Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Mají být binární jaderné moduly bez dostupných zdrojových kódů zakázány?
ano |
|
19% (202) |
ne |
|
67% (712) |
je mi to jedno |
|
14% (149) |
Celkem 1063 hlasů
Vytvořeno: 1.1.2007 11:27
Tiskni
Sdílej:
Plně s Vámi souhlasím.
Když už se někteří výrobci HW konečně rozhodnou udělat ovladače i pro linux, tak proč jim házet klacky pod nohy v podobě zákazu binárních modulů? Jako běžnému uživateli mi je úplně jedno, že je ovladač binární a/nebo s uzavřeným kódem - pro mě je podstatné, že daný HW můžu bez problémů používat a využít na 100% jeho možnosti.
Tím chcete říct, že vy si napřed komplet projdete zdrojové kódy všeho co máte v distribuci a až pak to nainstalujete? :oOJasně že ne. Dělá to spousta vývojářů, kteří kód kontrolují a schvalují jeho přijetí do jádra. Potíž s binárními ovladače není v tom, že si kód nemůžeš zkontrolovat přímo ty sám. Blbé je, že to nemůže udělat vůbec nikdo (kromě dodavatele).
jeho drivery obsahují špionážní funkceNemusí to být tak dramatické. Stačí obyčejné chyby, které například neumožní provozování hardwaru v určitých konfiguracích systému. V případě otevřeného ovladače může člověk chybu opravit sám, případně o to třeba požádat schopnějšího kamaráda nebo rovnou vývojáře jádra. U binárního ovladače ti nezbývá než doufat, že to v další verzi opraví - a to jen za předpokladu, že si stěžuje dostatečné množství lidí.
porad mame nakou moznost volby ...
by to omezovalo vývojáře v inovacích kernelu, protože by museli za sebou táhnout celé to rozhraní a udržovat jeho zpětnou kompatibilituJenže ABI je skutečně udržováno ve stabilní podobě (dosti striktně). API se mění, ale to pro dodavatele ov ladačů zase takový problém není.
I v ideálním případě, kdy by všichni výrobci maximálně spolupracovali a poskytli všechna potřebná data o jejich hardwaru, pořád to znamená, že vývojáři jádra budou muset sami napsat ovladač na každý kus hardwaru, který přijde na trh.Takže většina existujících ovladačů pro linux je closed-source a píšou je výrobci hardware? Nebo co tím chtěl básník říci?
Ústupky ve formě krátkodobého prospěchu vůči trvalému přínosu opensource považuju za krátkozraké. Akceptovat proprietární ovladač, hlavně aby ta akcelerace/wifina nějak fungovala a neva, že mi kvůli tomu občas zatuhává celej systém, že čekám na opravu nepříjemného bugu jak rukojmí na smilování a ani po půl roce se ho nedočkám atd.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí. Zrovna třeba u grafických čipů bez alespoň podrobné specifikace nemají projekty jako DRI šanci udržet krok. Svorná výmluva obou hlavních výrobců před otevřením z licenčních důvodů mi zavání business newspeakem. Spíš chybí vůle.
S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Problém je v tom, že to povede ne k tomu, aby byly ovladače pod GPL, ale spíš k tomu, že se tito výrobci na Linux vykašlou úplně. Rozumím všem ostatním argumentům, proč proprietární moduly zakázat (ostatně to bude pouze ve vanilla jádrech, kdokoliv může to omezení z jádra zase vypárat). Ale nedělám si sebemenší iluze, že by to nějak zafungovalo na výrobce jako nVidia.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Ty si to představuješ jak Hurvínek válku
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Nikdo nezpochybňuje, že je pro výrobce hlavním trhem OS Windows. Ale to neznamená, že je správné, nebo dokonce záslužné, když o kartě neuvolní tolik informací, aby bylo možné ji podporovat i v jiných OS. Když sám výrobce poskytuje binární ovladače, není to z jeho strany žádná milost, ale promyšlený marketingový tah.
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Kecy!! Ze nVidia, ATI.... dela linuxovy drivery zadarmo si se docetl kde? Ja to chapu jinak. Vesina lidi sice jede na window$ to je fakt. Pro ATI, nvidia... to znamena prachy. Ale chteji vic, tak si rekli, udelame ovladace taky linuxakum a oni si pak budou kupovat nase grafarny -> prachy navic.
echo "1" > /proc/neco
, resp. echo "0" > /proc/neco
, plus možnost nastavit výchozí hodnotu při kompilaci jádra), tak to rozhodně vítám, puritán se nemůže splést a ostatním o nic nejde.
Jenomže to by kolem toho asi nebyl takový humbuk. Na druhou stranu těm, kteří s tím nápadem přišli, musí být jasné, že to přivítá jen omezený počet skalních, takže pokud taková feature nebude volitelná, přidělávají zbytečnou práci sobě i těm, kdo to zas budou odstraňovat.
Navíc i u ovladačů grafiky je možný výběr, můžeš používat open ovladače, ale nebude ti fungovat 3D...A nic jiného než ATI, nebo NVIDIA neznáš?
vim ~/.emacs