Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Seriál o TeXu uzavřu povídáním o nepatrnostech. Typografie ctí několik zásad, mezi které patří především zásada nepřekážet mezi informací a čtenářem, tedy jinými slovy čtenáře nerušit. Součástí toho je také respektování starých tradic. Dá se říci, že typografie je na této úrovni dobře udělaná, pokud si jí čtenář nevšimne. Zmíním tedy především takové nepatrnosti, které nejlépe vypadají, když nejsou vidět.
Jsou případy, kdy je účelné k vytvoření sazby kromě TeXu zapojit další program, který s TeXem spolupracuje. V tomto díle seriálu si ukážeme typické případy takové kooperace, zejména zmíníme tvorbu rejstříku a seznamu literatury.
Matematici po staletí využívají plochu papíru k zaznamenání svých abstraktních myšlenek daleko kreativněji, než poskytuje běžná textová sazba: používají větší množství abeced, velikostí, značné množství speciálních značek. Vzájemné umístění znaků na papíře není vždy jen na jediném řádku. Sazárny účtovaly matematickou sazbu podle centimetru čtverečního (na rozdíl od počtu znaků v textu) a tato sazba byla drahá. Na památku toho ji ve zdrojovém textu TeXu vyznačujeme pomocí dolarů.
Dnes si ukážeme základní vlastnosti boxů v TeXu. Práce s boxy je v závěru ilustrována příkladem, ve kterém programátor maker navrhuje design jedné složitější stránky knihy.
Rámcově si ukážeme, jak TeX sestavuje sazbu do řádků a stránek. Popis algoritmů v tomto článku si klade za cíl nabídnout čtenáři v krátkém textu celkový přehled bez nároku na přesnost. Další informace zájemce snadno dohledá například v TeXbooku naruby, kde je výklad dané problematiky rozprostřen na stovkách stránek a je přesný a úplný.
V minulém díle seriálu jsme si ukázali, že TeX se nebojí grafiky, dokonce naopak: pomocí TeXových maker lze grafiku řídit. Toto téma dnes uzavřeme podrobně komentovaným příkladem, kterým vytvoříme karetní hru Set. Příklad ilustruje nejen použití grafiky, ale také vnitřní fungování TeXu a práci s boxy a makry.
Sazba textu společně s grafikou vytvářejí jednotný vizuální celek. Je tedy
potřebné při tvorbě sazby mít pod kontrolou i tvorbu a umisťování
grafických prvků. O TeXu se můžete na mnoha místech dočíst, že grafiku svými
nástroji neřeší, že tento problém pouze postupuje prostřednictvím příkazu
\special tiskovým ovladačům. Je to pravda jen částečně a dnes si
o tom řekneme více.
V linuxových distribucích je TeX zpřístupněn nejčastěji prostřednictvím balíčku TeXlive. To je také název distribuce, tentokrát TeXové, která běží i pod dalšími operačními systémy a počítačovými architekturami. Ta zanechá po své instalaci na disku kupu rozličných souborů. Účelem tohoto dílu seriálu bude udělat v tom rámcový přehled. Principy popsané pro TeXlive platí víceméně i pro jiné TeXové distribuce.
Na konci 90. let ustoupily fonty generované Metafontem do pozadí a nejčastěji se i v TeXu používaly fonty Type1 (formát od Adobe). Vedle toho stály fonty formátu TrueType od Microsoftu, které ale měly pro obtahy implementovány jen kvadratické spliny na rozdíl od kubických a často byly postiženy nevhodnou implementací. DTP svět se jim tedy vyhýbal obloukem, případně před tiskem prováděl konverze, což fontům taky nepomohlo k lepší reputaci.
Stejně jako potřebujeme cihly pro stavbu baráku, neobejdeme se bez fontů při přípravě sazby. Můžeme použít cihly kvalitní i méně kvalitní a podle toho dopadne stavba. Můžeme taky použít cihly různých technologií, což ovlivní naše pohodlí při stavbě, ale nakonec to ve výsledku nemusí být vidět. O tom, jak přistupuje TeX ke svým „cihlám sazby“, si povíme v tomto a příštím díle seriálu.
Makrojazyk TeXu nabízí poměrně neobvyklý způsob programování. Předvedeme si základy tohoto jazyka na příkladu – generování jednoduchého HTML souboru. Toto řešení používám při pořizování textu seriálu o TeXu pro abclinuxu.cz. Nečekejte tedy univerzálnost, je to řešení na míru jedné konkrétní potřeby. Ovšem univerzální je nástroj, kterým to je udělané – makrojazyk TeXu.
U tak složitého systému, jakým je TeX, se občas bohužel stane, že ne vše funguje jak má. V takovém případě uživatelům asi nepostačí jen znalost autorského značkování a musejí se zanořit poněkud do hloubky mezi nánosy všeho možného, co přinesla dlouholetá historie TeXu. V tomto díle seriálu si ukážeme, jak TeX přistupoval a přistupuje ke kódování znaků textových fontů. Aspoň rámcový přehled v této problematice se jistě vyplatí.
Předvedeme jednoduchý a typický dokument s odkazy, poznámkami, generovaným obsahem, obrázkem, tabulkou a vzorcem vytvořený třemi způsoby: pomocí CSplainu+OPmac, pomocí XeLaTeXu a pomocí ConTeXtu. Kromě toho si mohou čtenáři tohoto dílu trochu zasoutěžit, ovšem ceny nejsou vypsány žádné.
Učiníme-li první procházku po TeXové distribuci, záhy narazíme na pojmy LaTeX, AMSTeX, eTeX, pdfTeX, encTeX, ConTeXt, LuaTeX, XeTeX, XeLaTeX a mnohé další. V krátkosti si tyto pojmy vysvětlíme.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Tiskni
Sdílej: