npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V oblasti automobilové dopravy často slýcháme různé mýty. Některé z nich bych chtěl nyní vyvrátit. A předem říkám - kdo to nechce číst, ať to nečte. Zbytečně by se pak rozčiloval...
Každou chvíli slýcháme stesky, jak jsou naše silnice plné pojízdných vraků. Bývá to doplněno o informaci, že náš vozový park má průměrné stáří 14 let (osobní auta). Jeden bývalý ministr chtěl dokonce obnovu aut silně dotovat ze státního rozpočtu (což je nápad zralý na odbornou péči). Skutečnost je ale úplně jiná. Na našich silnicích potkáváme auta ve zcela jiném složení.
Údaje o průměrném stáří a o počtu automobilů Škoda 120 jsou údaje o registrovaných vozidlech. To samozřejmě nic neříká o tom, kolik toho tato auta najedou. A pravda je takové, že čím starší auto, tím toho v průměru najede méně - pro zmíněné "stodvacítky" odhaduji roční nájezd na úrovni 2-3 tisíce km. Potkat takové auto na silnici 1. třídy (nebo dokonce dálnici) je hodně řídká událost. Naopak nejvíce jezdí auta do 3 let stáří. Podle toho, co člověk vidí v bazarech, činí nájezd těchto (typicky firemních) aut okolo 50000 km/rok.
Z toho je zřejmé, že vliv starých aut na aktuální silniční provoz je zanedbatelný - a to jak z hlediska dopravně bezpečnostního, tak z hlediska zátěže životního prostředí (mnohem horší jsou - dnes již i u osobáků převažující - naftové motory; ale to je na jinou debatu). Není sebemenší důvod proti nim jakkoli násilně zasahovat nebo dokonce dotovat jejich nahrazení.
Další mýtus je, že dovoz ojetých aut z ciziny zaplní naše silnice rozpadajícími se vraky. Tento hlas zní hlavně od výrobců a dovozců nových vozů, kteří si usilovným tlakem na politiky snaží zvýšit prodej - aby se prostě německá ojetina v Německu také sešrotovala a Češi kupovali výhradně nová auta (nebo v nejhorším místní ojetiny).
Pravda je ale opět jiná. Typickým kupcem levné ojetiny z dovozu není člověk, který by si koupil nový vůz. Naopak, pokud by neměl možnost koupit si (ať už místní nebo dovezenou) ojetinu, bude řadu dalších let opatrovat rozpadající se starou škodovku, moskviče nebo wartburga. Když si koupí např. pětiletou ojetinu, může nechat tento skutečný (třeba třicetiletý) vrak sešrotovat a bude jezdit ekologičteji a bezpečněji.
Někdo může namítnout: "Máme dost vlastních ojetin." Nemáme. Auta kvalitativně srovnatelná s tím, co se sem běžně dováží ojetého, se v Česku vyrábějí přibližně 8 let. Prodávané ojetiny pocházejí většinou z firem, kde si vytrpěly své. Proto je na českém trhu s ojetými auty poměrně málo vozů v dobrém stavu, navíc většina nabízených aut má velice chudou výbavu. Naopak ve státech jako je Německo, Francie nebo Belgie je trh plný velice zajímavých ojetin, s málo najetými kilometry, bohatou výbavou, za nízkou cenu.
Iluze, že si někdo místo 5 let staré ojetiny za 100 tisíc (fplný palbě) koupí úplně novou, víc než dvakrát dražší fóbiji fjunijoru (případně některou z pojízdných nákupních tašek za 10 průměrných platů), je obvykle zcela lichá.
Možnost dovážet bez omezení auta z ciziny, a to i třeba auta 8-10 let stará, je důležitá z hlediska inovace českého vozového parku. A pokud se někdo obává případného horšího technického stavu dovezených aut, měl by soustředit své úsilí na stanice technické kontroly. Tam se totiž rozhoduje o tom, co bude po našich silnicích jezdit, a nelze tolerovat stav, kdy "za flašku" projde totálně shnilý wartburg, stejně jako podobně vypadající ojetina z ciziny.
Návštěvníci Prahy mají nezřídka pocit, že se v Praze jezdí velice agresivně, a hlavně nebezpečněji než jinde. Není to tak. Mimořádně hustý provoz sice vede k poněkud jinému stylu ježdění, ale obecně to není nebezpečnější než jinde (to tvrdím jako "venkovan", který jezdí autem do Prahy jen občas).
Sice se v Praze často překračuje nejvyšší dovolená rychlost, parkuje se leckde, ale člověk tam tolik nevídá "dělání dvou pruhů z jednoho" (pardubická specialita), jízdu prostředkem ulice (jihočeská specialita), nepotkává tolik opilých řidičů (jihomoravská specialita) apod. Prostě, každý kraj má svá specifika, odpovídající tomu, jak se v dané oblasti jezdí a žije.
Nedá se tedy říct, že v Praze jsou řidiči větší prasata než jinde. Jsou prostě jen přizpůsobení situaci, která v pražském provozu panuje. Na řidiče odjinud to může působit děsivě, ale když zase Pražák přijede třeba na Moravu, cítí se tam podobně. Je to zkrátka všude podobné a Praha nijak nevybočuje z běžné české řidičské úrovně.
Máme ještě celou řadu podobných mýtů, ale o nich zase někdy jindy. Pro dnešek už to bohatě stačilo.
Tiskni
Sdílej:
Druhé místo je rychlodráha mezi Pardubicema a Hradcem, tam je celkem normální potkat i tři auta vedle sebe jedoucí v protisměru.
Mám sice v profilu Zlín, ale taky jsem najezdil pár desítek tisíc po Brně, když jsem tam pracoval, nikde jsem takový problém neměl.
Ale neeee, misto toho abych mel poradny bezpecny a ekologicky auto budu kluvi nasim panum poslancum jezdit ve smradlavem, rozpadajicim se a nebezpecnem trabosovi.
Ani ne tak kvůli nim, oni ten dovoz neomezují pro vlastní plezír, ale proto, aby vyhověli svým oblíbeným lobbistům… :-(
to, ze diesel ma vyrazne vyssiu efektivitu (mimochodom, uz i obycajny parny stroj s trojitou expanziou - snad som to dobre napisal - ma vyssiu ucinnost ako benzin), to v statistike neuvidis.
Jenom bych se chtěl ohradit proti používání mýtu, že dieslový motor znečišťuje přírodu víc než benzínový.V tuto chvíli to tak jednoznačně je. Naprostá většina prodávaných nafťáků nemá (a ještě dlouho mít nebude) filtr pevných částic, navíc mají pouze primitivní oxidační katalyzátor. Benzinové motory jsou oproti tomu vybaveny plnohodnotným řízeným katalyzátorem, proto mají ve většině sledovaných škodlivin nižší emise než motory naftové. Jediná výhoda vznětových motorů je jejich větší účinnost. Ale v některých jízdních režimech (jízda ustálenou rychlostí) už jim dnes výrazně šlapou na paty benzinové motory s přímým vstřikováním.
On by to ten filtr pevných částic vyřešil, ale proč ho kupovat, když je to většinou za příplatek a ještě se to musí cca co 70-100 tisíc km měnit a výměna příjde hodně přes 10 000,-?
Kdyby pak třeba takové auto dostalo nějakou daňovou úlevu na pořizování těchto "eko" součástek, tak by top mohlo být o něco lepší.
Je to jako např. toyota prius (nebo jak se to jmenuje). Na co takové "eko" auto, když stojí jak luxusní limo a platím 19% DPH za pořízení i ND a kdo ví kolik bude třeba vrazit do údržby? 