Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Můj strýc, Jaroslav Jílek, jeden z šesti bratrů mého otce byl dragoun. Základní službu absolvoval v roce 1935. Rukoval v září v roce 1938 s nadšením, domu šel jako spráskaný pes. Nikdy se s tou kapitulací nesmířil. Můj další strýc, Ján Mandzák, Rusín, bratr moji matky, sloužil ve slovenské armádě za války v Rusku, odkud utekl do zajetí a šel dobrovolně sloužit do Československé armády v SSSR, tedy na východní frontě, stal se poručíkem.
Se zájmem sleduji debatu, kterou čas od času vede na tomhle webu člověk, co si momentálně říká „odin1918.” Musím říci, že ač už jsem věkem důchodce, přesto se spoustou jeho závěrů musím souhlasit. A s některými ne. Skutečně si myslím, že docela klidně by mohly být soukromé pojišťovací ústavy, u kterých se člověk pojistí. Tedy opravdu pojistí, nikoliv ne že platí státu daň. Řeči o tom, že stát je nejlepší garant zdravotní péče, kterou nám předkládají socani, v jejich vývodech prostě neobstojí. Zdravotní péči, jak tak sleduji, konzumují nejvíc lidé, kteří platí nejméně, nejvíce riskují se svým zdravím a mají nejmenší odpovědnost. Docela si umím představit, že jsou privátní společnosti provozující záchrannou službu, které klidně pacienta, co naleznou s infarktem na ulici, například, odvezou do nemocnice, tam je mu zaplacena zdravotní péče jeho pojišťovnou, nadstandard, který bude požadovat si uhradí.
Zjistil jsem podle čeho se mimo jiné orientuje záchranka. Šel jsem poklidně z Billy, kde jsem si nakoupil při návratu ze skupiny. Těším se na večeři, neb jsem měl hlad a z ničeho nic na mě volá dáma dost přes padesát, že potřebuje pomoc. Prý upadla, když naháněla psa. A nemůže chodit. Vyslechl jsem ji, posadil ji na plůtek kolem dětského hřiště a zavolal 112. Dispečerka se mě tázala na adresu, ulici jsem ji prozradil. Jenže chtěla vědět, kde přesně. A dotazovala se jestli je tam lampa veřejného osvětlení. Byla.
V pondělí, když jsem jel z blázince do Řeporyjí, kde dělám pro dr.Strašrybkovou čtyři skupiny, dvě v pondělí, dvě ve středu, se ke mě přidala v Metru v Kobylisích, pohledná mladá dáma. Sedla si naproti mě, zeptala se zda je tam místo, zřejmě aby řeč nestála, načež jsem ji odpověděl, že mi Metro nepatří, tedy zatím, a zeptal jsem se zcela neomaleně, zda se známe. Řekla, „Ne,osobně ne, já tedy vás znám z televize, jsem psychiatr a dívala jsem se na vaše pořady o závislosti.” Čekal jsem jestli k tomu řekne ještě něco.
Nejlepší věc, kterou mohu zažít, je volno mezi prací. Čas, kdy nic nemusím, nic mě nežene, mám klid. Pak přemýšlím, jak si nainstalovat nějaký Linux, nebo proč mi fetchmail stahuje všechnu poštu, na disk ač mám ve .fetchmailrc napsáno:
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Původně jsem myslel, že napíši nějaký „vtipný ” blog na téma. „ FreeBSD a Fluxbox,” ale diskuse na abíčku o pravidlech mne zaujala natolik, že mi nedá abych napsal blog o FreeBSD a Fluxboxu. Fluxbox používá na Debianu, FreeBSD a Slackwaru. Nemám rád KDE, to už raději XFCE, nebo Gnome.
Začíná se mi líbit psaní v Emacsu. Dokonce jsem si ho nainstaloval do Macbooku. Tam mám i VIM, takže už jsem připravený skoro na všechno. Už dávno jsem se odnaučil psát v něčem jiném, než jsou tyhle dva editory. Kdysi jsem zkoušel Joe, nebo Nano, ale VIM a po něm Emacs jsou mi nejbližší.
Jako zakladatel a provozovatel sedmi terapeutických skupin a jednoho divadelního souboru, to vše dohromady čítající kolem sta lidí, si myslím, že mohu napsat úvahu, nikoliv však doporučení, na téma, co bych dělal, kdybych se stal majitelem portálu jako je Abíčko.
V roce 2005 jsem napsal na Abíčko svůj první blog. Tehdy se zdálo být Abíčko na vrcholu. Chodil jsem na něj zhruba od roku 2002, kdy jsem si nainstaloval sám bez pomoci první linuxové distro Mandrake 9. Učil jsem se rozumět pojmům jako je konsole, bash, TeX, nebo jiné pojmy. Ještě tu „prudil” Plešinger, já ve svých 55 letech jsem pro mnohé, nikoliv pro všechny, byl jako zjevení, neb tehdejší velmi mladí účastníci měli se svými rodiči zkušenost, že počítač není jejich nejbližším přítelem.
Přivezl mi kamarád čaj. Z Cejlonu, tedy ze Srí lanky. Jménem Geragama. Silný, voňavý. Ano vím, měl bych psát aromatický, ale mě se líbí mnohem víc voňavý. Když je něco aromatické, může to i páchnout, ale pokud mi něco voní, pak voní. Jo jo,tenhle cejlonský čaj, je rozhodně lepší než všechny čaje co jsem pil. Pokud střídám názvy Srí Lanka a Ceylon, pak z toho důvodu, že sami obyvatelé státu Srí Lanka používají i název „Ceylon,” jak jsem zjistil, když jsem hledal něco o tom druhu čaji, a našel jsem zde. Geragama tea Inu jak je vidět staré názvy jen tak zlehka nezmizí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz