Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Testování proběhlo na 64bitovém Arch Linuxu tak, že jsem vždy prohlížeč spustil, pak jsem se podíval na iGoogle, Gmail, internetové bankovnictví, openstreetmap.cz a několik desítek minut jsem se pohyboval především po Wikipedii, AbcLinuxu.cz a několika náročnějších webech (např. Engadget, MobilMania). S vypnutým Flashem. Zabranou paměť jsem kontroloval po spuštění; po chvíli používání a s načtenými několika weby v kartách to bylo obvykle o zhruba 80 MB víc, ale na této hladině se pak už zabraná paměť držela.
Arora je ve verzi 0.10 vcelku vyspělý prohlížeč. Používá WebKit a Qt4, vůbec ovšem nezávisí na knihovnách KDE. Podporuje prohlížení v kartách, v základní výbavě má užitečné funkce jako blokování reklam (AdBlock) nebo načítání Flashe pouze na požádání (ClickToFlash). Pamatuje si uložená hesla. Uživatelská data jde snadno jednorázově mazat. Nechybí ani mód pro soukromé prohlížení (bez ukládání historie, cache atd.). Více v recenzi Arora 0.10 (další odlehčený prohlížeč s WebKitem).
Uživatelské rozhraní je velice svižné, horší je to s paměťovými nároky, téměř 70 MB po spuštění. Na stabilitu si téměř nejde stěžovat. Arora mi spadla jen občas při zavírání jiné než aktivní karty, pokud v ní byla načtená stránka plná AJAXu, např. Gmail. Jinak stránky se většinou načítají korektně a rychle, ani s náročnějšími weby nejsou vesměs potíže.
Epiphany je webový prohlížeč prostředí GNOME. Závisí tedy na jeho knihovnách a využívá jich, např. správce hesel. Díky WebKitu opět není problém s načítáním a vykreslováním stránek. Se stabilitou jsem potíže nezaznamenal. Příjemně překvapí paměťové nároky, totiž 10 MB po spuštění a načtení vyhledávací stránky Google. Reakce uživatelského rozhraní jsou téměř okamžité.
Kdovíjaké funkce u Epiphany nehledejte. Karty, záložky nebo třeba blokování vyskakovacích oken jsou dnes samozřejmost a moc více toho není. Je to totiž řešeno přes rozšíření, díky nimž může přibýt třeba blokování reklamy nebo GreaseMonkey. Ale tenhle prohlížeč je hlavně malý, rychlý, stabilní a ke všemu se pěkně integruje do GNOME.
Kazehakase je docela nezvyklý úkaz. Není nijak zvlášť rozšířený a přitom je vcelku nabitý funkcemi. Možná je háček v tom, že se občas chová velice podivně (nereaguje na aktivace vstupních polí a vyvolávání nabídek, odkazy v nové kartě neotevírá nebo otevírá v přílišném množství) a občas ne. Standardně staví na XulRunneru a Gecku, ale dokáže používat i jiná vykreslovací jádra. Každá stránka může běžet ve vlastním procesu, prohlížeč samotný zabírá do pěti megabajtů.
Co se funkcí týče, záleží ve kterém režimu je uživatelské rozhraní. V závislosti na tom, zda se označíte za začátečníka, pokročilého, nebo experta, se (ne)zobrazí některá tlačítka, položky v nabídkách a v nastavení. Kazehakase obsahuje RSS čtečku, podporuje správu sezení, propracovanou manipulaci s kartami, gesta myši a uživatelem definované klávesové zkratky.
Midori je skutečně lehká váha. Je ďábelsky rychlý, po spuštění zabere hezkých deset megabajtů a spousta webových stránek si myslí, že jde o prohlížeč na mobilním telefonu – třeba Gmail se rovnou načte v jednoduchém HTML rozhraní, do internetového bankovnictví (ČSOB) se vůbec nejde přihlásit nebo IDOS se načte ve staré „slepecké“ verzi. No a tu a tam spadne, ale v současné verzi 0.2.6 už to není zdaleka tak často jako dříve.
Díky rozšířením nechybí vedle běžných funkcí ani blokování reklamy, gesta myši nebo třeba RSS čtečka. Příjemná funkce, kterou jsem našel jinak jen v Opeře, je zobrazení skupiny ikonek na panel, s jejichž pomocí jde rychle zapínat/vypínat načítání obrázků, Javascriptu a zásuvných modulů (Flash) – při připojení přes GPRS se to velice hodí. Jiná funkce v podstatě okopírovaná z Opery je matice oblíbených stránek v nově otevřené kartě – pro rychlý přístup. I ukládání hodnot vyplněných ve formulářích je realizováno přes rozšíření… a ukládání hesel zcela chybí.
Rekonq je velice mladý prohlížeč integrující se do KDE4. Oproti Konqueroru je výrazně odlehčený a používá WebKit. Na první pohled kopíruje Chromium – nemá obvyklou hlavní nabídku, nýbrž pouze rozbalovací tlačítko vedle adresního řádku. Postrádá také stavový řádek, resp. jeho kompaktní podoba se objevuje v levém spodním rohu po najetí na odkaz. Po spuštění se zobrazuje rozcestník jako v Opeře (SpeedDial) a přes karty v rámci této „uvítací“ stránky jde zobrazit i historii, přehled zavřených karet nebo záložky. Z dalších funkcí nechybí blokování reklamy, soukromé prohlížení nebo vyhledávání přes „webové zkratky“ (známé z Konqueroru a Opery) – jde tedy vyhledávat pomocí vybraných služeb předřazením několika znaků před hledaný text v adresním řádku, např. wa vyhledává na Wolfram Alpha, wp na Wikipedii či gg na Google.
Se stabilitou jsem potíže neměl, rychlost byla příjemná, spotřeba paměti také (11,4 MB po spuštění). Vykreslování stránek je stejné jako v Aroře, vždyť oba prohlížeče používají stejnou komponentu Qt. Při použití v prostředí KDE si Rekonq sám načte záložky a cookies z Konqueroru.
Pokud se vám zdá Firefox nebo jiný „velký“ prohlížeč těžkopádný, můžete zkusit některý z výše zmíněných. Pokud člověk není závislý na nějakém rozšíření nebo na webu optimalizovaném pro některý z nejrozšířenějších prohlížečů, lehkotonážní náhrada obvykle poslouží a třeba i překvapí. Mě takto velice příjemně překvapil Rekonq a také Midori se už dostává do docela použitelného stavu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže, jestli to dobře chápu, až v poslední době tyto prohlížeče začínají být vůbec použitelné.
Několik let používám Operu a u té bych, jestli mě paměť neklame, pády spočítal na prstech jedné ruky. (To už jsem se snad častěji přehmátnul a zmáčknul Ctrl-Q.) Věřím, že i u Firefoxu nebo Chrome bych měl podobnou zkušenost. A zrovna to Chrome je dost lightweight.
pády spočítal na prstech jedné rukyTakže 2^5-1 = 31? Firefox mi už taky nepadá, ale strašně bobtná, takže ho musím občas restartovat. A Flashem to není, ten skoro nepoužívám.
Já mám na PDA bohužel MSIE 5.5, heč! O jaký systém jinak jde? Bo Android a tak maj' to svoje, Ubuntu používá v zásadě Firefox, Maemo upravený Firefox a MeeGo zatím není, ale bude mít Chromium.
MID zariadeniach
LOL
Dále třeba hv3, dillo...
. Jinak bych jej rád používal místo Firefoxu.
U Midori se asi zbláznili, nebo spíše je někdo podplatil, protože nasadili místo vyhledávání, které zajišťoval Google, od nové verze má zajišťovat Yahoo (viz Git). Jinak občas padá i bez Flashe, a se zapnutou volbou ukládání údajů formuláře nefunguje přihlašování do standardního rozhranní Gmailu. Nenačte se, a musíte se přepnout do HTML rozhraní, které navíc v Midori nefunguje správně (nejde do některých políček nic zadávat).