Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Testování proběhlo na 64bitovém Arch Linuxu tak, že jsem vždy prohlížeč spustil, pak jsem se podíval na iGoogle, Gmail, internetové bankovnictví, openstreetmap.cz a několik desítek minut jsem se pohyboval především po Wikipedii, AbcLinuxu.cz a několika náročnějších webech (např. Engadget, MobilMania). S vypnutým Flashem. Zabranou paměť jsem kontroloval po spuštění; po chvíli používání a s načtenými několika weby v kartách to bylo obvykle o zhruba 80 MB víc, ale na této hladině se pak už zabraná paměť držela.
Arora je ve verzi 0.10 vcelku vyspělý prohlížeč. Používá WebKit a Qt4, vůbec ovšem nezávisí na knihovnách KDE. Podporuje prohlížení v kartách, v základní výbavě má užitečné funkce jako blokování reklam (AdBlock) nebo načítání Flashe pouze na požádání (ClickToFlash). Pamatuje si uložená hesla. Uživatelská data jde snadno jednorázově mazat. Nechybí ani mód pro soukromé prohlížení (bez ukládání historie, cache atd.). Více v recenzi Arora 0.10 (další odlehčený prohlížeč s WebKitem).
Uživatelské rozhraní je velice svižné, horší je to s paměťovými nároky, téměř 70 MB po spuštění. Na stabilitu si téměř nejde stěžovat. Arora mi spadla jen občas při zavírání jiné než aktivní karty, pokud v ní byla načtená stránka plná AJAXu, např. Gmail. Jinak stránky se většinou načítají korektně a rychle, ani s náročnějšími weby nejsou vesměs potíže.
Epiphany je webový prohlížeč prostředí GNOME. Závisí tedy na jeho knihovnách a využívá jich, např. správce hesel. Díky WebKitu opět není problém s načítáním a vykreslováním stránek. Se stabilitou jsem potíže nezaznamenal. Příjemně překvapí paměťové nároky, totiž 10 MB po spuštění a načtení vyhledávací stránky Google. Reakce uživatelského rozhraní jsou téměř okamžité.
Kdovíjaké funkce u Epiphany nehledejte. Karty, záložky nebo třeba blokování vyskakovacích oken jsou dnes samozřejmost a moc více toho není. Je to totiž řešeno přes rozšíření, díky nimž může přibýt třeba blokování reklamy nebo GreaseMonkey. Ale tenhle prohlížeč je hlavně malý, rychlý, stabilní a ke všemu se pěkně integruje do GNOME.
Kazehakase je docela nezvyklý úkaz. Není nijak zvlášť rozšířený a přitom je vcelku nabitý funkcemi. Možná je háček v tom, že se občas chová velice podivně (nereaguje na aktivace vstupních polí a vyvolávání nabídek, odkazy v nové kartě neotevírá nebo otevírá v přílišném množství) a občas ne. Standardně staví na XulRunneru a Gecku, ale dokáže používat i jiná vykreslovací jádra. Každá stránka může běžet ve vlastním procesu, prohlížeč samotný zabírá do pěti megabajtů.
Co se funkcí týče, záleží ve kterém režimu je uživatelské rozhraní. V závislosti na tom, zda se označíte za začátečníka, pokročilého, nebo experta, se (ne)zobrazí některá tlačítka, položky v nabídkách a v nastavení. Kazehakase obsahuje RSS čtečku, podporuje správu sezení, propracovanou manipulaci s kartami, gesta myši a uživatelem definované klávesové zkratky.
Midori je skutečně lehká váha. Je ďábelsky rychlý, po spuštění zabere hezkých deset megabajtů a spousta webových stránek si myslí, že jde o prohlížeč na mobilním telefonu – třeba Gmail se rovnou načte v jednoduchém HTML rozhraní, do internetového bankovnictví (ČSOB) se vůbec nejde přihlásit nebo IDOS se načte ve staré „slepecké“ verzi. No a tu a tam spadne, ale v současné verzi 0.2.6 už to není zdaleka tak často jako dříve.
Díky rozšířením nechybí vedle běžných funkcí ani blokování reklamy, gesta myši nebo třeba RSS čtečka. Příjemná funkce, kterou jsem našel jinak jen v Opeře, je zobrazení skupiny ikonek na panel, s jejichž pomocí jde rychle zapínat/vypínat načítání obrázků, Javascriptu a zásuvných modulů (Flash) – při připojení přes GPRS se to velice hodí. Jiná funkce v podstatě okopírovaná z Opery je matice oblíbených stránek v nově otevřené kartě – pro rychlý přístup. I ukládání hodnot vyplněných ve formulářích je realizováno přes rozšíření… a ukládání hesel zcela chybí.
Rekonq je velice mladý prohlížeč integrující se do KDE4. Oproti Konqueroru je výrazně odlehčený a používá WebKit. Na první pohled kopíruje Chromium – nemá obvyklou hlavní nabídku, nýbrž pouze rozbalovací tlačítko vedle adresního řádku. Postrádá také stavový řádek, resp. jeho kompaktní podoba se objevuje v levém spodním rohu po najetí na odkaz. Po spuštění se zobrazuje rozcestník jako v Opeře (SpeedDial) a přes karty v rámci této „uvítací“ stránky jde zobrazit i historii, přehled zavřených karet nebo záložky. Z dalších funkcí nechybí blokování reklamy, soukromé prohlížení nebo vyhledávání přes „webové zkratky“ (známé z Konqueroru a Opery) – jde tedy vyhledávat pomocí vybraných služeb předřazením několika znaků před hledaný text v adresním řádku, např. wa vyhledává na Wolfram Alpha, wp na Wikipedii či gg na Google.
Se stabilitou jsem potíže neměl, rychlost byla příjemná, spotřeba paměti také (11,4 MB po spuštění). Vykreslování stránek je stejné jako v Aroře, vždyť oba prohlížeče používají stejnou komponentu Qt. Při použití v prostředí KDE si Rekonq sám načte záložky a cookies z Konqueroru.
Pokud se vám zdá Firefox nebo jiný „velký“ prohlížeč těžkopádný, můžete zkusit některý z výše zmíněných. Pokud člověk není závislý na nějakém rozšíření nebo na webu optimalizovaném pro některý z nejrozšířenějších prohlížečů, lehkotonážní náhrada obvykle poslouží a třeba i překvapí. Mě takto velice příjemně překvapil Rekonq a také Midori se už dostává do docela použitelného stavu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže, jestli to dobře chápu, až v poslední době tyto prohlížeče začínají být vůbec použitelné.
Několik let používám Operu a u té bych, jestli mě paměť neklame, pády spočítal na prstech jedné ruky. (To už jsem se snad častěji přehmátnul a zmáčknul Ctrl-Q.) Věřím, že i u Firefoxu nebo Chrome bych měl podobnou zkušenost. A zrovna to Chrome je dost lightweight.
pády spočítal na prstech jedné rukyTakže 2^5-1 = 31? Firefox mi už taky nepadá, ale strašně bobtná, takže ho musím občas restartovat. A Flashem to není, ten skoro nepoužívám.
Já mám na PDA bohužel MSIE 5.5, heč! O jaký systém jinak jde? Bo Android a tak maj' to svoje, Ubuntu používá v zásadě Firefox, Maemo upravený Firefox a MeeGo zatím není, ale bude mít Chromium.
MID zariadeniach
LOL