Svoboda pro všechny

31.10.2010 13:03 | Přečteno: 1482× | Komentářů: 205, poslední 4. 11. 2010 | Hodnocení: 47 % (15 hlasů)

V poslední době, mi kladou otázky lidé z jakého důvodu sem dávám blog, který jsem už uveřejnil jinde. Odpověď je snadná. Dávám, protože chci, protože to nikoho, ničím nepoškozuje a protože je to docela běžná praxe, že lidé, kteří něco publikovali jinde, třeba v novinách, tu samou věc publikují na nějakém serveru. Chce-li mi někdo oponovat, že jsou to věci mimo zaměření serveru, pak bych se jej zeptal z jakého důvodu jsou tu tedy politické blogy, blogy zabývající se historii, nebo hormonální antikoncepcí, případně dětským pornem, sexuálními agresory? Jakou mají všechna tyhle témata souvislost s IT? Zřejmě žádnou. Takže stejně jako ti druzí i já využívám benevolence majitelů serveru a umisťuji zde své blogy na různá témata. Mám právo na stejnou míru svobody jako ti ostatní.

Navýsost luxusní...

30.10.2010 20:44 | Přečteno: 1043× | Komentářů: 29, poslední 2. 11. 2010 | Hodnocení: 38 % (8 hlasů)

Den dnes začínal hezky. Na schodech jsem potkal další hezkou sousedku. Potkat hned po ránu pohledné děvče mi vylepší náladu. Nakonec se to promítlo do celého dne. V práci byl poměrný klid a večer na skupině sice vylezly na povrch dvě recidivy, ale to už mě nijak zvlášť náladu nezkazilo. Konečně proč by mělo? Chlapci jsou dospělí, mají všechny informace a pokud hodlají riskovat své životy, pak se nedá nic dělat.

Vzpomínání u notebooku

29.10.2010 00:02 | Přečteno: 1217× | Komentářů: 147, poslední 1. 11. 2010 | Hodnocení: 50 % (10 hlasů)

Zkoušel jsem si dnes zkopírovat na notebook nějaké starší mp3. Zjistil jsem že to není zas až tak jednoduché, protože mnohá CD jsou dost poškozená. To ještě z doby kdy jsem měl malý hardisk a nebyl jsem zvyklý si muziku nebo filmy kopírovat na HD.

Hraběnka

27.10.2010 22:48 | Přečteno: 1014× | Komentářů: 5, poslední 28. 10. 2010 | Hodnocení: 62 % (8 hlasů)

Vrátil jsem se dnes domů celkem utahaný. Byl to poměrně náročný den a uvědomil jsem si večer jak mi například chybějí někteří lidé, na které jsem byl na pavilonu zvyklý. Hodně mi běžely vzpomínky na „hraběnku,” která šla loni do důchodu a s ní jakoby odešel velký kus ducha oddělení. Mnozí lidé mě podezřívají, že pohrdám ženami. Myslím, že jestli se v něčem lidé, co mě málo znají a soudí, se pletou. Pletou se právě přesně v tomhle bodě.

Moře se vlní jako city

26.10.2010 21:45 | Přečteno: 965× | Komentářů: 7, poslední 27. 10. 2010 | Hodnocení: 57 % (7 hlasů)

Byl ten týden jak na houpačce. Rozbita žaluzie, neschválený, (zatím) vklad do katastru nemovitostí, podepsaná smlouva o protidrogové prevenci, naděje na novou lásku. Všechno v jednom týdnu. A spousta jiných drobností. Už dlouho jsem nezažil takhle houpací týden.

Slunovrat

25.10.2010 21:24 | Přečteno: 1108× | Komentářů: 56, poslední 30. 10. 2010 | Hodnocení: 58 % (12 hlasů)

Přiblížil se opět čas Slunovratu. Pomaloučku se začne den prodlužovat a i když zpočátku zcela nepatrně, najednou si z údivem uvědomím, že den je delší světla je víc. Krátký a dlouhý den hrál v mém životě dlouhou dobu velkou roli. Především u plavby. Jezdil jsem v dobách (na vysvětlenou, plavci u ČSPLO nikdy neřekli, že se plaví, ale jezdí), kdy radary byly zaváděny pomalu a zvolna. Většina starších kapitánů jim příliš nedůvěřovala a navíc mimo horního Labe nebyla trat nikdy natolik přizpůsobena pro práci s radarem. Tedy v době kolem Vánoc kdy je tma nejdelší a světa málo se po proudu jezdilo jen za světla, proti proudu za tmy, ale nebyl to nějaký zvláštní med, přestože rychlost plavidel nebyla nijak zvlášť vysoká.

Panenka, Křivoklát a záchranáři

24.10.2010 21:23 | Přečteno: 952× | Komentářů: 21, poslední 27. 10. 2010 | Hodnocení: 56 % (9 hlasů)

Není jednoduché být „záchranářem.” Tohle si uvědomuji vždy, když se na mně obrátí někdo se žádosti, abych mu poradil jak přesvědčit feťáka, alkoholika aby toho nechal. Pokud možno navždy. Včera večer, když jsem spokojeně dopsal blog, nevědouce co budu dělat, se během chvíle ukázalo co? Jen jsem se přihlásil na chat asi za deset minut mě oslovil nick s rádoby češtinou, jestli mě smí obtěžovat. Po prohlídce infa jsem usoudil, že je asi o čtrnáctiletou žábu z jedné základní školy, kde jsme s Irenou dělali protidrogovou prevenci. Očekával jsem nejhorší. Ale naštěstí to nebylo tak hrozné. I když mizerné to bylo dost. Čtrnáctiletá holka, co si vezme do hlavy, že zachrání feťáka. A nenechá si to rozmluvit. Musím říci, že mi šel chvílemi mráz po zádech.

Ženské priority

23.10.2010 22:18 | Přečteno: 2525× | Komentářů: 374, poslední 29. 10. 2010 | Hodnocení: 50 % (20 hlasů)

Ve svých padesáti šesti letech jsem se nenaučil mnoho věcí. Jedna z nich je dost důležitá, protože mi komplikuje život. A to je poznání podle čeho ženy vybírají své spolupracovníky, milence, stejně tak nádobí a nářadí. Já sám osobně si vybírám své milenky podle krásy a vůně a chytrosti. Kolegy podle výkonu a spolehlivosti. U kolegů a kolegyň je mi lhostejné jak vypadají, co nosí na sobě. Zajímá mě jen co je za nimi vidět.

Pusa byla

22.10.2010 19:42 | Přečteno: 1186× | Komentářů: 38, poslední 23. 10. 2010 | Hodnocení: 48 % (21 hlasů)

Stála nade mnou a prohlížela si mě. Už jsem si ji všiml na nástupišti, kde po mně několikrát hodila očko. Jen tak, jakoby mimochodem, jak ženy dělají. Líbila se mi a byl jsem tedy zvědavý, co udělá. Janě jsem nic neřekl. Jen že jsem už ready. Přemýšlel jsem si o svých věcech a připravoval jsem se. Tedy potřeboval jsem klid. V takovém případě klidně řeknu. „Teď mě nech, teď potřebuji klid.” Jeli jsme na kurz, který vedu a předtím jsme u mne doma ještě probírali nějaké další možnosti v naší spolupráci. Původně jsme měli jet autem, ale auto nebylo, takže MHD.

Blog ke změně vlastníků

21.10.2010 15:44 | Přečteno: 1736× | Komentářů: 188, poslední 23. 10. 2010 | Hodnocení: 50 % (16 hlasů)

Zaujala mne diskuse pod oznámením o změně vlastníka Abíčka, tedy jen některá její čast a zároveň mě zaujala diskuse pod některými mými blogy. Z toho důvodu píši tento blog.

Dějou se věci

20.10.2010 03:13 | Přečteno: 1505× | Komentářů: 218, poslední 22. 10. 2010 | Hodnocení: 36 % (11 hlasů)

Od soboty jsem ve víru zajímavých událostí, zajímavé četby a zajímavých obchodních nabídek. V sobotu jsem byl volit, potom jsem měl první setkání se svou dcerou, koupil jsem si dvě zajímavé knihy. Jednu od Tomáše Sedláčka „Ekonomie dobra a zla„ a Abrahama Cohena „Talmud.”

Panenko jsem chodec

18.10.2010 23:45 | Přečteno: 1175× | Komentářů: 22, poslední 22. 10. 2010 | Hodnocení: 50 % (10 hlasů)

Jeden archivní pro Amiga

Některá trápení se utopí docela obyčejně v únavě. Ať se jedná o lásky nebo o počasí. Tohle jsem večer vysvětloval panence, když mi poslala několik rozhořčených SMS, v nichž mě obviňovala z toho, že pro mne nebyla nic jiného než „náplast, která se strhne po použití.” Bylo mi líto, že se cítí takhle, ale vím jedno, když jsem s Panenkou byl a usiloval o ni, necítil jsem to jako náplast za někoho, ale jako pokus a setkání z někým o kom jsem se dost dlouho domníval, že by mohl být pro život. Bohužel panenčino váhání a nerozhodnost a nakonec i konečné rozhodnutí, že do Prahy nepřijede vše změnilo. Nepřijede, neboť nemá chuť vzít na sebe závazek, žít se mnou na hromádce. Což je termín, jež mě z jejích úst neskutečně popouzel. Lásce neříkám „ život na hromádce.”

Co je v hlavě je i v nohách

17.10.2010 11:38 | Přečteno: 1091× | Komentářů: 37, poslední 19. 10. 2010 | Hodnocení: 64 % (11 hlasů)

Říká se: „Co není v hlavě, musí být v nohách.” Trochu bych to pořekadlo poopravil. „Co je v hlavě, to je taky v nohách.” Tohle tvrdím na základě svých víc jak čtyřicetiletých zkušeností s chozením pěšky. Vždy pokud někam jdu, nezabývám se tím jak dlouho půjdu a jak daleko. Přesněji řečeno, nezabývám se představami jaká to bude dřina a jak z toho budu unavený, kolik toho musím ujít a jaké, že to cestování bude dálka ale zabývám se tím jak to zařídit aby se mi co nejlépe šlo. V tu chvíli kdy jdu.

Odpoledne se potkáme

16.10.2010 01:51 | Přečteno: 950× | Komentářů: 84, poslední 17. 10. 2010 | Hodnocení: 56 % (9 hlasů)

Tak jsem ji našel, domluvil se s ní a dnes odpoledne se po dvaceti letech setkáme. Setkám se, se svoji nejmladší dcerou. Měl jsem díky tomu dobrý týden. Poslal jsem při povídání na facebooku Babetě, což je má nejmladší dcera písničku Hapky-Horáčka „Pod plynárnou.” Má nádherný začátek a odráží ty roky čekání. Stejně nelituji těch pět let, kdy jsem zkoušel znovu a znovu ten kontakt navázat, udržet. Vytrvalost se vyplácí.

Lidské emoce a ekonomika

14.10.2010 12:13 | Přečteno: 1252× | Komentářů: 158, poslední 20. 10. 2010 | Hodnocení: 33 % (12 hlasů)

Koupil jsem si knížku od autorů George A.Akerlof a Robert J.Shiller „Živočišné pudy” s podtitulem „jak lidská psychologie řídí ekonomiku.” Autoři se netají tím, že jsou keynesiáni a snad i proto jsem si ji koupil. Moc o keynesiánství nevím, stejně jako nevím moc jiných ekonomických směrech. Nikdy jsem neměl potřebu ekonomii zvlášť studovat, ale nějak tomu přicházím na chut. Tak možná že si ještě koupím nějakou jinou literaturu, třeba ještě něco od Miltona Friedmana a nebo Hayeka. Abych byl v trochu v obraze. Začnu klasiky. Tahle knížka je už druhá taková populárně naučná o ekonomii a začínám zjišťovat, že bych si po Linuxu, mohl najít další zábavu a trochu se věnovat ekonomii.

Napsala mi Miluška

11.10.2010 12:46 | Přečteno: 1356× | Komentářů: 42, poslední 13. 10. 2010 | Hodnocení: 47 % (17 hlasů)

Napsala mi Miluška. Miluška byla před víc jak dvaceti lety milé, krásné děvče, co ke mě chodila na Jógu. Do klubu „Z.” To „Z” znamená „zdraví,zralost, odpovědnost.” Miluška byla z těch děvčat u kterých se krása snoubí s laskavou tváří a často dostávají přezdívku „Sluníčko.” Grafička s velkou vnímavostí a citem. Vždycky jsme měli k sobě blízko, snad právě proto, že já jsme ten kovbojský typ a ona citlivá duše s velkým porozuměním. Nakonec vše skončilo svatbou. Já si bral Petru a ona nám byla společně s Honzou Luterou za svědka na svatbě. To bylo v červnu 1989. Později se události daly do pohybu, manželství dlouho nevydrželo, já jsem se opět vydal do světa a po čase jsem zakotvil v Praze. Asi dvakrát jsme se náhodně setkali, ale nebylo moc času.

Malé zlepšení je také zlepšení

10.10.2010 01:38 | Přečteno: 1495× | Komentářů: 60, poslední 12. 10. 2010 | Hodnocení: 43 % (14 hlasů)

Dostal jsem dnes nabídku v Bille, kde jsem byl nakupovat, jakou jsem ještě nezažil. Vážil jsem ovoce a zeleninu, když mě oslovila pohledná dáma středního věku. Zeptala se mne napřed jestli jsem ten, koho občas vídá v televizi. Přisvědčil jsem, zaradovala se. Pak se zeptala zda jsem psychiatr. V tom sem ji zklamal. Ale pokračovala dotazem, zda bych byl ochoten udělat něco pro jejího muže, který žije v domnění, že je Ďábel. Vysvětlil jsem ji, že nejsem psychiatr a netroufnu si ani na exorcismus, kterým se zabývá někdo jiný. Že zřejmě její muž potřebuje medikaci, nebo pokud je věřící, tak exorcistu, ale spíš jsem pro toho psychiatra. Naléhala, že je to k nim kousek, že mi dobře zaplatí. Nepřijal jsem její nabídku a tak zklamaně odešla.

Docela dobrý mejdan

6.10.2010 00:12 | Přečteno: 1572× | Komentářů: 321, poslední 15. 10. 2010 | Hodnocení: 58 % (12 hlasů)

Jsem dnes měl to čemu vytrvale říkám „mejdan” a Rita „vítání nové knihy.” Nakonec, ona organizovala, Česká televize a městský úřad Praha/Kbely, financovaly promo akci, já jen skromně seděl u stolu a požíral chlebíčky a později trochu na podiu blábolil. Lidí přišlo stovka,takže v tomhle směru celkem úspěch. Také dorazila má dcera Katka s Votěchem. Vnukem. Ten se zcela nedávno naučil chodit, tak cestoval mezi stoly a dělal kukuč na přítomné. Z Abíčka dorazil Dalibor Smolík. Účast Katky a Dalibora a mých kamarádů mi udělalo radost. Veškeré mé spektrum čtenářů se objevilo. Starosta Pavel Ždárský měl úvodní řeč. Samosebou pochvalnou vůči mě.Přeháněl. Jak jsem mu údajně zachránil život.

Jsem optimista

4.10.2010 00:47 | Přečteno: 1299× | Komentářů: 106, poslední 7. 10. 2010 | Hodnocení: 55 % (11 hlasů)

Jak jsem si předsevzal, tak jsem udělal. Ušel jsem kolem deseti km a koleno all right. Zdá se, že pokud ho pomalu budu zatěžovat, dostanu se do formy a třicet km odpolední procházky bude taková příjemná norma. Jako ještě nedávno. Holt tělo stárne, mysl ne, což ovšem někdy působí lehké potíže. Ale jen lehké. Docela mi to šlapalo, žádné potíže s dechem, což je nejdůležitější. Nohy si zvyknou, ale dech je dech. Budu ho potřebovat na cestu do kopců.

Čubka po pravici, čubka po levici

2.10.2010 22:54 | Přečteno: 1722× | Komentářů: 22, poslední 4. 10. 2010 | Hodnocení: 28 % (18 hlasů)

Sobota, vyrazili jsme s Ritou do Krkonoš k Ajce. Do Rokytnice na pouť. Cestou jsem zpíval, za zpěv mám od Rity hodnocení, 1- až 2. Konečně to není nic co by kazilo vyznamenání na vysvědčení. Den slunný, silnice suchá, jižní spojka skoro opuštěná, kopce mezi Turnovem a Rokytnicí malebné, nebloudili jsme. Přijeli jsme včas k obědu. Řízky s bramborovým salátem. Řízky smím. Bramborový salát taky. Seznámil jsme se z novým Ajčiným pejskem, tedy čubou jménem Eliška, druhá čuba se jmenuje, Bára. Bára anglický kokršpaněl, Eliška labrador. Eliška ze samé radosti, nebo ze stresu zesrala koberec. Jiný výraz pro její konání nemám. Ajka měla „nehoráznou radost.” Uklidila po pejskovi a vyrazili jsme na pouť.