Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Mají být binární jaderné moduly bez dostupných zdrojových kódů zakázány?
ano |
|
19% (202) |
ne |
|
67% (712) |
je mi to jedno |
|
14% (149) |
Celkem 1063 hlasů
Vytvořeno: 1.1.2007 11:27
Tiskni
Sdílej:
Plně s Vámi souhlasím.
Když už se někteří výrobci HW konečně rozhodnou udělat ovladače i pro linux, tak proč jim házet klacky pod nohy v podobě zákazu binárních modulů? Jako běžnému uživateli mi je úplně jedno, že je ovladač binární a/nebo s uzavřeným kódem - pro mě je podstatné, že daný HW můžu bez problémů používat a využít na 100% jeho možnosti.
Tím chcete říct, že vy si napřed komplet projdete zdrojové kódy všeho co máte v distribuci a až pak to nainstalujete? :oOJasně že ne. Dělá to spousta vývojářů, kteří kód kontrolují a schvalují jeho přijetí do jádra. Potíž s binárními ovladače není v tom, že si kód nemůžeš zkontrolovat přímo ty sám. Blbé je, že to nemůže udělat vůbec nikdo (kromě dodavatele).
jeho drivery obsahují špionážní funkceNemusí to být tak dramatické. Stačí obyčejné chyby, které například neumožní provozování hardwaru v určitých konfiguracích systému. V případě otevřeného ovladače může člověk chybu opravit sám, případně o to třeba požádat schopnějšího kamaráda nebo rovnou vývojáře jádra. U binárního ovladače ti nezbývá než doufat, že to v další verzi opraví - a to jen za předpokladu, že si stěžuje dostatečné množství lidí.
porad mame nakou moznost volby ...
by to omezovalo vývojáře v inovacích kernelu, protože by museli za sebou táhnout celé to rozhraní a udržovat jeho zpětnou kompatibilituJenže ABI je skutečně udržováno ve stabilní podobě (dosti striktně). API se mění, ale to pro dodavatele ov ladačů zase takový problém není.
I v ideálním případě, kdy by všichni výrobci maximálně spolupracovali a poskytli všechna potřebná data o jejich hardwaru, pořád to znamená, že vývojáři jádra budou muset sami napsat ovladač na každý kus hardwaru, který přijde na trh.Takže většina existujících ovladačů pro linux je closed-source a píšou je výrobci hardware? Nebo co tím chtěl básník říci?
Ústupky ve formě krátkodobého prospěchu vůči trvalému přínosu opensource považuju za krátkozraké. Akceptovat proprietární ovladač, hlavně aby ta akcelerace/wifina nějak fungovala a neva, že mi kvůli tomu občas zatuhává celej systém, že čekám na opravu nepříjemného bugu jak rukojmí na smilování a ani po půl roce se ho nedočkám atd.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí. Zrovna třeba u grafických čipů bez alespoň podrobné specifikace nemají projekty jako DRI šanci udržet krok. Svorná výmluva obou hlavních výrobců před otevřením z licenčních důvodů mi zavání business newspeakem. Spíš chybí vůle.
S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Problém je v tom, že to povede ne k tomu, aby byly ovladače pod GPL, ale spíš k tomu, že se tito výrobci na Linux vykašlou úplně. Rozumím všem ostatním argumentům, proč proprietární moduly zakázat (ostatně to bude pouze ve vanilla jádrech, kdokoliv může to omezení z jádra zase vypárat). Ale nedělám si sebemenší iluze, že by to nějak zafungovalo na výrobce jako nVidia.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Ty si to představuješ jak Hurvínek válku
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Nikdo nezpochybňuje, že je pro výrobce hlavním trhem OS Windows. Ale to neznamená, že je správné, nebo dokonce záslužné, když o kartě neuvolní tolik informací, aby bylo možné ji podporovat i v jiných OS. Když sám výrobce poskytuje binární ovladače, není to z jeho strany žádná milost, ale promyšlený marketingový tah.
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Kecy!! Ze nVidia, ATI.... dela linuxovy drivery zadarmo si se docetl kde? Ja to chapu jinak. Vesina lidi sice jede na window$ to je fakt. Pro ATI, nvidia... to znamena prachy. Ale chteji vic, tak si rekli, udelame ovladace taky linuxakum a oni si pak budou kupovat nase grafarny -> prachy navic.
echo "1" > /proc/neco
, resp. echo "0" > /proc/neco
, plus možnost nastavit výchozí hodnotu při kompilaci jádra), tak to rozhodně vítám, puritán se nemůže splést a ostatním o nic nejde.
Jenomže to by kolem toho asi nebyl takový humbuk. Na druhou stranu těm, kteří s tím nápadem přišli, musí být jasné, že to přivítá jen omezený počet skalních, takže pokud taková feature nebude volitelná, přidělávají zbytečnou práci sobě i těm, kdo to zas budou odstraňovat.
Navíc i u ovladačů grafiky je možný výběr, můžeš používat open ovladače, ale nebude ti fungovat 3D...A nic jiného než ATI, nebo NVIDIA neznáš?
vim ~/.emacs