Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Už dlouho mi nebylo tak šoufl. Popíchnut, jal jsem se provést upgrade firmware, postahoval vše potřebné a odvážně se vydal na tenký led. Doufám že nepopudím mnoho čtenářů prozradím-li rovnou pointu: Navzdory infarktovému stavu má E61 dostala nový firmware, aniž bych přišel o data z telefonu.
Protože chci svůj nový telefon využívat naplno, aniž by bylo ke spolupráci nutné přizvat MS Windows, pídil jsem se po tom, jak pomocí mencoderu konvertovat filmy aby je bylo možno přehrávat na mobilním telefonu. Dnes jsem našel co jsem hledal. A nádavkem ještě fintu jak psát znaky které nejsou přímo na klávesnici.
Před několika dny jsem tady v blogpostu vylil své zoufalství z marného čekání. Takže tenhle zápis píšu jen pro srovnání služby jakou mi poskytlo PPL a jakou Česká pošta.
Nejprve jsem musel krapet vychladnout po na můj vkus až příliš dlouhém čekání - nerad chodím pozdě a nesnáším zpoždění. Docela jsem byl překvapen, jak se mi potí dlaně a rozechvěním klepou ruce. Asi jsem se na ten krám už fakt hodně těšil. Můj starý telefon (Nokia 6310i) mi sloužil téměř 5let bez přestávky, tak to bude přeci jen trochu nezvyk.
nad tím co všechno kdo je schopen považovat za provokaci. Hodil jsem tu do diskuze dotaz za kolik se dnes vykupuje kilo železa, a ta byla administrátory uzamčena s dotazem zda-li to má být provokace? Nemá. I když si kladu nápodobný dotaz. Protože nevidím nic provokativního na potřebě znát orientačně ceny za výkup druhotných surovin, pro kalkulaci vysloužilých PC. Naštěstí jsem krom tuny nic neříkajících informací o tom že se železo vykupuje, našel i stránku s orientačními cenami. Takže se již obejdu i bez pomoci tohoto fora.
Jinak si totiž nedokážu vysvětlit proč žádná ze zásilek posílaných přes PPL nedorazila kdy měla, natož včas. Bohužel některé firmy s nimi mají smluvní vztah a zásilky neposílají přes nikoho jiného. Z mého pohledu cimrmanovsky parafrázováno: "Je to dražší, za to o to horší služba", přitom kamarád, který bydlí o pouhých deset minut pěší chůze dál (ovšem v rámci jiné městské části) s touto službou žádný problém nikdy neměl.
Toto - jak doufám poslední - pojednání by mělo shrnout mé zkušenosti se vzájemnou konverzí lokalizačních souborů
Toto pojednání není věnováno lokalizaci jako takové, ale nástroji který může překladatelům výrazně pomáhat. Pokud jste se někdy setkali se systémem překladatelských pomůcek TRADOS, tak pro vás může být následující aplikace XLIFF editor zajímavou alternativou
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
V předchozím pojednání jsem se pokusil nastínit základní problematiku LOCALES a jejich významu. Nyní bych rád - pokud možno ve stručnosti - popsal první ze dvou nejobvyklejších systémů lokalizace.
Následující blábol mi téměř rok ležel "v šuplíku". Jenže na přetrženou nit se mi navazuje opravdu velmi ztuha. Teprve seriálek co tady začal vycházet, mne nakopnul k tomu abych to nějak dotáhnul. Předem upozorňuji, že to nemá zastoupit dokumentaci na téma lokalizace a cílem je seznámit čtenáře s užitečnými nástroji, které lze při překladech použít. V kontextu s uváděným seriálem jej také doplnit. Chci, stejně jako jeho autor především pomoci těm co by sami rádi přeložili některé GUI či dokumentaci, ale zatím nevěděli jak se to dělá.