Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Ani StarOffice nevznikl přímo v Sunu. Ten jej koupil od německé společnosti StarDivision v roce 1999 a během jednoho roku uvolnil většinu zdrojových kódů pod licencí LGPL a sunovskou SISSL. Cílem bylo vytvořit podmínky pro vznik opensource vývojářské komunity a nového projektu, který byl nazván OpenOffice (kvůli kolizím ochranné známky bylo přidáno koncové .org a stránka s touto adresou byla spuštěna 13. října 2000). Verze 1.0 vyšla prvního ledna 2002.
StarOffice je od verze 6.0 postaven na kódu OpenOffice.org a kromě něj obsahuje některá rozšíření chráněná autorskými právy (např. písma, obrázky či šablony). Cílem kroků Sunu bylo vytvořit alternativu k Microsoft Office, neboť ten není portován na jejich operační systémy. Od verze 8.0 StarOffice plně používá a podporuje otevřený souborový formát OpenDocument a stejně jako OpenOffice.org je v současnosti k dispozici i pro Mac OS X.OpenOffice.org měl sice hlavně zpočátku své mouchy, jako plnohodnotný kancelářský balík, který by byl k dispozici zdarma, však neměl v takovémto rozsahu a kvalitě konkurenci. Vzhledem ke stoupající popularitě a otevřené licenci, pod kterou byl šířen, začaly vznikat desítky kancelářských balíků postavených na OOo a některé už existující se rozhodly také přejít na jeho kód a jen dodat nějaká vlastní specifika. Většina těchto derivátů se objevila před rokem 2005 a se změnou licence u verze 2.0 a vyšších opět zanikly. Mezi významnější stálice patří NeoOffice, přizpůsobený pro Mac OS X, z kódu OpenOffice.org vychází také Lotus Symphony od IBM s přejmenovanými základními součástmi a přepracovaným uživatelským rozhraním. Linuxové veřejnosti se s vydáním openSUSE 11.1 připomněl novellí údajně urychlený Go-oo (openSUSE 11.1), narazit můžeme i na českých stránkách s freewarem např. na OxygenOffice Professional a další a další.
Velká část derivátů je zaměřena na podporu specifických jazykových a lokalizačních požadavků. Čína, která má vedle Red Flag Linuxu i Red Office, nad nímž vznikla podle distrowatch.com rovnou i celá distribuce Red Office Linux, nebo např. NextOffice či WPS Office. Naši polští sousedé mají hned několik derivátů OpenOffice.org: projekt OpenZone, OpenOffice.ux.pl nebo OpenOfficePL, který je nabízen v několika verzích, které se liší množstvím dodatkových aplikací či šíří podpory operačních systémů.
Českou komerční odrůdu představuje OpenOffice.org Software602 Edition neboli 602Office. Společnost Software602, na jejíž produkty si ještě možná pamatujeme z dob začátků rozmachu počítačů u nás, přidala k základnímu balíku svou relační databázi 602SQL, e-mailový klient Thunderbird s plánovačem, vlastní šablony či galerii obrázků.
Samostatný článek: Novinky v OpenOffice.org 1.1.
Verze 1.1 přinesla rychlejší start, možnost exportu do PDF i flashového formátu SWF nebo práci s Docbook XML. Mezi další vylepšení patřila lepší podpora jazyků jako čínština, hebrejština nebo arabština (včetně různých směrů psaní), zlepšení kompatibility s MS Office formáty nebo podpora pro formáty používané v mobilních zařízeních jako Pocket Word, Pocket Excel či palmovský AportisDoc.
Samostatný článek: Novinky v OpenOffice.org 2.0.
Ve verzi 2.0 změnil OpenOffice výchozí formát na OASIS OpenDocument XML, tedy známé .odt, .ods apod. (možná si ještě vzpomeneme na výchozí formát jedničkové řady, .sxw, .sxc aj., neboli Sun XML Writer, analogicky Calc atd.). Došlo k dalšímu vylepšení PDF exportu a zdvojnásobení maximálního množství řádků v Calcu. Vzhled oken OpenOffice.org se přizpůsobil desktopovému prostředí a byl přidán další prvek, aplikace Base, tedy prostředek pro tvorbu a správu jednoduchých databází. Přibyla také obnova dokumentů po pádu aplikace.
Samostatný článek: Novinky v OpenOffice.org 3 - malé představení velkého balíku.
Největšími novinkami poslední major verze jsou podpora pro Mac OS X (bez nutnosti instalace X11), OpenDocument verze 1.2 a možnost importu z OpenXML formátů MS Office 2007. Vylepšení se dočkaly grafy, ořezávání obrázků či poznámky ve Writeru, zvýšil se pro změnu maximální počet sloupců v sešitu OpenOffice.org Calc. Sešity Calcu je nově možno sdílet pro více uživatelů. Zlepšila se práce s formátem PDF – plugin od Sunu umožňuje otevřít PDF pro úpravy v OpenOffice.org Draw a ještě zajímavější jsou hybridní PDF, dokumenty obsahující jak PDF, tak i původní verzi před exportem ve formátu OpenDocument. Kdekoli tak můžete dokument otevřít, upravit a znovu exportovat.
OpenOffice.org byl rovněž opět vylepšen po grafické stránce a dočkal se jak nové splashscreen, tak nové sady ikon. Po spuštění (pokud nespouštíte přímo konkrétní aplikaci z balíku nebo neotevíráte konkrétní soubor) se navíc objeví startovací centrum, kde máte na výběr ze všech modulů OpenOffice.org, možnost otevření existujícího souboru nebo šablony. Writer umí zobrazovat více stránek najednou; lze je oddalovat či přibližovat (a tím měnit počet zobrazených stránek) lupou, na výběr je i režim zobrazení „kniha“. Změn doznala i práce s poznámkami (např. poznámky různých uživatelů v jednom dokumentu jsou barevně rozlišené) a rozšíření OpenOffice.org můžou být instalována jak pro jednoho uživatele, tak pro všechny uživatele naráz (správcem systému).
Verze 3.0 zaznamenala jen za první týden 3 miliony stažení, z toho 80 % verze pro Windows, linuxové verze bylo staženo 221 000 kopií. Celkový počet stažení OpenOffice.org jen z hlavní stránky projektu už činí více než 135 milionů (údaje na stránkách openoffice.org z října 2008).
Vývoj se samozřejmě po vydání verze 3.0 nezastavil. Jedenáctého prosince proběhlo zmrazení kódu pro bugfix release 3.0.1, který vychází právě v těchto dnech (15. ledna 2009). Příští feature release bude 3.1. Mezi plánované novinky patří možnost odpovídat na poznámky, prohledávání poznámek, nadtržený text, podpora pro WebDAV pro Mac OS X, vylepšení práce se šablonami, lepší práce s balíky, package pools nebo zvýrazňování SQL syntaxe a podpora pro MySQL v OpenOffice.org Base.
Pro release 3.1 bylo 18. prosince provedeno zmrazení uživatelského rozhraní a návrhu vylepšení (UI/Feature freeze), vydání je plánováno na 26. března. Další verze, 3.2, má vyjít v září 2009.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
21.1.2009 02:29
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
21.1.2009 02:30
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
21.1.2009 08:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
a zdvojnásobení maximálního množství řádků v Calcu
Ví (a poví 
) někdo důvod proč je počet řádků omezený (tj. proč není limitem dostupná paměť)?
21.1.2009 08:22
ava | skóre: 10
To by me taky sakra zajimalo, mam pocit ze i MS office ma (nebo jeste nedavno mela) omezeni na asi 65000 (2^16 - kousek) radku, a taky mi to neni vubec jasny - eru 16tibitovych pocitacu uz snad mame za sebou :)
Microsoft Excel 2007 má 1 048 576 řádků a 16 384 sloupců, OpenOffice.org Calc 3 má 65 536 řádků a 1 024 sloupců.
21.1.2009 16:27
Michal Fecko | skóre: 31
| blog: Poznámkový blog
21.1.2009 16:54
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
.
Souhlasím, také někdy zkouším různé výpočty a dlouhé tabulky a nechápu, pro by to ten tabulkovej kalkulátor neměl umožnit, i za cenu toho, že se to bude trochu dýl zpracovávat. Nechci kvůli tomu hledat a zkoušet nové programy a učit se s nima.
Hm, tak treba obyc export dat ze SAPu mi tech 65 000 radku presvihne hrave...ale tam je integrace jen na M$ Office...
Ví (a povíUse the source Luke
.
Můj osobní odhad je, že tohle omezení vychází z pradávných časů a překlopit Calc na děco dynamického nebude asi úplně jednoduché, protože OOo je docela velká obluda.
podpora pro MySQL v OpenOffice.org BaseJa teda nevim, ale me MySQL v ooobase funguje a to dokonce lepe nez "nativni" hsqldb. I kdyz v Debianu mame spis asi to go-oo. V poslednim tydnu jsem dost programoval v ooo BASICU pod Calcem/Base, protoze jsem vyvyjel takovy maly OLAP pod MySQL (puvodne HSQLDB) integrovany do calcu. Jako jsem tu psal uz asi 1000x, moznost programovani mi prijde jako jedno velike misto pro zlepseni. Ale da se to, kdyz se clovek zakousne a prohrabe se tema "com.sun.star.odpadkama", nauci se, jak vytahnout z chabeho integrovaneho editoru maximum a casto vytezuje google - je to mozne. Nakonec to jde docela rychle (Ale stale vyrazne krkolomneji nez ve VBA).
21.1.2009 16:26
Michal Fecko | skóre: 31
| blog: Poznámkový blog
Trochu jsem zaspal dobu - je to už opravdu nějaký ten pátek co jsem to zkoušel. Díky
Ještě bych to zpřesnil - 602Office 3.0 je založen na go-oo buildu.
díky za upřesnění...
Ještě bych to zpřesnil 602Office 3.0 venku není a jak to tak vypadá, bude nejdřív v únoru. :-p
A to pomíjím, kdy vyšla hlavní verze OOo 3.0. A že rozdílů mezi 2.4 a 3.0 je opravdu hodně, některé bych neváhal označit za "killer features".
Ne, přes 602 v tomto případě cesta opravdu nevede (Oxygen je venku cca. od Vánoc, což sice taky není nijak brzo, ale za tu cenu... ).
Nic proti, ale OO jsou na **. Hromada veci nedodelanych, zadne pluginy... Pouzivam office od nejmenovane firmy pod Wine.
22.1.2009 16:00
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Nic proti, ale OO jsou na **. Hromada veci nedodelanych, zadne pluginy... Pouzivam office od nejmenovane firmy pod Wine.
Hmmm... "zadné pluginy", no nevím, na internetu se dá najít hromada rozšíření. Mě spíš naštvalo (a evidentně jsem nebyl sám), že propagovaly nějaké vlastnosti, které měli být přímou součástí OO a nakonec se ukázalo, že všechno je trochu jinak (např. slibovaná možnost editace pdf). Kdo ví kolik lidí to nakonec odradilo. Myslím si, že otevřený software by měl být otevřený po všech stránkách a podobné praktiky by tu neměly být místo. I když o otevřenosti OO by se dalo (díky Sunu) polemizovat dost dlouho.
Mě by ale zajímalo, Která verze nejmenovaného produktu od nejmenované firmy ( "Vy víte Kdo..." ), pod kterou verzí Wine a jádra. A hlavně jak Vám to běží. Nejsou nějaké problémky, podle toho co jsem nedávno vidělna WineHq, žádnej zázrak. i když to nemusí být vůbec směrodatné...
22.1.2009 17:35
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
