Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Už dlouho mi nebylo tak šoufl. Popíchnut, jal jsem se provést upgrade firmware, postahoval vše potřebné a odvážně se vydal na tenký led. Doufám že nepopudím mnoho čtenářů prozradím-li rovnou pointu: Navzdory infarktovému stavu má E61 dostala nový firmware, aniž bych přišel o data z telefonu.
Protože chci svůj nový telefon využívat naplno, aniž by bylo ke spolupráci nutné přizvat MS Windows, pídil jsem se po tom, jak pomocí mencoderu konvertovat filmy aby je bylo možno přehrávat na mobilním telefonu. Dnes jsem našel co jsem hledal. A nádavkem ještě fintu jak psát znaky které nejsou přímo na klávesnici.
Před několika dny jsem tady v blogpostu vylil své zoufalství z marného čekání. Takže tenhle zápis píšu jen pro srovnání služby jakou mi poskytlo PPL a jakou Česká pošta.
Nejprve jsem musel krapet vychladnout po na můj vkus až příliš dlouhém čekání - nerad chodím pozdě a nesnáším zpoždění. Docela jsem byl překvapen, jak se mi potí dlaně a rozechvěním klepou ruce. Asi jsem se na ten krám už fakt hodně těšil. Můj starý telefon (Nokia 6310i) mi sloužil téměř 5let bez přestávky, tak to bude přeci jen trochu nezvyk.
nad tím co všechno kdo je schopen považovat za provokaci. Hodil jsem tu do diskuze dotaz za kolik se dnes vykupuje kilo železa, a ta byla administrátory uzamčena s dotazem zda-li to má být provokace? Nemá. I když si kladu nápodobný dotaz. Protože nevidím nic provokativního na potřebě znát orientačně ceny za výkup druhotných surovin, pro kalkulaci vysloužilých PC. Naštěstí jsem krom tuny nic neříkajících informací o tom že se železo vykupuje, našel i stránku s orientačními cenami. Takže se již obejdu i bez pomoci tohoto fora.
Jinak si totiž nedokážu vysvětlit proč žádná ze zásilek posílaných přes PPL nedorazila kdy měla, natož včas. Bohužel některé firmy s nimi mají smluvní vztah a zásilky neposílají přes nikoho jiného. Z mého pohledu cimrmanovsky parafrázováno: "Je to dražší, za to o to horší služba", přitom kamarád, který bydlí o pouhých deset minut pěší chůze dál (ovšem v rámci jiné městské části) s touto službou žádný problém nikdy neměl.
Toto - jak doufám poslední - pojednání by mělo shrnout mé zkušenosti se vzájemnou konverzí lokalizačních souborů
Toto pojednání není věnováno lokalizaci jako takové, ale nástroji který může překladatelům výrazně pomáhat. Pokud jste se někdy setkali se systémem překladatelských pomůcek TRADOS, tak pro vás může být následující aplikace XLIFF editor zajímavou alternativou
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
V předchozím pojednání jsem se pokusil nastínit základní problematiku LOCALES a jejich významu. Nyní bych rád - pokud možno ve stručnosti - popsal první ze dvou nejobvyklejších systémů lokalizace.
Následující blábol mi téměř rok ležel "v šuplíku". Jenže na přetrženou nit se mi navazuje opravdu velmi ztuha. Teprve seriálek co tady začal vycházet, mne nakopnul k tomu abych to nějak dotáhnul. Předem upozorňuji, že to nemá zastoupit dokumentaci na téma lokalizace a cílem je seznámit čtenáře s užitečnými nástroji, které lze při překladech použít. V kontextu s uváděným seriálem jej také doplnit. Chci, stejně jako jeho autor především pomoci těm co by sami rádi přeložili některé GUI či dokumentaci, ale zatím nevěděli jak se to dělá.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz