LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byl představen (reddit, 𝕏) webový prohlížeč Brave Origin. Jedná se webový prohlížeč Brave bez VPN, krypto peněženky a odměn, tj. bez funkcí, ze kterých je vývoj Brave financován. Stojí jednorázově 59,99 dolarů. Verze pro Linux je zdarma.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V oblasti automobilové dopravy často slýcháme různé mýty. Některé z nich bych chtěl nyní vyvrátit. A předem říkám - kdo to nechce číst, ať to nečte. Zbytečně by se pak rozčiloval...
Každou chvíli slýcháme stesky, jak jsou naše silnice plné pojízdných vraků. Bývá to doplněno o informaci, že náš vozový park má průměrné stáří 14 let (osobní auta). Jeden bývalý ministr chtěl dokonce obnovu aut silně dotovat ze státního rozpočtu (což je nápad zralý na odbornou péči). Skutečnost je ale úplně jiná. Na našich silnicích potkáváme auta ve zcela jiném složení.
Údaje o průměrném stáří a o počtu automobilů Škoda 120 jsou údaje o registrovaných vozidlech. To samozřejmě nic neříká o tom, kolik toho tato auta najedou. A pravda je takové, že čím starší auto, tím toho v průměru najede méně - pro zmíněné "stodvacítky" odhaduji roční nájezd na úrovni 2-3 tisíce km. Potkat takové auto na silnici 1. třídy (nebo dokonce dálnici) je hodně řídká událost. Naopak nejvíce jezdí auta do 3 let stáří. Podle toho, co člověk vidí v bazarech, činí nájezd těchto (typicky firemních) aut okolo 50000 km/rok.
Z toho je zřejmé, že vliv starých aut na aktuální silniční provoz je zanedbatelný - a to jak z hlediska dopravně bezpečnostního, tak z hlediska zátěže životního prostředí (mnohem horší jsou - dnes již i u osobáků převažující - naftové motory; ale to je na jinou debatu). Není sebemenší důvod proti nim jakkoli násilně zasahovat nebo dokonce dotovat jejich nahrazení.
Další mýtus je, že dovoz ojetých aut z ciziny zaplní naše silnice rozpadajícími se vraky. Tento hlas zní hlavně od výrobců a dovozců nových vozů, kteří si usilovným tlakem na politiky snaží zvýšit prodej - aby se prostě německá ojetina v Německu také sešrotovala a Češi kupovali výhradně nová auta (nebo v nejhorším místní ojetiny).
Pravda je ale opět jiná. Typickým kupcem levné ojetiny z dovozu není člověk, který by si koupil nový vůz. Naopak, pokud by neměl možnost koupit si (ať už místní nebo dovezenou) ojetinu, bude řadu dalších let opatrovat rozpadající se starou škodovku, moskviče nebo wartburga. Když si koupí např. pětiletou ojetinu, může nechat tento skutečný (třeba třicetiletý) vrak sešrotovat a bude jezdit ekologičteji a bezpečněji.
Někdo může namítnout: "Máme dost vlastních ojetin." Nemáme. Auta kvalitativně srovnatelná s tím, co se sem běžně dováží ojetého, se v Česku vyrábějí přibližně 8 let. Prodávané ojetiny pocházejí většinou z firem, kde si vytrpěly své. Proto je na českém trhu s ojetými auty poměrně málo vozů v dobrém stavu, navíc většina nabízených aut má velice chudou výbavu. Naopak ve státech jako je Německo, Francie nebo Belgie je trh plný velice zajímavých ojetin, s málo najetými kilometry, bohatou výbavou, za nízkou cenu.
Iluze, že si někdo místo 5 let staré ojetiny za 100 tisíc (fplný palbě) koupí úplně novou, víc než dvakrát dražší fóbiji fjunijoru (případně některou z pojízdných nákupních tašek za 10 průměrných platů), je obvykle zcela lichá.
Možnost dovážet bez omezení auta z ciziny, a to i třeba auta 8-10 let stará, je důležitá z hlediska inovace českého vozového parku. A pokud se někdo obává případného horšího technického stavu dovezených aut, měl by soustředit své úsilí na stanice technické kontroly. Tam se totiž rozhoduje o tom, co bude po našich silnicích jezdit, a nelze tolerovat stav, kdy "za flašku" projde totálně shnilý wartburg, stejně jako podobně vypadající ojetina z ciziny.
Návštěvníci Prahy mají nezřídka pocit, že se v Praze jezdí velice agresivně, a hlavně nebezpečněji než jinde. Není to tak. Mimořádně hustý provoz sice vede k poněkud jinému stylu ježdění, ale obecně to není nebezpečnější než jinde (to tvrdím jako "venkovan", který jezdí autem do Prahy jen občas).
Sice se v Praze často překračuje nejvyšší dovolená rychlost, parkuje se leckde, ale člověk tam tolik nevídá "dělání dvou pruhů z jednoho" (pardubická specialita), jízdu prostředkem ulice (jihočeská specialita), nepotkává tolik opilých řidičů (jihomoravská specialita) apod. Prostě, každý kraj má svá specifika, odpovídající tomu, jak se v dané oblasti jezdí a žije.
Nedá se tedy říct, že v Praze jsou řidiči větší prasata než jinde. Jsou prostě jen přizpůsobení situaci, která v pražském provozu panuje. Na řidiče odjinud to může působit děsivě, ale když zase Pražák přijede třeba na Moravu, cítí se tam podobně. Je to zkrátka všude podobné a Praha nijak nevybočuje z běžné české řidičské úrovně.
Máme ještě celou řadu podobných mýtů, ale o nich zase někdy jindy. Pro dnešek už to bohatě stačilo.
Tiskni
Sdílej:
Druhé místo je rychlodráha mezi Pardubicema a Hradcem, tam je celkem normální potkat i tři auta vedle sebe jedoucí v protisměru.
Mám sice v profilu Zlín, ale taky jsem najezdil pár desítek tisíc po Brně, když jsem tam pracoval, nikde jsem takový problém neměl.
Ale neeee, misto toho abych mel poradny bezpecny a ekologicky auto budu kluvi nasim panum poslancum jezdit ve smradlavem, rozpadajicim se a nebezpecnem trabosovi.
Ani ne tak kvůli nim, oni ten dovoz neomezují pro vlastní plezír, ale proto, aby vyhověli svým oblíbeným lobbistům… :-(
to, ze diesel ma vyrazne vyssiu efektivitu (mimochodom, uz i obycajny parny stroj s trojitou expanziou - snad som to dobre napisal - ma vyssiu ucinnost ako benzin), to v statistike neuvidis.
Jenom bych se chtěl ohradit proti používání mýtu, že dieslový motor znečišťuje přírodu víc než benzínový.V tuto chvíli to tak jednoznačně je. Naprostá většina prodávaných nafťáků nemá (a ještě dlouho mít nebude) filtr pevných částic, navíc mají pouze primitivní oxidační katalyzátor. Benzinové motory jsou oproti tomu vybaveny plnohodnotným řízeným katalyzátorem, proto mají ve většině sledovaných škodlivin nižší emise než motory naftové. Jediná výhoda vznětových motorů je jejich větší účinnost. Ale v některých jízdních režimech (jízda ustálenou rychlostí) už jim dnes výrazně šlapou na paty benzinové motory s přímým vstřikováním.
On by to ten filtr pevných částic vyřešil, ale proč ho kupovat, když je to většinou za příplatek a ještě se to musí cca co 70-100 tisíc km měnit a výměna příjde hodně přes 10 000,-?
Kdyby pak třeba takové auto dostalo nějakou daňovou úlevu na pořizování těchto "eko" součástek, tak by top mohlo být o něco lepší.
Je to jako např. toyota prius (nebo jak se to jmenuje). Na co takové "eko" auto, když stojí jak luxusní limo a platím 19% DPH za pořízení i ND a kdo ví kolik bude třeba vrazit do údržby? 