Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Automounter je démon, který hlídá přístup k adresářům, na kterých jsou
odpojitelná zařízení. Když zjistí, že někdo chce s adresářem pracovat,
připojí automaticky k adresáři zařízení. Můžete připojit cokoliv, co lze
připojit příkazem mount. Obsah adresáře s přípojnými body
automounteru by neměl být změněn, o mazání přípojných bodů ani
nemluvě ;-).
Co potřebujete k použití automounteru? Podporu automounteru v jádře (parametr CONFIG_AUTOFS_FS nebo novější CONFIG_AUTOFS4_FS). Pokud si ho necháte zkompilovat jako modul, bude se jmenovat autofs resp. autofs4. Dále balík autofs (ve většině distribucí je už obsažen).
Autofs připojuje zařízení podle map. Pro každý adresář s body připojení
je potřeba jedna mapa. Ta definuje jména adresářů sloužících jako přípojné
body, typ souborového systému a volby pro příkaz mount.
Hlavním konfiguračním souborem je /etc/auto.master. Syntaxe
je jednoduchá:
Dejme tomu, že chcete automaticky připojit jednotku cdrom a disketovou
jednotku a chceme je mít v adresáři /media. Jejich mapu
umístíme třeba do souboru /etc/auto.media. Do hlavního
konfiguračního souboru pak přidáme řádek:
/media /etc/auto.media -g --timeout
60
Poslední část jsou parametry pro automount. --timeout
určuje dobu nečinnosti v sekundách, po které se adresář automaticky
odpojí. Asi by vám vadilo, že adresáře existují, až po jejich připojení.
Když použijete parametr -g, vytvoří se "duchové" - adresáře
budou existovat, i když na nich nebude nic připojeno.
Mapa zařízení určuje názvy přípojných bodů a jejich nastavení. Formát souboru je:
Do souboru /etc/auto.media můžeme přidat:
cdrom -fstype=iso9660,ro :/dev/cdrom
disketa -fstype=auto,umask=000, \
iocharset=iso8859-2,codepage=852 :/dev/fd0
winNT_C -fstype=smbfs,login=your_id,passwd=xxxxxx WinNT:/C
zaloha -fstype=nfs,soft mach1:/Backup
kernel -ro,soft,intr ftp.kernel.org:/pub/linux
cdcka -fstype=autofs file:/etc/auto.cd
První položka je název přípojného bodu. Za ní je pomlčka, za kterou
následují parametry příkazu mount oddělené čárkami. Přehled
těch nejdůležitějších:
ro - připojí pouze pro čtenírw - připojí pro čtení a zápisblocksize - velikost bloku zařízenírsize - velikost čtecího bufferuwsize - velikost zapisovacího bufferuintr - povolí zrušit připojování z klávesnice (pokud třeba
systém čeká na server, který je odpojen)nointr - nepovolí zrušení připojovánísoft - když server neodpovídá po čase nastaveném
parametrem timeout vrátí chybu a nebude se snažit o další
spojeníhard - zkoušet připojení stále, i když server neodpovídá;
raději nepoužívejte bez nastaveného intrbg - pokoušet se o obnovu spojení na pozadífg - pokoušet se o obnovu spojení na popředínosuid - nepovolit používání SUID bitu na připojeném
systémusuid - opak předchozíhofstype=typ_ss - typ souborového systémuasync - používat asynchronní režim pro čtení/zápis
(používá se mezipaměť; zapsání změn se vynutí příkazem
sync)sync - opak předchozíhoauto - připojit systém při provedení
mount -anoauto - opak předchozíhouser - povolit připojení a odpojení běžnému uživatelinouser - povolit připojení a odpojení rootovitimeout=cas - čas, po kterém se přeruší pokusy o navázání
spojeníTřetí položka je fyzická adresa zařízení. Pokud se jedná o váš počítač, není potřeba nic uvádět. Za dvojtečkou pak následuje jméno zařízení. Když je připojovaný souborový systém na síti, uvede se jméno počítače a dvojtečkou oddělená cesta k adresáři, který chceme připojit.
Nyní stačí restartovat démona startovacím skriptem, například
/etc/init.d/autofs restart nebo
/etc/rc.d/init.d/autofs restart.
Teď si můžeme vyzkoušet, jak nám automounter funguje. Zkuste vložit CD a
zadat příkaz ls -l /media/cdrom. Jednotka se připojí a objeví
se výpis adresářů na CD.
Můžete vytvořit i "podbdody" připojení. Například máte dvě jednotky CD a
chcete je mít přístupné pod bodem připojení /media/cdcka a v
adresářích 0 a 1. To provede poslední řádek v
ukázkové konfiguraci:
cdcka -fstype=autofs file:/etc/auto.cd
Typ souborového systému je tu nastaven na autofs (souborový systém
spravovaný automounterem) a poslední parametr je odkaz na mapu zařízení. Do
souboru /etc/auto.cd pak vložíme:
0 -fstype=iso9660,ro :/dev/hdc 1 -fstype=iso9660,ro :/dev/hdd
Startovací skript přijímá kromě parametrů start,
stop a restart ještě:
reload - načte změny v konfiguracigetmounts - ukáže body připojení spravované
automounteremstatus - ukáže nastavené a aktivní body připojeníNa jednotlivé body připojení samozřejmě můžete nastavit i symbolické odkazy. A nyní můžete vesele automountovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
showmount -e, ale když jsem začal pracovat se Solarisem, tak jsem si zvykl na cd /net/server/ a bylo to...
mountuj s parametrem sync a je po problémech s předčasným odpojením.
ls /media/disketa a system vam automaticky vypise obsah vlozene diskety.
Proste a jednoduse, nebudete muset rucne pripojovat zarizeni pomoci mount a umount. Je to pohodlne. Zvlaste odpojovani, kdyz vydrzite tech 30 sekund (nebo kolik si nastavite) na zarizeni v systemu nesahat, automaticky se odpoji.
Proč to v jinejch systémech jde a v linuxu ne..Jsem si jistý, že to nějak jde. Ovšem věc se má tak, že automatické připojování a odpojování není ve světě Linuxu/Unixu považováno za výhodu. Je to spíše pro ty, kteří chtějí Linux přiohnout k obrazu právě těch jiných OS. Mně například by asi šiblo, kdyby mi systém kecal do toho, kdy a jak se nějaký filesystém připojí nebo odpojí. Automatické odpojení CD při pouhém stisknutí tlačítka "eject" mi připadá jako noční můra. Samozřejmě by se dalo ošetřit, aby se systém odpojil korektně - tzn. ukončily se před samotným odpojením a vysunutím veškeré operace s ním, ale i tak bych to považoval za nepříjemnost, ne za výhodu.
Mně například by asi šiblo, kdyby mi systém kecal do toho, kdy a jak se nějaký filesystém připojí nebo odpojí.neřikam že kdejakej filesystém.. ale u výměnnej médií
Automatické odpojení CD při pouhém stisknutí tlačítka "eject" mi připadá jako noční můra.určitě musí jít zařídit, aby se CD nevysunulo hned ale až po řádnym odmountování. Mě připadá jako noční můra to, že zapomenu odmountovat CD a vysunu ho.. a co potom... :(( některý věci by přecijenom měli bejt víc user friendly Ale to je jenom muj názor..
neřikam že kdejakej filesystém.. ale u výměnnej médiíNo právě... o tom mluvím.
některý věci by přecijenom měli bejt víc user friendlyPrávě, že se vůbec neshodujeme v tom, co považujeme za "user friendly"...
eject, dvirka se vysunou, vlozim CD, pristoupim na zarizeni (napr. vlezu do "automountovaneho" adresere), cimz se dvirka "sama" zasunou, zamknou a FS se pripoji. Kdyz chci CD vyndat, napisu eject, FS se "sam" odpoji, dvirka odblokuji a vysunou. CD vyjmu, a pak opet softwarove dvirka zasunu prikazem eject -t. Funguje to jak u read-only CD, tak i u read-write ZIP.
Stage
prostě nejde nějak odpozorovat akce na mechanice, že jsem zmáčknul tlačítko vysunutí a systém mi CD sám odmountuje?Obávám se, že ty mechaniky nic takového neposílají (*). Takže možnosti jsou buď zamykat a nechaj uživatele ať klikne na ikonku místo mačkání tlačítka, nebo nezamykat a při vysunutí vracet chyby procesům, co z toho ještě čtou. Ta druhá možnost by měla jít nastavit takhle
sysctl -w dev.cdrom.lock=0ale bůhví co za "překvapení" to může generovat. (*) AFAIK se systém ani nedozví o vložení CDčka, Windows to dělají tak, že se periodicky dotazují mechaniky (bez záruky).
No a co si to takhle v tech Windows nastavit, aby to na Vas nervalo/necacheovalo?
Zkuste si skocit do "Device Properties"-"Policies" a tam zvolit "Optimize for quick removal": This setting disable write caching on the disk and in Windows, so you can disconnect this device without using Safe Removal icon.
Koukněte kdyžtak na některé mé ostatní příspěvky v této diskuzi - není nutné mít supermountem patchnutý kernel, supermount je špatné řešení (i když funkci plní, to nepopíram), mnohem lepší je hal + dbus + ivman (ale je samozřejmě nutné mít 2.6 kernel a používat udev, což už je ale IMHO dnes na desktopu naprostý standard)
). hal (Hardware Abstraction Layer) je tim spravnym resenim, je to standard z Freedesktop.org a podporuji ho jako "the right way" vyvojari kernelu. Stoji nad udev/sysfs a komunikuje pomoci dbusu (coz je taktez standard z Freedesktop.org). K samotnemu automountingu pak muzes pouzit treba ivman nebo gnome-volume-mabnager (ktery prave pres dbus s halem komunikujou).
). Navíc celý udev + dbus + hal je "the right way" jak takovéto věci řešit - moderní standard podporovaný Freedesktop.org a vývojáři kernelu (né jako pokusy ala supermount, které ač funkční byly dle slov kernelových vývojářů nesprávnou cestou).
Btw. pokud se někdo diví proč to automaticky mountuje do adresářů v /media a né v /mnt, tak je to proto že /mnt není dle Filesystem Hierarchy Standardu vubec k tomutu určeno, podle nejnovějšího FHS v. 2.3 byl na takovéto mountování výměnných médií zaveden právě adresář /media. A dle mého názoru je tomu tak rozhodně dobře.
Navrhuji anketu
Žil jsem v domnění, že FHS má zajišťovat jednotnou strukturu FS pro 3rd party vývojáře -- kde jsou nainstalované ostatní programy, kam se mají ukládat logy, etc. K čemu je 3rd party programům užitečný mount-point CD-mechaniky, to je mi záhadou (kromě toho, že programy typu k3b si ho můžou přečíst z /etc/fstab).mno, neni mi jasny, jak z niceho vydedukuje mountpoint. Bud zna device a zjisti mountpoint, nebo z mountpointu device, ale jak z niceho oboji je mi zahadou
Celkom by zaujimalo ako je to vyriesene v Knoppixe/Debian.na zacatku pusti nejakej fdisk, oscannuje partitiony a ulozi je do /etc/fstab. dokonce ti to pri bootovani napise ("Scanning for partitions and creating /etc/fstab...").