Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je to pár dní, co jsem si tu stěžoval na X.org a uvažoval o návratu k XFree86. Po včerejším zatuhnutí X serveru jsem se rozhodl proměnit slova v činy a pustil jsem se do přechodu na XFree86.
Není to tak dávno, co byla v různých distribucích dlouho používaná implementace X Window Systemu s názvem XFree86 nahrazena jinou, tedy X.org. Důvody jsou různé, především licenční. Z pohledu uživatele a aplikačního programátora se nemělo teoreticky nic změnit, bohužel tomu tak není. Celkově jsem z X.org zklamán...
Nechci tu diskutovat o samostatné existenci Ďábla (ať už jako protiváhy Boha, zcela nezávisle nebo jakkoli jinak), jeho vlastnostech, ani vlivu na veškeré dění (a konání lidí zejména). Chtěl bych se zaměřit na "softwarové ztělesnění Ďábla" tak, jak je obecně chápáno. Často je totiž Ďáblovi přisuzováno něco, za co opravdu nemůže.
Včera jsem, inspirován diskuzí o (ne)kvalitách Midnight Commanderu, podlehl tíze okolností (v tomto případě skutečnosti, že MC objektivně obsahuje nejednu chybu) a ohlásil hned tři chyby ve zmiňovaném programu. Že mi to trvalo, o těch chybách vím už několik let...
Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.
Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme... Jen tvrdě do nich, zaslouží si to!!!
Podobné nadšené výroky často slyšíme a čteme, když nějaká instituce vyhlásí trest pro Microsoft nebo nějaké nařízení, kterým nutí Microsoft prznit ten senzačně provázaný a nedělitelný balík jménem Windows. Bohužel, v takových situacích tuto radost nesdílím. Proč? Protože to Linuxu a dalšímu open-source softwaru ve skutečnosti ubližuje - alespoň to tak cítím. Hned vysvětlím...