Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
V minulej časti sme si vytvorili jednoduchý textový editor priamo na stránke. Dnes ho rozšírime o funkcie formátovania textu a editor samotný zaradíme do formuláru na stránke. Tiež sa oboznámime s niekoľkými nedostatkami editora Midas, ktoré nie je jednoduché riešiť.
Dnes si stručně ukážeme, co to jsou regulární výrazy, a jak je v Ruby použít.
Jak jsme si ukázali v minulém díle, regulární jazyk je věta generovaná gramatikou typu 3 podle Chomského klasifikace gramatik — gramatikou regulární. V dnešním díle si poodhalíme tajemství těchto mocných nástrojů. Rozdílem oproti minulému dílu bude méně teorie a více praxe.
Implementovať editor formátovaného textu (podobný napríklad OpenOffice.org Writeru) na webovú stránku nie je vôbec zložitá úloha. Aspoň pokiaľ sa obmedzíte na prehliadače MS Internet Explorer a Mozilla Firefox. Ako na to? To sa vám pokúsim vysvetliť.
Zdrojový kód je ve světě Open Source (respektive Free Software) velice častým a důležitým pojmem. Tento server se problematikou F/OSS zabývá, a proto není od věci si vysvětlit, co to vlastně zdrojový kód je, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovává. Upozorňuji, že dnešní díl si užijí především ti, kteří se nebojí matematiky.
Dnešním dílem nadobro opustíme modul builtins. Zabývat se budeme mimo jiné funkcemi, které se vám zcela jistě budou hodit při programování složitějších hiearchií tříd.
Až dosud se naše „programy“ omezovaly jen na práci s proměnnými a výpis na obrazovku. V dnešním díle si vysvětlíme, co jsou to řídící struktury a ukážeme si, jak s nimi v Ruby pracovat.
Každý, kdo kdy vyvíjel program, který se skládal z více než dvou souborů zdrojového kódu a používal alespoň jednu externí knihovnu, stál před otázkou: „jak to, sakra, vůbec sestavit?“ Navíc nedejbože na jiném, cizím, systému.
Poslední díl seriálu o Octave stručně seznamuje s dalšími knihovnami funkcí, které jsou v Octave (a pro Octave) k dispozici.
Pár ukázek z praktické matematiky - čtyřstěn s pomocí vektorů, řešení rovnic a množinové funkce.
wxMaxima je volně šiřitelná aplikace, která slouží k práci s algebraickou matematikou. Je to grafická nadstavba nad aplikaci Maxima, která je napsána v Lispu.
Filtry, množiny, převod na reálná čísla, hashování.
Přehled funkcí finanční matematiky a popisné statistiky.
V dnešním článku o knihovně Pythonu si stále budeme povídat o vestavěných funkcích. Dozvíme se o některých věcech, které jsou až v novějších verzích a nedočteme se o nich v česky tištěné literatuře.
Třírozměrná grafika, sombrera, plata vajíček a tuning grafů.
Pokračování článku o grafickém výstupu Octave se zaměřuje na vzhled os a popisuje vybrané speciální dvourozměrné grafy.
Co se od našich programů obvykle očekává, je určitý způsob komunikace s uživatelem, ať už mluvíme o vypisování textu na terminál, nebo naopak o přijetí údajů z klávesnice.
Jak Octave řeší grafický výstup, princip vykreslování čáry a kterak nastavit barvy, styly a legendu.
Příkazy break a continue, řídicí struktura výběru z alternativ switch a ošetřování chybových situací.
Konečně můžeme v Octave začít programovat – seznámíme se s
konstrukcí cyklů while
, do-until
a for
.
Tento díl o Octave začíná pojednávat o řídicích strukturách, kterými jsou větvení a cykly. Určitě nebude překvapením, že se od jiných programovacích jazyků nijak zásadně neliší.
V dnešním díle si povíme více o polích, slovnících, n-ticích (tuples) a funkcích, které se jich týkají. V části o PyQT si řekneme o widgetu QLineEdit, layoutu QGridLayout a zaškrtávacím tlačítku QCheckBox.
Zapisování příkazů Octave do M-souborů - skriptů a funkcí.
V minulém díle našeho seriálu jsme si ukázali práci s proměnnými, dnes se podíváme blíže na jednotlivé datové typy.
Přístup k souborům a složkám operačního systému, naplnění matice ze souboru a uložení obsahu matice do souboru.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej: