Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Jakého správce oken (desktopové prostředí) nejčastěji používáte?
| Gnome |
|
17% (198) |
| KDE |
|
50% (574) |
| WindowMaker |
|
7% (83) |
| Flux/Black/Open box |
|
12% (135) |
| Fvwm(2) |
|
2% (28) |
| Jiný |
|
11% (120) |
Celkem 1138 hlasů
Vytvořeno: 12.11.2004 09:24
Tiskni
Sdílej:
A navic me zadna lista, ktera akorat zabira misto, neobtezuje (a kdyz budu nejakou chctit, klidne i kickera z KDE, tak si ji proste pridam do startovaciho skriptu)
PekWM jsou nejlepsi 
P.S.: Samzrejme nechci nechci rozpoutat valku mezi nami PekWMisty a KDEckari, kdyz jsem jeste zil v omylu, ze KDE je nejlepsi, taky jsem ho pouzival
II
12.11.2004 23:00
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
KDE mi dava jasne najevo ze uz davno ne ...
14.11.2004 00:42
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Predesilam, ze KDE nerad.
Měl jsem teďka v ruce Mandrake 10 na notebooku, a nastavení Xek bylo několi hodinovým utrpením.Jenže tam asi byla chyba na straně Mandraku, ne KDE. KDE nastavení X (tím myslím rozlišení, frekvenci, atd.) neumožňuje. Resp. má modul, který to umožňuje měnit v okamžiku startu prostředí a také potom za běhu - jinými slovy, je možné to měnit na úrovni uživatele, ne systému. Co se klávesnice týče, tak tam je to stejné. A rozhodneš-li se to nastavení v KDE nevyužívat, nadále funguje to, co máš definované v XF86Config. Na druhou stranu je pravda, že i tyto funkce jsou vlastně zbytečné. Ale pokud někomu pomohou a jiného neomezí, proč ne?
Mám velmi špatné zkušenosti jak s Yastem, tak s konfiguračními programy Mandraku. Asi proto mám také Debian... Ačkoliv sám KDE často používám, spousta věcí mě na něm rozčiluje. Jen si nemyslím, že by bylo třeba být kvůli KDE otrávený nebo se obávat nějakých špatných vlivů na Linux nebo F/OSS. Až mi vyhovovat přestane, přestanu ho taky používat.
Ale musim priznat, ze jsem behem svych toulek
v linuxovem svete jeste nenarazil na nekoho, kdo by ho pouzival.
Je tady nekdo takovy?
Líbí se mi. Je to takové pěkné, klidné, čisté, jednoduché prostředí. Zajímavé je, že skoro všechna kontroverzní rozhodnutí, která vývojáři Gnome za dobu vývoje udělali, bych rozhodnul stejně Vcelku dobrý toolkit (programuju v PyGTK a GTK#), free na všech platformách. Parádní antialiasing a kerning fontů. Poměrně slušná rychlost s mírně vzestupnou tendencí (zkušenosti samozřejmě můžou být různé). Některé technologie, je pár příkladů: CORBA, Gstreamer, HAL, nakonec i ten Gconf (nebijte mě ). Oddělenost/oddělitelnost komponent (třeba WM). A _nejlepší_ na celém Gnome je HIG2.
Proč se Gnome v Evropě moc nenosí nevím. Za mořem zase moc nepoužívají KDE. Možná je to tím, že tam se preferuje Redhat, tady zase spíš Mandrake a SuSe. Proč to? Netuším, a ani mě to moc nezajímá.
Screenshot mé plochy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.11.2004 10:16
12.11.2004 20:05
13.11.2004 00:11
13.11.2004 11:55
15.11.2004 09:06
