WebKit: Vzestup open-source webového rychlíka

5. 6. 2009 | David Kolibáč | Recenze | 6105×

WebKit je knihovna určená k vykreslování webových stránek. Používá se v celé řadě nejen webových prohlížečů, ale například i e-mailových klientů, a to především na platformě Mac OS X. V poslední době se objevují prohlížeče, které využívají WebKit, jako houby po dešti.

Špetka historie

WebKit vznikl v roce 2002 (uveřejněn byl v roce 2003) jako fork KHTML a KJS (HTML a javascriptové enginy vyvíjené v rámci projektu KDE pro prohlížeč Konqueror a další komponenty desktopu), respektive posléze WebCore a JavaScriptCore. Jelikož vývojáři firmy Apple prováděli ve WebKitu množství sice užitečných, ale špatně dokumentovaných změn, backportování novinek do KHTML bylo problématické. Navíc bylo nutné podepsat NDA pro přístup ke zdrojovým kódům WebKitu mimo WebCore a JavaScriptCore (tyto dvě komponenty byly díky původu v KHTML, respektive KJS open-source).

Až v roce 2005 byl uvolněn přístup do CVS a Bugzilly celého WebKitu. Pak se v rámci KDE začalo uvažovat o nahrazení KHTML WebKitem, respektive o sjednocení kódu projektů, k čemuž de facto v roce 2007 po úplném otevření WebKitu došlo. Ne všichni však byli úplně spokojeni. WebKit je součástí Qt od verze 4.4, v důsledku toho se WebKit (od verze KDE 4.3) dá používat i v Konqueroru.

Před rokem byl JavaScriptCore nahrazen překladačem do nativního kódu nazvaným SquirrelFish. Díky tomu došlo k radikálnímu zrychlení práce s JavaScriptem a byl odstartován do extrémů vyhnaný souboj v této disciplíně. WebKit také jako první prošel testem Acid3. A když už jsme u těch testů… z dílen Apple pochází populární benchmark SunSpider, původně určený pro testování právě WebKitu.

WebKit dnes

Hlavními součástmi WebKitu jsou WebCore, starající se o DOM a vykreslování HTML a SVG, a SquirrelFish Extreme, interpreter JavaScriptu, respektive překladač JavaScriptu do strojového kódu.

Podporována je celá řada standardů, včetně části HTML 5, CSS 3, a dále SVG nebo třeba XSLT.

V současné době je WebKit šířen pod licencí typu BSD a GNU LGPL.

A kde jej najdeme? V knihovnách Qt i GTK+, leckde na Mac OS X (především v prohlížeči Safari), ve webových prohlížečích Google Chrome, Arora, Midori, Kazehakase, … Na WebKit přechází lehkotonážní prohlížeč Epiphany, lze jej používat i v Konqueroru v KDE 4 místo KHTML. WebKit se usadil i v mobilních zařízeních od Apple, se Symbianem S60 nebo Google Androidem a očekává se jeho nasazení v rámci WebOS od Palmu.

QtWebKit prohlížeč podomácku	KHTML i Webkit v KDE 4.3	Arora
Chromium	Midori	Android na T-Mobile G1
Chromium (Mac)	Safari 3	Safari 4

Používanost

WebKit byl dlouho používán v podstatě jen v Safari a to bylo dlouho dostupné jen na Mac OS X, jeho podíl mezi používanými prohlížeči tedy kopíroval používanost Mac OS X. Ta u nás nebyla a stále není zrovna vysoká. Průlom přišel až s portováním Safari na MS Windows, uvolněním WebKitu a především s vypuštěním Google Chrome na podzim loňského roku.

Podle NetApplications je v současné době podíl prohlížečů používajících WebKit stabilně téměř deset procent, to je podíl oproti jádru Gecko poloviční až třetinový, ale přece jen nezanedbatelný.

Závěr

WebKit se objevuje v celé řadě malých webových prohlížečů, které si nacházejí své uživatele, rozšiřuje se také v oblasti mobilních zařízení. A především nemůžeme opomíjet Chromium, Safari nebo Konqueror, takže se do budoucna nepochybně vyplatí počítat s WebKitem při tvorbě webových stránek. Naštěstí se WebKit nestaví ke standardům zády a v jejich implementaci nezaostává; také díky vysoké rychlosti načítání a vykreslování stránek a díky výkonnému interpretu JavaScriptu jde z uživatelského hlediska o velmi dobrou volbu.

V posledních několika týdnech jsem používal vedle betaverze Firefoxu 3.5 ještě prohlížeče založené na WebKitu – Midori, Kazehakase a Chromium. Pokud pominu skutečnost, že jsem měl potíže se stabilitou prohlížečů (vývojové verze), musím uznat, že jsem byl velice spokojen: Stránky se zobrazovaly velice rychle (subjektivně rychleji než ve Firefoxu) a neměl jsem nejmenší potíže se správností jejich vykreslování a funkčností.

       

Komentáře

[Jan Kundrát (jkt)]

Pak se v rámci KDE začalo uvažovat o nahrazení KHTML WebKitem, respektive o sjednocení projektů, k čemuž de facto v roce 2007 po úplném otevření WebKitu došlo.

Ale to vubec neni pravda, KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty, viz napr. nejaky ten blogisek na PlanetKDE ([1], [2], [3],...)

[ʚĭɞ 🍉]

...KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty...

To je pravda, nicméně tehdy došlo ke sjednocení vychytávek z obou do WebKitu.

BTW ten druhý odkaz nefunguje...

[Robert Krátký]

Upravil jsem text článku, aby to bylo jednoznačné.

[Honza]

 Webkit je taky na Nokia tabletech v Maemu mozny, viz. http://www.palmlinux.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=35 a dle meho soudu je take lepsi.

[ʚĭɞ 🍉]

To nevypadá špatně!

[mmmmario]

 WebKit a MathML tak to mě rozesmálo. Napište do Gůglu třeba "mathml test page" a zírejte, pak zírejte třeba ve firefoxu a řekněte mi 10 rozdílů.

[Petr Tomeš]

Kolibáč zjevně často rád píše o věcech, kterým vůbec nerozumí. WebKit MathML vůbec nepodporuje, píše se to dokonce přímo na jejich oficiálním webu.

[Grunt]

Můžu otázku?

[Petr Tomeš]

Ne.

[Grunt]

Stejně se zeptám: Si za to placen a nebo to děláš zcela dobrovolně a ve svém volném čase?

[moo]

viedla ho k tomu vychova od narodenia. nemusi predsa byt plateny za to, co robi zo srdca velmi rad :))

[Petr Tomeš]

Ty od srdce velmi rád píšeš krávoviny.

[Petr Tomeš]

 Jak se chová Kolibáč ke mně, tak se chovám já k němu. Nevidím na tom nic nepochopitelného.

[Grunt]

Aha, takže navážení se do prohlížečů jiných než je Firefox(i když jsou stejně dostupné a otevřené či dokonce používají stejné vykreslovací jádro) a vykreslovacích jader, které nepoužívá Firefox a urážení se pokud se i kapánek propagují je pomsta Kolibáčovi? Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.

[ʚĭɞ 🍉]

Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.

Dělal jsem si z něj (pro někoho celkem nepěkným způsobem) srandu v jisté diskuzi o homosexuálech.

[belisarivs]

Kde?

[Petr Tomeš]

Ty případy, které píšeš, spolu vůbec nesouvisí v této souvislosti. To píšu zcela jasně. Mě vadilo přílišné informování, jakkoliv chápu argumenty protistrany, svůj názor jsem vyjádřil v diskusi a to je asi tak všechno. Někomu trochu vadila zprávička, někomu jinému komentář v diskusi. Myslím, že to druhé nemusí vadit vůbec.

[Grunt]

[Grunt]

No dobře, už toho radši nechám.

[belisarivs]

Don't feed da trollz.

[petris_]

Bacha, ze v gecku (minimalne v 2009050519) je bug, kdy neni napriklad odmocnina spravne "natahnuta", takze nemusi byt jasne, co vsechno je pod ni.

[ʚĭɞ 🍉]

Mea culpa...

[Robert Krátký]

Odstranil jsem z článku zmínku o MathML.

[Marek Bernát]

Webkit vyzerá dobre navonok, ale videli ste jeho zdrojáky? To je jeden neskutočný humus. Všetka česť ľuďom, ktorí sa v ňom vyznajú a pracujú na ňom.

[Grunt]

Musím se přidat. 200MB binárních ladících symbolů a šedesátý pátý stack frame…buď je to neskutečně geniální, neskutečná prasárna a nebo je to neskutečný hack(což bych řekl, že je nejpravděpodobnější). A Chromium a 10GB volného místa aby se vůbec přeložil na tom nebude lépe.

[Ivan]

Webkit neznam, ale pred dvema lety jsem nelal neco v XULu(XPCOMu, CHROME). A taky nic moc. Pokud muzu shrnout jak je to napsany tak:

- slaba/zadna typova kontrola. void ** je nejcasteji pouzivany datovy typ

- 6 ruznych trid po stringy mezi kterymy nejde castovat

- prisernej threading model, ruzny metody smeji/nesmeji vykonavat operace v zavislosti na tom, ze ktereho vlakna jsou volany

- coding style z roku 1990. Vetsina vlastnosti C++ je zakazana pouzivat, prevazne kvuli chybam v kompilatorech ktere uz dneska neexistuji(nejen ty chyby ale ani ty kompilatory).  Vsechno se resi pres makra preprocesoru.

Viz napriklad:

potomek.h

------------------------------------------------------------------------------------------

N_CLASS("potomek", A, B, C): public jina_trida {


#ifdef X


int i;


#endif


//constructor


N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *neco)

#ifdef A

;

#else

{

//initialize

}

#endif


private:

... dalsi prvky

};


------------------------------------------------------------------------------------------

 potomek.cpp

------------------------------------------------------------------------------------------

include "potomek.h"

#ifdef A

N_CLASS("potomek", A, B, C)::N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *)

{

// konstruktor, ktery dela neco uplne jineho

}

------------------------------------------------------------------------------------------

Kdyz nad timhle stravite cca 8 hodin tak zjistite ze:

- v zavisloti na hodnote maker A, B, C dostanete dve ruzne tridy "potomek", "p_potomek"

- kazda trida je v jine knihovne

- Kazdy zdrokak ma vlastni -D makra

- V zavislosti na hodnote makra A muze byt konstruktor inline

- V zavislosti na hodnote makra X zabira trida potomek 16B nebo 20B

- Kontruktor a destruktor maji ruzne nazory na to, kolik mista trida potomek zabira

- Ruzne kusy kodu pouzavaji ruzne kontruktory se  stejnou maskou - viz marko A.

- Pokud vytvorite instanci tridy potomek na heapu tak vse vice-mene funguje, maximalne si obcas prepisete kus pameti.

- Pokud vytvorite tridu potomek lokance na stacku, zacnou se dit straslive veci a vas program bude prepredvidatelne padat

- Pri vhodne kombinaci hodnot maker A, B, C, X a pri alignu na 8 bajtu to nepada.

 

Takze nejakych 200MB ladiciho bordelu na stacku bych nevidel jako velkej problem, zvlast jesti jsou k tomu nastroje jak je analyzovat. Uz jenom ta myslenka ze si hned na zacatku nekdo uvedomil, ze ten SW bude obsahovat chyby, ze ty chyby bude potreba nejak reportovat a dohledavat,  je velice sympaticka.

 

[JoHnY2]

Webkit temer neznam, ale o gecku jsem pred par lety od jednoho kamrada c++kare slysel docela stavnatej monolog.

[mirec]

To som počul od viacerých ;)

[poli]

Nainstaloval jsem "Midori" a po 5-ti minut jsem napsal: apt-get remove --purge midori

Webovy prohlizec kery neumi https je tak na dve veci .... Dale mi neotervel ani odkaz target="_blank" , nedostal jsem se ani na postu "squirrelmail" .....

Zlata Mozilla.

[Grunt]

1. Že nevíte jaký je rozdíl mezi prohlížečem a jádrem?
2. Od kdy Midori neumí HTTPS?
3. Prohlížeč jako takový neumí vůbec nic, ale jen spoléhá na služby u jednu úroveň níže, které mu poskytují knihovny a předává data z nich mezi sebou. Stěžoval bych si jinde.
4. Midori je jediný prohlížeč, který pracuje nad WebKitem?

[garcia]

 mam dojem ze on si nainstaloval verziu co je ofko v repoziatroch.. a tam je este starucka 0.0.8 ktora je extremne nestabilna a nevie ani stvrtku toho to dnesna 0,1,7 verzia.. 

[Petr Tomeš]

1. Midori je snad jádro? Pán psal o Midori.

4. A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?

[Marek Bernát]

Nechcem nikomu vkladať slová do úst, ale pod správičkou o Webkite mi znie jeho príspevok dosť ako kritika Webkitu a nie len Midori.

[Grunt]

Jasně, ale prohlížeč sám nic o sobě nedělá. Ten využívá k zobrazování stránek jádro a to zas využívá služeb nižších vrstev, atd. Nakonec může být chyba v nějaké Linuxové knihovně. Takže prostě obviňovat prohlížeč nějaký konkrétní prohlížeč mi nepřijde moc košer. To je jako obviňovat Flock za chybu, která leží ve Firefoxu.

A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?

Proto na to upozorňuju. Netýká se to jen prokletého Midori. Týká se to všech GtkWebKit-based prohlížečů. Dokonce i Epiphany-webkit. (To zas bude voda na tvoje mlýny, co?)

[Petr Tomeš]

 Ne, proč? Předsudkáři.

[Grunt]

No dobře, budiž. Jednou bylo napsáno a pamatuj, že už nejde smazat.

[D.A.Tiger]

Pokud pominu skutečnost, že jsem měl potíže se stabilitou prohlížečů (vývojové verze), musím uznat, že jsem byl velice spokojen: Stránky se zobrazovaly velice rychle (subjektivně rychleji než ve Firefoxu) a neměl jsem nejmenší potíže se správností jejich vykreslování a funkčností.

Upřímě řečeno: Opera subjektivně zobrazuje stránky taky mnohem rychleji, není náročná ani na paměť a ani nevytěžuje tolik procesor, jako Firefox. A mám takový pocit, že v tomto ohledu je na to líp opravdu většina web browserů, než FF...

[Spike]

WebKit byl dlouho používán v podstatě jen v Safari a to bylo dlouho dostupné jen na Mac OS X, jeho podíl mezi používanými prohlížeči tedy kopíroval používanost Mac OS X.

A taky v prohlížečích Shiira, OmniWeb… a prakticky ve veškerém software na Mac OS X, který chtěl vykreslovat nějaké HTML+CSS (Adium, Sparkle atd. atd.), protože byl dostupný jako systémová knihovna (resp. WebKit.framework).

[ʚĭɞ 🍉]

To je samozřejmě pravda, ale tyto prohlížeče měly na "trhu" zanedbatelný podíl.

[Petr Tomeš]

Podobně zanedbatelný jako cokoliv kromě IE, Firefoxu, Safari, Chrome a možná Opery?