V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Když mi to nestačí, potrápím na dálku nějaký školni server.
(asi mám někde něco blbě já)


A u některých úloh je důležitým parametrem taky počet procesorů
Slyšel jsem velmi zajímavý nápad vzít velké množství ARMů a postavit z nich jeden brutálně multiprocesorový stroj.
Windows na tom běhaly parádně (i XP), ale v Linuxu žádná sláva, hlavně Gtk aplikace se na tom vysloveně plazily (o době spouštění nemluvě).
/etc/make.conf: MAKEOPTS="-j2" a když si při kompilaci pustím top, tak tam vidim 2 procesy cc1 každý s využitím cca 45% CPU.
já reagoval až teď.
Hlavně to chce lepší grafiku. Viz nějaký ty grafy
a maximum bylo 51°C - když jsem přes den trochu dýl pařil Quake III
(vodník?)
Nicméně na základní práci je zatím použitelný. Jediný problém je zmiňované video, programování v OpenGL (počítaje v to i práci v Blenderu) a teď také poněkud neúměrně pomalá práce s DBDesignerem, což ale považuji za problém této aplikace (asi by se to dalo naprogramovat výrazně lépe). Takže bych nějaký ten gigaherz určitě uvítal
.
Btw. zajímavým postřehem je jistě i otázka hardwarové náročnosti OS. Teď jsem zkoušel instalovat na Celeron 300 FC5 a jenom pitomej udev tam startuje přes půl minuty a to ho de facto k ničemu nepotřebuju (žádný hardware se k tomu dočasně nepřipojuje).
Kdybyste někdo věděl o 3 GHz procesoru ...Nj, Inteláci
. Předtím to byly procesory od Zilog, Cyrix (strašná 486) a pak dlouho jenom AMD (od 486 až po Athlona XP).
Příští stanice dvojitej Opteron
Proč se omezovat jen na aritekturu x86????
Tenhle drobeček toho umí víc, než nějaký Opteron.
Potřeboval bych dual core. Mám puštěno moc programů najednou. muzika, Opera, Správce souborů, PS pad, antivir, Firewall atd.. je toho moc pro jedno jádro
Tiskni
Sdílej: