Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Testování proběhlo na 64bitovém Arch Linuxu tak, že jsem vždy prohlížeč spustil, pak jsem se podíval na iGoogle, Gmail, internetové bankovnictví, openstreetmap.cz a několik desítek minut jsem se pohyboval především po Wikipedii, AbcLinuxu.cz a několika náročnějších webech (např. Engadget, MobilMania). S vypnutým Flashem. Zabranou paměť jsem kontroloval po spuštění; po chvíli používání a s načtenými několika weby v kartách to bylo obvykle o zhruba 80 MB víc, ale na této hladině se pak už zabraná paměť držela.
Arora je ve verzi 0.10 vcelku vyspělý prohlížeč. Používá WebKit a Qt4, vůbec ovšem nezávisí na knihovnách KDE. Podporuje prohlížení v kartách, v základní výbavě má užitečné funkce jako blokování reklam (AdBlock) nebo načítání Flashe pouze na požádání (ClickToFlash). Pamatuje si uložená hesla. Uživatelská data jde snadno jednorázově mazat. Nechybí ani mód pro soukromé prohlížení (bez ukládání historie, cache atd.). Více v recenzi Arora 0.10 (další odlehčený prohlížeč s WebKitem).
Uživatelské rozhraní je velice svižné, horší je to s paměťovými nároky, téměř 70 MB po spuštění. Na stabilitu si téměř nejde stěžovat. Arora mi spadla jen občas při zavírání jiné než aktivní karty, pokud v ní byla načtená stránka plná AJAXu, např. Gmail. Jinak stránky se většinou načítají korektně a rychle, ani s náročnějšími weby nejsou vesměs potíže.
Epiphany je webový prohlížeč prostředí GNOME. Závisí tedy na jeho knihovnách a využívá jich, např. správce hesel. Díky WebKitu opět není problém s načítáním a vykreslováním stránek. Se stabilitou jsem potíže nezaznamenal. Příjemně překvapí paměťové nároky, totiž 10 MB po spuštění a načtení vyhledávací stránky Google. Reakce uživatelského rozhraní jsou téměř okamžité.
Kdovíjaké funkce u Epiphany nehledejte. Karty, záložky nebo třeba blokování vyskakovacích oken jsou dnes samozřejmost a moc více toho není. Je to totiž řešeno přes rozšíření, díky nimž může přibýt třeba blokování reklamy nebo GreaseMonkey. Ale tenhle prohlížeč je hlavně malý, rychlý, stabilní a ke všemu se pěkně integruje do GNOME.
Kazehakase je docela nezvyklý úkaz. Není nijak zvlášť rozšířený a přitom je vcelku nabitý funkcemi. Možná je háček v tom, že se občas chová velice podivně (nereaguje na aktivace vstupních polí a vyvolávání nabídek, odkazy v nové kartě neotevírá nebo otevírá v přílišném množství) a občas ne. Standardně staví na XulRunneru a Gecku, ale dokáže používat i jiná vykreslovací jádra. Každá stránka může běžet ve vlastním procesu, prohlížeč samotný zabírá do pěti megabajtů.
Co se funkcí týče, záleží ve kterém režimu je uživatelské rozhraní. V závislosti na tom, zda se označíte za začátečníka, pokročilého, nebo experta, se (ne)zobrazí některá tlačítka, položky v nabídkách a v nastavení. Kazehakase obsahuje RSS čtečku, podporuje správu sezení, propracovanou manipulaci s kartami, gesta myši a uživatelem definované klávesové zkratky.
Midori je skutečně lehká váha. Je ďábelsky rychlý, po spuštění zabere hezkých deset megabajtů a spousta webových stránek si myslí, že jde o prohlížeč na mobilním telefonu – třeba Gmail se rovnou načte v jednoduchém HTML rozhraní, do internetového bankovnictví (ČSOB) se vůbec nejde přihlásit nebo IDOS se načte ve staré „slepecké“ verzi. No a tu a tam spadne, ale v současné verzi 0.2.6 už to není zdaleka tak často jako dříve.
Díky rozšířením nechybí vedle běžných funkcí ani blokování reklamy, gesta myši nebo třeba RSS čtečka. Příjemná funkce, kterou jsem našel jinak jen v Opeře, je zobrazení skupiny ikonek na panel, s jejichž pomocí jde rychle zapínat/vypínat načítání obrázků, Javascriptu a zásuvných modulů (Flash) – při připojení přes GPRS se to velice hodí. Jiná funkce v podstatě okopírovaná z Opery je matice oblíbených stránek v nově otevřené kartě – pro rychlý přístup. I ukládání hodnot vyplněných ve formulářích je realizováno přes rozšíření… a ukládání hesel zcela chybí.
Rekonq je velice mladý prohlížeč integrující se do KDE4. Oproti Konqueroru je výrazně odlehčený a používá WebKit. Na první pohled kopíruje Chromium – nemá obvyklou hlavní nabídku, nýbrž pouze rozbalovací tlačítko vedle adresního řádku. Postrádá také stavový řádek, resp. jeho kompaktní podoba se objevuje v levém spodním rohu po najetí na odkaz. Po spuštění se zobrazuje rozcestník jako v Opeře (SpeedDial) a přes karty v rámci této „uvítací“ stránky jde zobrazit i historii, přehled zavřených karet nebo záložky. Z dalších funkcí nechybí blokování reklamy, soukromé prohlížení nebo vyhledávání přes „webové zkratky“ (známé z Konqueroru a Opery) – jde tedy vyhledávat pomocí vybraných služeb předřazením několika znaků před hledaný text v adresním řádku, např. wa vyhledává na Wolfram Alpha, wp na Wikipedii či gg na Google.
Se stabilitou jsem potíže neměl, rychlost byla příjemná, spotřeba paměti také (11,4 MB po spuštění). Vykreslování stránek je stejné jako v Aroře, vždyť oba prohlížeče používají stejnou komponentu Qt. Při použití v prostředí KDE si Rekonq sám načte záložky a cookies z Konqueroru.
Pokud se vám zdá Firefox nebo jiný „velký“ prohlížeč těžkopádný, můžete zkusit některý z výše zmíněných. Pokud člověk není závislý na nějakém rozšíření nebo na webu optimalizovaném pro některý z nejrozšířenějších prohlížečů, lehkotonážní náhrada obvykle poslouží a třeba i překvapí. Mě takto velice příjemně překvapil Rekonq a také Midori se už dostává do docela použitelného stavu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže, jestli to dobře chápu, až v poslední době tyto prohlížeče začínají být vůbec použitelné.
Několik let používám Operu a u té bych, jestli mě paměť neklame, pády spočítal na prstech jedné ruky. (To už jsem se snad častěji přehmátnul a zmáčknul Ctrl-Q.) Věřím, že i u Firefoxu nebo Chrome bych měl podobnou zkušenost. A zrovna to Chrome je dost lightweight.
pády spočítal na prstech jedné rukyTakže 2^5-1 = 31? Firefox mi už taky nepadá, ale strašně bobtná, takže ho musím občas restartovat. A Flashem to není, ten skoro nepoužívám.
Já mám na PDA bohužel MSIE 5.5, heč! O jaký systém jinak jde? Bo Android a tak maj' to svoje, Ubuntu používá v zásadě Firefox, Maemo upravený Firefox a MeeGo zatím není, ale bude mít Chromium.
MID zariadeniach
LOL