Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Už jsem dlouho nedělal žádné rozřazování do škatulek, takže je na čase zase nějaké provést. Tentokrát přicházejí na řadu programátoři.
O programátorech (zde budu toto označení používat v širším smyslu, tedy pro všechny, kdo přímo vyvíjejí programy - bez ohledu na to, jestli píší kód v nějakém jazyce nebo třeba dělají analýzu, návrh, testy atd.) se vypráví hodně věcí. Je potřeba říci, že mnohé jsou buď zcela pravdivé, nebo mají alespoň pravdivé jádro. Pro programování je zkrátka potřeba určitá mentalita, která pak určuje i další chování takových lidí.
Programátoři ale nejsou všichni stejní. Lze vysledovat určité skupiny či proudy, většina se samozřejmě nachází někde mezi nimi nebo i jen částečně v těchto skupinách. V zásadě ale existují následující typy programátorů:
Old school (stará škola)
Takovému programátorovi je typicky 40 a více. Na pohled se pozná podle plnovousu (nebo přinejmenším strniště), často prošedivělého. Nezřídka má brýle, obvykle "lennonky" nebo podobné. Postavy je spíše vyhublé, protože nemívá myšlenky na jídlo. Jeho pohonnými látkami jsou káva a cigarety - proto se všude okolo jeho počítače válí prázdné hrnky (případně i plné, s několik dní starou kávou) a přetékající popelníky.
Programátor old school často se slzou v oku hovoří o starých zlatých časech, případně dřevních dobách. Vzpomíná, jaké to bývalo nádherné, když se psalo v assembleru a když ušetření 5 bajtů paměti bylo důvodem k oslavě. Ani dnes takovému programátorovi nevadí pracovat na pořádně starém stroji a se starými programy. Vystačí si primitivním editorem, jakékoli IDE netřeba.
Většinou pracuje poměrně pomalu, zato produkuje programy s výraznou optimalizací paměťovou i operační, takže jsou velmi rychlé a úsporné. Zato v jeho kódu se vyzná jen on sám. Pokud při práci neví jak dál, poodsune židli a zapálí si cigaretu. Třeba přijde nějaký nápad.
Obrýlený puberťák
Tento druh je naopak typicky z nejmladší věkové skupiny. Často ještě nemá ani občanku. Vousy samozřejmě nemá (a často ani nemá vyhlídku, že by mu někdy narostly), brýlemi však disponuje - obvykle takovými, jaké nosíval Bill Gates v dobách svého vzestupu. Postavou většinou připomíná hamburgery, jimiž se tento typ živí. Cigarety nekouří a místo kávy do sebe lije colu a jiné srovnatelně zdravé kapaliny.
Programátor "obrýlený puberťák" je zvyklý na nejvýkonnější techniku (i když se spokojí se slabšími stroji než jeho vrstevníci-pařani). Počítače starší než půl roku ho nezajímají, taktéž starší software. Pokud nepropadl linuxománii (která přináší nenávist k proprietárnímu softwaru), má počítač plný nelegálního softwaru, například vývojových prostředí v enterprise verzích.
Programuje velmi rychle a absolutně se nestará o paměťovou a operační náročnost. Jeho heslem je "kdyžtak se koupí silnější železo". S kolegou ze staré školy má společné to, že se v jeho kódu nikdo nevyzná. Naopak se liší tím, že rád používá všelijaké (obludně velké a pomalé) frameworky a komplexní řešení. Pokud neví jak dál, zapaří hru nebo projde pornostránky, třeba se dostaví inspirace.
Kalič
Zdá se, že se k programování dostal nejspíš omylem. Vypadá spíš jako zedník, trucker nebo stěhovák - se vším, co k tomu patří. Jeho pohonnými látkami jsou pivo a cigarety. Jeho pracoviště připomíná old school kolegu, ale místo kafáčů se okolo počítače povalují láhve od piva.
Kalič zásadně nic neřeší. Nezajímá ho, jestli je jeho počítač silný nebo slabý. On si chce své odpracovat a vypadnout do hospody. Dělá v jakémkoli programu, prostředí nebo jazyce - záleží na tom, co mu kdo strčí. On jen provede úkol a o další se nestará.
Programuje rychle a nestará se vůbec o nic. Jeho programy jsou extrémně mizerné a bugovité. Vždycky to nějak "domlátí", aby to šlo spustit, ale to je asi tak všechno. Zásadně odmítá jakoukoli odpovědnost, on přece za nic nemůže. Když neví jak dál, otevře dalšího lahváče, zapálí cigaretu, případně se rovnou přesune do hospody. Třeba to někdo mezitím udělá za něj.
Pan dokonalý
Vypadá jako sucharský profesor, může být libovolného věku. Stravuje se většinou zdravě, nekouří a nepije (nebo když už, tak jen kvalitní pití). V některých případech dokonce sportuje. Okolo počítače má vždy vzorně uklizeno a nestrpí, aby mu někdo přerovnával jeho věci.
Obvykle příliš neřeší techniku ani vývojové prostředky. Přizpůsobí se situaci. Spíše ale zůstává u osvědčených řešení a u dobře odladěných hardwarových konfigurací. I on vzpomíná na staré zlaté časy, ale současně rád vypráví, jaké skvělé novinky může používat.
Pan dokonalý si zakládá na důsledné formalizaci vývojového procesu i výsledného produktu. Na všechno má rád směrnice a postupy, důkladně dokumentuje (již tak velmi přehledný) zdrojový kód a pečlivě píše příručky. Co se týká kvality programů, ta bývá vysoká - program je paměťově i operačně efektivní. Naopak naprosto žalostná je rychlost vývoje, pan dokonalý tvoří nepředstavitelně pomalu. Když neví jak dál, hledí z okna nebo jde na procházku do lesa.
Ajtý menedžr
Považuje se za velkého šéfa, přestože řídí přinejlepším jen svůj počítač. Chodí zásadně v kravatě, na všechny se snaží dělat velký dojem (i když si dělá spíš ostudu) a neustále někam telefonuje. Okolo jeho počítače se povalují vizitky, počmárané papírky (většinou s telefonními čísly) a samozřejmě svazek klíčů, kterému dominuje velký klíč od ojetého VW Passat.
Ajtý menedžr nejenže nikdy nikomu nešéfoval, ale také nikdy nic pořádného nenaprogramoval (přestože programování je jeho náplní práce). Zato si již dobře natrénoval, jak se vymlouvat, že to či ono není uděláno. U počítače ho zajímá jen to, aby fungovalo připojení k Internetu, byl nainstalován Skype a ICQ a aby nebylo poznat, co ve skutečnosti dělá.
Když už se ajtý menedžr dostane k nějakému programování, je to děs a hrůza. Většinou si odněkud postahuje nějaké výukové příklady a snaží se je naroubovat na zadání úkolu. Jeho kód je učebnicovou ukázkou použití naivních a neefektivních řešení nejrůznějších problémů. Když neví jak dál, zběsile telefonuje na všechny strany a hledá někoho, kdo by mu poradil nebo to nejlépe za něj celé udělal.
Věřím, že každý, kdo se věnuje programování, se v tomto přehledu aspoň částečně najde. A kdo ne, ať nevěší hlavu - výjimka přece potvrzuje pravidlo.
Tiskni
Sdílej:
*) Vyjmenované typy nemají korespondovat s typy v článku.
A kde je ten zbytek?Někde uprostřed
Někdo prostě dělí lidi na zmrdy, vohnouty a ichtyly, já je dělím například takto (nebo takto atd.).
A teď popíšu sebe.
Je mi dvacet, ale jsem spíš ze starý školy. Teda, ne že bych slzil při vzpomínce na děrný štítky a podobný věcičky, spíš jen nejsem příznivcem těch samoúčelných, ale zato zaručeně nejmodernějších řešení.
Mám brejle, hranatý s černejma obroučkama. Exspolužák je charakterizoval slovy "ty vole, ty sou programátorský".
Dlouho jsem byl vyhublej a mohl jíst cokoli. Od puberty jsem ale začal přibírat (přestal jsem potřebovat tolik energie, a zkuste si přestat se krmit...) a teď nosím v břiše Juniora (čti: circa pět kilo navíc).
Kafe si dám sem-tam a ještě jen kvůli chuti. Povzbudivý účinky na mě nemá. Nekouřim, byl bych línej chodit do trafiky pro cigára, štítil bych se toho puchu a neměl bych na to ani love. Čízburgry mi chutnaj, ale nepříliš často se k nim dostanu. Kolu jsem neměl už dlóuho a ani mi moc nechutná (dříve mi chutnala, nevim proč přestala...).
Po pivu i vínu usínám, takže u počítače moc nepiju (alkohol; zanedbávám ale i nealko
).
Píšu v Geditu, ale chystám se zkusit i IDE -- Emacs.
Vousy mám cca tři nebo čtyři dny v tejdnu, než se oholim.
Oblečenej jsem celkem "normálně" (džíny, tričko), žádnéj hiphoperskej gangster nebo naopak kravaťák.
Moje technika je pět, možná šest let starej počítač (procesor 1,7 GHz, 256 MB RAM), stále se stejnými komponentami a přílušenstvím (jen ta myška čeká na výměnu :'().
Programuju pomalu (obecně píšu pomalu) a v kódu se stopro vyznám. Frameworky nepoužívám, ony ani moc nebyly příležitosti.
Pornografii si prohlížím průběžně. Hry nehraju.
Suchar teda nejsem.
Okolo počítače je uklizíno, jen ten prach tu občas je. Kdyby mi někdo sáhl na moje věci, urazil bych mu hnáty.
Svým způsobem mám rád formality. Dokumentace u každé blbosti, "příručky" taky.
Když nevím, jak dál, jsou dvě možnosti: čtení diskuzí na ABC o tom, kdo je větší pako atp. Čím dál častěji jídlo.
Považuju se za velkýho šéfa.
Dojem se sice snažim dělat, ale ne nějak agresivně. Spíš si jen tak dělam z lidí srandu.
Telefonní spojení jsem naposledy vyvolal někdy v dvoutisícimpátym...
Klíče mám na svazku čtyři. Od baráku, dva od bytu a jeden od kočárkárny (?).
Tak. A zařaďte mě.
Je to spíš obecná charakteristika.
Žádnej perlista.hmm, na toto by si mali posvietiť mythbusters
btw, s emacsom držím palce
. Když si napíšeš program tak se v něm (alespoň pár týdnů) taky vyznáš, ne?
Když si napíšeš program tak se v něm (alespoň pár týdnů) taky vyznáš, ne?
Si asi ještě nepsal v asembleru? Kde není komentář, tam ani smrt nebere
(ale aspoň, že jsi nenapsal vim)
(Mozna az na toho chudaka prvniho pana, to je sice taky zoufale stvoreni, ale ne nutne kvuli tomu, jak dovede programovat
)
charakteristiky jednotlivých typů jsou smíchané (například jsem potkal řadu lidí, kteří by spadali do kategorie Kalič, ale píší zatraceně dobrý kód)Vždyť říkám, že často je to něco mezi.
Kategorizace by rozhodně neměla vynechávat počítačové dívky, ale tady nemůžu pomoci, znám jich jen několik a všechny jsou příliš unikátní, než aby šly zaškatulkovatJsem na tom stejně. Počítačové dívky, které znám, se navíc většinou ani nevěnují přímo programování, dělají spíš věci okolo (dokumentaci, testování, sběr požadavků apod.). I když, vzpomínám na jednu skutečnou programátorku, kterou jsem kdysi potkal na školení. Bylo jí okolo 40, zpočátku se vůbec nezdála (působila spíš jako módní návrhářka), ale velice záhy všechny přítomné doslova zatloukla do země.
len si zabudol dodat ze nema holkuNapř. v Evropě holku nemá nikdo. Jinde to bude podobné.
Megabajty dokonaleho kodu, obrovsky penis, nenavist k Apple, supermeganejdrazsi HW a telefon a hlavne -- modra prostata!
modra prostataTohle mi teď něco připomnělo. A sice případ "Modrý pták". Jeden někdejší kandidát za ODS (majitel jednoho malého obchodu) se totiž vyfotil s nasazeným modrým kondomem a strčil to na amateri.cz. Nevím, co mělo být cílem. Jenže někdo to tam našel a pod názvem "Modrý pták" hodil odkaz do regionálního diskusního fóra. Fotka brzy zmizela, jenže to už ji někdo stihl zkopírovat na imageshack. Když jsem pak do onoho obchodu šel něco koupit, měl jsem co dělat, abych se při pohledu na toho člověka nezhroutil v záchvatu smíchu
.
Tazke patrim zhruba do prvniho typu, i kdyz jeste nejsem tak stary (ale -catnik uz jsem) a derne stiky uz nepamatuju (ja zacinal az u kazet). A obcas nostaligcky zvpominam, jak jsem kdysi davno mohutne optimalizoval texturovaci rutinu (pro ModeX!) tak, ze v nejvnitrejsi smycce byl jen jeden presun, dve scitani a jedno porovnani, zatimco "naivni" implementace by potrebovala dve nasobeni, dve deleni a nekolik scitani. A konstanty jsem ukladal primo do opkodu, aby se pro ne nemuselo zvlast sahat do pameti. A i na 286 to bezelo rychle (ponevac jsem to take na te 286 psal a ladil). A dneska tohle vsechno dela hardware v grafice, vcetne filtrovani a antialisasingu (ja mel jen "point sampling"+mipmapy) ...
BTW: Osobne se stale domnivam, ze kazdy, kdo chce opravdu programovat, by si mel vyskouset programovat v assembleru, i kdyz ho v zivote potrebovat nikdy nebude, uz jen proto, aby vedel, jak pocitace opravdu funguji. Klidne na nejakem virtualnim emulatoru nebo jednocipaku, hlavni je "kontakt se strojem". Stejne jako by mel kazdy automobilista videt rozebrany spalovaci motor, prevodovku a spojku (jeste jsou nekde videt ty modely prevodovek, se kterymi se da i radit?). Programator, co nevi, jak pocitac uvnitr pracuje, je jako doktor, co nikdy nemel anatomii a nikdy nevidel cloveka "zevnitr".
Já se domnívám, že první typ je typický assemblerista. Podle mě je dobré, když dnes člověk kontakt se strojem nemá. A nebo až po několika letech. Protože asm vychovává lidi k tomu, že v rámci ušetření jednoho bajtu v binárce jsou schopni obětovat 2 měsíce práce po večerech - a tento zlozvyk pak trvá několik let se odnaučit, většinou to proběhne v rámci jednoho, či dvou pořádných průšvihů.Nerikam, ze by mel byt assembler prvni jazyk (to by byl stejne spatne jako mit prvnim jazykem stary BASIC), ale mel by byt jednim z jazyku, se kterymi se clovek setka. Tim si urcite "spatne navyky" neziska, ty by ziskal nejspis az rutinim programovanim v nem. Osobne nepamatuju, ze bych nekdy setril jedinym bytem, vetsinou jsem preferoval (a dodnes vetsinu stale preferuju) spis rychlost nad pametovou narocnosti, pokud by te pameti nebylo treba prilis. Jedinou vyjimkou, kdy jsem musel opravu setrit, byl programek, co se mel vejit do bootsektoru (vir to nebyl), ale i tam mi nakonec zbylo asi 130 bytu nepouzitych. A i z jinych jazyku muze clovek ziskat "divne" navyky - ja napr. cpu zavorky i do mist, kde vubec nejsou treba, i kdyz jsem v Lispu od skoly nedelal. BTW: Za mnohem horsi povazuju metodu "kanonem na vrabce", kdy se na nasproto trivialni problem pouzije nejaky olbrimi framework (v nemz i "Hello word!" zabere desitky MB) i kdyz by na stejny problem stacilo napr. par radek skriptu. Toto je jeste horsi nez "setreni jednoho bajtu", protoze zatimco v tom prvnim to odnese dotycny programator (a pripadne jeho firma), na tu druhou doplati vsichni uzivatele. Typicti pachatele podobnych zverstev byvaji typy dva a pet.
pouzije nejaky olbrimi framework (v nemz i "Hello word!" zabere desitky MB) i kdyz by na stejny problem stacilo napr. par radek skriptu.To mě připomnělo toto
.
ja napr. cpu zavorky i do mist, kde vubec nejsou trebaja mam presne opacny problem, ze ich zabudam davat, kde ich treba a docela to zdrzuje
Assembler mě nějakou dobu živil a byl jsem nucen zvládnout asm pro několik procesorů na dost vysoké úrovni. Přesto se za assembleristu nepovažuji.Na dost vysoké nebo dost nízké úrovni?
Články v kategorii humor, bulvár a pohádky bratří Grimmů by měly být nějak zřetelně označeny.Článek je zřetelně označen tím, že je v kategorii Rouhání největší. Tam dávám všechno, co má tento charakter. Upřímně řečeno, nepovažuji za příliš dobrý nápad to se zřetelností označení přehánět.
To se vidí snad jen po maturáku, ne?A takový člověk má většinou rudý obličej, lesklé oči a v lepším případě se opírá o zeď, v horším leze po čtyřech. Maturitní šerpu stihl ztratit už před půlnocí
...na to co si zastrkavaji tricko/kosili do kalhotA co když je venku zima? Já to mixuju podle prostředí.
Pošuk v posádce - osoba, kterou i programátoři považují za poněkud vyšinutou.
Na první pohled může být docela obyčejný, ale rychle vyjdou na povrch prazvláštní zvyky, gesta, pohledy, stravovací návyky, sto a jedna podivnost, která přivádí slabší povahy k šílenství. Bývá uzavřený, často depresivní a/nebo paranoidní, má pestrou paletu podivných reakcí na zdánlivě nevinné podněty. I z profesního hlediska se chová stejně podivně a nevypočitatelně - může excelovat v určitých oborech, ale jeho logika a styl práce jsou natolik podivné, že nikdy nelze úplně odhadnout, co vlastně z jeho práce vzejde; propadne-li depresi, nemusí dlouhou dobu produkovat vůbec nic; propadne-li mánii, vyrobí něco zcela jiného, než se od něj čekalo.
Venkoncem je pošuk v posádce asi tak užitečný jako gumové kladivo. Přesto se však v počítačových firmách vyskytuje. Proč? Zkušený vedoucí oddělení, stejně jako zkušený montér, ví, že v životě občas nastane chvíle, kdy s údivem zjistíte, že opravdu potřebujete 40 cm dlouhé, mírně zahnuté gumové kladívko. Je to prostě obskurní nástroj pro obskurní úkol. Dík podivným zvykům a kritériím dokáží někteří pošukové provádět věci, ze kterých by se kdokoli jiný zbláznil. Někteří jsou obdařeni tak divnou kombinací okrajových talentů, která by se v normální hlavě neudržela. Mnozí jsou obsesivní povahy a dokáží sedět nad úkolem dlouho poté, co ho všichni ostatní vzdali - a tři dny poté najdou řešení. Některý má přesně tak zvrhlou vnitřní logiku, aby dokázal pochopit a ovládat konkrétní stejně zvrhlý software.
Pracoviště pošuka je stejné jako jeho pán: divné. Těžko se definuje, ale najdete na něm cokoli, pravděpodobně bez zjevné souvislosti. Plyšová zvířátka, nepochopitelné nástroje, rozsáhlé sbírky nepíšících propisek setříděných podle barev, nedojedené krabičky sušenek, které zůstanou na místě, dokud samy neodejdou, protože se na ně kdysi podíval psík a pošuk se už nedonutí k tomu, aby je snědl, atd. atp.
Pošukové se paradoxně vyskytují obvykle ve větších firmách. Důvod je zřejmý: chov pošuka je náročná záležitost, kterou si malá firma prostě nemůže dovolit. Proto také bývá pošuk první, kdo letí, pokud firma potřebuje redukovat stavy (obvykle přes odpor místního vedoucího, protože ten jediný si pamatuje, že to gumové kladívko už někdy potřeboval...)
všecky tyhle kategorie plus ty Bluebearovy plus zmíněné Dfensovy se vyskytují i mezi náma manuálně pracujícíma. Samozřejmě po lehké modifikaci vzhledem k charakteru práce.
Na čem pracuju je mi vcelku jedno jen tam musí být linux || bsd && vim && g++OK, beru to tak, že na Linuxu se spokojíš i s Emacsem.
chlastam jako duha (tzn. za posledni tri mesice bych dny, kdy vecer nepadla alespon jedna lahev vina, 10 piv atd. napocital na prstech jedny ruky), kourim jako prase, dvakrat denne si dopravam kvalitni teple stravy (a.k.a. kure na kari s ryzi u cinskeho podniku na rohu)
colu nepiju, kafe si obcas dam, v praci na stole je tzv.zdravej neporadek tzn. par tuzek a navrhy desugnu web aplikaci, porno me neinspiruje ale slouzi jako prostredek pro uvolneni, pac zadna zenska, ktera by chtela nekoho kdo 14 hodin denne pracuje, 5 chlasta a 5 spi (plus minus, vcetne vikendu, kde se otaci koeficient u pracuje a chlasta) proste neexistuje. Tot vse