playlistem už je jenom neskutečně pomalá, nikoliv že by se celej program sekl.

[David Watzke]

Mám s Audacious podobnou zkušenost.

[trekker.dk]

Hele kdo je tu... už jsem myslel, že ses odstěhoval na jiný portál

[jm]

BTW, neví někdo důvod, proč bylo xmms vyhozeno z Gentoo?

Vim. Protoze uz nikdo nebyl ochoten donekonecna plytvat casem na nekonecne opravovani chyb, ktere upstream vyvojari naprosto ignoruji uz leta, nota bene kdyz dana aplikace pouziva nepodporovane GTK+-1 (ktere je nacase taky vyhodit).

[kavol]

nech si ten FUD od cesty - bohatě by stačilo říct, že už se vám to nechtělo udržovat ... nevím, proč se za to stydíte, a proč místo toho musíte všude kolem plivat tuny jedu na XMMS (a mimochodem, to tolik bolí přiznat si, že maskování bylo poněkud unáhlené, že jste to tak úplně nevychytali, a některé nářky uživatelů v bugzille, například na pokažené závislosti, byly oprávněné?)

[Láďa]

Daniel Robbins v tom nebyl úplně nevinně - začal svoje fungování tím, že se snažil vyšoupnout z gentoo-dev mailing listu jiného vývojáře na základě ne zcela pochopitelných důvodů. Odchod Diega byl na druhou stranu úplně zbytečný, pročítal jsem diskuzi pod tím bugem a bylo jasně vidět, že Becker byl prostě troll, který měl být okamžitě vyhozen.

[milanS]

Dokud byl Linux pro jen "odborníky" mohl si držet vysokou úroveň danou mj. požadavky na kvalitu (znalosti) svých uživatelů. Pokud se má Linux přiblížit "širokým masám" musí se zákonitě vzdát některých sofistikovanějších věcí - běžní "laičtí" uživatelé potřebují distribuce typu "vlož a spusť" - s minimem znalostí, vše "default". Proto vyhrávají distribuce podobné Windows. Ale pak se nemůžu ubránit kacířské myšlence: "Kdo chce něco a´la Windows nechť používá Windows, kdo chce Linux nechť používá Linux". Obávám se, že opačný trend povede k vytvoření "druhých Windows" a ke smrti Linuxu. A u Gentoo by mi to bylo líto obvzláště.

[Filip Dominec]

Jenomže hlavní rozdíl mezi Windows a Linuxem podle mého není v uživatelském rozhraní, ale v politice jejich tvůrců a distributorů...

Myslím, že teď už nerozhodujeme mezi "čistým"/"špinavým" Linuxem, ale mezi "špinavým" Linuxem a monopolem Windows. Považuji za žádoucí, aby se aspoň část distribucí Linuxu přizpůsobila Windows natolik, že získají takové zastoupení, aby s nimi začali tvůrci Windows, hardware i software reálně počítat a aby i tady konečně začal fungovat normální kapitalismus. Ale je to jen můj názor, samozřejmě.

[Filip Dominec]

Pro přesnost: "čistým" Linuxem míním vše podle GPL a intencí RMS.

"Špinavý" Linux zde označuje distribuci mírně podlézající uživateli barevným GUI a hromadou blbostí navíc, obsahující propri ovladače, kodeky a formáty apod.

[freshmouse]

Nesouhlasím. Když je to podobné trochu, tak začnou uživatelé hledat podobnosti všude. Například moje máma se včera rozčilovala, že ve Windows lze posunout ikonku na panelu levým tlačítkem -- a tady (GNOME) to lze "jen" kolečkem nebo přes pravé tlačítko, což znamená že ve Win to je lepší, když je na to zvyklá...

Já bych se na Windows úplně vykašlal a udělal to odznova. A lépe. Windows nejsou geniální. Jen nejpoužívanější. (Nechci ale tvrdit, že je třeba všechno udělat odznova za každou cenu. Vyhovující prvky bych ponechal, samozřejmě...)

[otula]

Dle mne máš pravdu v tom, že je kravina snažit se podobat Windows. Na druhou stranu by bylo kontraproduktvní udělat to odznova. Když někdo chce něco úplně jiného, použije AfterStep/WindowMaker nebo FluxBox/BlackBox, když chce za každou cenu podobu s Windows, použije IceWM, většina zůstane u KDE/Gnome/XFCE. Nemyslím, že by tam zůstávali kvůli nějaké podobě s Windows, ale prostě proto, že mít panel s nejpoužívanějšími programy, zbytek v rozbalovací nabídce a panel s běžícími programy prostě většině lidí vyhovuje. A co na tom, že MS to řeší stejně? Nedělá to proto, že by chtěl lidem komplikovat práci. Všechny další vylepšení a rozdíly už jsou jen drobnosti.

[Petr Ježek]

No, potíž je spíš s uživateli. Když dnešnímu šoférovi stačí, že ví, k čemu je ten žlutý a červený uzávěr pod přední kapotou, neuvědomuje si, že se stává rukojmím servisu - ví, že to jezdí, ale netuší proč a co dělat v případě jakéhokoli problému. Být rukojmím a muset platit za "odborné" služby ničí svobodu, kreativitu i konkurenceschopnost člověka. Ohledně klikacích distribucí mi obecně vadí neschopnost vrátit se ke kořenům a začít optimalizovat koncepci systému (balíčky a závislosti, initscripty, rozumné konfigurační nástroje (nemusí být GUI, stačí framebuffer) a snadnost provozu a vývoje aplikací. Recept by byl: Vzít Archlinux a opatřit jej volitelnými konfiguračními nástroji pro uživatele neschopné či nemající čas editovat cfg soubory. Jako neprogramátor a neíťák mám občas problém vzpomenout si, jak a kde se co nastavuje - časově drahá daň poznání...

[otula]

Jako neprogramátor a neíťák mám občas problém vzpomenout si, jak a kde se co nastavuje - časově drahá daň poznání...

Právě zmíněný Arch vyniká tím, že není potřeba si pamatovat, kde se co nastavuje, protože je to buď v /etc/rc.conf, nebo se to dá rychle intuitivně najít

[DNA]

Daniel Robbins založil tuto distribuce v roce 2000

[Robert Krátký]

Dík, opraveno.