Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Tiskni
Sdílej:
Když mi to nestačí, potrápím na dálku nějaký školni server.
(asi mám někde něco blbě já)


A u některých úloh je důležitým parametrem taky počet procesorů
Slyšel jsem velmi zajímavý nápad vzít velké množství ARMů a postavit z nich jeden brutálně multiprocesorový stroj.
Windows na tom běhaly parádně (i XP), ale v Linuxu žádná sláva, hlavně Gtk aplikace se na tom vysloveně plazily (o době spouštění nemluvě).
/etc/make.conf: MAKEOPTS="-j2" a když si při kompilaci pustím top, tak tam vidim 2 procesy cc1 každý s využitím cca 45% CPU.
já reagoval až teď.
Hlavně to chce lepší grafiku. Viz nějaký ty grafy
a maximum bylo 51°C - když jsem přes den trochu dýl pařil Quake III
(vodník?)
Nicméně na základní práci je zatím použitelný. Jediný problém je zmiňované video, programování v OpenGL (počítaje v to i práci v Blenderu) a teď také poněkud neúměrně pomalá práce s DBDesignerem, což ale považuji za problém této aplikace (asi by se to dalo naprogramovat výrazně lépe). Takže bych nějaký ten gigaherz určitě uvítal
.
Btw. zajímavým postřehem je jistě i otázka hardwarové náročnosti OS. Teď jsem zkoušel instalovat na Celeron 300 FC5 a jenom pitomej udev tam startuje přes půl minuty a to ho de facto k ničemu nepotřebuju (žádný hardware se k tomu dočasně nepřipojuje).
Kdybyste někdo věděl o 3 GHz procesoru ...Nj, Inteláci
. Předtím to byly procesory od Zilog, Cyrix (strašná 486) a pak dlouho jenom AMD (od 486 až po Athlona XP).
Příští stanice dvojitej Opteron
Proč se omezovat jen na aritekturu x86????
Tenhle drobeček toho umí víc, než nějaký Opteron.
Potřeboval bych dual core. Mám puštěno moc programů najednou. muzika, Opera, Správce souborů, PS pad, antivir, Firewall atd.. je toho moc pro jedno jádro