Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Yeti je (byl) opravdu linuxový (unixový) guru. Dokázal pomoct snad se vším. Nemáte někdo informace, co se s ním stalo? Myslím tím víc informací, než je v odkazu výše.
Učím se psát jednodušší skriptíky v Bashi. Chystám se napsat v Bashi "prográmek". Tak jsem vytvořil takovou knihovničku funkcí pro práci s čísly. A rád bych se s vámi o ni podělil. Doufám, že vám k něčemu bude, i když třeba jenom pro pobavení.
Rozhodl jsem se, že koupím na zálohování (terabajtový) externí 3,5" pevný disk. Jenže nevím, jakou značku, případně model, bych si měl koupit. Měl jsem zatím jenom jeden 2,5" externí pevnej disk od WD, ale ten docela brzo odešel do věčných lovišť.
Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.
Protože rychle zapomínám, tak do tohohle zápisu vložím poznámky ohledně pseudoznaků v Bashy (nebo Bashi?). Půjde o víc než jenom překlad části manuálové stránky k Bashy. V manuálové stránce k Bashy najdete informace o pseudoznacích v části nazvané Pattern Matching.
Trochu jsem se zamyslel, proč vlastně používám GNU/Linux. Zde jsou důvody, proč ho používám:
Vyzkoušel jsem tyto distribuce: SuSE (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware a Debian (Etch a Lenny). No a teď jedu na Kubuntu. :-) Na Kubuntu jsem přešel z Debianu Lenny.
Asi se ptáte proč, že? Čím dál mi opravdu začalo docházet, že Debian je spíš na servery (i když je prý univerzální) a hlavně je zbytečně komplikovaný (pro někoho to může být plus). Navíc je Debian Lenny hrozně zabugovaný!
Moje první dojmy z Kubuntu: jsem nadšený. :-) Něco takového mi chybělo. Sice jsem musel pár drobností doladit, ale jinak skvělý! :-)
Nedávno jsem si koupil levný větráček na pevný disk (stál mě přibližně dvě stovky). Jenže jsem s ním silně nespokojen, protože pevný disk dál topí a topí -- většinou má teplotu kolem 50 ˚C. Je to klasický 3,5" pevný disk Serial ATA II (300). Konkrétně je to WDC WD5000AAKS-00YGA0.
Doporučte mi prosím tedy nějaký kvalitní větrák kolem Kč 1000,--. Předem děkuju za všechny odpovědi.
Pokud dobře víte, tak je k dispozici pouze 32bitová verze Adobe Flash Player. Která ale normálně nefunguje v 64bitovém systému. Vkladám sem postup, jak Adobe Flash Player zprovoznit v 64bitovém Debianu, pracujte jako normální uživatel, ne jako root (kromě instalace balíčků ia32-libs-gtk a nspluginwrapper)!:
Tak jsem se rozhodl, že si zřídím Internet přes kabelovou televizi (UPC). Zajímalo by mě především:
Předem děkuju za všechny reakce. :-)
Koupil jsem tyhle reproduktory (Genius SP-HF1250K). Hrajou docela dobře, ale maj jednu velkou vadu na kráse a tím je výstup na sluchátka. Do sluchátek nelze totiž regulovat basy a "treble".
Nejdřív jsem je chtěl reklamovat, ale pak jsem si uvědomil, že asi je to tak žebrácky dělaný, že prostě na sluchátka se zapomnělo. :-( Tudíž je nedoporučuju milovníkům poslechu hudby přes sluchátka.
Budu citovat:
Core Mozilla project source code is licensed under a disjunctive tri-license giving you the choice of one of the three following sets of free software/open source licensing terms:
Zdroj: http://www.mozilla.org/MPL/.
Tak jsem zajásal, že jednou z licencí (Mozilly) Firefox je také GNU GPL! A stáhnul jsem si zdrojový kód.
Jenže přišlo zklamání, v souboru LICENSE nebyla o GNU GPL ani zmínka, pouze v něm byla obsažena MPL (MOZILLA PUBLIC LICENSE) 1.1.
Na MPL mi vadí, že je nekompatibilní s GNU GPL.
Slackware 12.0 a můj /etc/swaret.conf (swaret 1.6.3). Mám na svém počítači nainstalován Slackware 12.0. Protože jsem od přírody liný, tak jsem hledal nástroj pro (automatické) aktualizace systému. A našel jsem -- swaret. Níže naleznete můj konfigurační soubor swaretu 1.6.3. (Můžete si ho pochopitelně upravit.)