Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Microsoft pozměnil Windows Hardware Certification Requirements tak, že pro získání Windows 8 certifikace na ARM zařízeních nyní vyžaduje aktivovanou a uživatelem nevypnutelnou funkci UEFI Secure Boot. Stalo se tak přesto, že Microsoft veřejnost ujišťoval, že nechce funkci UEFI Secure Boot zneužívat ve svůj prospěch. UEFI Secure Boot znemožňuje nabootovat nepodepsaný OS, přičemž podepisovací klíče nemá uživatel k dispozici. Více viz článek Glyna Moodyho a podrobnější rozbor od Software Freedom Law Center.
Tiskni
Sdílej:
Antimonopolní úřad, který je sám o sobě monopol? Hmmm
Občania, ktorí delegovali časť svojich právomocí na protimonopolný úrad #1, ktorý udelil subjektu pokutu, budú môcť od subjektu nakupovať len vtedy, ak zaplatí túto pokutu.
Občania, ktorí delegovali časť svojich právomocí na protimonopolný úrad #2, ktorý neudelil subjektu pokutu, budú môcť od subjektu nakupovať bez ohľadu to, či zaplatí vyššie uvedenú pokutu.
Neviem, kto povedal tú tvoju pätičku, ale ak mu skôr ako o boj proti monopolom ide o boj o moc, tak jednoznačne bude pre dotyčného najvýhodnejším riešením jediný monopolný protimonopolný úrad.
To cos napsal, je podobna volovina, jako kdyby mel autobus dva ridice a kazdej z nich mel navic jinej jizdni rad...
Moje paticka je cast textu pisnicky "Kaz ve vzoru" od Taboru Radosti ( http://www.taborradosti.com/ )
Keď dvoch ľudí vidíš ako jeden autobus, tak máš nepochybne pravdu. Keď sa na tých dvoch ľudí pozrieš ako na dva autobusy, kde každý vidí iný cieľ, tak nemáš pravdu.
Ale kdo bude hlídat antimonopolní úřad, aby nezačal zneužívat svého monopolního postavení?tenhle
Čiže protimonopolný úrad je vlastne zbytočný. Buď si nájdeš iného predajcu (Microsoft) alebo sa presťahuješ (napr. ČEZ). ;)
Co ja na tom rozumneho ?!?!Třeba to, aby útočník nemohl nabootovat svoje jádro, případně aby mi bios zařval, pokud mi dá nějaký rootkit do mého jádra. Celkem rád bych něco takového viděl, nejlépe tak zaintegrovaného, aby balíčkovací systém byl schopen přímo z OS měnit seznam povolených jader.
... aby balíčkovací systém byl schopen přímo z OS měnit seznam povolených jader.... načež útočník hackne balíčkovací systém a povolí jen svoje podstrčené jádro, že?
po síti to zase znamená prolomit GPGnebo najít jinou chybu
A i kdyby se to stalo, tak si uživatel všimne, že je něco špatně, a ručně to v BIOSu změní.možná tak úplně nerozumím, jak by to mělo fungovat, ale ... nějak jsem si nevšim, že bys byl takový paranoik, který má u sebe furt papírek s vypsanými fingerprinty klíčů a kontroloval je při každém použití ...
po síti to zase znamená prolomit GPG. Výsledná pravděpodobnost je hodně blízko 0.To řekni lidem okolo Debianu (http://www.debian.org/security/2008/dsa-1571). :)
Třeba to, aby útočník nemohl nabootovat svoje jádro, případně aby mi bios zařval, pokud mi dá nějaký rootkit do mého jádra.
secure-boot-admin add /boot/vmlinuz-my_super_version /boot/initrd.img-my_super_version
, ono by se tě to zeptalo na heslo nebo by se to mohlo rovnou autentizovat třeba ssh-klíčem a bylo by.
Hlídat podpisy u čehokoliv dalšího je overkill jednak kvůli množství podpisů které by musely být uloženy v TPM, druhak protože ten soft může být na šifrovaném oddílu a třeťak protože nemožnost tímto způsobem ohlídat integritu SW běžícího v jakémkoliv runtime environmentu.
No, tak si holt koupím notebook, který nebude mít zamčený UEFI secure boot.Tak to je stejná blbost jako třeba často omílaná "pravda", že si můžu koupit notebook bez předinstalovaných window$. Jo, můžu, ale pochybuju, že si lidi vybírají notebook podle toho, jestli na něm jsou nebo nejsou nainstalovaný widle. Já si třeba vybírám podle jiných parametrů a když najdu notebook, co mi podle nich vyhovuje, tak tam vždycky bohužel jsou i widle
Co s tím uděláme?Ubastlíme/koupíme převodník?
V 70-80% případů to bylo pro mladé a pro děcka co rádi hrají hry apod.Z netbooků, které jsem potkal, vím jen o jednom pro dítě, zbytek používají dospělí,…a pořizovat jej pro hraní her nebude asi to správné ořechové…
ale stejně jsem línej ty okna rozmisťovat- no to je právě to, proč nejsem odvázaný z Gnome 3 Shellu, bo v Gnome 2 s Compizem, mám velikosti oken polohu okna a plochu u několika důležitých věcí přednastavenou…
Za 1 min od startu jsem v projektuNe každý má superpočítač. Mně naběhnutí systému trvá přes tři minuty a navíc mám vždycky spoustu rozdělaného bordelu, takže jenom samotné cd v různých terminálech na správná místa a pootevírání několika SSH spojení je na další minutu. (Atom N270, Timing O_DIRECT disk reads: 52 MB in 3.09 seconds = 16.85 MB/sec)
Podotýkám, že to hodnotím jenom technicky. Že to hází linuxákům klacek pod nohy je sice pravda, ale ne důvod ke kvičení (IMHO!). Nemyslím, že instalace linuxu je občasné právo, i když by to bylo fajn, protože by to možná prodloužilo životnost zařízení po ukončení podpory ze strany výrobce.Zbláznil ses? Vázaný prodej hardwaru a softwaru, blokování konkurence. Tohle na _funkčním_ trhu nemůže a nesmí být vůbec možné*. Smutné je, že prakticky to samé dělá Apple u svých mobilních zařízení a prochází mu to. * Má interpretace je taková, že prodej zařízení s uzamčeným bootloaderem a navíc vázaný** na proprietární komerční operační systém by neměl být ani myslitelný. A hele, ono se to běžně děje. ** Což je neetické a také náhodou současně teoreticky nelegální.
mám akorát pod postelí dva magnetronyKdyž je zima tak si přitápíš? Nebo jak to mám chápat?
Se svyma vecma at si kazdy dela co chce, je to jeho pravo a rozhodnuti.Pokud to nebudou prodávat, klidně. Jinak jsou tu jistá pravidla.
Se svyma vecma at si kazdy dela co chce, je to jeho pravo a rozhodnuti.Právě o to tu jde. V okamžiku, kdy si to zařízení koupím, je moje; ale pokud na něm půjdou nabootovat jenom windowsy (a nebude k tomu nikoliv technický důvod, ale bude to jen umělé omezení), pak si s ním jaksi nemůžu dělat, co chci. A to je úplně špatně.
MANDATORY: Enable/Disable Secure Boot. On non-ARM systems, it is required to implement the ability to disable Secure Boot via firmware setup. A physically present user must be allowed to disable Secure Boot via firmware setup without possession of PKpriv.to zni celkem dobre
Disabling Secure MUST NOT be possible on ARM systems.ale tohle teda ne! a kazdopadne, ten zasadni problem -- uzivatel nema kontrolu nad klicema ve svych rukach -- zustava. zajmal by me nazor evropske komise. bojim se vsak, ze dorazi pozde (at uz bude jakykoli).
spotřební zařízení se prostě dělají zamčená; do budoucna chce mít MS tuhle platformu rigidnější, aby se na ní lépe hlídala bezpečnost, oproti PCA tomu opravdu věříte?
Když jsou nainstalované MSO 2000 a zároveň je v počítači skener Benq XYšit, bude to fungovat? Co když je v kompu deska bez usb2.0 a plocha je nastavená na 65tisíc barev?Silně pochybuju, že takovéhle kraviny někdo testuje... Oni se hlavně soustředí na to, aby ovladač, který podepíší, neshodil systém, to bude v praxi tak všechno. Když si vzpomenu na to laborování například s ovladači WiFi u některých ntb, to byla hrůza. Musela se použít jedna určitá verze ovladače (ne ta nejnovější), aby to aspoň nějak šlo. Podepsané od MS byly všechny. To už bys mohl rovnou testovat všecko při všech různých možných umístěních ikony Tento počítač na ploše
Když jsou nainstalované MSO 2000 a zároveň je v počítači skener Benq XYšit, bude to fungovat?nebude, viděl jsem tuhle nějakou prezentaci, kde sám velký Bill předváděl, že připojení scanneru vede na BSOD ...
Nemusím asi popisovat, jak by to vypadalo, kdybych tohle neřešil pod windows...hmmm, třeba takhle?
tak jsem koupil se širokoúhlým, i když 4:3 by byl na práci lepší. Prostě pozitiva převážila nad negativynebylo to spis abys vyhovel zkurvenym kapitalistum, tak ses uchylil ke kompromisu?
Bohuzel misto toho, aby se svet (Evropa) poucil, to dnes mame v bledemodrem.Ale prd. Cibule v obchodech je, co jsem se naposled koukal. I další věci, dokonce jsem to ani na prstech obou rukou nespočítal.
Dotaz na Radio Jerevan: Co bylo dříve, vejce nebo slepice?
Odpověď: Dříve? Dříve bylo všechno - vejce, slepice, maso, cukr...
Mimo koukání na facebook přeci na stahování seriálů z uložto a koukání na něnojo, ale takoví lidé většinou koukají s titulkama, a co je lepší, na 16:9 si zmenšovat obraz aby se tam titulky vešly a nepřeplácly obraz, anebo mít na 4:3 obraz na celou šířku a titulky v prázdném pruhu pod ním? ono totiž, na takovým laptopu, když je šířka daná, tak jim větší poměr stran nepřinese větší obraz (což je jejich měřítko kvality, kdyby nešlo o přenosnost, tak mají 50" televizi, aby se jim v jejich pidipokoji nevešel obraz do zornýho úhlu oka), přinese jim to akorát tak širší pruhy plastu nad a pod displayem, protože poměr stran víka, ve kterým je display, se musí přizpůsobit velikosti klávesnice + touchpadu, což nahrává spíše menším poměrům stranto není poptávka?
vzdalenost = uhlopricka / (sqrt((h_rozliseni / v_rozliseni)**2 + 1) * v_vid_rozliseni * tan(1 / 60))Přičemž: h_rozliseni ... nativní horizontální rozlišení obrazovky v_rozliseni ... nativní vertikální rozlišení obrazovky v_vid_rozliseni ... vertikální rozlišení přehrávaného videa
Jinak jak jsem uváděl výše (pouze trochu jinak formulováno), doporučovaný zorný úhel pro správný kinozážitek je buď 30 stupňů (podle SMPTE) nebo 40 stupňů (podle THX). Já se naprosto ztotožňuji s tím doporučením SMPTE, 30 stupňů mi sedí nejvíc, když je člověk od televize dál, tak už to není ono.jo, k nějakým 30° jsem se dogooglil taky, ale vyšla mi k tomu větší vzdálenost možná jsem někde něco blbě podělil každopádně jsem rád, že se shodneme na pointě, že nějaká taková hodnota, která člověku sedí nejvíc, existuje, a tedy nemá příliš smyslu jít nad ní - a jestli sis při mé zmínce o 50" představil vzdálenost aspoň dva metry, tak to sis představil moc (viz níže, klasika, nábytková stěna s televizí, konferenční stolek a gauč, a mezi televizi a gauč bych si ani nelehnul, a to 2 m nemám ... a takových bytů je ...)
nojo, ale takoví lidé většinou koukají s titulkama, a co je lepší, na 16:9 si zmenšovat obraz aby se tam titulky vešly a nepřeplácly obraz, anebo mít na 4:3 obraz na celou šířku a titulky v prázdném pruhu pod ním?
když je šířka daná, tak jim větší poměr stran nepřinese větší obraz
tak mají 50" televizi, aby se jim v jejich pidipokoji nevešel obraz do zornýho úhlu oka
Většina lidí má titulkama obraz přepláclý, jelikož je to výchozí nastavení řady přehrávačů.... a jelikož mají širokoúhlý monitor, takže si je stejně pod obraz posunout nemůžou slepice nebo vejce?
Spoustu lidí naopak rozčilují ty černé pruhy, mají pocit že je obraz opticky menší.zajímavý, když jsou ty pruhy černej plast, tak to nevadí, a když je to to samý, ale kus monitoru, tak to vadí?
to možná ne, ale zato je takový laptop kompaktnější, a to se počítá.není, když se tam musí vejít ta klávesnice a touchpad
I většina webových stránek (jejichž prohlížení takový consumer laptop zprostředkovává skoro stejně často jako filmy) je dělaná na široké monitory spíše než úzké.hm, asi nebrowsím po těch správných webech, ale ... třebas širokoúhlé ábíčko je IMHO dost utrpení ...
Pokud jde o domácí kino, obraz by měl zorný úhel člověka pokud možno úplně pokrýt.viz výše odpověď kolegovi, omlouvám se za špatné použití pojmu "zorný úhel" a rozhodně nesouhlasím s tím, že by ho "kino" mělo pokrýt, pokud jsi měl na mysli ten správný význam ... ale jistě, znám lidi, co maj rádi tenis a nemůžou si vynachválit, jak je v kině super první řada ...
Já osobně mám 72", sedím 3m od toho a je to tak akorát.3 m jsou luxusní šířka panelu (toho betonovýho, ne LCD vod noťasu
třebas širokoúhlé ábíčko je IMHO dost utrpení ...Zas u takové bitvy u krokodýlí řeky (a podobných zápisků, kde diskuze má několik desítek úrovní) se to hodí
na TV nečumím, ale byv na Vánoce u příbuzenstva měl jsem možnost si to "vychutnat"Taktéž jsem tyto Vánoce přislíbil, že se obětuji a spolu se zbytkem domácnosti zkouknu alespoň jeden televizní pořad. Nakonec se mi tomu ale naštěstí podařilo vyhnout výměnou za to, že jsem mé drahé stáhnul 2 série Tudorovců.
není, když se tam musí vejít ta klávesnice a touchpad
a rozhodně nesouhlasím s tím, že by ho "kino" mělo pokrýt, pokud jsi měl na mysli ten správný význam ...
nevím, co prodávaj na CZC, nicméně můj aktuální stroj s 16:10 má nad displayem a pod displayem sakra větší okraje než po bocích, zatímco starej 4:3 to měl všude stejný je možný, že některý stroje maj víko nižší, na úkor kriplení klávesnice a touchpadu ...není, když se tam musí vejít ta klávesnice a touchpadOmyl. Stačí se podívat na jakýkoliv stroj s 16:9 displejem - třeba na czc první v řadě (ideapad Y570) - kde je ten plast nahoře a dole, je ho tam stejně jako u (na délku větších) laptopů s displejem 16:10 nebo dokonce 4:3..
Proč musíte neustále šít do něčeho, s čím je 80% uživatelů spokojeno, komu tím chcete uškodit (poznámka o třídním nepříteli je stupidní, proto ji ignoruji)Do čeho že šiju? Do Windows? Já tady, pane Troll, nešiju do Windows, ale do ilegálních protikonkurenčních praktik.
Nemohu jinak, ale jste odporný levičákChachá, to je možné
boj proti monopolům samozřejmě levicový je.Ne, naprosto ne. Pokud je každý komu se nelíbí monopol Microsoftu, nebo monopol Českých Drah či České Pošty, levičák, tak já jsem Křemílek. To prostě nedává absolutně žádnou logiku.
Třeba mě jednou pochopíte, třeba ne. Tak to holt v životě chodí ;)Tohle je typický postoj senila co nedokáže uhájit svůj postoj před mladším, ještě myslícím, člověkem.
Tohle je typický postoj senila co nedokáže uhájit svůj postoj před mladším, ještě myslícím, člověkem.si o sobě tolik nemysli
Proč? Bude Vás někdo nutit to kupovat? Když mi někdo nabízí něco, co mi nevyhovuje, tak si to prostě nekoupím.To je asi jako tvrzení, že bychom měli klidně nechat Sweenyho Todda péct koláčky z lidí, protože jestli se to někomu nelíbí, má nakupovat koláčky u jiného výrobce. Tím nechci přirovnat praktiky MS k vraždění, pouze demonstrovat princip: dodržovat zákony musí firma bez ohledu na to, jestli máme, nebo nemáme o její výrobky zájem.
Kdyby trh nikdo nereguloval, ergo trh by fungoval tak, jak v ideálním případě máNon-sequitur. Nefungoval by tak "jak ideálně má" nikdy. Protože lidé podvádí, porušují smlouvy, jednají iracionálně a tak dále...
Pokud někdo jedná iracionálně, je to už trochu jeho boj.Podotýkám, že i Václav Klaus před lety připustil existenci problému asymetrických informací v ekonomii. A to dokonce přesto, že s konceptem přišel Stiglitz, což už něco znamená. Proto není důvod být ortodoxnější, nežli on.
Ale já nemyslel ARM (ten klidně může mít 1.1x), já jen říkám, že x86-64 má na sobě nabaleno moc kompatibility a ty tranzistory by šly použít lépe.Ani já nemyslel ARM. Myslel sjem nějakou super architekruru, bez všech chyb (což je blbost, protože hodně z těch "chyb" jsou vlastnosti, které mají dobré i špatné stránky, naopak hodně z té "čistoty" třeba u RISCu má i nevýhody, jako např. větší kód, což někdy zabolí v L1 cache a sníží tak výkon), s "maximální" efektivitou. Pochybuju, že na ten post může dnes něco kandidovat... Power7 sice prý poráží nejvyšší xeony v některých benchmarcích (ale že těch zveřejněných/naměřených výsledků moc není), ale má mnohem vyšší TDP, konstrukčně je mnohem složitější a je mnohem dražší, jeho IO je taky iirc mnohem robustnější (což může vyhrát benchmark, ale není to přímo záležitost cpu architektury), takže zavádějící srovnání...
Ad x264: DSP a hw dekodér?Zdá se, že se nepohybujete v problematice :) Tímto stylem možná uděláte rychlý enkodér, ale nikoliv enkodér s kvalitním výstupem. Jen těžko totiž budete počítat trellis a RDO. Jiný příklad: u kvalitního formátu (h.264) závisí hodnota pohybového vektoru na zapsané hodnotě vektorů předcházejících (což je nutnost, jinak vyplýtváte spoustu bitů), a zároveň slušný motion search musí vedle hodnoty vektoru operovat i s jeho cenou, to jest kolik je třeb bitů na jeho zapsání. Protože když vždycky vyberete ten nejlepší, snadno vyplýtváte bity. Je lepší vzít vektor který je přesný na 99%, ale stojí minimum bitů (protože je předpovězen vektorem předchozího bloku), než 100% přesný vektor, který stojí desetkrát víc, a v residuálu i tak ušetří jen pár bitů. No a tenhle druh kódu DSP/GPU/ASICu nesedí. Zkrátka kvalitní kódování se zatím podařilo docílit jen pomocí cpu kódu. Pomocí hw můžete udělat rychlý ale špatný kodér. A rychlý je relativní, protože na poměrně běžném čtyřjádru dělá x264 na nejrychlejší nastavení divy. Pokud vím, první co ho předstihlo v kombinaci rychlost*kvalita byl až Quicksync.
jeho IO je taky iirc mnohem robustnější (což může vyhrát benchmark, ale není to přímo záležitost cpu architektury), takže zavádějící srovnání...No já myslel tranzistory, takže klidně i IO (moderní od Intelu maj PCIe řadič v sobě ne?).
EhmAd x264: DSP a hw dekodér?Zdá se, že se nepohybujete v problematice :) Tímto stylem možná uděláte rychlý enkodér
Je lepší vzít vektor ... tenhle druh kódu DSP/GPU/ASICu nesedíNo to se mi moc nezdá, DSP (ale hlavně ASIC) právě řeší hodně rádo vektorový výpočty. Když si udělám hw (ASIC), co mě bude na jeden takt provádět převody typu frekvenční←→časová nebo třeba filtraci, tak to libovolný SSE trhne. Jinak jestli se i u enkodéru h264 bavíme o hypotetické superarchitektuře, tak ano i tam lze udělat výkonější než x86-64. Logicky, když mám v obou architekturách x tranzistorů, tak výchozí stav je, že superarchitektura je stejně výkonná jako x86-64 a pak stačí zvýšení výkonu o jeden tranzistor a nová architektura bude výkonější
U enkodéru to ale moc neplatí, protože potřebuje dělt hromadu sériové prácePokud sériové, tak navrhnout jednotky v DSP/ASICu za sebou, pokud paralelní tak vedle sebe
Ale jak jsem napsal výše, dobrý algoritmus (například u toho motion searche) musí reflektovat výsledky sousedních vektorů, zkrátka ty hodnocená data nejsou nezávisláJinak DFT taky výstupní jedna hodnota závisí na všech vstupních a i tak jde DFT vypočítat v jednom taktu hodin. Teoreticky by to šlo i kombinačním obvodem, ale to zpoždění by bylo brutální. Mě připadá dsp, třeba c6x ekvivalentní jednotce SSE (kromě toho, že ty horší verze uměj třeba jen 32bit proměnný, ty lepší maj zase 128bit nebo 8 jader
Co se týče zase té superachitektury, tak ty dekodéry z x86 zas tak moc tranzistorů nesežerou (pár procent), u energie nevím , to je možná důležitější veličina (dnes). Ale mimo ty dekodéry (a mikrokód) už vevnitř vlastně cosi jako superarchitektura nezatížená minulostí a blbostma je. A to nejen u x86, ale taky třeba v POWERech...Kdyby se z mikrokódu vyhodila nějaká neužitečná instrukce z dob 8086, tak by se imho minimálně jedna bit firmwaru ušetřil
ovšem zároveň to musí mít všechno nízké latence
enkodér je zdvojený a jeden z nich si jede o několik snímků napředHehe
Jemu stejně jen stačí šířit FUDy, hlavní jeho (a jediná IMHO) strategie je vydělat peníze, ne 1984 (ale věřím, že kdyby mu podmínky umožnily globální maximum zisku aplikací 1984, tak by do toho šel).Pleteš si MS s FB a Gůglem.
100% bezpečnosti by MS dosáhl jedině, kdyby šifroval všechny programy a klíč (nějakej hodně tvrdej) měl natvrdo vypálenej někde na křemíku.Ono je to s podivem, ale takový systém by nebyl o moc bezpečnější než současný. Čipy se dají odleptat a číst se zařízením do 100 000kč, to nepočítám že jsou komerční laboratoře kam to pošleš a za pár desítek až stovek dolarů ti to s radostí odkrytují pomocí speciálních kyselinových trysek, šetrných ke zbytku čipu. Někdo s přístupem k laboratoři na úrovni technické univerzity by to měl taky zvládnout docela v pohodě. Tarnovsky takhle láme smard cards už nějakou dobu (jeho další videa stojí za to). Sám jsem na tohle téma dělal pár pokusů v domácích podmínkách a výsledky byly na použitou technologii (foťák za 1000kč [6MPx], mikroskop za 21kč z aukra a kalafuna za 6kč) víc než dobré :)
No byl by bezpečnější asi o těch 100kKč (nebo x100 dolarů)Tak těch 100k představuje vybavení laboratoře. Potřebuješ digestoř na odsávaní par, kyselinu, metalurgický mikroskop připojitelný na PC a mikromanipulátory. Nepočítám s tím že bys to hned běžel koupit, spíš se nějak vetřel do již existující laboratoře (možná hackerspace?)..
jen 200x? To já mám až 900xTak tenhle je taky 900x, ale kvalita taková, že "velké modrošedé nic" představuje docela dobrý výsledek, jehož protipólem je velké bílé nic když najedeš mimo čip. Problém je, že jsou to biologické mikroskopy, navíc dětské, plastové čočky a přesnost .. :D Jinak imho stačí různě pasivně napichovat sběrnice, které by měly jít poznat od okolních věcí (logické bloky, paměti) a prostě sledovat cvrkot a dělat si obrázek, časem z toho třeba něco vyleze.
Jak je vlastně na tom prozvánění čipu "zkoušečkou" po stránce právnické?Snad v pohodě, u nás není IMHO RE trestné. A kdyby někdo namítal že jo, tak bys musel být anonymní svině která nemá žádnou morálku :) Ty karty nejsou tak triviální, autoři tam samozřejmě taky přidávají různé autodestrukční vrstvy, které mají při styku s kyselinou spálit ty ostatní, různé fotocitlivé prvky, které při odkrytí vymažou interní paměť atp.. Je to docela zajímavé pole bádání, všechny možné druhy útoků, jako různé mrazení a zahřívání čipů, časový útok, analýza odběru, nasvěcování čipů různým spektrem, které zvýrazní vrstvy jednotlivých oxidů, takže se pak dá pomocí automatických programů zpětně rekonstruovat schéma atp.. Dost mě to tenkrát zaujalo, bohužel šance dostat se k nějaké složitější technice pod vedením někoho kdo ví jak jí používat jsou pro mě momentálně nulové. Jinak před pár lety jsem z nudy napsal článek na téma možných cest crackování telefonní karty, který toho moc neřekl, ale docela mě nakopl správným směrem, takže jsem pak do komentářů postupem času přidával všechny možné zajímavé linky, takže jestli tě zajímají nějaké podrobnosti, něco se tam dá vyhrabat.
U toho ARMu bude i problém s tím, že se dělaj o něco jemnější struktury než v nějaký kartěJJ, u světelného mikroskopu nemůžeš jít pod vlnovou délku a SiO2 není průhledný pro elektronový paprsek, takže musíš odbrušovat/odleptávat mnohem složitěji.
spíš se nějak vetřel do již existující laboratořeKarsten Nohl to má :). Doporučuju jeho přednášky na CCC a CCCCampu.
Musel bys zjistit co a kde změřit, abys mohl zjistit klíč a to na ARM procesoru, respektive SoCUpřímně řečeno, vyčítání EPROMky i z lehce obfuskovaného (jedna, dvě „dummy“ vrstvy na povrchu, jejich porušení zkratuje zbytek čipu) čipu si nedokážu moc dobře představit, obzvláště při komplexnosti ARMu. To se dělá spíš tak, že navrtáš a připojíš se na sběrnici, kudy ten klíč teče. Jenže tomu se zase dá hardwarově bránit.
Čipy se dají odleptat a číst se zařízením do 100 000kčI flashka? To je docela killer i když máš AFM. Ha, to je cool, mám přístup k mikroskopu s rozlišením 1,6 μm/px, tak si pohraju.
Docela by mě zajímalo, jak je na tom s rentgenovým zářením. Pokud vím, elektronové mikroskopy mají od určitého náboje tendenci ho generovat.Hned první příspěvek v diskuzi to osvětluje - generuje, ale takové které nemá žádnou penetraci materiálu, takže se odstíní jen tím víkem a okolním materiálem.
na TUL se válí torzo jednoho v sálu C1 u dveříBTW ty chodíš na TUL? :-O (to bys mě mohl znát
Skoro jako kdyby ho tam někdo před 30 lety zapomněl a od té doby si tam rezavěl a plesnivěl.To je atrakce, v tý učebně jsou ve vitrínkách i další věci, některý jsou i interaktivní (naposled jsem tam viděl vitrínku s elektronkama
Elektronový mikroskop by zase nebylo tak složitý udělat. Potřebuješ jen trubky a plechyNo, technicky je to jistě dosažitelné (jak dokazuje to video), jde mi spíš že na to nemám po stránce know-how. Byl by to pěkný komunitní projekt, kdyby se ho účastnil někdo, kdo ví co dělá (viz třeba to rentgenové záření), ale sám bych do toho prostě nešel.
Největší problém by byl s generátorem elektronů.Co si tak pamatuju ze střední analogový osciloskop, je to jen nějaká nažhavená cívka ve vakuu, ne? Elektrony se dostanou na vyšší dráhy a jsou přitáhnuty k mřížce na obrazovce..
To je atrakce, v tý učebně jsou ve vitrínkách i další věci, některý jsou i interaktivní (naposled jsem tam viděl vitrínku s elektronkamaNo, je tam rentgenová krystalografie, spousta různých součástek, plynové lasery, core memory s lupou, takže člověk úplně vidí jak jsou dělané jednotlivé buňky, optické vlákna a pár fyzikálních pokusů. Ten mikroskop mezi to moc nezapadá, žádný popisek, ztrouchnivělý stav atp.. Kdybych se tam jednou nezasekl když jsem něco vyhazoval do koše, ani bych si ho pořádně nevšiml.).
BTW ty chodíš na TUL? :-O (to bys mě mohl znátByl jsem tam 3 roky na IT, ale nedal jsem to kvůli matice (Finěk) :S)
Rentgenový záření problém není, vždyť je to princip obrazovky.Podle toho co se píše v komentářích u toho videa záleží na náboji. Jak tam píše, v barevné televizi je tlustější a olověné sklo právě kvůli rentgenovému záření, které je nepříjemný vedlejší efekt. Proto taky třeba CRT monitory neměly být dlouhodobě natočeny k člověku zadní stranou (v práci třeba - heh, teď mě napadá že učitelé to vepředu chytali od celé učebny :P).
BTW třeba by šel odkoupitJinak na poslední přednášce, chvíli před tím než jsem skončil mi přednášející řekl, že ve škole má elektronový mikroskop na starosti Kovačič a prý vcelku rád spolupracuje se studenty, takže nejspíš není takový problém si tam něco přinést. Bohužel to bylo už moc pozdě, takže na scannování jádra telefonní karty nedošlo. Kovačič se prý dá najít někde na béčku nahoře.
Heh kvůli maticeMy jsme hlavně byli první, pilotní ročník, na kterém se testovalo a experimentovalo. Bohužel jsem z průmky a matika tak není můj obor. Za dobu VŠ jsem jí teda trochu pochopil, ale to co by mi v prváku stačilo na trojku rovnou ze zápočtovky nestačilo ve třeťáku ani na ten zápočet, protože Finěk prostě rok od roku přitvrzoval. Jinak lingebra a diskrétní matematika byla taky fajn (viz příloha) :P
u tv se spousta energie z elektronů přemění v luminoforuAle část narazí to masky před stínítkem.
právě na průmce se lidi učí matiku víc než na gympluJak kde, třeba já si na gymplu zapsal seminář z matiky a nestačím se divit :).
Ale část narazí to masky před stínítkem.Řek bych, že to bude menšina. Ale to je vlastně jedno, ten elektronovej mikroskop žádný světlo negeneruje, tak není problém ho zavřít místo skleněný do olověný kopule.
Aha, já byl bakalář na EIŘS. Jinak to, že průmkaři nestíhali to byla nadsázka, v zásadě na tom byli docela dobřeNo, u nás ne :D Ale u Fiňka člověk nikdy neví, byly zkoušky kde prošli 4 lidi z 45 a zkoušky kde prošel skoro každý.
No, technicky je to jistě dosažitelné (jak dokazuje to video), jde mi spíš že na to nemám po stránce know-howP.S. Vlastně by mělo stačit použít tyhle vzorce.
Tak to nemusi loadovat linux pres bootloader ...Například je možné podvrhnou aktualizaci (tedy pokud nebude muset být podepsaná a klíče zůstanou utajené), což by mohlo umožnit provozovat alternativní firmware/OS i bez přepsání původního (např. v přehrávači mám přesně takto nainstalovaný RockBox, přitom původní verzi firmwaru se dá stále spustit prstohmatem při startu), nebo se může udělat aplikace, která uvede OS do takového stavu, že se při chybě OS spustí podvržený kód v režimu jádra (tak se to dělá u některých herních konzolí). Čistě teoretickly, jediná možnost, jak tomu zabránit, je provozovat jen podepsaný software, který je Microsoftem certifikovaný a zaručeně zcela bezchybnatý (sic), což by byla naprostá sebevražda: znamenalo by to totiž tak pomalý vývoj softwaru, že by se stávající náskok iOS a Androidu dohnal až v době, když by tyto platformy byly už několik desítek let v křemíkovém nebi.
Čistě teoretickly, jediná možnost, jak tomu zabránit, je provozovat jen podepsaný software, který je Microsoftem certifikovanýPřesně tak to ale s Windows 8 na architektuře ARM jestli se nepletu má být. Po vzoru Apple půjdou instalovat pouze Microsoftem schválené a podepsané aplikace distribuované skrz jejich Marketplace (nebude možnost instalace aplikací z jiných zdrojů). Navíc nebudou podporovány nativní aplikace (pouze manažovaný kód), tudíž tím Microsoft minimalizuje riziko exploitů skrz aplikace. Jako věřím tomu, že nějaká díra jak to obejít se najde, ale jednoduché to rozhodně nebude...
Určitě půjdou splašit i zařízení bez tyhle featury, představte si že by si Poky chtěl koupit server s ARM a měl by jako jedinou možnost koupit si Androidí mobil! A stejně nějaká čína určitě bude odemčená (dealextreme?) - jak by se tam jinak osmičky dostaly? V klidu, všechno jde do ******, ale nejhůř ještě není. Ale neměli bysme si to nechat líbit
Jinak já ARM podporuju, myslim že x86 je akorát přímotop a třeba na mym androidím mobilu stejně nejvíc hřeje baterka a to navíc při dobíjení. Když se bude trochu optimalizovat SW, tak nevidim problém
BTW - neexistuje něco jako FSF Boinc? Že bych si zapnul klienta a moje PC by místo idlení kompilovalo open source software?
Ještě že mám zásobu N900 na pár desítek let dopředu
Všechno se dá hacknout/přepsat/vyměnit, komunita vždycky ukázala že na ni jsou korporace krátké..
PS. Třeba to bude ten impulz na který tak čekám a konečně se rozjede projekt openhardware
Tak to máš fajn Docela si říkám že příští print server budu místo na x86 rozebíhat už na ARM - přecejen možnost strčit vedle olověnou autobaterku a nechat to na ní jet snad i několik měsíců.....je lákavá
To nepopírám, každej si rád udělá backdoor....ale jednoho dne příjde technologie, kde to prostě nepůjde. A mikroskopická práce s mikropájkou, mikroskopem a připojování podpůrných čipů k desce....docela mě to děsí Jedině asi napsat aplikaci pro nejmenovaný operační systém ®, která bude brute-forcovat EUFI a hledat správnou kombinaci. MS se určitě vytáhne a zajistí že se tam pak nechá přistoupit přímo ze systému - na to je známe dobře
O tom projektu jsem něco slyšel, docela mě to i zaujalo
Určitě půjdou splašit i zařízení bez tyhle featury, představte si že by si Poky chtěl koupit server s ARM a měl by jako jedinou možnost koupit si Androidí mobil!To nad ne, na průmyslových embedded deskách s ARMem se běžně dělá všechno možné, dokonce jsou firmy, co otevřeně prohlašují, že jediný plně podporovaný OS pro jejich hardware je Linux (jak třeba tady). Navíc jsou to desky, na kterých by se Win8 nespustily ani omylem (málo RAM), ale na linuxový server by stačily.![]()
BTW - neexistuje něco jako FSF Boinc? Že bych si zapnul klienta a moje PC by místo idlení kompilovalo open source software?Ideální k podstrkávání „překvapení“ do binárek.
masivni bruteforce na klicOLOL, vy si představujete šifrování jak v hollywoodských filmech
Běžný Franta z Anonymous se k tomu klíči (respektive lidem co k němu mají přístup) asi ale jen tak nedostane.Ehm ehm ehm.