Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Jakého správce oken (desktopové prostředí) nejčastěji používáte?
| Gnome |
|
17% (198) |
| KDE |
|
50% (574) |
| WindowMaker |
|
7% (83) |
| Flux/Black/Open box |
|
12% (135) |
| Fvwm(2) |
|
2% (28) |
| Jiný |
|
11% (120) |
Celkem 1138 hlasů
Vytvořeno: 12.11.2004 09:24
Tiskni
Sdílej:
A navic me zadna lista, ktera akorat zabira misto, neobtezuje (a kdyz budu nejakou chctit, klidne i kickera z KDE, tak si ji proste pridam do startovaciho skriptu)
PekWM jsou nejlepsi
P.S.: Samzrejme nechci nechci rozpoutat valku mezi nami PekWMisty a KDEckari, kdyz jsem jeste zil v omylu, ze KDE je nejlepsi, taky jsem ho pouzival
II
KDE mi dava jasne najevo ze uz davno ne ...
Predesilam, ze KDE nerad.
Měl jsem teďka v ruce Mandrake 10 na notebooku, a nastavení Xek bylo několi hodinovým utrpením.Jenže tam asi byla chyba na straně Mandraku, ne KDE. KDE nastavení X (tím myslím rozlišení, frekvenci, atd.) neumožňuje. Resp. má modul, který to umožňuje měnit v okamžiku startu prostředí a také potom za běhu - jinými slovy, je možné to měnit na úrovni uživatele, ne systému. Co se klávesnice týče, tak tam je to stejné. A rozhodneš-li se to nastavení v KDE nevyužívat, nadále funguje to, co máš definované v XF86Config. Na druhou stranu je pravda, že i tyto funkce jsou vlastně zbytečné. Ale pokud někomu pomohou a jiného neomezí, proč ne?
Mám velmi špatné zkušenosti jak s Yastem, tak s konfiguračními programy Mandraku. Asi proto mám také Debian... Ačkoliv sám KDE často používám, spousta věcí mě na něm rozčiluje. Jen si nemyslím, že by bylo třeba být kvůli KDE otrávený nebo se obávat nějakých špatných vlivů na Linux nebo F/OSS. Až mi vyhovovat přestane, přestanu ho taky používat.
Ale musim priznat, ze jsem behem svych toulek
v linuxovem svete jeste nenarazil na nekoho, kdo by ho pouzival.
Je tady nekdo takovy?
Líbí se mi. Je to takové pěkné, klidné, čisté, jednoduché prostředí. Zajímavé je, že skoro všechna kontroverzní rozhodnutí, která vývojáři Gnome za dobu vývoje udělali, bych rozhodnul stejně
Vcelku dobrý toolkit (programuju v PyGTK a GTK#), free na všech platformách. Parádní antialiasing a kerning fontů. Poměrně slušná rychlost s mírně vzestupnou tendencí (zkušenosti samozřejmě můžou být různé). Některé technologie, je pár příkladů: CORBA, Gstreamer, HAL, nakonec i ten Gconf (nebijte mě
). Oddělenost/oddělitelnost komponent (třeba WM). A _nejlepší_ na celém Gnome je HIG2.
Proč se Gnome v Evropě moc nenosí nevím. Za mořem zase moc nepoužívají KDE. Možná je to tím, že tam se preferuje Redhat, tady zase spíš Mandrake a SuSe. Proč to? Netuším, a ani mě to moc nezajímá.
Screenshot mé plochy