Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
Když mi to nestačí, potrápím na dálku nějaký školni server.
(asi mám někde něco blbě já)


A u některých úloh je důležitým parametrem taky počet procesorů
Slyšel jsem velmi zajímavý nápad vzít velké množství ARMů a postavit z nich jeden brutálně multiprocesorový stroj.
Windows na tom běhaly parádně (i XP), ale v Linuxu žádná sláva, hlavně Gtk aplikace se na tom vysloveně plazily (o době spouštění nemluvě).
/etc/make.conf: MAKEOPTS="-j2" a když si při kompilaci pustím top, tak tam vidim 2 procesy cc1 každý s využitím cca 45% CPU.
já reagoval až teď.
Hlavně to chce lepší grafiku. Viz nějaký ty grafy
a maximum bylo 51°C - když jsem přes den trochu dýl pařil Quake III
(vodník?)
Nicméně na základní práci je zatím použitelný. Jediný problém je zmiňované video, programování v OpenGL (počítaje v to i práci v Blenderu) a teď také poněkud neúměrně pomalá práce s DBDesignerem, což ale považuji za problém této aplikace (asi by se to dalo naprogramovat výrazně lépe). Takže bych nějaký ten gigaherz určitě uvítal
.
Btw. zajímavým postřehem je jistě i otázka hardwarové náročnosti OS. Teď jsem zkoušel instalovat na Celeron 300 FC5 a jenom pitomej udev tam startuje přes půl minuty a to ho de facto k ničemu nepotřebuju (žádný hardware se k tomu dočasně nepřipojuje).
Kdybyste někdo věděl o 3 GHz procesoru ...Nj, Inteláci
. Předtím to byly procesory od Zilog, Cyrix (strašná 486) a pak dlouho jenom AMD (od 486 až po Athlona XP).
Příští stanice dvojitej Opteron
Proč se omezovat jen na aritekturu x86????
Tenhle drobeček toho umí víc, než nějaký Opteron.
Potřeboval bych dual core. Mám puštěno moc programů najednou. muzika, Opera, Správce souborů, PS pad, antivir, Firewall atd.. je toho moc pro jedno jádro