V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je to pár dní, co jsem si tu stěžoval na X.org a uvažoval o návratu k XFree86. Po včerejším zatuhnutí X serveru jsem se rozhodl proměnit slova v činy a pustil jsem se do přechodu na XFree86.
Není to tak dávno, co byla v různých distribucích dlouho používaná implementace X Window Systemu s názvem XFree86 nahrazena jinou, tedy X.org. Důvody jsou různé, především licenční. Z pohledu uživatele a aplikačního programátora se nemělo teoreticky nic změnit, bohužel tomu tak není. Celkově jsem z X.org zklamán...
Nechci tu diskutovat o samostatné existenci Ďábla (ať už jako protiváhy Boha, zcela nezávisle nebo jakkoli jinak), jeho vlastnostech, ani vlivu na veškeré dění (a konání lidí zejména). Chtěl bych se zaměřit na "softwarové ztělesnění Ďábla" tak, jak je obecně chápáno. Často je totiž Ďáblovi přisuzováno něco, za co opravdu nemůže.
Včera jsem, inspirován diskuzí o (ne)kvalitách Midnight Commanderu, podlehl tíze okolností (v tomto případě skutečnosti, že MC objektivně obsahuje nejednu chybu) a ohlásil hned tři chyby ve zmiňovaném programu. Že mi to trvalo, o těch chybách vím už několik let...
Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.
Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme... Jen tvrdě do nich, zaslouží si to!!!
Podobné nadšené výroky často slyšíme a čteme, když nějaká instituce vyhlásí trest pro Microsoft nebo nějaké nařízení, kterým nutí Microsoft prznit ten senzačně provázaný a nedělitelný balík jménem Windows. Bohužel, v takových situacích tuto radost nesdílím. Proč? Protože to Linuxu a dalšímu open-source softwaru ve skutečnosti ubližuje - alespoň to tak cítím. Hned vysvětlím...