Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Seriál o TeXu uzavřu povídáním o nepatrnostech. Typografie ctí několik zásad, mezi které patří především zásada nepřekážet mezi informací a čtenářem, tedy jinými slovy čtenáře nerušit. Součástí toho je také respektování starých tradic. Dá se říci, že typografie je na této úrovni dobře udělaná, pokud si jí čtenář nevšimne. Zmíním tedy především takové nepatrnosti, které nejlépe vypadají, když nejsou vidět.
Jsou případy, kdy je účelné k vytvoření sazby kromě TeXu zapojit další program, který s TeXem spolupracuje. V tomto díle seriálu si ukážeme typické případy takové kooperace, zejména zmíníme tvorbu rejstříku a seznamu literatury.
Matematici po staletí využívají plochu papíru k zaznamenání svých abstraktních myšlenek daleko kreativněji, než poskytuje běžná textová sazba: používají větší množství abeced, velikostí, značné množství speciálních značek. Vzájemné umístění znaků na papíře není vždy jen na jediném řádku. Sazárny účtovaly matematickou sazbu podle centimetru čtverečního (na rozdíl od počtu znaků v textu) a tato sazba byla drahá. Na památku toho ji ve zdrojovém textu TeXu vyznačujeme pomocí dolarů.
Dnes si ukážeme základní vlastnosti boxů v TeXu. Práce s boxy je v závěru ilustrována příkladem, ve kterém programátor maker navrhuje design jedné složitější stránky knihy.
Rámcově si ukážeme, jak TeX sestavuje sazbu do řádků a stránek. Popis algoritmů v tomto článku si klade za cíl nabídnout čtenáři v krátkém textu celkový přehled bez nároku na přesnost. Další informace zájemce snadno dohledá například v TeXbooku naruby, kde je výklad dané problematiky rozprostřen na stovkách stránek a je přesný a úplný.
V minulém díle seriálu jsme si ukázali, že TeX se nebojí grafiky, dokonce naopak: pomocí TeXových maker lze grafiku řídit. Toto téma dnes uzavřeme podrobně komentovaným příkladem, kterým vytvoříme karetní hru Set. Příklad ilustruje nejen použití grafiky, ale také vnitřní fungování TeXu a práci s boxy a makry.
Sazba textu společně s grafikou vytvářejí jednotný vizuální celek. Je tedy
potřebné při tvorbě sazby mít pod kontrolou i tvorbu a umisťování
grafických prvků. O TeXu se můžete na mnoha místech dočíst, že grafiku svými
nástroji neřeší, že tento problém pouze postupuje prostřednictvím příkazu
\special tiskovým ovladačům. Je to pravda jen částečně a dnes si
o tom řekneme více.
V linuxových distribucích je TeX zpřístupněn nejčastěji prostřednictvím balíčku TeXlive. To je také název distribuce, tentokrát TeXové, která běží i pod dalšími operačními systémy a počítačovými architekturami. Ta zanechá po své instalaci na disku kupu rozličných souborů. Účelem tohoto dílu seriálu bude udělat v tom rámcový přehled. Principy popsané pro TeXlive platí víceméně i pro jiné TeXové distribuce.
Na konci 90. let ustoupily fonty generované Metafontem do pozadí a nejčastěji se i v TeXu používaly fonty Type1 (formát od Adobe). Vedle toho stály fonty formátu TrueType od Microsoftu, které ale měly pro obtahy implementovány jen kvadratické spliny na rozdíl od kubických a často byly postiženy nevhodnou implementací. DTP svět se jim tedy vyhýbal obloukem, případně před tiskem prováděl konverze, což fontům taky nepomohlo k lepší reputaci.
Stejně jako potřebujeme cihly pro stavbu baráku, neobejdeme se bez fontů při přípravě sazby. Můžeme použít cihly kvalitní i méně kvalitní a podle toho dopadne stavba. Můžeme taky použít cihly různých technologií, což ovlivní naše pohodlí při stavbě, ale nakonec to ve výsledku nemusí být vidět. O tom, jak přistupuje TeX ke svým „cihlám sazby“, si povíme v tomto a příštím díle seriálu.
Makrojazyk TeXu nabízí poměrně neobvyklý způsob programování. Předvedeme si základy tohoto jazyka na příkladu – generování jednoduchého HTML souboru. Toto řešení používám při pořizování textu seriálu o TeXu pro abclinuxu.cz. Nečekejte tedy univerzálnost, je to řešení na míru jedné konkrétní potřeby. Ovšem univerzální je nástroj, kterým to je udělané – makrojazyk TeXu.
U tak složitého systému, jakým je TeX, se občas bohužel stane, že ne vše funguje jak má. V takovém případě uživatelům asi nepostačí jen znalost autorského značkování a musejí se zanořit poněkud do hloubky mezi nánosy všeho možného, co přinesla dlouholetá historie TeXu. V tomto díle seriálu si ukážeme, jak TeX přistupoval a přistupuje ke kódování znaků textových fontů. Aspoň rámcový přehled v této problematice se jistě vyplatí.
Předvedeme jednoduchý a typický dokument s odkazy, poznámkami, generovaným obsahem, obrázkem, tabulkou a vzorcem vytvořený třemi způsoby: pomocí CSplainu+OPmac, pomocí XeLaTeXu a pomocí ConTeXtu. Kromě toho si mohou čtenáři tohoto dílu trochu zasoutěžit, ovšem ceny nejsou vypsány žádné.
Učiníme-li první procházku po TeXové distribuci, záhy narazíme na pojmy LaTeX, AMSTeX, eTeX, pdfTeX, encTeX, ConTeXt, LuaTeX, XeTeX, XeLaTeX a mnohé další. V krátkosti si tyto pojmy vysvětlíme.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz