Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Tiskni
Sdílej:
Když mi to nestačí, potrápím na dálku nějaký školni server.
(asi mám někde něco blbě já)


A u některých úloh je důležitým parametrem taky počet procesorů
Slyšel jsem velmi zajímavý nápad vzít velké množství ARMů a postavit z nich jeden brutálně multiprocesorový stroj.
Windows na tom běhaly parádně (i XP), ale v Linuxu žádná sláva, hlavně Gtk aplikace se na tom vysloveně plazily (o době spouštění nemluvě).
/etc/make.conf: MAKEOPTS="-j2" a když si při kompilaci pustím top, tak tam vidim 2 procesy cc1 každý s využitím cca 45% CPU.
já reagoval až teď.
Hlavně to chce lepší grafiku. Viz nějaký ty grafy
a maximum bylo 51°C - když jsem přes den trochu dýl pařil Quake III
(vodník?)
Nicméně na základní práci je zatím použitelný. Jediný problém je zmiňované video, programování v OpenGL (počítaje v to i práci v Blenderu) a teď také poněkud neúměrně pomalá práce s DBDesignerem, což ale považuji za problém této aplikace (asi by se to dalo naprogramovat výrazně lépe). Takže bych nějaký ten gigaherz určitě uvítal
.
Btw. zajímavým postřehem je jistě i otázka hardwarové náročnosti OS. Teď jsem zkoušel instalovat na Celeron 300 FC5 a jenom pitomej udev tam startuje přes půl minuty a to ho de facto k ničemu nepotřebuju (žádný hardware se k tomu dočasně nepřipojuje).
Kdybyste někdo věděl o 3 GHz procesoru ...Nj, Inteláci
. Předtím to byly procesory od Zilog, Cyrix (strašná 486) a pak dlouho jenom AMD (od 486 až po Athlona XP).
Příští stanice dvojitej Opteron
Proč se omezovat jen na aritekturu x86????
Tenhle drobeček toho umí víc, než nějaký Opteron.
Potřeboval bych dual core. Mám puštěno moc programů najednou. muzika, Opera, Správce souborů, PS pad, antivir, Firewall atd.. je toho moc pro jedno jádro