Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Můj strýc, Jaroslav Jílek, jeden z šesti bratrů mého otce byl dragoun. Základní službu absolvoval v roce 1935. Rukoval v září v roce 1938 s nadšením, domu šel jako spráskaný pes. Nikdy se s tou kapitulací nesmířil. Můj další strýc, Ján Mandzák, Rusín, bratr moji matky, sloužil ve slovenské armádě za války v Rusku, odkud utekl do zajetí a šel dobrovolně sloužit do Československé armády v SSSR, tedy na východní frontě, stal se poručíkem.
Se zájmem sleduji debatu, kterou čas od času vede na tomhle webu člověk, co si momentálně říká „odin1918.” Musím říci, že ač už jsem věkem důchodce, přesto se spoustou jeho závěrů musím souhlasit. A s některými ne. Skutečně si myslím, že docela klidně by mohly být soukromé pojišťovací ústavy, u kterých se člověk pojistí. Tedy opravdu pojistí, nikoliv ne že platí státu daň. Řeči o tom, že stát je nejlepší garant zdravotní péče, kterou nám předkládají socani, v jejich vývodech prostě neobstojí. Zdravotní péči, jak tak sleduji, konzumují nejvíc lidé, kteří platí nejméně, nejvíce riskují se svým zdravím a mají nejmenší odpovědnost. Docela si umím představit, že jsou privátní společnosti provozující záchrannou službu, které klidně pacienta, co naleznou s infarktem na ulici, například, odvezou do nemocnice, tam je mu zaplacena zdravotní péče jeho pojišťovnou, nadstandard, který bude požadovat si uhradí.
Zjistil jsem podle čeho se mimo jiné orientuje záchranka. Šel jsem poklidně z Billy, kde jsem si nakoupil při návratu ze skupiny. Těším se na večeři, neb jsem měl hlad a z ničeho nic na mě volá dáma dost přes padesát, že potřebuje pomoc. Prý upadla, když naháněla psa. A nemůže chodit. Vyslechl jsem ji, posadil ji na plůtek kolem dětského hřiště a zavolal 112. Dispečerka se mě tázala na adresu, ulici jsem ji prozradil. Jenže chtěla vědět, kde přesně. A dotazovala se jestli je tam lampa veřejného osvětlení. Byla.
V pondělí, když jsem jel z blázince do Řeporyjí, kde dělám pro dr.Strašrybkovou čtyři skupiny, dvě v pondělí, dvě ve středu, se ke mě přidala v Metru v Kobylisích, pohledná mladá dáma. Sedla si naproti mě, zeptala se zda je tam místo, zřejmě aby řeč nestála, načež jsem ji odpověděl, že mi Metro nepatří, tedy zatím, a zeptal jsem se zcela neomaleně, zda se známe. Řekla, „Ne,osobně ne, já tedy vás znám z televize, jsem psychiatr a dívala jsem se na vaše pořady o závislosti.” Čekal jsem jestli k tomu řekne ještě něco.
Nejlepší věc, kterou mohu zažít, je volno mezi prací. Čas, kdy nic nemusím, nic mě nežene, mám klid. Pak přemýšlím, jak si nainstalovat nějaký Linux, nebo proč mi fetchmail stahuje všechnu poštu, na disk ač mám ve .fetchmailrc napsáno:
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Původně jsem myslel, že napíši nějaký „vtipný ” blog na téma. „ FreeBSD a Fluxbox,” ale diskuse na abíčku o pravidlech mne zaujala natolik, že mi nedá abych napsal blog o FreeBSD a Fluxboxu. Fluxbox používá na Debianu, FreeBSD a Slackwaru. Nemám rád KDE, to už raději XFCE, nebo Gnome.
Začíná se mi líbit psaní v Emacsu. Dokonce jsem si ho nainstaloval do Macbooku. Tam mám i VIM, takže už jsem připravený skoro na všechno. Už dávno jsem se odnaučil psát v něčem jiném, než jsou tyhle dva editory. Kdysi jsem zkoušel Joe, nebo Nano, ale VIM a po něm Emacs jsou mi nejbližší.
Jako zakladatel a provozovatel sedmi terapeutických skupin a jednoho divadelního souboru, to vše dohromady čítající kolem sta lidí, si myslím, že mohu napsat úvahu, nikoliv však doporučení, na téma, co bych dělal, kdybych se stal majitelem portálu jako je Abíčko.
V roce 2005 jsem napsal na Abíčko svůj první blog. Tehdy se zdálo být Abíčko na vrcholu. Chodil jsem na něj zhruba od roku 2002, kdy jsem si nainstaloval sám bez pomoci první linuxové distro Mandrake 9. Učil jsem se rozumět pojmům jako je konsole, bash, TeX, nebo jiné pojmy. Ještě tu „prudil” Plešinger, já ve svých 55 letech jsem pro mnohé, nikoliv pro všechny, byl jako zjevení, neb tehdejší velmi mladí účastníci měli se svými rodiči zkušenost, že počítač není jejich nejbližším přítelem.
Přivezl mi kamarád čaj. Z Cejlonu, tedy ze Srí lanky. Jménem Geragama. Silný, voňavý. Ano vím, měl bych psát aromatický, ale mě se líbí mnohem víc voňavý. Když je něco aromatické, může to i páchnout, ale pokud mi něco voní, pak voní. Jo jo,tenhle cejlonský čaj, je rozhodně lepší než všechny čaje co jsem pil. Pokud střídám názvy Srí Lanka a Ceylon, pak z toho důvodu, že sami obyvatelé státu Srí Lanka používají i název „Ceylon,” jak jsem zjistil, když jsem hledal něco o tom druhu čaji, a našel jsem zde. Geragama tea Inu jak je vidět staré názvy jen tak zlehka nezmizí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz